Je islám největším nebezpečím pro západní civilizaci? Odborníci se zásadně rozcházejí

18. listopad 2014

Zatímco všechny evropské země oficiálně označují islám za náboženství míru, nikterak neubývá třecích ploch mezi muslimy a nemuslimskou evropskou společností.

Osobní zkušenost mnoha lidí se liší od optimistických proklamací většiny politiků. Proto se také množí nespokojenost s politiky, kteří nechtějí vidět přibývající problémy, případně je odmítají označovat reálnými slovy.

Zdá se, že společnost se postupně rozděluje na dva tábory. Jeden je nadšen z toho, jak se mísením kultur obohacuje život Evropanů, druhý tábor označuje multikulturalismus za nebezpečnou a populistickou teorii nebo říká, že multikulturalismus selhal a měli bychom se z toho poučit.

I naši hosté mají odlišné pohledy na věc. S Martinou Kociánovou přisli diskutovat překladatel, spisovatel, dramatik a publicista Benjamin Kuras a arabista Jan Čuřík.

Lze charakterizovat islám jedním slovem?


Já bych současný islám charakterizoval jako největší nebezpečí západní civilizace. Bez ohledu na jeho historii bych se soustředil na fakta a ne na ideologii a nedebatoval o tom, která část islámu je kulturní a která nekulturní.

B. Kuras: Dnešní stav islámu je takový, že nám tlučou na vrata a chtějí nás zabít. Hovořím o islámu, který se teď v současné době projevuje v té své nejvýraznější formě, tedy v té nejagresivnější. Já znám tzv. umírněné muslimy, laskavé muslimy, se kterými jsem se v Londýně setkával.

Benjamin Kuras

Ale také vím, že z této obnovené staronové verze islámu mají strach, takže se neodváží proti ní vystoupit. Jak v Británii, tak ve Francii je ta umírněná část téměř bezbranná. Ještě horší je, že hostitelské vlády z obavy, aby nebyly označeny za rasistické a xenofobní, zvýhodňují více ty organizace, které jsou agresivní než ty, které jsou umírněné.


Nejpřesnější slovo by v roce 2014 bylo islám roztříštěný.

J. Čuřík: Já chápu ve zkratce islám jako několikerou vrstvu a jako denní praktiku 1,6 mld. lidí. Pluralita v jeho prožívání, v jeho projevech a mé osobní známosti s tisíci muslimy, které jsem potkal od Indie až po státy západu, mě zbavuje ambice definovat islám.

Hostem Dvaceti minut Radižurnálu byl arabista Jan Čuřík

Existuje jeden islám? Muslimové často směrem k radikálům říkají: to jsou jiní, ti nemají s koránem nic společného

B. Kuras: Roztříštěnost má negativní vliv na vývoj islámu v tom, že každá skupina si může říct, my jsme ten pravý islám, nastolit si Islámský stát, svrhnout vladaře, který si také říká, že je ten pravý islám.

Pak máme těch několik hlavních proudů mezi sunity a šíity, ti se vraždí mezi sebou po staletí. I kdyby někdo k islámu tíhnul, tak si není jist ke kterému přestoupit, aby mu jiný islám nepodřezal krk, jak dneska vidíme v Iráku a Sýrii.

J. Čuřík: V Islámu existuje po dobu 300 let zvláštní tradice. Lidé se sdružují v mystických bratrstvech, které nazýváme taríky, kterých je po světě zhruba 35.

Modlící se muslim

Jejich záběr je široký. Od pěstování arašídových bobů v Senegalu, po banální praktiky v Mostaru, kde se každý čtvrtek sejdou chlapi a přečtou si kus koránu až po tu v Egyptském městě Tanta. Tam můžete vidět 1x ročně velmi tvrdou divokou oslavu místního světce, která spočívá v tom, že si lidé propíchávají rozžhavenými jehlicemi tváře.

Všechno to jsou neortodoxní praktiky, které pro tradiční islám nejsou košer. Pro mnoho muslimů je islám abstraktní věc. Islám je pro mě žité každodenní náboženství, které není možné zredukovat do jednoho tématu.

B. Kuras: Z islámu zmizel humor, kdysi tam byl, ale nepochází z koránu. V něm je mnoho přikázání plných vražd, nenávisti a násilí.


Na islámu jsou nebezpečné dvě věci. Jedna je džihád a a druhá zákon šaría.

Podle některých má džihád i duchovní rozměry, jenže opravdu v dějinách převažuje džihád jako trvalá válka proti bezvěrcům a šaría jsou nejtotalitnější zákony, jaké kdy kdo vymyslel. Ponižující jinověrce, ponižující ženy, usekávající ruce nohy podřezávající krky. Povolují bití ženy, pokud se jí neznetvoří tvář. Tam jsou debaty mužů, jak moc mohou bít ženu, když ho neposlouchá.

Potřebujeme znát pro lepší pochopení muslimů korán?

J. Čuřík: Když se podíváte na tu nejtvrdší a nejnásilnější avantgardu současných autoproklamovaných muslimů, dal bych skoro ruku do ohně, že nikdo nečetl korán celý. Nikdo z nich není háfiz, tedy člověk, který zná korán nazpaměť.

Stránky z Koránu


Důležité je si uvědomit, že islamismus není náboženský fenomén, je to politický fenomén, který má konkrétní příčiny a důvody.

Přístup k náboženství je definován obrazovkou počítače, je definován vyhledáváním úryvků a vět, které jim sedí do mentálního obzoru, vyhledávání věcí, které sedí jejích ochotě řešit věci násilnou formou a ne pacifistickou.

Podle čeho se má občan orientovat

B. Kuras: Může se orientovat fakty, kdy islám nabírá tu nejagresivnější formu, kterou kdy měli. Může to posuzovat podle toho, jak se muslimové mění. Já se s mnoha mírnými muslimy znal, ale ti mizí a nastupuje generace nová, která je ovlivněná těmi výtažky, jak říkal pan Čuřík.

Modlící se muslimové

Tato forma islámu, která začíná převažovat, přitahuje psychicky vyšinuté lidi. Hodně imámů nabírá konvertity v evropských věznicích. Chceme-li ubránit naši civilizaci, nesmíme se dívat na skupinky, které si dělají své selankové bohoslužby a musíme se dívat na tu největší sílu, která nás skutečně ovlivňuje a tou je džihád a zákony šaría.

Ostatní náboženství se reformovala a svoji agresivitu strčila do šuplíku a také proto spolu dokáží žít. Jedinou vyjímkou jsou právě ti muslimové. Souvisí to také s demografickou změnou obyvatelstva.

Dnes je v první třídě britských škol polovina muslimů, což znamená, že za 20 let budou mít muslimové většinu a demokratickým procesem mohou nastolit zákony šaría tak, jako Hitler demokratickým procesem nastolil nacismus. Takže doporučuji soustředit se na fakta a nezabývat se teoriemi.

Odpověď pana Čuříka si poslechněte sami, některé věci jdou v psané formě jen těžko interpretovat

Konec rozhovoru uslyšíte v dalším díle 25.11. v 18:30 na Dvojce. Předesíláme, že započatý spor skončí pro rozhlasové vysílání opravdu netradičně.

Záznamy pořadu najdete v iRadiu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.