Dělám jenom komedie, nic vážného. O lidech se víc dozvíte skrz legraci, usmíval se oskarový režisér Jiří Menzel v posledním rozhlasovém rozhovoru
V sobotu zemřel jeden z nejvýznamnějších českých a československých režisérů Jiří Menzel. Jeho osobitý pohled na svět si můžete připomenout v rozhovoru s Jitkou Novotnou v bilančním pořadu Stříbrný vítr z dubna 2017.
Laskavá a soucitná poetika jeho filmů přinesla Jiřímu Menzelovi světový úspěch už na začátku filmařské kariéry, když v roce 1967 získal Oscara za Ostře sledované vlaky.Podle Hrabalových knih točil i později. Dílo filmaře, který se uplatnil i jako herec ve snímcích svých i cizích, patří k tomu nejlepšímu, co tuzemská kinematografie vytvořila.
„Maminčina hlavní starost byla, co tomu řeknou lidi,“ svěřil se Jitce Novotné. Taky prý byl kvůli tomu celý život zakřiknutý a opatrný. To sice není pro režiséra nejlepší vlastnost, ale… „Když vím, co chci, tak se to nebojím říct.“
Komedie o nacistovi Speerovi
Menzel se původně vůbec nechtěl stát filmařem, ale chtěl hrát divadlo. Nedostal se na DAMU, tak začal točit filmy. „Dělám jenom komedie, nic vážného. O lidech se víc dozvíte skrz legraci.“
Ještě za vlády komunistů za ním jednou přijel anglický producent s nabídkou, aby natočil film o Albertu Speerovi. I film o nacistickém ministrovi chtěl udělat jako komedii. Plán zkrachoval, nepustili ho přes naše hranice.
Úspěch měl i jako herec neherec
Jako „línému člověku“ prý ale Menzelovi moc nevadilo, že nesměl točit. Z Barrandova dostával plat jako režisér a nic mu nechybělo. „Byl jsem celé dny v posteli,“ rozplývá se. A na adresu svého filmového herectví pak říká: „Měl jsem úspěch s něčím, co neumím.“
Ačkoliv o ženy nikdy neměl nouzi, do stavu manželského vstoupil až po šedesátce. „Nechtěl jsem se ženit, protože jsem věděl, že žádné manželce nebudu věrný. Taky jsem ale věděl, že s každým rozvodem budu muset odevzdat půlku knihovny,“ směje se.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
