Jsou legendární stradivárky výjimečné?
Stojí desítky milionů korun a na světě jich zbylo jen pár stovek kusů. Stradivárky, legendární housle z dílny Antonia Stradivariho z italské Cremony. Jsou ale skutečně lepší než moderní hudební nástroje?
Příspěvky Meteoru 17. 6. 2017
01:28 Silné bouřky, které jsme neznali
11:20 Způsobuje celiakii virus?
21:50 Záchrana orla mořského
29:40 Proč si myslíme, že existuje telepatie?
38:38 Jak byly objeveny Špicberky?
44:07 Jsou stradivárky tak výjimečné?
Stradivari žil na přelomu 17. a 18. století a své nejlepší nástroje vyrobil v Cremoně, stejně jako mistři z rodiny Guarneriů. „Předpokládalo se, že cremonští houslaři měli nějaké výrobní tajemství, které dnes upadlo do zapomnění a moderní houslaři už nejsou schopni vyrobit tak dokonalé nástroje,“ uvedl v Meteoru biolog Jaroslav Petr.
Vědci se dlouhodobě snaží přijít na to, proč jsou tradiční italské nástroje tak kvalitní. „Připisovalo se to například laku, který používala rodina Antonia Stradivariho. Ale zmiňuje se i to, že cremonští houslisté žili v době malé doby ledové, kdy byly tuhé zimy a chladná léta, což poznamenalo růst stromů a kvalitu dřeva, ze kterého se housle vyráběly,“ dodal Jaroslav Petr.
Jsou opravdu nejlepší?
Pokud by skutečně stradivárky a guarnerky byly tak výjimečné díky specifickým podmínkám dřeva a tajným recepturám lakování, asi by se dnes nedaly vyrobit stejně kvalitně. Jenže poslední dobou se ozývají i hlasy upozorňující na to, že dnešní nástroje můžou být stejně kvalitní nebo dokonce lepší než astronomicky drahé staré housle.
Před několika lety proběhl experiment, kdy špičkoví houslisté dostali nástroje a zároveň svářečské brýle, aby neviděli, na co hrají. V rukou měli moderní nástroje i tradiční stradivárky a guarnerky. „Ukázalo se, že houslisté po sluchu housle nerozeznali. Jenže tyto studie byly později zpochybněny. Hrálo se v hotelovém pokoji, ne v koncertní síni, to všechno se mohlo do výsledků promítnout,“ upozornil Jaroslav Petr.
Nový pokus
Nejnovější experiment, který měl zhodnotit kvalitu stradivárek, se odehrál nedávno v Paříži. Špičkoví houslisté dostali opět do rukou různé nástroje a hráli sólo i s orchestrem. Mezi posluchači byli běžní návštěvníci koncertů, ale i houslisté, houslaři a hudební kritici. Ti všichni měli posoudit, o jaké housle jde.
„Vyhrály housle současných houslařů. To neznamená, že by zcela překonali staré mistry, ale ten mýtus, že staré housle mají něco, co dnešní postrádají, byl nahlodán. Vyslalo to navíc dobrý signál pro houslisty. Guarnerek je na světě jen asi 200, stradivárek asi 650 kusů, jsou velmi drahé a mladí začínající houslisté si je vůbec nemůžou dovolit. Teď ale vědí, že mají šanci hrát na stejně dobrý nástroj od dnešního houslaře,“ doplnil Jaroslav Petr.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.