Jung Changová: Divoké labutě. Rodinnou ságu z Číny čte Hana Maciuchová

Příběh začíná v rodině babičky, kterou v 15 letech provdal její otec jako konkubínu postaršímu generálovi. Autorčina babička byla krasavice, navíc „její největší předností byla svázaná chodidla, čínsky nazývaná třípalcové zlaté lotosy. Díky nim její chůze připomínala něžný vrbový proutek v jarním vánku, jak to obvykle vyjadřovali čínští znalci žen. Pohled na ženu vrávorající na svázaných chodidlech měl mít na muže erotický účinek, mimo jiné i proto, že ženina zranitelnost vzbuzovala v přihlížejícím snahu chránit ji.“

Svázané tradicí nebo komunismem

Kromě svázaných – v podstatě zlámaných – chodidel byl spoutaný několik let i babiččin život. Jeho jediným kladem bylo narození dcery. Dcera, autorčina matka, zdědila nejlepší vlastnosti svých rodičů a stala se oddanou komunistickou funkcionářkou. Ani její život nebyl o mnoho jednodušší. Například už jen vysněný vstup do strany provázely nesnáze.

„Kolegyně z továrny prohlásily, že toho není hodna. Stále matku mořili otázkami a nutili ji k nekonečné sebekritice. Když ji provedla, následoval příval kritiky. Když byla těhotná, dva soudruzi ji obvinili, že byla častěji nemocná než většina těhotných žen. Když parné léto přešlo ve vlahý podzim, vytasil se otcův osobní strážce s novým obviněním: matka se chová jako choť kuomintangského důstojníka, protože používá teplou vodu, která zbyla po otci. Kvůli úspoře paliva platilo nařízení, že nárok mýt se teplou vodou mají jenom funkcionáři od určitého postavení. Otec do této skupiny patřil, ale matka ne,“ píše Jung Chang.

Zrůdnosti kulturní revoluce

Vypravěčka příběhu Er-chung (Druhá divoká labuť) prošla podobně jako rodiče a sourozenci všemi strastmi a zrůdnostmi tzv. kulturní revoluce. Rodiče ve vysokých komunistických funkcích byli veřejně zostouzeni, vězněni, nakonec odveleni do pracovních táborů. Stačil drobný náznak nesouhlasu s Maovou politikou.

Knihu Jung Chang Divoké labutě v roce 2009 pro rozhlas načetla Hana Maciuchová|foto:Michaela Doubravová

Autorka po střední škole pracovala v zemědělství, jako elektrikářka – všude ji strana potřebovala. Nakonec se (na doporučení své pracovní jednotky v továrně) dostala na univerzitní studia angličtiny a poté vyhrála konkurz na stipendium do Velké Británie, která se v 70. letech stala jejím novým domovem.

Úchvatný obraz Číny

V knize o více než 500 stran autorka líčí boje uvnitř Číny, éru Čankajška, japonskou okupaci, občanskou válku mezi Kuomintagem a komunisty. Čtenář je svědkem neustálých politických čistek, hladomoru, kultu Mao Ce-tunga i střetu tradic staré Číny s kulturní revolucí.

Výsledný obraz Číny je svým způsobem úchvatný, plastický – jistě na tom mají zásluhu i překladatelky Kateřina Brabcová a Michaela Ponocná. Kniha vyšla v roce 1978 ve Velké Británii a okamžitě se z ní stal bestseller.