Jak žijí divoká zvířata v zimě?

Teplota jejich huňatého těla klesne na 1°C a tep se sníží z téměř 400 tepů za minutu na 35. Útočiště si plch najde v hluboké dutině stromu nebo skalní puklině, ustele si na trávě a listí. Miluje bukové lesy a skalnaté oblasti, zavděk vezme i půdou chaty a uvelebí se třeba ve starém kabátu.

Kde hledat v zimě roztomilého plšíka?
Spíše v podzemních norách zděděných po hrabavých hlodavcích nebo pod pařezy a listím prospí zimu plšík lískový. Smotá se do klubíčka a ocasem si překryje hlavu. Někdy přezimuje v umně spleteném kulovitém hnízdě, které si postaví v keřích. Před tuhým mrazem v něm však nebývá dobře chráněn.

Jezevci své království neopouštějí
Jezevec lesní bydlí celý rok v lesních norách a přečkává v nich i zimu. Chodby široké asi 25 cm vedou až do hloubky pěti metrů a mnohdy jsou propojené, takže pod jehličím vede stovky metrů dlouhé bludiště tzv. jezevčího hradu, který obývá několik jezevčích rodin. Větší část zimy prospí v noře vystlané listím a trávou. Do pravého zimního spánku však neupadají, jejich tělesná teplota ani metabolismus výrazně neklesají, proto se musí před zimou vykrmit. Často se obalí až pěticentimetrovou vrstvou tuku. Na jaře na nich přesto visí kůže. Když se během zimy venku trochu oteplí, jezevci se probudí a dojdou se napít a vyprázdnit. Jakmile se ochladí, vrátí se do nory, vchod ucpou trávou a zeminou a spí dál.

Křeček si umí nashromáždit až 15 kg zrní
Křeček polní v říjnu zaleze do podzemního hnízda vystlaného trávou, ve kterém spí většinou do března. I když jeho tělesná teplota klesne na pouhé 3°C, na rozdíl od ostatních zimních spáčů upadajících do strnulosti, několikrát za zimu se vzbudí. Takové počínání je náročné na energii, to však křečkovi nevadí. Přes léto totiž nashromáždil úctyhodné zásoby, především plodů i zrní. Skladuje je v podzemních spižírnách, které jsou součástí chodeb vyhloubených až dva a půl metru pod zemí. Dovede přes léto v lícních torbách do spižírny nanosit až 15 kg zrní. Když se v podzemním příbytku probudí, ihned si zajde do spíže pro něco dobrého.

Zazděný sysel
Zato sysel obecný si zásoby netvoří a zimu přežívá díky zásobě tuku. Přitom se k zimnímu spánku ukládá už v srpnu a spí často až do dubna. Celá kolonie syslů zimuje pospolu, v komůrkách, přibližně 80 cm pod povrchem. Než se uloží ke spánku, ústí chodeb na povrch pečlivě ucpou hlínou a trávou.

Další podrobnosti najdete na www.iReceptar.cz