Jak začlenit splátku hypotéky do rodinného rozpočtu

16. duben 2014
Rodinné finance

Také vybíráte hypotéku co nejmenší a co nejkratší? A splácíte ji pokud možno dopředu? Poradíme vám, které parametry jsou pro váš rodinný rozpočet mnohem důležitější.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Milí posluchači, posloucháte dopolední vysílání, naším dnešním hostem je Zdeněk Simaichl a když říkám toto jméno, tak je jasné, že je tady rubrika Rodinné finance. Přeji hezké dopoledne, Zdeňku.

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Dobrý den.

Čtěte také

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Já už jsem naše posluchače lákala, že jim tentokrát budete radit, co vzít v úvahu předtím než si pořídím vlastní bydlení, potažmo na hypotéční úvěr. Tady tato lekce, kterou jste dnes připravil, finanční lekce se jmenuje hypotéční úvěry I., to znamená že plánujete i římská II., proč plánujete i římská II., je to tak složité téma nebo je tolik novinek, které bychom, měli vědět?

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
No, nejenom římská II., ale já si myslím, že se dostaneme možná i římská III. a IV., protože to téma, ne, že by bylo tak rozsáhlé, ale řekl bych, že je to produkt, který využíváme poměrně často, protože když pominu, že je možné koupit nemovitost vlastně celou z vlastních zdrojů, tak je hypotéční úvěr v podstatě jedinou možností kromě darů v rodině jak se dneska k nějaké nemovitosti dostat, a protože tady hovoříme v řádu nějakých milionů, statisíců, když pořizujeme nový byt nebo rodinný dům, ať už tedy stavíme nebo kupujeme, tak a to nám samozřejmě vygeneruje nějakou splátku měsíční, která je mandatorní, to znamená je povinná každý měsíc ji musím té bance zaplatit, abych o tu nemovitost zase velmi rychle nepřišel, tak ačkoliv si myslíme, že tento produkt známe, všichni ho používáme, je na to poměrně hodně reklam, hodně se o tom informuje, tak mám zato, že existuje také spousta mýtů, spousta takových předsudků, spousta dezinformací a těch si myslím, že je tolik, že nám to na ty tři nebo čtyři díly úplně v pohodě vystačí a hlavně si musíme říct, jakým způsobem vůbec jakoby k tomu přistupovat tak, aby ten úvěr nás do budoucna nepoložil a byl pro nás bezpečný, to znamená, aby splnil to své poslání, tu svoji misi, to znamená pomohl nám bydlet a stal se takovým tím dobrým služebníkem, ale ne zlým pánem, jak se říká.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Zdeňku, právě, když jste začal, tak jsem si říkala, že snad každý druhý posluchač, který nás teď poslouchá, hypotéku má. Proč nám chcete radit hned ve čtyřech dílech, znamená to, že pořád děláme tytéž stejné chyby, pořád přehlížíme tytéž stejné ukazatele?

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Pořád dokola, přesně tak, upínáme se na věci, které při vyřizování a potom i správě vlastně toho hypotéčního úvěru nejsou důležité a ty důležité opomínáme. A pokud tady stále mluvíme o tom jak v uvozovkách jsou ty banky zlé, jak nás nemají rádi, jak jim přeplácíme a tak dále, tak ve finále zjistíme, že to vůbec nemusí tak být a že naopak ten hypotéční úvěr nám může sloužit. Jde o to jenom uvědomit si v podstatě některé ty základní věci. Jde o to uvědomit si, jak ty peníze pracují. Kde o to uvědomit si jak vlastně tu splátku začlenit do rodinného rozpočtu tak, aby neškodila. Prostě těch věcí je opravdu strašně moc.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak tedy začneme. Vy jste řekl, že jsou tady, je tady skupina takových těch nejčastějších mýtů a omylů, které to jsou?

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Tak my se k nim postupně budeme dostávat. Ty nejčastější jsou, že se snažíme a teď to řeknu bez jakéhokoliv dalšího vysvětlování, ale snažíme se vzít hypotéční úvěr co nejmenší, snažíme se ho vzít na co nejkratší dobu, snažíme se ten úvěr splácet dopředu, pokud se nám naskytnou nějaké volné finanční prostředky, snažíme se získat co nejnižší úrokovou sazbu a nevěnujeme pozornost ostatním parametrům hypotéčního úvěru. A v neposlední řadě přemýšlíme spíš o hypotéčním úvěru jako takovém, než o tom jakým způsobem ho zařadit do rodinného rozpočtu. To jsou takové ty vůbec nejčastější chyby. Nicméně tyto chyby, pokud se nám nakumulují a ona kolikrát třeba stačí jedna jediná z těch, co jsem právě vyjmenoval, tak už nám to může přinést pořádné problémy a můžu být sice vnitřně spokojen, že mám krásnou úrokovou sazbu, nízkou splátku, ale ve finále je to takový ten danajský dar nebo trojský kůň, který se nám potom vrací jakoby v podobě nějakých finančních obtíží.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Já vás nechci chytat za slovo, ale když mám nízkou úrokovou míru a nízkou splátku, co v tom může být danajského?

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Například výše toho úvěru. Představme si, že kupujeme nějakou nemovitost, a to je jedna z věcí, kde děláme nejčastěji chybu právě při pořizování bydlení, že místo toho, abychom začali sami u sebe, to znamená u našeho rozpočtu, u volných prostředků a tak dále, tak si vybereme nějakou nemovitost, na tu se upneme a teď přemýšlíme jak bychom to profinancovali. To je nejčastější způsob v 95 až 99 % v podstatě to tímhle tím způsobem funguje. To znamená většinou lidé, když už se potom dostanou k nám, ta říkají potřebujeme vyřídit úvěr na tolik a na tolik. A už je to v podstatě hotová věc, už většinou mají podepsanou nějakou reservační smlouvu, zaplacený poplatek.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
A vy je chcete poslat zpátky do realitky?

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
A my je chceme poslat zpátky do realitky. Teďka zrovna nedávno jsem v podstatě řešil případ jeden, velmi mladí lidé a přišli s tím, dali dohromady nějakých zhruba kolem 50 tisíc čistého měsíčně a přišli s tím, že by si chtěli koupit pozemek a postavit, postavit dům na něm. A když jsme se vlastně na tom zamysleli, podívali jsme se na strukturu příjmů, podívali jsme se na výdaje, promítli jsme vlastně jakoby nějaké řekněme nejbližší plány té v uvozovkách jakoby budoucí rodiny do rodinného rozpočtu, tak jsme zjistili, že nebudou pozemek ...

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste je poslal do garsonky?

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Ne, ne, ne, ale zjistili jsme, že nebudeme kupovat pozemek, nebudeme na něm stavět a zjistili jsme, že takový optimální bude asi nějaký středně, středně velký byt a zase samozřejmě s nějakým výhledem nějaké rodiny, abychom za dva roky nemuseli zase přemýšlet o něčem, o něčem větším, ale v každém případě to očekávání těch lidí bylo naprosto nereálné. I když ten příjem se zdál být velmi dobrý, tak vlastně struktura těch příjmů, vůbec cena toho člověka na trhu práce a další vlastně faktory způsobily to, že to moje doporučení ve finále bylo takové spíš nějaký středně velký byt, do tohoto se radši nepouštějte, protože samozřejmě bydlení patří mezi základní potřeby lidské, ale zdaleka není jediné. Těch základních potřeb je tam několik a na ty ostatní je dobré nezapomínat, protože pod vlivem toho, že jsme našli opravdu něco hezkého než jsme se zhlédli v nějakém pěkném domě, což a priori neříkám, že to nemůže přijít třeba za 10 let, za 15, ale v tento okamžik za této situace prostě to není bezpečné, není to ani příliš reálné. Tak v okamžiku, kdy se v tomto zhlédneme, tak máme tendenci upozaďovat takové ty varovné signály budu na to mít, nebudu na to mít, je to bezpečné, kolik procent vlastně z mého měsíčního příjmu ta splátka bude tvořit. No, tak když aktuálně nebudu mít na dovolenou, no, tak si na to třeba ještě půjčím na tu dovolenou nebo na tu dovolenou nepojedu. Zkrátka všechno najednou je méně důležité než to bydlení. A právě v tento okamžik je strašně nebezpečné dělat jakákoliv rozhodnutí, spíš je dobré, vždycky říkala moje babička, když pospícháš, tak si sedni na zadek. Prostě posadit se, dobře si to rozmyslet, vzít v úvahu v podstatě jakoby ty důležité věci, ty podstatné, protože tím hypotéčním úvěrem ten život nemůže skončit, to v žádném případě. Je potřeba jakoby si ten život trošku užívat, i když ten úvěr mám. Tak posadit se na ten zadek, udělat si na to přípravu a s chladnou hlavou se rozhodnout a stanovit si ideálně nějaký ten úvěrový rámec a teda potom, teprve potom se rozhlížet po té adekvátní nemovitosti.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázkou je, když si člověk ale připustí, že dneska práci má a zítra ji mít nemusí, jestli se pak vůbec je schopen vlastně rozhoupat, vstoupit na ten tenký led splácení.

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Tak samozřejmě to je věc jiná. Jak já vždycky říkám, a to děláme třeba v rámci toho úvěrového poradenství, že si dáme dohromady vlastně takový pravdivý reálný rodinný rozpočet s dostatečnou reservou, jak už jsem naznačoval, promítnou se do toho ta budoucí splátka úvěru, popřípadě pokud ta rodina plánuje nějaké děti, tak další a další náklady. Promítá se do toho pár dalších scénářů typu omezení příjmů, nějaké rizikové scénáře a je vidět krásně potom na tom rozpočtu jakým způsobem se to vyvíjí a jestli vlastně i za této situace třeba 15, 20% snížení příjmů popřípadě nějaké další finanční zátěže v podobě jakoby jednoho, dvou dětí a třeba ještě nějaké nepřízně osudu, tak jestli je schopen ten rodinný rozpočet nebo připraven takovou věc utáhnout, je schopen se s ní vypořádat nebo ne. A to potom i takovému váhavému střelci, jak já říkám, dá určitou jistotu takováhle příprava, dá určitou jistotu, že v případě, že se něco stane, tak je to řešitelné a nedostane se jak se říká do zákonů a nebude to muset řešit nějakým harakiri.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
My teď sedíme jak radila babička Zdeňka Simaichla, a protože sedíme, tak budeme přemýšlet nad tím zda a jak uzavřít hypotéční úvěr, co zvážit. Samozřejmě ale chceme se také věnovat vašim konkrétním dotazům, potížím, otázkám, a proto nám můžete volat na 221552525 nebo 2424. Můžete nám i poslat mail na jejakaje@rozhlas.cz a nebo SMSkujte ve tvaru R2 JEJAKAJE text vašeho dotazu a číslo je 9077704.

/ Písnička /

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Milí posluchači, právě teď posloucháte rubriku Rodinné finance v rámci dopoledního vysílání, host Zdeněk Simaichl probírá hypotéční úvěry a vy nám kvůli tomu voláte, zvedám telefon a ptám se, kdo tam, dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady posluchač z Jičínska.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Zdravíme vás. Povídejte.

osoba
--------------------
Tak já mohu mluvit, že jo?

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozhodně.

osoba
--------------------
Tak, chtěl bych si s panem finančním poradcem, který tam u vás je, promluvit o celkové situaci v České republice ohledně finančnictví jo. Nedovedu pochopit jednu věc, posledních 15 až 20 let se dá říct, že z České republiky každoročně odchází do zahraničí více jak 100 miliard korun. Tyto miliardy prakticky z nás vyždímou zahraniční banky. Proč Česká národní banka neotevře svoje vlastní český banky, český národ není tak hloupý.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Já si úplně nejsem jistá, že ...

osoba
--------------------
Nechtě mě domluvit!

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane, prosím, nekřičte na mě, já si jenom nejsem jistá, že na to vám můj dnešní host odpoví. Kdyby tady seděl guvernér národní banky, tak ano možná, ale my se bavíme o hypotéčních úvěrech. Já vás opravdu moc ráda vyslechnu, ale pokud se bude vaše otázka ...

osoba
--------------------
Podívejte se, když to je poradce, tak by měl vědět i takovéto věci aspoň vysvětlit nebo vyložit svůj názor na tuto věc. Já nechci poradit, já chci akorát znát jeho názor.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, tak řekněte vaši otázku konkrétní a my vám na ni odpovíme.

osoba
--------------------
Ano, tak podívejte se, když přibližně zahraniční banky ročně z České republiky vyvezou víc jak 100 miliard korun, proč Česká národní banka neotevře české banky, jo.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře.

osoba
--------------------
Které by patřily nám českýmu národu.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, pane Zdeňku.

osoba
--------------------
A ještě další věc, jo. Český národ není tak hloupý. Věřím tomu, kdyby byly otevřený nové české národní banky, tak český národ peníze ze zahraničních bank by si přesunul do českých bank a český stát by z toho měl roční zisky přibližně těch 100 miliard. Proč tomu tak není?

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, Zdeňku, jaká je vaše reakce na to, povídejte.

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Těch otázek tam zaznělo několik. Ta problematika je trošku složitější. Pohybujeme se v otevřené ekonomice. Ty banky, které byly v uvozovkách české, tady byly, naopak byla tendence je nějakým způsobem prodávat silnějšímu zahraničnímu kapitálu. Je to čistě pragmatický, pragmatický důvod. Banka, která je vlastněná řekněme silným partnerem, silným kapitálem, tak samozřejmě může čerpat know-how, může čerpat služby, stane se součástí větší skupiny, dokáže přivést lepší služby, dokáže řekněme to bankovnictví posunout někam jinam, protože ta zkušenost vlastně s tím rittalem ale i s tím korporátem v podstatě je na tom, na tom Západě byla větší a je naprosto přirozené, že takovýto vlastník a nefunguje to jenom v bankovnictví, v okamžiku, kdy máte firmu ať už je výrobní nebo prostě je obchodní a je vlastně cizím kapitálem, tak samozřejmě ten cizí kapitál do toho investuje peníze proto, aby nějaké peníze z toho dostal. Já si nemyslím, že dochází k tak velkému odlivu finančních prostředků do zahraničí. Česká národní banka tohle to samozřejmě sleduje prostřednictvím ukazatelů a snaží se tomu někde, někde méně efektivně bránit, ale v každém případě to, co odchází do zahraničí, tak neohrožuje žádným způsobem zdraví českých bank. Čímž neříkám, že to schvaluji, ale prostě tak to je, taková je realita a nemá smysl proti tomu bojovat.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, já zvedám další telefon a při troše štěstí se dostaneme možná k těm hypotéčním úvěrům. Dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady je Jitka z Prahy. Chtěla bych se zeptat, jsme společenství vlastníků, chtěli bychom si vzít úvěr a právě včera jsem byla v jedné teda společnosti, vím, že ji nemůžu jmenovat, a tam mi říkali, že v podstatě dneska jsou úroky na ty úvěru 2 až 3 %. U těch společností, který se tomuhle teda věnujou. Třeba jsem zjistila, že u klasických bank ustoupili teď od těchto investovat do společenství vlastníků, že to pro ně není prostě nějakým způsobem teď zajímavý. A chtěla bych se zeptat, je výhodný, aspoň tak se mi to jeví, nabízejí úroky na určitou dobu toho splácení jako fixní a nebo to může být třeba, že jo, ten úvěr by byl třeba na 20 let a dá se to uzavřít, že úrok bude současný, to znamená 2 až 3 % třeba na 5 let a pak, že by se vidělo podle toho, jak se to bude hýbat. Ale já si myslím, že dneska ty úvěrový společnosti nemůžou jít níž než je tenhle ten úrok, tak si myslím, co by řekl ten váš host na ten názor můj, že by bylo lepší to zavřít prostě na celou dobu i s tímhle tím úrokem 2 až 3 %, který mi přijde, že už je úplně na dně, že je na hraně, že už banky nemůžou jít níž. Děkuju mockrát.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan Simaichl už se nadechuje, paní Jitko, děkujeme, odpovíme, ano, hezký den, na shledanou.

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Dobrý den, děkujeme za dotaz. Tak v první řadě si nemyslím, že by banky neměly o SVJ zájem, to zcela určitě ne. Naopak bych řekl, že SVJ je pro ně velmi bonitní klient, protože právě splácí prostřednictvím navýšení příspěvků do fondů oprav a tím pádem v podstatě jako ta bonita toho společenství je víceméně vyšší než jakéhokoliv jiného jednotlivce. Co se týče té úrokové sazby, tam hovoříte o takzvané fixaci, to znamená, že si zafixovat tu úrokovou sazbu na kratší nebo delší dobu. Pokud se týká společenství vlastníků, je dobré si říci, jestli budete mít tendenci ten úvěr předčasně splácet, popřípadě z toho vyvazovat nějaké bytové jednotky v případě prodeje a podobně, to je všechno potřeba zohlednit v té smlouvě o úvěru a promluvit si o tom, jestli teda má smysl fixovat, nefixovat. Ono je to i otázka té výše úrokové sazby, protože v současné době ano, pohybuje se to mezi 2 a 3 %, to je pravda, nicméně, a to je potřeba říct, pokud fixuji na delší dobu než třeba 3, 5 let, tak mi ta úroková sazba poměrně progresivně jde nahoru, to znamená, nemyslím si, že by banka zafixovala úrok 2 až 3 % na 20 let. Dovedu si představit takto zafixovaný úrok na úrovni třeba 4,5 plus minus procenta, ale ne 2 až 3. To znamená tam je dobré si s tou bankou ještě jednoznačně říct, jestli skutečně 2 až 3 % na 20 let. Ale zase je to funkcí toho, co vám ta banka v průběhu té fixace dovolí, protože jakkoli splácet, umořovat, pokud se jako společenství vlastníků rozhodnete, popřípadě v podstatě vyvazovat z toho některé bytové jednotky a tak dále, tak bylo by, není v podstatě v té fixaci možné. Takže to je všechno potřeba zvážit a není to jenom o té úrokové sazbě.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Zdeňku, už začínám tušit proč plánujete římskou IV. Magdalena se vás ještě ptá, že přemýšlí nad vlastním bydlením, ale chybí ji informace, neví na koho se obrátit, na koho se obrátit teď vlastně pro naše posluchače, když chtějí získat první informace, jaké webové stránky, jakého poradce, jak postupovat?

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Já bych navrhoval tady pozor na webový stránky, protože co webová stránka, to jiný názor. Kolikrát je zavádějící informace, webové stránky jsou plné různých dezinformací, kdy se snaží vlastně jakoby dát tu nabídku a snaží se zaujmout právě tou úrokovou sazbou, před kterou jsme tady dneska jakoby nebo jako jediným parametrem, před kterou jsme tady dneska trošku varovali. Takže spíš bych doporučil najít si ve svém okolí nějakého ...

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Finančního poradce.

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
... finančního poradce, který potom jako se toho ujme, na nějaké doporučení, nejlepší je vždycky osobní reference. Takže na základě tohoto bych se určitě rozhodoval.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Zdeňku, příští, ne za 14 dní, správně za 14 dní bude hypotéční úvěr II.

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Určitě.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Já vám moc děkuji už dopředu za další rady a děkuji vám také za ty dnešní.

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Také děkuji, hezký den, na shledanou.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Hezké dopoledne.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...