Delší doba splatnosti ještě neznamená dražší hypotéku

14. květen 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03121882.jpeg

Platit hypotéku déle ještě neznamená platit víc. Dobu splatnosti je třeba nahlížet skrz úrokovou sazbu. Třetí díl hypoteční poradny na Dvojce boří další finanční mýtus.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Milí posluchači, posloucháte dopolední magazín, posloucháte rubriku Rodinné finance. Jako pokaždé vždy těsně po 10 hodině a dnešním hostem je Zdeněk Simaichl. Přeji hezké dopoledne.

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Dobrý den.

Čtěte také

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Zdeňky, vy jste si vybral už hypotéční úvěry římská III. Co ještě všechno si můžeme říct o hypotéčních úvěrech, co ještě nevíme a nebo co jste nám neporadil v minulých dílech?

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Tak, těch věcí je opravdu neuvěřitelně hodně. Zrovna tady před začátkem vysílání, my jsme si říkali, že pravděpodobně ještě hudeme muset udělat římská IV., protože tak v podstatě jednoduchý produkt nebo v uvozovkách jednoduchý tak, jak je veřejností běžně vnímám, prostě koupím si nějakou nemovitost na úvěr, dám to do zástavy a tím je to vyřízené, tak tady se hraje doslova o desítky, stovky a někdy dokonce miliony korun. Na tom, jestli je vydám zbytečně nebo nevydám zbytečně, jestli se dříve nebo později dostanu do nějakých starostí s rodinným rozpočtem a podobně, že je zkrátka potřeba si některé věci říct dopředu, promyslet a hlavně oprostit se od takových těch běžných pověstí a mýtů, které samozřejmě jakýkoliv jiný finanční produkt podobně i tu hypotéku obestírají a které vedou takřka v 99 % ke špatným rozhodnutím.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké tedy mýty o hypotékách jsou ty, které mohou znamenat pro naše finance v budoucnu největší nebezpečí?

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
My jsme tady už o některých z nich hovořili. Dneska zase postoupíme k jednomu z nich, to je doba splatnosti. Je to parametr hypotéčního úvěru, který je velmi důležitý, možná bych řekl nejdůležitější vůbec ze všeho. Je to velmi opravdu, velmi závažné rozhodnutí, to si dneska řekneme. Já už jsem zde několikrát říkal, že my jsme národem úrokových turistů a tak jako se každý politik upíná k tomu ukazateli HDP a modlí se k němu, tak běžný spotřebitel se upíná právě k úrokové sazbě jako jedinému měřítku nákladovosti a nebo naopak výnosu.A skutečně hodně lidí se zajímá hlavně o to, kde dostane o desetinku na úroku víc nebo méně nebo kde bude platit poplatek za vedení úvěrového učtu, nebo nebude platit, a ty podstatné věci je zase až tak nezajímají. My už samozřejmě dneska víme, a protože už máme III., tak už víme, že je daleko důležitější znát správné odpovědi na jiné otázky a teprve pak přemýšlet kde dostaneme lepší úrokovou sazbu a nebo kde mám to vedení toho úvěrového účtu zdarma. Tak, jak už jsem říkal, doba splatnosti je velmi důležitý parametr. On úzce souvisí ještě s jedním termínem, který doufám si dneska stihneme rozkrýt, a to je časová hodnota peněz. A my se velmi často při výběru vlastně doby splatnosti, to znamená jak dlouho chceme nebo naopak můžeme ten úvěr splácet, tak se orientujeme podle výše splátky, samozřejmě čím delší doba splatnosti, tím menší splátka a obráceně. Často je to dáno i vlastně rodinným rozpočtem, co si mohu dovolit, nemohu dovolit, ale velmi často skutečně to procento je signifikantně větší, než když se orientuji podle rodinného rozpočtu je, že jednoduše tamhle mi nějaký Venca v hospodě řekne, že proč si beru hypotéční úvěr na 30 let, když si ho můžu vzít na 10 nebo 15, tím pádem té bance nezaplatím za tu dobu tolik peněz a že ušetřím opravdu stovky tisíc korun. A právě tady, právě v tomhle tom argumentu, to je zase ten další mýtus, je největší kámen úrazu. Kolik se zaplatí navíc a to je strašně důležitý si uvědomit, kolik se zaplatí navíc u těchto dlouhodobých úvěrů nám vůbec nic, ale nic neřekne. Tohle to srovnání může naopak vést k obrovským nesmyslům, já dám jeden příklad ad absurdum, například úvěr s 30% sazbou na 1 rok je podle této logiky levný, kdežto úvěr s 1% sazbou na 30 let je drahý. Takže tady už asi i podvědomě trošičku cejtíme, že není něco v pořádku v té úvaze. Ta skutečnost je samozřejmě zcela opačná, a to meritum věci je, že je dobré si uvědomit, že hodnota peněz se v čase mění. Jinými slovy ...

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Hovoříte o normální inflaci?

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Ano, přesně tak. Jinými slovy tisíc korun dnes má díky změně cenové hladiny, my tomu zjednodušeně říkáme inflace, tak má jinou hodnotu než bude mít třeba za 20 a 30 let. Já už jsem tady v minulosti uváděl některé příklady, kdy jsem říkal, že 3% inflace na 30leté periodě sníží vlastně hodnotu peněz o 40 %, to znamená z tisícikoruny za 30 let při 3% inflaci máme 600 korun. Pokud tu inflaci zvýším pouze o jedno jediné procento, tak mi to sníží o 60 %, to znamená já mám z tisícovky 400, to znamená ten vliv inflace na tom dlouhodobém horizontu je opravdu nesmírný.

Čtěte také

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Tady jde asi spíše o psychologickou záležitost, že mám před sebou prostě 30 let dluhu, a to nemusí na mě působit vždy tak, že jsem ochotna prostě do tohoto, byť výhodného obchodu, jít.

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Určitě. Ale to, na co se snažím poukázat je, že hypotéční úvěr je velmi levný úvěr a dnešní systém a zase my už jsme o tom hovořili v souvislosti s úsporami, dnešní systém je bohužel díky vlastně té proinflační politice nastaven tak, že jsou zvýhodněni dlužníci o proti střadatelům. To znamená já jako dlužník, teďka pokud si beru hypotéční úvěr, tak jsem v podstatě díky stávajícímu systému velmi zvýhodněn. Já dám příklad, pokud vezmeme vlastně v úvahu časovou hodnotu peněz, tak mohou ty náklady na hypotéční úvěr vycházet zhruba takto, představme si, že si půjčíme jeden milion korun s úrokem 5 % a budem to počítat na 20 a 30 let a průměrnou inflaci budeme uvažovat 2 %. 2 %, protože to je prostě a jednoduše cíl České národní banky inflační dlouhodobý, tak budem brát, že se jí to jako daří a že 2 % jsou udržitelné, i když si myslím, že dlouhuhodobě ne, že ta inflace bude spíš vyšší. Takže když vezmu těch 20 let, jeden milion při 5 % úrokové sazby, tak splátka bude kolem 6600 korun, když zase to prolonguji, tak za těch 20 let zaplatím milion 590 tisíc korun, to znamená, že o 590 tisíc to jako přeplatím. Ale pokud vezmu v úvahu tu inflaci, o které jsem hovořil, tak skutečné náklady, to znamená to, co bude reálně zaplaceno, je milion 216 tisíc, to znamená ty náklady už se nám tady smrskly na více než polovinu, skoro na třetinu.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekla bych, že problém nastává jenom v tom okamžiku, když po celou tu dobu mám stejný plat, který rovněž podléhá této inflaci.

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Ano, bychom se mohli, to by mohlo být jedno z příštích témat, protože tady mám ještě samozřejmě růst reálných mezd a podobně, takže tam bychom se mohli dostat potom do daleko složitější diskusí.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Zdeňku, nerostou, nerostou houby, neporostou a mzdy už vůbec ne.

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Opakem, ať to tak nevypadá, tak opak je pravdou a reálné mzdy, ačkoliv nám v posledních asi 2 letech tuším stagnovaly, tak nám rostou, a to dokonce i ve státní sféře. Ale pointa tohoto je, že když vezmu hypotéku na 30 let, to znamená prodloužím tu splatnost na 30 let, tak zase dostanu nějaká čísla a když vezmu rozdíl, tak na splátce mezi 20 a 30letou hypotékou je zhruba 1230 korun, v tom absolutním přeplatku 350 tisíc a ve skutečném reálném je 103 tisíc, což je něco málo přes 3 tisíce za rok, jo, na té 30leté periodě. Jinými slovy, pokud bych si dnes měl vybrat, jestli budu volit spíš kratší nebo delší dobu fixace, pardon fixace, splatnosti, tak budu zcela určitě volit splatnost delší, a to zejména z důvodu nižší splátky, nejen, že mám nižší splátku, tak je i samozřejmě nižší tlak na rodinný rozpočet, je tam menší nebezpečí při výpadku rodinných příjmů, jinak se splácí 10 tisíc a jinak 5 tisíc měsíčně. Mohu samozřejmě využít volné prostředky, těhle těch ten rozdíl těch 1230 korun k tvorbě středně a dlouhodobých reserv, což zase vede jakoby k vyššímu bezpečí, mohu tvořit reservy a samozřejmě i ten volný kapitál je možné investovat a jsou tam další a další důvody, proč spíše volit tu delší splátku a pardon tu delší spatnost a snížit si to měsíční zatížení rozpočtu, ale k tomu předpokládám se dostaneme dále.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
K tomu se dostaneme za malou chvíli, stejně tak jako k dotazům našich posluchačů. Pokud chcete můžete se ptát na 221552525 nebo 2424, mailujte na adresu jejakaje@rozhlas.cz a nebo SMSkujte ve tvaru R2 JEJAKAJE text vašeho dotazu na 9077704.

/ Písnička /

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
My vás teď zase postavíme se Zdeňkem Simaichlem tvrdě na zem, protože se bavíme o hypotékách, o nejčastějších mýtech a především o časové hodnotě peněz. Dovolal se k nám posluchač, a proto zvedáme telefon a říkáme kdo tam, dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, posluchač Petr Praha. Já mám takový dotaz, hezky se to všechno poslouchá, male ať nám tedy pán řekne jednu věc, jak to třeba bude za 5 let, když bude euro?

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
No, otázka je, jestli bude.

osoba
--------------------
Ale tak dobře, jestli bude, ale kdyby bylo třeba do 10 let, by začlo platit euro, jak to budou banky řešit?

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
V každém případě samozřejmě zkusíme nebo rozhodně pan Simaichl zkusí odpovědět, já mu zatím budu leštit křišťálovou kouli, ale děkujeme za dotaz. Máte pravdu.

osoba
--------------------
Já jenom, že musí s tím někdo předně pracovat, ať mi nikdo neříká, že v zákulisí nemají žádné výsledky prognózy nebo jak to bude, že jo. Děkuju pěkně.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
My vám také, Petře.

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Ano, taky děkujeme, zdravíme do Prahy. Pokud skutečně dojde k tomu přijetí eura, vstoupíme do eurozóny, tak to bude probíhat úplně stejně jako to probíhalo v kterékoliv jiné zemi, která přistupovala, to znamená 2 roky dopředu se zafixuje kurz, který bude dopředu daný a ten kurz v podstatě bude nebo tímto kurzem se budou přepočítávat nejenom úspory, nejenom platy, ale samozřejmě i dluhy, to znamená všechno se v tomhle tom poměru 1:xy se sníží a tím pádem v podstatě jakoby z měsíce na měsíc bude všechno jinak přepočítané do eur a pojede se dál. Já mám takový dojem, totiž ten v tý konverzi není, ten problém je někde trošičku jinde, a to v tom stanovení právě toho kurzu, kurzu eura a i zkušenost vlastně z několika zemí, které tou transformací prošly, říká, že se tím v uvozovkách spláchne i spousta vnitřních dluhů a takovýchto věcí, to znamená dojde řádově k nějakým 15, 10, 15% navýšení nejenom cenovému samozřejmě, ale i u těch ostatních věcí, to znamená ta konverze určitě nebude user-friendly, jak se říká, ale bude spíš pro nás znamenat určitá negativa ve smyslu v podstatě absolutních hodnot.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, že když v tuto chvíli uzavřeme hypotéku a pan Petr by měl pravdu to, že skutečně za 5 let třeba to euro přijmeme, tak to znamená, že na to jako dlužníci a hypotékáři takzvaní doplatíme?

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Může se nám, ne doplatíme, ono se to přepočítá všechno jakoby v tom kurzu, ale může se nám hůře splácet, protože pokud nebudu mít v tom rodinném rozpočtu dostatečnou reservu a všechno bude dražší, tak jakoby o těch řádově plus - minus 10, 15 %, tak je možné, že těch reserv už nebude tolik a je potřeba s tím dopředu počítat.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
A vaše soukromá úvaha, přijmeme za 5 let euro?

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Já doufám, že ne. Já opravdu doufám, že ne a modlím se, aby jsme měli dostatek moudrosti a úvahy opravdu k tomu, abychom to oddalovali co to půjde, popřípadě, abychom si tu korunu podrželi jak dlouho to půjde.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Zdá se, že tento způsobe řešení zdál by se býti poněkud nešťastný, jak by řekl klasik. Zvedneme další telefon a ptáme se, kdo tam? Nemáme další telefon, v tuto chvíli se tím pádem můžeme znova věnovat těm nejčastějším mýtům.

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Já k tomu řeknu ještě jednu věc, daleko horší scénář si dovedu představit v okamžiku, kdyby prostě došlo k nějakému v uvozovkách excesu inflačnímu a sklouzly jsme do hyperinflace a opakoval se třeba ten scénář z 50. let nebo konkrétně z 53. roku, kdy došlo k měnové reformě, tak tam se měnilo v kurzu 1:50 peníze 1:50, ale úvěry šly 1:5. To znamená v podstatě úvěry se nám takřka přes noc skokově zdražily 10x, takže tenhle ten scénář by byl asi trošičku horší pro dlužníky než pro klasická hyperinflace, kdy se ty úvěry naopak zase velmi rychle vypaří díky té inflaci. Ale doufám, že prostě už jsme trošku dál a že k tomu nedojde.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Než se vás, Zdeňku, zeptám na stupni od 1 do 100 jak je reálný tento scénář, tak ještě zvednu telefon, protože se nám podařilo navázat spojení. Přeji hezké dopoledne, můžete se ptát, dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, jestli jsem to já?

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Jste to vy.

osoba
--------------------
Ano, já vás srdečně zdravím, tady je posluchačka z Prahy. My máme příbuzné v Německu, naše teta je Němka, bydlí v Bavorsku, to je jedno, ale prostě nejméně 2x ročně tam jezdíme, takže vím perfektně tu situaci jakou tam je, teta nepatří k nejchudším, ale chci jenom varovat nebo prostě z vlastní zkušenosti a ze zkušenosti tety a všech jejích známých a přátel, kteří také nejsou úplně chudí, že Německo docela zchudlo tím, že přijalo euro a Němci nejsou opravdu spokojení. Říkám vám to jenom co je moje zkušenost. Není to nic, co by bylo z novin, ale prostě nejsou rádi a například hned v prvním roce, kdy došlo k přijetí eura, tak třeba věci, který stály, prostě se dvojnásobně zdražily, přitom to euro bylo k marce, teď vám to přesně neřeknu, ale byla to něco přes polovinu nebo, ale prostě zdražilo se to dvakrát. Čili ...

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Bohužel, to asi my neovlivníme. Já vám samozřejmě rozumím a Němci jsou na tom ještě hůř v tom, že oni ten evropský v uvozovkách cirkus hodně dotují, ale v každém případě už to tady řekl pan Simaichl, že by si asi to přijetí eura skutečně nepřál. Otázka je, kdo o tom nakonec bude rozhodovat. Já vám přesto, Zdeňku, nezůstanu dlužna tu otázku, vy jste tady hovořil o měnové reformě a podobně, na stupnici od 1 do 100, přece jenom chceme uzavírat hypotéky, chceme si brát půjčky, tak jaká je vaše prognóza?

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Tak teďka opravdu ...

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste si začal.

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
... strašně moc, já prostě už z těch relací, co jsme tady měli minule, hovořili jsme o tom zejména v souvislosti s alternativními investicemi, to znamená zejména do zlata a do stříbra, tak se domnívám, že ta možnost je tady vždycky. Problém s těmito věcmi je, že nikdy nejsou dopředu jasně patrné a viditelné. Politik, ten bude mít vždycky, řekl bych tendenci to oddalovat a tlačit to úplně prostě za hranu toho, nebo na hranu, napřed na hranu a pak za hranu toho útesu, a problém toho stávajícího systému je ten, že to, co je politicky dobře, je ekonomicky špatně, a co je ekonomicky dobře, je politicky špatně. A tyhle ty dva systémy jsou prostě vzájemně nekompatibilní a ta nekompatibilita samozřejmě je vidět v těch problémech a mohu se vší odpovědností říci, že pokud někdy v minulosti vznikla nějaká krize včetně té velké hospodářské ve 30. letech ve Spojených státech, tak v 99 % za to mohl politik svými rozhodnutími a sociální politikou a dalšími věcmi. Takže dneska bych řekl, že ta společnost díky vlastně systému centrálních bank a tak dále je trošičku dál, nemyslím si, ačkoliv teďka došlo k určitému uklidnění, že jsme z těch problémů venku, naopak si myslím, že jsme si koupili i ten klid, který teďka máme v uvozovkách a ty problémy budou ještě eskalovat. Takže pokud nějaké procento, tak 30, 30 % aktuálně.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem vás nechtěla trápit, pravdou je, že když si přečteme třeba knihu Zdeňka Jiráska Velká finanční loupež, tak se dočteme, že skutečně ještě den před onou měnovou reformou tehdy někteří členové vlády o něčem vůbec netušili. Takže tato věc se skutečně nedá odhadnout a my tady nejsme od toho, abychom strašili, spíš jenom v rámci v tuto chvíli hypoték, abychom prostě přemýšleli, jak nás navedl i pan Petr, abychom přemýšleli do budoucna a říkali si, co si můžeme dovolit.

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
To určitě, to určitě, já se k tomu přikláním a je jasné, že prostě tyhle ty zprávy vždycky chodí o víkendu, nikdy ne ve všední den, ale zas na druhou stranu nemyslím si, že to je teďka aktuální, ale domnívám se, že to aktuální být může, a to procento té pravděpodobnosti, jak jste tady po mě před chvilinkou chtěla, tak si myslím, že není úplně zanedbatelné.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Zdeňku, já vám moc děkuji za dobré rady i drobné vyděšení a budu se těšit opět za 14 dní, zůstaneme u hypotéčních úvěrů?

Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Ano, ještě ano, zůstaneme.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě zůstaneme u hypotéčních úvěrů. Milí posluchači, věřím, že na koho se nedostalo, tak se zeptá příští týden a nebo nám napište na jejakaje@rozhlas.cz.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Nenechte si ujít kouzlo staré Číny s Hankou Maciuchovou

Ondřej Kepka, režisér a moderátor

Ondřej Kepka

Tajný deník čínské císařovny

Koupit

Románové zpracování životního příběh císařovny vdovy Cch'-si, která se jako mladá dívka Jehonala stala konkubínou císaře a díky mimořádné inteligenci, intrikám i krutosti dokázala postupně vystoupat na vrchol a na půlstoletí se stát faktickou vládkyní Číny.