Něco ze života kapsářů

Paní T. vulgo Baba

Do Prahy přišla jako služka ve 14 letech. Se zákonem se poprvé střetla už v 15. Kvůli prostituci a potulce. Byla vykázána z Prahy, to jí ale nevadilo. Na kapesní krádeže se začala specializovat až v pozdějším věku. Policejním orgánům byla dobře známa hlavně kvůli svému znetvoření.

Nebyl tak problém ji identifikovat a vypátrat. Přezdívku ale dostala od kolegů kapsářů. Šátek totiž nosila vždy uvázaný postaru až pod nos (na babku). Ke svým (zlo)činům se vždy přiznala. Spolu s hrbatým Ferdou se jeden čas stali postrachem venkovanů na trzích.

Omluvou pro její nezákonný život může jí snad býti jedině to, že v časném mládí osiřela a dostala se do společnosti špatných lidí.

inspektor Tuček

Mařenka Š., královna kapsářek

Dotáhla to až ke kapsářce mezinárodní. Specializovala se na otevírání dámských kabelek. Její skutečně zlaté ručičky jí v roce 1924 pomohly ke slušnému jmění, když jí jedním hmatem padly do ruky brilianty v hodnotě 200 000 Kč.

„Které bohužel jsme jí zase odejmuli,“ píše Tuček s dávkou suchého humoru. I když ji Kapsářská brigáda zadržela hned po činu, museli ji dočasně propustit, než dali dohromady dostatek důkazů. Tahle krádež z ní udělala osobu tak populární, že jí znemožnila další činnost v Praze. Odjela proto „za prací“ do zahraničí.

V Německu se spojila ve společné práci se dvěma polskými mezinárodními kapsáři, byla zatčena a odpykává si nyní dlouholetý žalář v Mnichově.

inspektor Tuček

Trojlístek

Tři rodné sestry: Karla, Anna a nejmladší Miloslava. Jedna hlídá, další dvě „pracují“. Na dráhu zločinu je prý uvedla jejich ambiciózní matka, která z chudých dívek chtěla mít dámy. „Vypravuje se, že jen pro zločinnost těchto tří sester spáchal jejich bratr před několika lety sebevraždu,“ zapsal si Tuček.

Prostřední sestra, slečna Anička, byla skutečně schopná. Dopomohla celé rodině k blahobytu i postavení vlastního domu. Na krádeže po venkově jezdila jako dáma ve vlastním autě, „persiánovém kožichu“ a v bílých rukavičkách. Z Prahy totiž byla vykázána.

Anička přijíždí jen každoročně na svátek všech svatých a o Dušičkách, aby položila věnec na hrob svého nešťastného bratra. A v ten den jsou policejní orgány k ní tak benevolentní, že jí návštěvu Prahy mlčky trpí.

inspektor Tuček

Růžena Buldog, dáma s černým psíkem

Dcera seriózního pražského obchodníka si svou kapsářskou přezdívku vysloužila obličejem zdeformovaným koňským kopytem. „Všichni její příbuzní i policie tvrdí, že teprve od toho dne se stala s Růženou změna. Z počestného děvčete se stala pojednou krámská zlodějka a kapsářka.“

Podle Tučkova dalšího popisu se ukazuje, že v ženě nehoda nejspíše spustila sklony ke kleptomanii. Ačkoli byla určitě kvůli svému obličeji nápadná, figuruje v policejních záznamech vždy jako „dáma se psem“. Černí ratlíci se pak stali talismany všech kapsářů. Měli je téměř všichni pražští kapsáři: bratři Herlové, Kalivoda, Sýkorová a jiní.

Zloději vesměs jsou pověrčiví a této pověrčivosti dávají průchod nejrůznějším způsobem. U kapsářů se projevuje tím, že každý řádný kapsářní zloděj opatří si černého psíka.

inspektor Tuček

Hrbatej Ferda

Ferdinad L. začal působit v době, kdy ženy ještě nosily svoje kapesné ukryté v záhybech širokých šonkových sukní, v hlubokých kapsářích vzadu. Pocházel z Polska. „Města Lvov a Lodž jsou odedávna jako nejlepší vyučitelé a dodavatelé mezinárodních kapsářů do ostatních států Evropy.“

Poprvé byl v Praze trestaný v roce 1894. Bylo mu 17 let. Čekalo ho to v životě ještě minimálně 113krát. Ve vězení strávil 28 let, 1 měsíc a 18 dní. Největší trest byl 5 let těžkého žaláře a nejmenší 24 hodin. Během odpykávání trestu se i 40 dnů postil. Na nucené práce nemohl kvůli tělesné vadě (hrb).

Odborně činným byl až do roku 1929, kdy posledně byl dopaden při kapesní krádeži. (...) Zemřel na plicní chorobu, čímž mu všechny trestné činy byly světskou spravedlností prominuty.

inspektor Tuček

Pán s knírem

„M. měl marciální knír,“ popisuje Tuček první setkání se známou firmou. „Pěstoval jej a byl na něj velice hrd. Byl to knír à la Vilém II.“ S paragrafy a policií se pan J. M. potýkal od 7 let. Poprvé byl zatčen ve 12 letech, v 18 skončil v zemské polepšovně v Opatovicích.

„Z tohoto ústavu byl po dvou letech propuštěn, bohužel však nepolepšen.“ Pole své působnosti rozšířil a kradl, kde se dalo. Na trzích, poutích, pohřbech i v divadelních šatnách. Během dalších čtyř let byl nejméně 20krát trestán. Tresty se stále stupňovaly. Byl postaven pod policejní dozor.

Ještě v 51 letech, kdy o něm Tuček píše naposledy, byl ve vězení v Pardubicích. „Přečká ty tři roky v rajtárně ve zdraví a my se s ním opět sejdeme někde v akvě, jak nazývají kapsáři shluk lidí. Tento název povstal mezi nimi snad tím, že v kalné vodě (latinsky aqua) se jim lépe loví.“

Zpět na případ: Kapsářská brigáda