Kateřina z Komárova. Česká „Čachtická paní“
Říkalo se jí „karlštejnská bestie“ nebo „krvavá Kateřina“ a v dějinách české šlechty jen těžko hledá sobě rovnou. Naštěstí. Přiznala se ke čtrnácti vraždám, ale obětí má na svědomí zřejmě mnohem víc. Nikdo už také nespočítá další stovky týraných a tisíce těch, kteří se před jejím řáděním jen třásli strachy. Kateřina z Komárova proslula sadistickými praktikami dávno předtím, než se narodila její slavnější „kolegyně“, uherská hraběnka Alžběta Báthoryová zvaná Čachtická paní.
Kateřina se na začátku 16. století vdala za majitele pičínského panství na Příbramsku. Krajem začaly brzy obcházet hrůzostrašné zkazky o jejích zvrhlých praktikách. Služebnictvo krutě trestala za sebemenší prohřešky, děvečky pálila horkou vodou, voskem nebo rozpuštěným máslem. Jindy je dřela kovovým kartáčem a do ran jim sypala sůl. Její řádění stále častěji končilo smrtí. Jednu služebnou ubila pohrabáčem, další prohodila záchodem do hradního příkopu.
Čachtická paní zemřela v hladomorně
Když se její manžel Jan Bechyně z Lažan stal purkrabím na Karlštejně, začala rozsévat děs i tam. Jenže Karlštejn není Pičín a její skutky tam byly mnohem víc na očích. Navíc se do děje vložil tamější děkan Václav Hájek z Libočan, pozdější autor slavné Kroniky české. Pokusil se řádění ďáblem posedlé ženy zastavit a pohnal ji k soudu. Kateřina byla usvědčena a vsazena do hladomorny na Pražském hradě, kde za několik týdnů zemřela. Když její tělo z kobky vytáhli, měla prý prsty na rukou okousané na kost.
Tím ale příběh neskončil. Dva dny poté nečekaně zemřel její soudce Vojtěch z Pernštejna, takže se krajem začala šířit další hrůzostrašná historka. Tentokrát o vyplněné kletbě, kterou zvrhlá šlechtična vyslala ze záhrobí.
Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.
Související
-
Bátora
Maďarské příjmení Bátora pravděpodobně vzniklo z apelativa bátor, tj. „smělý“, „statečný“, „odvážný“, jednalo se o pojmenování podle povahy.
-
Praha je možná místem pro vstup do jiných světů, říká spisovatel a cestovatel Arnošt Vašíček
Navštívil víc než 80 zemí pěti kontinentů i četné ostrovy v Tichomoří a v Indickém oceánu. Zajímají ho hlavně nerozluštěné archeologické nálezy a tajemné jevy a legendy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.