Každý den udělám aspoň jednu kresbu, říká výtvarník Jiří Anderle

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jiří Anderle

Myslel jsem, že můj pořad bude trvat pár měsíců a je z toho dvacet let. Jsem rád, že jsem to nahrál, dneska bych si na některé věci nevzpomněl, říká výtvarník Jiří Anderle, kterého znáte z pořadu Láska za lásku.

„Jako kluk z vesnice jsem uměl plést pomlázku z osmi proutků, dělat píšťalky. To byla pohádka dětství,“ zavzpomínal na Velikonoce Jiří Anderle. „Zajímavé Velikonoce jsem zažil v Austrálii. V roce 1964 jsem tam byl čtyři měsíce s Černým divadlem. V Melbourne byla cukrárna Podolský a krajané nás pozvali na nedělní  oslavu. Celý dům byl zavalený velkými čokoládovými vejci,“ přidal jeden za zážitků Jiří Anderle.

Existují i dny, kdy nic nedělá? „Bude mi 84 let a najednou si uvědomuji, že nemusím dělat nic. Mám ale rozepsanou knihu Štěstí na rozcestí a každý den udělám alespoň jednu kresbu.“

Bez tužky a foťáku ani ránu

Jiří Anderle nevychází z domu bez tužky, kdyby ho cestou něco napadlo, a bez foťáku. „Jel jsem pro kartu do foťáku. Patnáct let jsem autem v centru nebyl. Míjím Hrad, jsem sám, dojel jsem k Mánesu, jsem sám. V tramvaji dva lidé. Ochrnuté město. Říkal jsem si, to si musím vyfotit. A v tom za mnou stála policistka a říkala, že mám být raději doma. Myslím si, že svět se bude dělit na dobu před a po koronaviru.“

Co rád právě teď kreslí? Jak zpomíná na své rodiče a dětství na vesnici?

Spustit audio
autoři: Tereza Kostková , zk

Odebírat podcast

Související