Pilotka Amelia Earhartová aneb Nejslavnější pytel brambor
Do historie se zapsala v roce 1928, kdy jako první žena přeletěla Atlantský oceán. Dodnes vzbuzuje vášně její nevyjasněná smrt. Během pokusu o oblet Země se ztratila i se svým letadlem a navigátorem. Zajali ji Japonci a zemřela v jejich vězení? Tajně se vrátila domů, změnila si jméno a spokojeně dožila v ústraní? Přistála na jiném ostrově, než měla? To jsou jen některé teorie, které se snaží vysvětlit, co se v roce 1937 stalo s pilotkou Amelií Earhartovou.
Narodila se v roce 1897 v Kansasu v zámožné rodině, takže až do dvanácti let měla pouze soukromé učitele. Matka ji i její mladší sestru vychovávala ve velmi volném duchu, podporovala jejich touhu po dobrodružství a svobodě. Bezstarostný dětský svět se ale rychle zhroutil. Otec propadl alkoholu, matka se s ním rozvedla a vinou špatných investic přišla o rodinné jmění.
Letectví zasvětila celý život
Amelia pracovala jako zdravotní sestra. Během první světové války pečovala o zraněné piloty, poslouchala jejich vyprávění a stále silněji snila o letectví. Jenže onemocněla španělskou chřipkou a dlouho bojovala o život. Přesto se stala teprve šestnáctou Američankou, která získala pilotní průkaz a hned vytvořila ženský výškový rekord.
Rok poté, co Charles Lindbergh jako první člověk přeletěl Atlantský oceán, ji vybrali, aby se stala první ženou, která dokáže totéž. V letadle seděla jen jako pasažérka, sama se dokonce označila za pytel brambor. Přesto její čin vyvolal senzaci a Amelia se stala celebritou. Letectví zasvětila celý život. Přednášela, pracovala v aerolinkách, závodila v letadlech. V roce 1932 už sama přeletěla Atlantik a snila o tom, že se stane první ženou, která obletí svět.
Na ostrov Howland už nedorazila
O pět let později vystartovala s navigátorem Fredem Noonanem z Kalifornie směrem na východ a bez zásadních potíží urazila 35 tisíc kilometrů. Při startu z Nové Guineje ji čekalo posledních 11 tisíc kilometrů.
Zároveň šlo o nejtěžší etapu, protože vedla nad nedozírnými vodami Tichého oceánu. Dotankovat měla na malinkém Howlandově ostrově, jenže tam nedorazila. Letadlo se nikdy nenašlo, stejně tak ostatky jeho posádky. Jedna z největších leteckých záhad byla na světě.
Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.
Související
-
‚Pátrání po Amelii Earhartové.‘ Průzkumníci objevili na dně moře objekt, který se podobá jejímu letounu
Objekt, který by mohl být Earhartové letounem, se podle Deep Sea Vision nachází zhruba 4900 metrů pod hladinou moře asi 150 kilometrů od Howlandova ostrova.
-
Kosti nalezené ve 40. letech v Tichomoří patří legendární letkyni Earhartové, tvrdí nová studie
Kosti, které se našly v roce 1940 v Tichém moři, pravděpodobně patřily legendární americké letkyni Amelii Earhartové. V nové studii to tvrdí antropolog z univerzity ve státě Tennessee Richard Jantz.
-
Do Česka se po 76 letech vrátila Lockheed Electra Jana Antonína Bati
V Praze dnes krátce po desáté hodině přistál zrekonstruovaný historický letoun Lockheed Electra 10A, který k cestování využíval Jan Antonín Baťa. Stroj byl od války v Severní Americe. Teď se stane součástí sbírek leteckého muzea na pražském letišti Točná, které jej koupilo před šesti lety.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
