Jan Blažej Santini-Aichel. Jeho vrcholné dílo, poutní kostel na Zelené hoře je památkou UNESCO

Jan Blažej Santini-Aichel zemřel 7. prosince 1723. Byl jedním z géniů vrcholného baroka. Narodil se roku 1677 v Praze české matce a italskému otci. Pro vrozenou tělesnou vadu však nemohl převzít jeho kamenickou dílnu a začal se věnovat malířství a následně architektuře. Na sklonku 17. století se vydal na zkušenou do Itálie a v Římě mu učarovalo dílo Francesca Borominiho. Jeho extravagantní až bizarní styl intelektuálně zdatného Santiniho nadchl a rozhodl se jej následovat.

Po návratu do Prahy začal roku 1700 samostatně tvořit. Jeho první zakázkou byla přestavba kláštera na Zbraslavi. Základní kámen jeho vrcholného díla byl položen o 20 let později na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou. Tamní poutní kostel svatého Jana Nepomuckého vyprojektoval podle přání opata cisterciáckého kláštera Václava Vejmluvy.

Zvláštní symboliku v celém komplexu má číslo pět. Základem je kostel ve tvaru pěticípé hvězdy obklopený hřbitovem a ambity ve tvaru hvězdy deseticípé. A symboliku pětky najdeme i uvnitř kostela. Na hlavním oltáři je pět hvězd a pět andělů, což symbolizuje pět ran Kristových. Toto vrcholné Santiniho dílo je od roku 1994 památkou UNESCO.

Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.