Jde spermie za teplem, chutí nebo vůní?

Vajíčko i spermie jsou velmi malé buňky. „Vajíčko měří asi desetinu mm a spermie jen 6 setin mm, z čehož 90 procent připadá na bičík,“ uvedl v Meteoru biolog Jaroslav Petr. Vejcovod, kterým vajíčko sestupuje vstříc spermiím, se pak jeví jako neuvěřitelně obsáhlý prostor, ve kterém je velmi těžké se potkat.

„Je to asi tak, jako by si chlapec dal schůzku s děvčetem někde v Praze. Jen těžko se sejdou, museli by se domluvit na přesném místě, třeba na Václaváku pod koněm,“ přiblížil Petr. Podobně i spermie potřebuje mít nějaký základní orientační bod.

Vždy proti proudu

„První takový ukazatel směru je proud tekutiny, který se valí vejcovodem do dělohy. Spermie zamíří proti tomuto proudu,“ řekl Jaroslav Petr. V určitém správném okamžiku ovšem musí zastavit, aby neminula putující vajíčko. K oplození dochází zhruba v horní třetině vejcovodu. Jak ale spermie zjistí, kde se vajíčko nachází?

Přihořívá, přihořívá, hoří!

Spermie jde za teplem. „Místo okolo vajíčka je o něco málo teplejší, dejme tomu o tři čtvrtě stupně nebo o stupeň teplejší než místo na začátku vejcovodu,“ vysvětlil biolog Jaroslav Petr a dodal: „Ve chvíli, kdy už dále teplota nestoupá, spermie ví, že nemá cenu pokračovat.“ Spermie tedy zřejmě musí mít nějaké čidlo teploty, nějaký teploměr.

Spermie s teploměrem

„Citlivost spermie na změnu teploty je úžasná, dokáže odhalit teplotní rozdíl 6 desetitisícin stupně Celsia,“ řekl Jaroslav Petr. Nedávno se vědcům podařilo zjistit, čemu za takto výjimečnou schopnost spermie vděčí.

Že by spermie putující k vajíčku měla něco jako teploměr?|foto: Fotobanka Pixabay

Jedná se o molekuly tzv. opsinů, což jsou skupiny proteinů známé především z oka. „Třeba takový rodopsin zajišťuje, že tyčinky, světločivné buňky sítnice oka, vnímají černou a bílou barvu. Jiné opsiny zajišťují reakci zorničky na světlo nebo reagují na ultrafialové světlo,“ popsal Jaroslav Petr.

Právě opsiny jsou podle všeho obsaženy i ve spermiích. „Už dříve se zjistilo, že se tyto světločivné molekuly vyskytují i mimo oči, například v mozku. Nevědělo se ale, k čemu jsou tam dobré. Teď se ukazuje, že tam možná měří teplotu. I mozek potřebuje reagovat, aby zabránil přehřátí organismu,“ vysvětlil biolog.

Zdá se, že „teploměr“ slouží spermii jako hlavní navigační systém. Má jich ale víc, i když ne takto výkonných.

Má spermie čich a chuť?

„Spermie mají čichové receptory, stejné, jako máme v nose,“ řekl Jaroslav Petr. „Dlouho se myslelo, jestli si spermie cestu k vajíčkům nepročichávají,“ doplnil. To se ale ukázalo jako slepá cesta. „Čichové receptory sice jsou schopny vázat na svůj povrch pachové molekuly, ale už nesvedou dát o tom informaci dovnitř buňky,“ podotkl Petr.

U spermie byly odhaleny také chuťové receptory, přesně se ale ještě neví, k čemu a jak slouží. „Zatím nevíme, co spermiím chutná, za jakou chutí jdou,“ uzavřel biolog Jaroslav Petr.

Jasné je pouze to, že svou cestu si spermie k vajíčku nacházejí už po celá pokolení, ať už k tomu volí jakékoli nástroje.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem audioarchivu iRadio.