Jan Werich si i v posledních dnech života uchovával neuhasitelnou zvědavost

31. říjen 2012
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jiří Janoušek

Alespoň tak na známého herce a dramatika vzpomíná náš dnešní (31. října) host Jiří Janoušek, publicista, který vydal knihu rozhovorů s Janem Werichem. Právě totiž uplynulo 32 let od smrti této legendární osobnosti českého kulturního života.

První rozhovor s Janem Werichem udělal už v roce 1976. Tehdy mu položil otázku, proč nepíše paměti. „Trochu dotčeně se mě zeptal: Myslíte, že bych měl?“ O tři roky později se mu ale dramatik sám ozval. „Přišel mi telegram, ve kterém bylo napsáno: Milý Janoušku, jestli máte chuť si zase povídat, vězte, že jsem ve Velharticích.“ Když se publicista do obce vydal, zjistil, že Jan Werich zřejmě má zájem setkávat se, mluvit a možná se nepřímo vrátit k otázce psaní pamětí.

Náročná příprava

Jan Werich (nafoceno 28.03.1969)

Než se Jiří Janoušek vrátil zpět do Prahy, domluvil se s hercem, že se s ním o několik měsíců později opět setká v hlavním městě. Z dalšího rozhovoru byl ale v mírném stresu. „Uvědomil jsem si, že jsou moje znalosti Voskovce a Wericha prabídné. Z FAMU jsem samozřejmě znal jejich filmy, které většinou točil Martin Frič. Věděl jsem, že existovalo Osvobozené divadlo, co znamenalo, odkud vzešlo. Byla to ale taková školní vědomost.“ Neznalost novináře na druhou stranu přinutila ke zvýšenému zájmu o tematiku. Šest neděl 8 až 10 hodin denně četl a v hlavě z toho prý měl pořádný chaos. „Snažil jsem se, aby byla má příprava poctivá. Dopadlo to ovšem tak, že byla velmi telegrafická.“ Janu Werichovi ale skutečnost, že má v některých otázkách mezery, nevadila. „Chtěl určité věci dávat do souvislostí, vidět, že ho někdo poslouchá a reaguje. Potřeboval reakci, to pro něj bylo klíčové. Já jsem jakoby zastupoval obecenstvo, které do jeho vyprávění vstupovalo.“

Rituál

Natáčení rozhovoru, které trvalo střídavě několik měsíců, bylo pro Jana Wericha jakýmsi rituálem. Práce s Jiřím Janouškem ho navíc bavila, což vyplývá ze zveřejněné dramatikovy korespondence. „Moc mě to potěšilo a zároveň se potvrdilo, co jsem cítil. Před rozhovorem se vždy oblékl. Vzal si košili, kalhoty, přestože celý den chodil v pyžamu a županu. Řekl bych, že měl pocit, jakoby stál na forbíně a musel pracovat, koncentrovat se. Nestýskal si a nefňukal. Pořád si uchovával neuhasitelnou zvědavost, a to mě nejvíc fascinovalo.“

Dramatický konec života

Jiří Voskovec a Jan Werich

Život Jana Wericha byl, zejména ke stáří, dramatický. Podle Jiřího Janouška byl i v soukromí takový, jak ho lidé vnímají a znají. Prožíval ale velké krize. Jednak věděl, že je nemocný, jednak ho v 70. a 80. letech potkala veliká osamělost. „Žil v ústraní a měl velké trápení s dcerou, která pila. Rozvedla se a žila u rodičů s dcerou Fančou, kterou Jan Werich jako vnučku moc miloval. Trochu se o ni staral, což bylo v době, kdy už špatně chodil. Do toho všeho navíc propukla nemoc jeho ženy Zdeňky, kterou několikrát zachraňoval před smrtí, protože měla sebevražedné sklony. To všechno, ve spojení se společenským zavržením, byl docela velký náklad. Domnívám se, že si myslel, že prožil šťastný život. Zároveň měl ale zřejmě pocit, že ho prožil jen kus a nezavršil ho. A podobně to možná vnímal i Voskovec.“

Více už si poslechněte sami v audiozáznamu rozhovoru Martiny Kociánové s publicistou Jiřím Janouškem.

autor: Pavla Kopřivová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.

Jan Pokorný, ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu a moderátor

tata.jpg

Tata a jeho syn

Koupit

Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.