Jiří Hlaváč: V letošním maturitním testu z českého jazyka mohly být špatné otázky
Didaktický test z českého jazyka a literatury byl i letos kamenem úrazu pro necelých 10 % maturantů. Podle ředitele Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání Jiřího Zíky ale pohořeli jen ti, kteří na maturitu intelektuálně nemají. Má být maturita pro každého? A k čemu potřebujeme státní maturitu?
Test z českého jazyka a literatury letos v řádném termínu psalo 61 980 maturantů. Uspělo 55 988 žáků s 90,3% celkové úspěšnosti. Bylo to ale o 1,3 % méně než loni. Proti testům se bouřili studenti, rodiče, učitelé.
„Problém může mít ještě další rozměr, kterým jsou špatně zvolené otázky,“ uvažuje Jiří Hlaváč. Sám byl totiž jako hudební pedagog vystaven situaci, kdy na špatně zvolené povinné skladbě u zkoušky pohořeli i jinak výjimeční hráči. Je tedy maturita pro každého?
Za selhání může učitel
Ambicí každého učitele by pdole něj mělo být dovést žáka k maturitě. Na tento svůj úkol má mít ale taky správné podmínky, zázemí i čas. „Když má někdo problém, musím mít dostatek času ho doučit. K výpadkům by mělo docházet jen ojediněle, do 5 %. Když je jich víc, je špatně vedena příprava.“
Důležitá je prý ale i zpětná vazba, která zabrání tomu, aby příští rok nepropadli další. Hlaváč rozhodně odmítá, že by maturita neměla být pro každého. „Nemůžeme to maturantovi přece říct, až když propadne. Na to máme času dost.“ Je tedy povinná státní maturita vůbec k něčemu?
K čemu státní maturita?
„Nejsme na zeměkouli jediní, kde je model státních maturit nastaven. Není to problém škol. Tady je problém v nevyhovující komunikaci mezi složkou řídící a výkonnou.“ Co by tak měl maturant znát?
Podle Hlaváče nejde jen o sumarizaci vědomostí, ale taky obecného vědění. Vzpomíná na rodiče svých spolužáků, kteří měli ještě klasické vzdělání. „Tehdy jsme všichni opravdu jen žasli.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.