Jiří Dědeček: Inspirace ženou slábne, stejně jako libido
„Čtyřicet let jsem se snažil něco říct dospělým a mám pocit, že to bylo marné. Proto teď píšu knihy pro děti. Tam je ještě šance na nějakou výchovu,“ říká písničkář, básník, spisovatel a překladatel Jiří Dědeček.
První kytaru dostal v 15 letech, nikdy se na ni ale nenaučil pořádně hrát. Tvrdí totiž, že kytara byla vždy jen prostředek k tomu, aby mohl předat své poselství.
Tatínek pábitel
Maminka Jiřího Dědečka byla ředitelkou v mateřské škole a kromě toho, že to byla charakterní žena, která nikdy nevstoupila do KSČ, nutila svého syna do 30 let mýt si ruce.
„Tatínek byl pábitel. Cokoliv provedl, mělo nějaké následky, například si uřízl několik prstů na cirkulárce. Maminka to nesla velmi těžce,“ vzpomíná známý písničkář.
Slonéčko sedmitučné
Ve své autorské tvorbě zaznamenal Jiří Dědeček v poslední době jistou změnu: „Inspirace ženou slábne, tak jako slábne po 65. roku věku libido. Snažím se tedy psát texty spíše filozofické.“
A taky píše hravé knížky pro děti. „Kdybych totiž za celý svůj život vymyslel pouze slovní hříčku ,slonéčko sedmitučné‘, byl bych absolutně spokojený,“ podotýká Jiří Dědeček.
Související
-
Jiří Dědeček: Na Letnou mě pozvali s tím, že mám zahrát něco vostrýho
Byl jedním z těch, kdo před 30 lety vystoupili na tribuně na Letné. „Nebylo to úplně zdařilý. Spousta lidí si kladla otázku, proč to tam bylo,“ vzpomíná u Haliny Pawlowské.
-
Jan Burian: Když vím, jak žili moji předkové, jsem spokojenější s tím, v jaké době žiju
Známý písničkář napsal knihu o svém slavném otci a pro své blízké i rodinnou kroniku.
-
Jiří Pavlica: Snažím se, abych byl v harmonii se svou rodinou, přírodou a vším, co je nad námi
„Když napíšu nějakou opravdu dobrou hudbu, tak cítím takové mrazení za krkem a na ramenou,“ popisuje své pocity z tvorby houslista a skladatel Jiří Pavlica.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
