Jiří Hlaváč: Co jsem zažil při České mši vánoční, jsem zažil jen v USA. Proč je Rybovka stále tak populární?
Klarinetista a hudební pedagog se v pořadu Jak to vidí… zamýšlí nad hudebním symbolem českých Vánoc, nad koledami i nad vánočním oratoriemm Johanna Sebastiana Bacha. Mluví o poselství vánoční noci i o dialogu mezi lidmi. A vzpomíná na kanadského jazzového pianistu Oscara Petterssona, který zemřel 23. prosince 2007, na slovenskou sopranistku Editu Gruberovou a na prezidenta Václava Havla od jehož smrti v prosinci uplynulo 11 let.
Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby zazněla poprvé o Vánocích 1796 v Rožmitále pod Třemšínem. A od té doby zní pravidelně každý rok křížem krážem republikou.. „Sám jsem při ní zažil něco, co mě fascinovalo,“ vyznává se v pořadu Jak to vidí… hudební pedagog Jiří Hlaváč.
Čtěte také
Celý kostel se přidá
„V kostele nezpíval jenom sbor, ale přidal se celý kostel. I lidé dole v parteru,“ popisuje host Zity Senkové na Dvojce. „Něco obdobného jsem zažil jenom ve Spojených státech amerických v baptistických kostelích. Reverend spustí spirituál, gospel a celý kostel se k němu postupně přidá.“
„Ta účast všech, kteří chtějí v tom okamžiku projevit míru soudržnosti, pospolitosti, blízkosti něčeho, co ta hudba umí vyvolat a umí spojit. Tak to je pro mě nejsilnější,“ přiznává klarinetista. „Bylo to poprvé, kdy jsem se stal součástí hudebního dění v tom nejširším spektru.“
Proč je tak populární?
Co je za tou neutichajících popularitou tohoto díla? „Někteří odborníci tvrdí, že Ryba byl prvním českým tvůrcem, který psal umělé písně na české texty. On vycházel hodně z lidových písní. Proto je v té melodice něco, co lidé znali. A dodneška je cítit tu blízkost lidskosti a neokázalosti.“
„A pak je tu ten druhý moment, že lidé většinou znají jenom Hej mistře. Co je dál, už tolik v povědomí není. Ale je tam určitě ta míra maximální srozumitelnosti a přístupnosti hudby,“ zamýšlí se Hlaváč.
„Další věc je, že Ryba to nemohl psát pro vyškolené hlasy a hudebníky, kteří dosahovali maximální virtuozity. Napsal to pro ty, o kterých věděl, že to uzpívají a uhrají. A to je další důležitý moment. Je to přehledné, čitelné, průzračné.“
„To ostatně klasicistní tvorba nabízí jako taková. Ale v České mši vánoční je ten prvek toho lidového podtextu. A to jak v rovině slovesné, tak v rovině hudební melodiky,“ uzavírá Jiří Hlaváč na Dvojce.
Související
-
-
653. schůzka: Hej mistře
„Abych názorně ukázal svoji píli v hudbě, chci zde věrně vypsat skladby, jež jsem napsal od roku 1782 do roku 1798,“ psal Jan jakub Ryba. „Je mezi nimi jedna česká mše.“
-
Jiří Hlaváč: Rybově České mši vánoční rozumí lidé po celém světě
Na Štědrý den uplyne 220 let od prvního uvedení vánoční skladby Jakuba Jana Ryby. Dnes světoznámé dílo přitom někteří označovali za slátaninu a urážku církevní hudby.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
