Jirku Menzela jsem měla moc ráda. Byl jako můj bráška, svěřuje se herečka Dagmar Bláhová
„Natáčení filmu Hra o jablko s Jirkou a režisérkou Věrou Chytilovou bylo unikátní. Naprostá pohoda, velká improvizace a hra,“ vzpomíná herečka v Blízkých setkáních.
Snímek Hra o jablko otevřel Dagmar Bláhové dveře do světa. „U nás byl zakázaný. Když jsme v Sydney pustili kopii známému agentovi, hned mě prosadil do seriálu, kde mi napsali na tělo roli zdravotní sestřičky. Pak přišla moje největší sláva v seriálu Neighbours. Dnes je to 33 let a seriál pořád běží,“ pochvaluje si.
Jaký byl Menzel?
„Jirka byl svéráz a já jsem ho měla moc ráda. Při práci nám to ohromně ladilo. On byl starší a zkušenější, zároveň ale velmi skromný kluk a gentleman. Jako herec byl talentovaný a také fyzicky zdatný, naprosto skvělý. Ve Hře o jablko vzniklo naše velké přátelství,“ prozrazuje v Blízkých setkáních.
„Když za mnou Jirka přijel do Austrálie, pozvala jsem k nám domů i velice známého kritika, který ho chtěl poznat. Kamarádka u mě vařila večeři a přitom se jí rozbil skleněný tác na kterém pekla maso. Jirka při jídle najednou vytřeštil oči, sáhl si do pusy a vytáhl střípek. Já jsem zbledla, ale on jako velký elegán jen potichu položil střep na kraj talíře. Mohlo to dopadnout moc špatně, ale on se zachoval jako diplomat,“ vypráví se smíchem herečka.
Kde se cítí víc doma? Co by vzkázala Jiřímu Menzelovi? Na co se těší?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
