Kam vysadit popínavý plamének?
Nevíte si rady, kam vysadit plamének, subtilní popínavou dřevnatějící trvalku? Poradíme i to, že mu jako opora postačí lehká, jednoduchá konstrukce.
Rostlina se k opoře přichycuje úponky, vytvořenými z přeměněného řapíku. Početné barevné květy pak ozdobí zdi, pergoly i ploty, ať už pěstujeme původní botanické druhy nebo šlechtěné kultivary.
Botanické kultivary
Ty první, botanické, mají květy menší, trubkovité, zvonkovité nebo otevřené, zpravidla se čtyřmi okvětními lístky. K výhodám botanických druhů patří nižší nároky na podmínky stanoviště, snesou horší zem i úpal či polostín.
Plamének tangutský (Clematis tangutica), původem z Asie, v době květu vypadá, jako by byl obsypán množstvím zlatých zvonečků. Kvete od června do podzimu a také plody má zdobné.
Plamének horní (Clematis montana) rovněž pochází z Asie. Má tmavě červené květy, které vykvétají již koncem května.
Vyšlechtěné plaménky vynikají větším počtem okvětních lístků, velkokvěté plaménky jich mohou mít až deset. Květy vyrůstají jednotlivě, ale i v mnohokvětých latách.
Šlechtěné kultivary
Mnozí zahrádkáři si oblíbili velkokvěté plaménky, jichž je vyšlechtěna celá řada kultivarů. Jejich květy jsou tak velké, že často překrývají i listy. Velmi oblíbenými odrůdami jsou třeba Nelly Moser či President.
Důležitý je i výběr stanoviště
Plaménky mají bohatě větvený kořenový systém; tomu by při výsadbě měl odpovídat výběr vhodnéhom slunného či polostinného stanoviště. Nesvědčí jim však přehřívání kořenů. Osvědčená zásada nabádá pěstitele uložit plaménku „nohy do stínu a hlavu na slunce“: Kořenovou část můžeme zastínit třeba předsazením nižších keřů, trvalek nebo kobercových bylin.
Plaménkům svědčí propustná, většinou vápenitá, výživná půda, dostatečně vlhká, nikoli přemokřená. Každoroční jarní řez pro zachování pěkného vzhledu vyžadují hlavně šlechtěné hybridy.
Další informace najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.