Karel Absolon jako Člověk

Příklad: Zprvu expedice na dno propasti Macochy po lanových žeb­řících, později propojení Punkevních jeskyň se dnem Macochy, roku 1933 pak teoreticky, technicky a finančně mimořádné dílo - prostřílení chodeb podzemní říčky Punkvy tak, aby část trasy od dna Macochy mohli návštěvníci proplout na člunech do Pustého žlebu. Své projekty měl vždy podložené předchozími průzkumy terénu a vě­decky ověřené dříve než došlo k nějakým technickým zásahům ať už na povrchu, nebo přímo v jeskyních.

Absolon byl od mládí člověk velice ambiciózní, dosáhl velkých úspěchů, vůči svým případným odpůrcům nekompromisní. Ti se proto občas snažili jej společensky znemožnit, psali na něj anonymní pamflety apod. Absolon se po většinu svého života těšil dobrému zdraví. Ve vysokém věku však velmi trpěl rakovinou prostaty, jíž nakonec ve svých 83 letech podlehl.

19letý Karel Absolon jako juniorský mistr Moravy - studenti tehdy nesměli sportovat, takže se cyklistického závodu zúčastnil pod jménem Karel Stránský - Olomouc, 30. 8. 1896 (z archivu V. Absolonové a J. Rubína)|foto: archiv

Rodinné zázemí

Absolon se narodil 16. června 1877. Jeho otec byl lékařem v Boskovicích, matka dcerou lékaře v Blansku a zároveň známého jeskynního badatele dr. Jindřicha Wankela. Když Absolonův otec zem­řel, bylo Karlovi pouhých 5 let. Proto se Wankel, jeho děd, snažil o nejlepší výchovu mladého chlapce. Přivedl jej k zájmu o přírodu, o jeskyně a o vyšší vzdělání. Karel vystudoval univerzitu, r. 1903 získal doktorát, v r. 1907 se habilitoval jako docent, v roce 1926 byl jmenován mimořádným a v roce 1927 bezplatným řádným profesorem nově vzniklé Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity. Jeho hlav­ním působištěm bylo však Moravské zemské muzeum v Brně.

Absolon byl dvakrát ženatý. O první ženě nevíme. Jeho druhá žena, přesně o 20 let mladší paní Valerie, ušlechtilá, pracovitá, jazykově vzdělaná, se stala jeho neocenitelnou oporou až do konce života. Doprovázela jej na zahraniční expedice do terénu i na me­zinárodní vědecké konference, byla výbornou kuchařkou, dokonalou společnicí a spolupracovnicí. Ještě ve svých 75 letech navštívila známé Mamutí jeskyně a Garlsbadské jeskyně ve Spojených státech. Tam žije také syn, prof. MUDr. Karel Absolon, věhlasný chirurg za­bývající se jako jeden z prvních ve světě transplantací ledvin a jater na univerzitách v Dallasu a ve Washingtonu. Dcera prof. Absolona se provdala za Američana a v 60. letech 20. století se zabývala pěstováním orchidejí na Bermudách.

Většina čistě vědecké činnosti prof. Absolona zůstává široké veřejnosti prakticky neznámá, neboť výsledky jeho prací jsou publikovány cizojazyčně v zahraničních vědeckých časopisech. Absolon se totiž nezabýval jen zoologií, geologií nebo speleologií Moravského krasu nebo archeologií známých moravských nalezišť (Předmostí u Přerova, Dolní Věstonice aj.), ale podnikl řadu výzkumných výprav do krasových oblastí Francie, Rakouska, Sovětského svazu, severní Afriky a zejména bývalé Jugoslávie. Kromě bohaté tamní jeskynní fauny se věnoval hydrogeografickým problémům některých balkánských řek a vyřešil sítě jejich podzemních přítoků. Na svých cestách a na mezinárodních konferencích navázal a později udržoval důležité pracovní kontakty s nejslavnějšími vědeckými kapacitami svých oborů, např. s Francouzi Emanuelem de Martonne, Edouardem Alfredem lartelem, Němcem Albrechtem Penckem, nebo zakladatel nauky o krasu Jovan Cvijič, původem Srb, a další. Proto je Absolon z tohoto hlediska zřejmě známější jinde v Evropě než v českých zemích, kde naopak převládá jeho popularita jako objevitele přírodních tajemství, Moravského krasu, popř. sošky Věstonické Venuše. V každém případě byl prof. Absolon zcela mimořádnou osobnost české přírodovědy 20. století, jaké by neměla být nikdy zapomenuta.

Prof. Absolon na exkurzi v Moravském krasu, červen 1957 (z archivu V. Absolonové a J. Rubína)|foto: archiv