Miloslav Šimek: Ze zvláštní školy. Miroslav Hanuš a Sabina Remundová v dokudramatu ze série Příběhy slavných

Vystudoval pedagogiku, ale 40 let se živil smíchem. Dobře věděl, že nedělá žádné velké umění, ale „jen“ zábavu. Možná právě proto ho na jevišti nikdy neviděl jeho otec, komunisty pronásledovaný básník Rudolf Šimek. Maminka se byla podívat jen jednou. Jeho humor prostě nebyl jejich „šálkem kávy“.

Doma moc nemluvil

Naopak všechna představení viděla manželka Magdaléna. I když Šimek v divadle působil jako extrovert, doma spíš naslouchal. Se ženou se seznámili ve třetím ročníku pedagogického institutu, ve čtvrtém už čekali dceru Evu. Další dvě holky se jim narodily po roce 1960. Ve stejném roce (spolu)založil Divadelní klub Olympik.

Čtyři roky s Grossmanem

A tam se potkal s Grossmanem. Už o pár let později (v Semaforu Jiřího Suchého) je diváci milovali. Na pódiu četli vlastní povídky. Nepsali je na počet slov, ale na množství potlesků. Pak ale přišla rána v podobě nemoci a pak i smrti Jiřího Grossmana. Nezdá se to, ale jejich spolupráce v Semaforu trvala jen čtyři roky.

Málem všeho nechal...

Po Grossmanově srmti se chtěl vrátit ke kantořině. Ale neudělal to. V pořadu „Zavěste, prosím, volá Semafor“ zval hosty do divadla po telefonu. Dlouho ale sám nevydržel. Poznal Luďka Sobotu a spolupráce trvala přes 10 let. Lidé se stále smáli, ale už nešlo i inteligentní humor, ale o estrádu.

Harašení se Zuzanou Bubílkovou

Zkoušel to i s Jiřím Krampolem nebo Uršulou Klukovou, ale diváci nejásali. Po roce 1990 založil nové divadlo, které pojmenoval po Grossmanovi. Po roce 1995 pak začal s politickou satirou. Spojení s pracovitou Zuzanou Bubílkovou fungovalo. A tak pracoval, i když zjistil, že je vážně nemocný.

Do všeho se totiž prý pouštěl naplno. Koupil třeba mlýn nebo lom, který proměnil v ráj pro rodinu a kamarády, kde se v létě hrál tenis a v zimě hokej. Dokonce i jeho legendární putování s oslem po jižních Čechách bylo doopravdy. Energii mu vzala až akutní leukemie. Zemřel 16. února 2004.