Josef Baxa: Události posledního desetiletí ukazují, jak moc jsme zranitelní a na krize nepřipravení
Pandemie koronaviru odhalila mnohé. Mimo jiné i to, jak moc jsme jako jednotlivci i jako společnost zranitelní a na nenadálé situace nepřipravení. Stane se, že vyjdeme z krize silnější a odolnější?
Čtěte také
Myšlenky o tom, co pandemie ukázala, rozvíjí i německý sociolog z Humboldtovy univerzity v Berlíně Andreas Reckwitz. Dospěl k závěru, že budoucnost už nelze vnímat pouze jako prostor pro šance, místo toho se lidstvo bude muset naučit lépe se chránit před riziky.
„Jsem přesvědčen o tom, že koronavirus zanechá trvalé stopy v našem uvažování. Dobré je, že si všechny tyto pocity postupně uvědomujeme. Teď už víme, že podobné situace zvládat neumíme. A že budeme muset na naší zranitelnosti, osobní i institucionální, do budoucna velmi pracovat,“ říká v pořadu Jak to vidí... Josef Baxa.
Fenomény posledního desetiletí
Podle Josefa Baxy jsme svědky sledu událostí, které nás poslední desetiletí postihují, na které jsme dříve nebyli zvyklí. Ať už to byla finanční krize po roce 2008, velká migrační krize, teroristické útoky, klimatické změny, nebo nyní pandemie koronaviru.
„Jsou to fenomény, se kterými se celé generace před námi nesetkávaly. Pomalu mizí paměť nejstarších událostí, jako byla válka, období velké nouze, nedostatku a frustrace. A zdá se, že si budeme muset zvyknout žít s tím vědomím, že budou přicházet další rizikové situace. A bude na nás, jak na to budeme připraveni a vybaveni,“ je přesvědčen host Dvojky.
Jako příklad dává Josef Baxa povodně. „V našich končinách jsme se s povodněmi dlouho nesetkali. Proto také ty první povodně v 90. letech vyvolaly velké problémy. Je ale zřetelně vidět, že ty další nás zastihly mnohem lépe připraveny. Byli jsme mnohem lépe zorganizováni. A ukázalo se, že stát má určitý záchranný systém, který je funkční.“
Kouzlo úspěchu
To se ale bohužel nedá říct o současné situaci. „Tady naopak nasvícení státu a jeho mechanismů ukázalo, že jsme opravdu hodně dlužni tomu, jak by to mělo všechno fungovat. Věřím ale, že nás to poznamená pozitivním způsobem, že si uvědomíme, že tyhle věci neumíme zvládat.“
Čtěte také
Pozitivní je, že se lidé probrali z nekritického náhledu na věci veřejné. Najednou zjistili, že instituce nefungují, že se nemají na koho spolehnout, že vedení státu neumí plánovat a předvídat.
Podle Josefa Baxy je to bohužel odraz toho, v jakém stavu je politika. „Politici ztratili důvěru lidí. Nedokážou je přesvědčit, aby byli součinní a aby se ztotožnili s opatřeními. To by ale měla být základní výbava někoho, kdo o druhých rozhoduje. A je to základní kouzlo úspěchu.“
Největší problém je, že lidem nikdo dostatečně nevysvětlil, že k vyřešení problému je třeba se sním ztotožnit a že to za ně nevyřeší ani stát, vláda, policie či armáda. „My sami musíme přispět k řešení. Ale často jsme bohužel konfrontováni s chaosem. Chybí vzory, jednotný hlas, kterému by lidé naslouchali,“ uzavírá Josef Baxa.
Další témata rozhovoru: posuzování krádeží v době nouzového stavu; vládní krize na Slovensku; nedůvěra společnosti vůči slovenské justici.
Související
-
Ivan Hoffman: Není jasné, jestli se u nás ještě stále bojuje s virem, nebo za osobní svobodu
Od dneška platí nová, přísnější pravidla pro boj s pandemií. Jak přesvědčit veřejnost, že je situace mimořádně vážná a záleží na odpovědnosti každého z nás?
-
Ilona Švihlíková: Stát ve vymahatelnosti práva selhává dlouhodobě a tvrdě na to teď doplácí
Prezident Miloš Zeman podepsal zvýšení schodku státního rozpočtu na 500 miliard korun. Počítá se v něm už s dopady daňových změn a s dalšími výdaji na boj s pandemií.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.