Jan Kofroň: Stanné právo na Ukrajině? Putin přitvrzuje. Silný v kramflecích ale není

20. říjen 2022

Ruský prezident Vladimir Putin včera vyhlásil na okupovaných územích Ukrajiny stanné právo. Týká se čtyř oblastí, které se Rusko pokouší anektovat. Jak takový krok vnímat? A jak se do bojů na Ukrajině promítne částečná mobilizace? Politický geograf Jan Kofroň v audiozáznamu ještě okomentuje možnost zapojení Běloruska do války a zhodnotí, nakolik reálné jsou jaderné hrozby Kremlu. 

Stanné právo v Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti předpokládá mimo jiné zákaz vycestování, evakuaci části lidí i úřadů nebo kontrolu pohybu. „Putin přitvrzuje. Zároveň ale nepopulární kroky dávkuje. Z vojenského pohledu to ale bohužel dává smysl,“ říká v pořadu Jak to vidí... politický geograf z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Kofroň.

Čtěte také

„Pokud totiž Rusko chce anektovat ukrajinská území a pokud se necítí úplně jistě v kramflecích, což se teď rozhodně cítit nemůže, tak jde o kroky, které by v zásadě dělal asi každý.“

Vyhlášení stanného práva ale neukazuje jen na problémy na ruské straně. Zároveň to znamená, že režim bere svoji operaci na Ukrajině mnohem seriózněji než v prvních týdnech. „Tenkrát skutečně Rusové doufali, že bez velkého odporu a zvláštního nasazení nebo vypětí sil budou schopni válku ukončit pro ně příznivým způsobem a s malými ztrátami. Teď je jasné, že toto prostě neplatí,“ přitakává host Zity Senkové.

Zlomí morálku Ukrajinců drony?

K útokům na ukrajinská města Rusko nyní používá drony íránské provenience. Přesto to podle Jana Kofroně nijak výrazně situaci neovlivní. „Údery strategického typu nemají schopnost rychle měnit situaci na bojišti. Kauzální vzdálenost mezi zasaženým cílem a frontou je prostě příliš velká. Efekt se také nemusí dostavit vůbec. Problém to ale trochu může být z dlouhodobého hlediska,“ připouští.

Pokud by se totiž Rusům podařilo výrazně poškodit elektrickou infrastrukturu Ukrajiny, vedlo by to pochopitelně ke zhoršení ekonomické a humanitární situace. „Nejvíce by trpěl civilní sektor. A samozřejmě by to nějakým způsobem zvyšovalo pro Ukrajinu cenu války. V přímém boji by to ale zas takovou roli nehrálo.“

Z historie je také známo, že strategické bombardování není ve většině případů schopné zlomit morálku populace. „Lidé na toto nereagují tak, jak si přeje útočník. U populace to spíše než k ústupkům a snaze vyjednávat vede k zatvrzení.“

Efekt mobilizace

Doplnit stavy ruské armády měla před měsícem vyhlášená částečná mobilizace. Efekt se ale podle politického geografa dá očekávat až za několik týdnů. „Rezervisty, kteří ukončili povinnou vojenskou službu nebo profesionální kariéru před několika málo měsíci nebo lety, na frontu určitě poslat lze. Ty ostatní je potřeba nejdříve vycvičit. Takže je nerealistické očekávat výrazný efekt dříve než za šest týdnů.“

Čtěte také

Jenom dostat tyto lidi na sběrné místo, posunout je do výcvikového tábora, zajistit instruktory a pak je přesunout na místo bojů si vyžádá čas. „A to vůbec nemluvíme o nutnosti doplňovat je ve smyslu techniky, materiálu a zásob. Takže to, co vidíme teď, spíše připomíná chaos, kdy úřady běhají v kolečku a šílejí, co s tím mají dělat.

„Snaha splácat narychlo nějaké útvary ve víře, že to bude fungovat, je zcela zřejmá. Pořád ale musíme mít na paměti, že vidíme jen malý výsek ruské mobilizace. Věci, které se extrémně nedaří, nebo které Rusové naopak prezentují jako naprosto špičkové. To ale neznamená, že to tak vypadá všude,“ uzavírá Jan Kofroň.

autoři: Zita Senková , Jan Kofroň , opa
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.