Jitka: Výrobce speciálních nanotextilií s kořeny až v dávném středověku

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Soukenictví v Čechách
0:00
/
0:00

Textilní průmysl má v jižních Čechách dlouhou tradici. Počátky jeho rozvoje bychom mohli vystopovat až do dávného středověku, kdy se začala vytvářet první cechovní společenství tkalců a soukeníků.

Připravil: Jan Kovařík
Dramaturgie: Magdalena Šorelová
Zvukový mistr: Radek Veselý
Zvukový design: Jiří Litoš
Režie: Jitka Škápíková
Premiéra: 19. 5. 2020

Střediskem textilní výroby u nás byl od počátku jihočeský Jindřichův Hradec a přilehlé obce. V době páry patřily k nejvýznamnějším dvě továrny na výrobu sukna – Solperovka a Bobelovka, matka pozdější jindřichohradecké Jitky.

V roce 2006 začala firma Jitka vyrábět nanotechnologicky upravenou tkaninu. Speciální povrch z molekul stříbra chrání před nebezpečnými bakteriemi a snižuje i zápach tvořený rozkladem potu. Od roku 2005 produkovala firma látku se zvláštní protiklíšťovou ochranou.

Továrna, jejíž osud majitel předpověděl

Solperova továrna stávala na břehu Nežárky pod františkánským klášterem. Coby její zřizovatel se uvádí Ignác Třebický. Spolumistr Karel Třebický odešel na zkušenou do Třeště a do Brna a po návratu zavedl do výroby nové technologie.

Jindřichův Hradec byl jedním z největších středisek soukenictví v Čechách. Soukenická manufaktura (kresba z roku 1698)

Byl to on, kdo založil továrnu na jemná sukna. V roce 1840 zaměstnával zhruba dvě stovky dělníků. Po jeho smrti se do čela továrny postavil jeho syn Ignác Třebický.

Ten koupil starou valchu u podklášterské továrny a spojil je dohromady. Podnik ale v roce 1854 prodal. Moudře totiž předvídal, že konkurence z Brna bude pro jindřichohradecké soukeníky velkým problémem.

Chlebozlodějské mašiny

Část továrny koupil Karel Solpera, pozdější jindřichohradecký starosta. Provozoval zde tkalcovnu, ale nakonec byl nucen výrobu omezit a podnik prodat. Došlo totiž k prvním dělnickým bouřím proti „chlebozlodějským mašinám, co z Anglie dovážejí“.

Soukenictví v Jindřichově Hradci začalo upadat. Konec pro firmu znamenala 60. léta. Noví majitelé v jejich prostorách po léta tkali hedvábí.

Město JIndřichův Hradec od jihu na litografii z 60. let 19. století

Konkurenční rodina Bobelových

Na konci 30. let 19. století získal povolení ke zřízení továrny na vlněné zboží Izák Bobele. Navázal na své předchůdce a v roce 1838 založil u Otína nedaleko Jindřichova Hradce továrnu na výrobu sukna, které se začalo říkat Bobelovka.

V roce 1841 přikoupil Bobele starý hamr na Hamerském potoce. Přestavěl ho, rozšířil a vzápětí pořídil první parní stroj a vodní turbínu na výrobu elektřiny. Základy pozdější jihočeské textilky Jitka byly položeny.

Bobelova továrna patřila k nejvýznamnějším textilním podnikům v Čechách. Nejlépe ze všech prosperovala i v celé rakousko-uherské monarchii. Po smrti posledního příslušníka rodu převzal podnik Šimon Brehm.

Vyrobu komisního sukna pro Bulharsko a Rumunsko ale po pěti letech zastavil. Mohla za to rostoucí konkurence velkých továren v průmyslových centrech, stejně jako omezení výroby uniforem pro vojsko. Problémem bylo i chybějící železniční spojení na trať Praha–Vídeň.

Konec soukeníků v Čechách

Podnikový odznak textilní továrny Jitka

Úplný konec soukenictví v Jindřichově Hradci znamenala 80. léta. Společenstvo soukeníků bylo pro nízký počet členů a výdělků včleněno do živnostenského společenstva krejčů, kožešníků, rukavičkářů, jirchářů a modistek pro Jindřichův Hradec a k němu přikázaných okolních obcí.

Po vzniku první republiky převzala původní Bobelovku firma Optimit. Ta pokračovala ve výrobě tkaniček a prýmků. Ještě před rokem 1989 se do jindřichohradeckého kraje sjížděli všichni, kteří hledali dobrou práci i bydlení.

Jaký byl další vývoj textilních továren na jihu Čech? Kdo byl nástupce Optimitu? Kdy vznikl legendární Jiholen? Co všechno vyráběla firma Jitka?

Spustit audio
autoři: Jitka Škápíková , Magdalena Šorelová

Související