Tělo skryla voda. Vraha vyslýchala policie mezi prvními. Jak mu ale zločin dokázat?
Když plzeňští policisté vyjížděli na základě oznámení k vodní elektrárně na Berounce, tušili, že hrůzný nález bude souviset s mužem pohřešovaným už od listopadu 2010.
Třicetiletý Lukáš odjel 5. listopadu odpoledne na schůzku do obce Bělá, kde sídlila přepravní společnost rodiny. Od té doby o něm nikdo neslyšel. Sejít se měl s jedním ze zaměstnanců, kterému měl vyplatit dlužné peníze. Ten ale vypověděl, že do areálu firmy nikdo nedorazil, a tak odjel domů.
Areál firma používala jako odstavnou plochu pro kamiony, jako zázemí a kancelář sloužila patrová mobilní buňka. Před ní stálo zaparkované Lukášovo BMW. Po něm ale nikde ani stopy. Do pátrání po zmizelém se zapojilo velké množství policistů i vrtulník s termovizí.
Stopy ve tmě
Během ohledání kanceláře uvnitř buňky kriminalisté nenašly žádné viditelné skvrny od krve. Něco tu ale nesedělo. Rozhodli se proto využít metodu dobře známou z kriminálních seriálů, kdy se v zatemněné místnosti rozptýlí chemický roztok ve formě aerosolu. Dostane-li se do kontaktu se zbytky krve, svítí místo ve tmě výraznou barvou.
To, co uviděli, vyšetřovatele zaskočilo. Stopy krve byly prakticky po celé podlaze a také na nábytku. Bylo jasné, že ten, kdo tu krvácel, nejspíše nepřežil…
Související
-
Muž, který nikomu nechyběl
To listopadové ráno roku 2001 zastavil za obcí Bedihošť řidič dodávky, aby si zakouřil. Kousek od svého auta zahlédl něco, co ho pořádně vyděsilo. Nahé tělo ubodaného muže.
-
Tělo vydala řeka. Kvůli několika vraždám homosexuálů v létě 1968 pátrala policie po sériovém vrahovi
Ve Vltavě bylo postupně nalezeno devět balíků rozřezaného těla muže ve věku 17 až 25 let. Tělo bylo rozřezané obyčejným nožem, kosti ruční pilkou. Chyběla hlava...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.