Kampelička
Český venkovský peněžní družstevní ústav poskytuje finanční služby členům družstva, kteří záložnu společně vlastní a řídí.
První Občanská záložna v českých zemích vznikla roku 1858 ve Vlašimi. A to díky muži, který říkal: „Jestli oči své neprotřete a rozum do hrsti nevezmete, uvidíte, že vás cizina překoná a že se v Nouzově a Chudobě ocitnete!“
Horlivý, byť poněkud svérázný vlastenec, lékař, politik a spisovatel František Cyril Kampelík, mlynářský synek ze Syřenova u Lomnice nad Popelkou, se narodil 28. června 1805. Svou kariéru začal v kněžském semináři, pak se vydal do Vídně studovat medicínu.
„Na všech posud končinách mezi čechoslovanským, asi osmimilionovým národem, dědové, baby, tovaryšové, čeledínové, mnozí výměníci a jiní lakomci, dukáty, dolary, dvacetníky a jiné stříbrňáky v okrouhlíku, hrnci, truhličkách do země na skrytých místech zakopávají, ve sklepích, komorách zazdívají, aneb je do postelní slámy pod hlavou zahrabávají. Čeledínstvo ztrácí úroky, národní hospodářství kapitálky, a obecnost oběh peněz.“ (František Cyril Kampelík ve své knize)
Bylo mu už přes čtyřicet, když se přestěhoval do Prahy, a hned se zapojil do veřejného života. Stál při založení pražské Měšťanské besedy, prvního spolku tohoto druhu u nás. Díky panu Kampelíkovi se z pražského Koňského trhu stal Václavák a z Dobytčího trhu Karlák.
Aktivně se zapojil do revolučního dění roku 1848. Účastnil se schůze ve Svatováclavských lázních, psal různá provolání a politické letáky, z Příbrami do Prahy přivedl 70 ozbrojených dobrovolníků.
Po porážce povstání byl na Kampelíka vydán zatykač. Musel do emigrace, pak se uchýlil do ústraní na venkov, ale stále byl pod policejním dozorem. Na stáří si na Královéhradecku otevřel lékařskou praxi, věnoval se svým pacientům a také osvětové činnosti.
V roce 1856 pan Kampelík napsal a o pět let později vydal knihu, ve které popsal dokonale propracovaný systém spořitelen a pojišťovnictví. Kampelíkovy myšlenky na zřizování družstevních peněžních ústavů se však nesetkaly s velkým ohlasem. Český venkov byl příliš konzervativní.
Teprve když po jeho smrti začaly po celé Evropě vznikat družstevní záložny, podle německého národohospodáře Freidricha Wilhelma Raiffeisena zvané „raiffeisenky“, jsme u nás doma honem oprášili zapomenutého Kampelíka, který s myšlenkou přišel jako první, a začali zakládat kampeličky.
Budovy Občanských záložen ale nebyly paláce pro úředníky. Sloužily kultuře. V jejich sálech se hrálo divadlo, pořádaly se přednášky, bály a zábavy. Zlatá doba ale trvala jen krátce. Po únoru 1948 byla spořitelní a úvěrová družstva zrušena.
Po sametové revoluci začaly vznikat nové kampeličky. Prvotní nadšení ale vinou děravých zákonů brzy vystřídala vlna krachů, likvidací, konkurzů. Odnesly to desetitisíce důvěřivých klientů.
Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
