Jan Konvalinka: Češi pár kroků od výroby kovové vody. K čemu bude dobrá?
„Nepochybuju, že z toho bude spousta prachů,“ vtipkuje biochemik nad studií otištěnou v prestižním časopise Science. Za unikátním výzkumem stojí záhada bouchacích kuliček.
Tým českých vědců pod vedením Pavla Jungwirta z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR pomohl zmapovat, jak vzniká kov. Výzkumníci z Česka, Německa a Spojených států popsali přechod ke kovovému chování na molekulární úrovni. Může to být další krok k přípravě kovové vody.
Záhada bouchacích kuliček
„Nejhezčí na tom je, že oni si opravdu hráli. Já jsem u toho byl, když si v laboratoři Pavla Jungwitha házeli sodíkové kuličky do lavoru s vodou. Ono nám totiž není chemicky jasné, proč bouchací kuličky bouchají,“ vysvětluje biochemik Jan Konvalinka.
„Když rozpustíte sodík v kapalném amoniaku, tak dostanete nádherně modrý roztok, opravdu kouzelný. Vždycky se to vysvětluje, že je to volnými elektrony sodíku, které se v tom roztoku můžou pohybovat. Pavel Jungirth se svými kolegy přišel na to, proč je modrý. To za prvé.“
K čemu je kovová voda dobrá?
Druhá část objevu spočívá v tom, že „když se zvýší koncentraci sodíku a v roztoku bude víc elektronů, tak krásně zezlatová a stane se z něho vodič podobný kovu. A to nejkrásnější na tom je, že je to úplně k ničemu,“ směje se Konvalinka.
„Pavel Jungwirth to na mnoho dotazů velmi upřímně sám říká. Stejně jako jeden velký chemik 19. století na otázku, k čemu jsou jeho výzkumy dobré, odpověděl: Já vůbec netuším, pane premiére, ale nepochybuji o tom, že to za dvacet let zdaníte.“
„A já myslím, že to bude stejné. V tuhle chvíli nevíme, k čemu to je. Je to super skvělá zpráva, že rozumíme tomu, jak ty elektrony fungují, a proto tu vědu děláme. A současně jsem si jist, že jednou někdo přijde na to, jak to využít prakticky a bude z toho spousta prachů.“
Další témata rozhovoru: přenos viru ze zvířete na člověka; pandemie před 20 lety; vakcína a antivakcinační hnutí; život ve sterilním prostředí a alergie; Češi pár kroků od výroby kovové vody.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
