Jarní déšť zlatic
Už za chvíli, přestože letošní zima je jaksepatří vleklá, se v našich zahradách rozzáří "zlaté zvonky", Golden bell, jak jim říkají Angličané, zlaté deště, jak nesprávně říkáme my. Zlatice, jak se forsythie jmenují správně česky.
Jen zdánlivě vypadají všechny stejně, ale podívejte se na ně podrobněji. Ty s převislými až zplihlými větvemi a listy - často trojčetnými - mají mladé větévky mezi jednotlivými uzlinami duté, prázdné. Jen v místě uzlin je dřeň souvislá. Takové vlastnosti má zlatice převislá, Forsythia suspensa, pocházející z Číny a Japonska a její hybridy. Má-li taková po délce rozříznutá větévka mezi uzlinami v sobě lamelovité přepážky (dřeň je jakoby přetrhovaná a jen v uzlinách je souvislá) a jsou-li její větve spíše vzpřímené než převisající a listy jen na nekvetoucích větévkách trojčetné, jinak jednoduché - stojíte nejčastěji před křížencem či nějakou odrůdou zlatice prostřední, Forsythia intermedia. Jejími rodiči byla zlatice převislá a zlatice zelená (po té má vzpřímené větve a dřeň uvedených vlastností) - ale u této mesaliance nikdo nebyl. Kdysi rostly obě vedle sebe v botanické zahradě v německém Göttingenu, kde křížence zahradníci objevili v roce 1878, a od té doby obveselují odrůdy zlatic zahrady snad na celém světě.
