Kapsářská brigáda

Kapsářská brigáda: František Dlask, Petr Salač, Jiří Tuček
Kapsářská brigáda: František Dlask, Petr Salač, Jiří Tuček
0:00
/
0:00

„Praha, kapsářů ráj,“ říkalo se ve 30. letech. Kriminalistům se tehdy ale nakonec podařilo kapsáře z hlavního města vypudit. A neměli k tomu žádné sofistikované kamerové systémy. Jen oči a postřeh. Vysloužili si i uznání Scotland Yardu.

Tonička vulgo Baba, hrbatej Ferda, trojlístek sester ze Žižkova, Růžena Machaňová zvaná Buldog… Jména jako z Čapkových detektivních povídek. Na začátku 30. let byla Praha pověstná, že tu kapsáři mají žně. Navíc platilo to, co dnes, že v případě velkých akcí sem najížděly i tlupy z okolních států.

Specialisté pražské Čtyřky

Kapsáři v Praze

Tady už bylo potřeba vědět modus operandi, jak kapsář pracuje. A právě tím se mohlo chlubit IV. bezpečnostní oddělení hlavního města Prahy. Trojice detektivů František Dlask, Petr Salač a Jiří Tuček tu vytvořila tzv. Kapsářskou brigádu.

Byli pozorní při pohybu v terénu. Inspektor Dlask se s blahobytným vzezřením statkáře vyhýbal tlačenici a pozoroval zpovzdálí. Vysoká postava inspektora Salače převyšovala všechny v okolí a inspektor Tuček se mrštně prodíral davem. Všichni tři v přestrojení.

Loupež odhalili, než byla nahlášena

Všímali si řady indicií, které je upozornily, že mají v revíru škodnou. Kolikrát se podařilo zadržet kapsáře s odcizenou peněženkou, aniž by poškozený něco zjistil. A byl pak překvapený, když mu detektiv odcizenou peněženku vracel. Překvapení ale bývali i kapsáři.

„Nadával potom při výslechu sám sobě, že když kradl, byl prý slepý a hluchý jako tetřev a ani neviděl, že těsně za ním stojí detektiv Dlask z protikapsářského oddělení. Nemohl vůbec pochopit, jak to, že neviděl obtloustlého Dlaska, který ho zatýkal nejméně popáté,“ zapsal si do svých poznámek i s tyoickou špetkou suchého humoru inspektor Tuček.

Národní listy ze 6. 12. 1932 (zdroj: archiv Miloše Vaněčka, Národní knihovna)

V roce 1937 byla podle policejní ředitelství spáchána jedna kapesní krádež za tři dny. Ještě pět let před působením kapsářských specialistů to ale bylo v průměru 30 krádeží denně. Největší pocty se tehdy Kapsářská brigáda dočkala údajně i od Scotland Yardu. Londýnští kolegové považovali Čechy za nejlepší na kontinentě.

Smutný osud trojice

Činnost trojice detektivů přetrvala až do protektorátu. Ještě v roce 1940 Národní politika uvádí, že díky tažení Kapsářské brigády byla Praha vyčištěna od kapsářů, takže kapsáři začali hledat štěstí jinde a Praze se začali vyhýbat.

Dlask a Tuček přečkali i protektorát. Dojeli ale na změnu politického systému po roce 1948. Oba službu u policie (tehdy už SNB) ukončili. Petr Salač byl ale v roce 1942 zadržen gestapem, protože se podílel na vydávání krycích dokladů pro uprchlíky. Byl uvězněn v koncentračním táboře a pochod smrti nepřežil.

Národní listy ze 17. 9. 1935 (zdroj: archiv Miloše Vaněčka, Národní knihovna)

Účinkují: Jan Vlasák, Aleš Procházka, Hanuš Bor, Marcela Nohýnková, Lada Jelínková a další

Scénář: Bronislava Janečková a Miloš Vaněček

Režie: Vít Vencl

Zvuk: Petr Šplíchal

Spustit audio
autoři: Bronislava Janečková, Rostislav Taud, Miloš Vaněček

Související

  • Záhada zavřeného vagonu

    Situace na československé železnici po první světové válce byla dramatická. Skupiny zlodějů s revolvery plenily v noci celé soupravy. Byli velmi vynalézaví.

  • Krádež v občanské záložně

    Ten případ představuje zajímavou a poměrně hlubokou sociální sondu do způsobu života obyčejných lidí na malém dělnickém předměstí. Svědčí o snaze držet při sobě.

  • Synáček

    Kam až může jít láska matky k synovi? Vypadalo to jako série krádeží cenných obrazů, ale pak případ dostal úplně jiné rozměry. Detektivové dokonce luštili i tajné písmo.