Jiří Bubeníček přiznává: Standardní tance neumím, ale breakdance? Ten jsme se s bráchou učili z videa
„Tanec patří do divadla a divadlo je příběh. A k příběhu patří duše a srdce,“ říká s jistotou Jiří Bubeníček, světově uznávaný tanečník, choreograf a umělec, který o své profesi mluví s pokorou i vášní. „Člověk se musí vžít do role a v ní poslouchat intuici, duši a srdce. A když je tanečník na jevišti upřímný, pak vzniká nezapomenutelné představení.“ Vzpomíná na své první vystoupení? Má v klasickém baletu místo improvizace? Co nabídne Bubeníček International Ballet Gala?
Láska k příběhům ho přirozeně přivedla k vlastní tvorbě. „Miluju příběhy a rád je hledám. Nedávno jsem třeba dělal choreografii k Procesu Franze Kafky. Tančil jsem samozřejmě i klasická představení, ale ta moderna… ta je nádherná,“ svěřuje se Bubeníček.
Tanec podle něj není jen pohyb, ale hluboká výpověď. „Na jevišti je tanečník nahý. Jako choreograf poznám už na první zkoušce, co je kdo za člověka.“
Ačkoliv se může zdát, že tanečník jeho formátu vyrůstal v tanečních sálech, opak je pravdou. „Do tanečních jsem nikdy nechodil a musím se přiznat, že standardní tance neumím. Ale naučil bych se. Rychle bych to napodobil,“ směje se.
A vzpomíná na dobu, kdy s bratrem chodívali na diskotéky. „Když byl populární Michael Jackson a jeho Thriller, tak jsme se s bráchou z videa učili breakedance. A brácha byl fakt dobrej,“ vzpomíná v Blízkých setkáních tanečník a choreograf Jiří Bubeníček.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.