Jiří Hlaváč: Práce nás posouvá dopředu, má cenu ji ctít

1. květen 2014

Svátek práce se poprvé mezinárodně slavil v roce 1890. Během let velmi měnil svou podobu. Jak na něj vzpomíná český hudebník a pedagog?

Profesor Jiří Hlaváč má na první máj různé vzpomínky. „S výjimkou mých let na základní škole jsem se průvodům vždy vyhýbal. Na konzervatoři jsem říkával, že musím do průvodu v jiném městě, abych se tomu vyhnul,“ vzpomíná.

Při procházení rodinné sbírky fotografií vždy Hlaváč narazí na fotky z prvomájových oslav za Tomáše a Jana Baťových ve Zlíně. „Můj tatínek velmi rád vzpomínal na svátek práce za první republiky,“ říká.

Čtěte také

Tradice svátků práce odstartovala stávkou v Chicagu roku 1886, kdy se dělníci dožadovali osmihodinové pracovní doby. O dva roky později se svátek už slavil po celém území USA. O rok později byl svátek schválen i celosvětově.

„Víme, jak to probíhá v současnosti. Některé politické strany to vnímají jako oslavu hodnot a ideálů minulého století,“ říká Hlaváč.

Jiří Hlaváč ale má svátek práce pořád rád. „Pokud se slaví práce jako taková, tak bychom ji měli ctít. Práce nás posouvá dopředu. Není na škodu zastavit se a popovídat si s řadou spolupracovníků,“ dodává.

Důležitý je cíl
Přestože Hlaváčovi bude letos 66 let a má plné právo na penzijní odpočinek, on sám pracovat nepřestává. „Já jsem člověk, který má rád činorodost a vytyčené úkoly,“ říká o sobě.

„Práce, která má smysl a viditelný cíl, je něco ohromného a měli bychom kvůli ní stále zvyšovat úsilí. Když se vám povede, je to velká odměna,“ říká profesor Jiří Hlaváč.

Jaký názor na svátek práce měl TGM? Co jsme dokázali za 10 let v EU? Odkud hudebník čerpá inspiraci? Poslechněte si v iRadiu.

autoři: zis , Jiří Hlaváč , jra
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová