Vražda u přehrady. Po zmizelém vrátném pátrali i armádní potápěči
Když náhle zmizí člověk, nevěstí to nic dobrého. V případu z roku 1964 museli kriminalisté najít odpověď na mnoho otázek. Jedna z prvních byla, kam a proč zmizel vrátný na stavbě hracholuské přehrady. Dokudrama podle skutečných událostí pro Historii českého zločinu napsal Emil Hruška.
Čtyřiašedesátiletý vrátný byl pověstný svědomitým a důsledným výkonem služby. Jeho zákroky vůči lidem pracujícím na stavbě přehrady však byly mnohdy až hrubé. Mnozí z nich byli kvůli němu vystaveni trestnímu stíhání za rozkrádání stavebního materiálu. Nebyl proto oblíben, a setkával se i s výhrůžkami.
Trpěl ovšem i plicní chorobou. Po jednom z prodělaných záchvatů údajně řekl manželce, že bude-li se jeho choroba zhoršovat, skoncuje se životem.
Armádní potápěči
Pátrání po nezvěstném vrátném bylo rozsáhlé a důkladné. Prověřováni byli nejen současní a bývalí zaměstnanci stavby, ale také trampové, chataři a rekreanti, kteří se u nové vodní nádrže zdržovali.
Do pátrání byli zapojeni také vojenští potápěči, ale jejich aktivita pro objasnění případu nic nepřinesla. Kriminální služba pracovala se třemi motivy zmizení – loupežná vražda, vražda ze msty nebo sebevražda.
Zlom nastal až 19. srpna. Tehdy bylo na hladině rybníka u osady Chotěšovičky objeveno tělo. Patřilo zmizelému vrátnému? A pokud ano, kdo měl zájem na jeho smrti?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
