Jiří Bartoška nebyl lingvisticky příliš zdatný. Ale měl charisma, vzpomíná tlumočnice MFF KV Helena Koutná
Desítky let tlumočí na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Za tu dobu spolupracovala i s jeho legendárním ředitelem Jiřím Bartoškou. „Měl v sobě charisma a dokázal vždycky předat všechno, co chtěl, i když nebyl lingvisticky příliš zdatný. Byl velmi vlídný a přátelský,“ říká v rozhovoru s Michaelou Maurerovou. Co se jí na jazycích líbí? Která země ji přivedla k vaření? Jak pokračuje renovace barvírny v Úštěku?
S Jiřím Bartoškou se Helena Koutná vídala na festivalu třicet let. „Když jsme tam každý rok stáli vedle sebe, prohlašoval: Helenko, tak jste nám zase nevyrostla. A dodal Horníčkovo: Žena cukřenka, to je krása!“ směje se drobná tlumočnice nevelkého vzrůstu.
Podle ní by měl mít tlumočník vedle jazykové vybavenosti i pohotovost a všeobecný rozhled. „Nepřítelem tlumočníků jsou čísla. A když řečníkovi nerozumím, zeptám se. Nejvíc se to stává při čtených projevech, tehdy má člověk tendenci mluvit rychleji než spatra.“
Profesionál podle ní dokáže v hlavě udržet i desetiminutový projev. „Paměť si nijak speciálně netrénuji, ale při studiu jsme cvičení měli. Pomáhají rychlé zápisky klíčových slov. Není to těsnopis, jak si lidé myslí,“ vysvětluje Helena Koutná v pořadu Blízká setkáních.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
