Jak vznikly záhadné kamenné koule?

Poprvé se fenomén kamenných koulí ve vědecké literatuře objevil ve 40. letech 20. století. V důsledku masivního kácení lesů na pobřeží středoamerické Kostariky za účelem rozšíření plantáží se tehdy v ústí jedné z řek podařilo odhalit velké kamenné koule neznámého původu. Jejich složení vůbec neodpovídalo okolnímu podloží, jednalo se o dokonale opracované, zhruba 2,5 metru velké koule.

„Záhy se ukázalo, že jde o produkty lidské činnosti. Na nalezištích byly koule uspořádané do pravidelných útvarů, většinou trojúhelníků nebo kruhů. Už to naznačovalo, že původ koulí měl co do činění s člověkem. Archeologickým výzkumem se přišlo na to, že objekty zřejmě v době 500 až 1500 před n. l. vytvořili předkolumbovští Indiáni,“ uvádí v Meteoru prof. Antonín Přichystal z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Těchto koulí se našlo zhruba 500. Dnes jsou některé z nich uloženy v Národním archeologickém muzeu v hlavním městě Kostariky, v San José, kde si je také prof. Přichystal prohlédl: „Fenomén kostarických koulí vyvolal horečku, mnoho lidí začalo bádat, jestli něco podobného není i jinde.“

A našly se. V mexických horách Sierra de Ameca. V tomto případě nicméně podrobný průzkum vyvrátil, že by koule vytvořili lidé. Pravým autorem byla s největší pravděpodobností příroda.

Koule dílem sopky

„Ukázalo se, že jde o horniny charakteristické pro sopky ze střední Ameriky, říkáme jim tufolávy nebo také ignimbrity, v tomto konkrétním případě jde o horniny vzniklé z tzv. popelových proudů. Popel nebyl vymrštěn do výšky, ale postupně padal v podobě mraku, který se převalil přes okraj kráteru, tekl po svahu sopky dolů a utuhnul,“ vysvětluje prof. Přichystal.

Zpočátku někteří nadšenci věřili, že koule mohou být třeba dílem mimozemšťanů, vyrojily se i nejrůznější další spekulace. Týkaly se také evropských kamenných koulí…i když to ve většině případů nejsou ideální koule, ale spíše takové „polštáře“. Nacházejí se v Bosně a Hercegovině v nalezišti v Zavidovici.

Kamenné koule vyčnívající ze skalní stěny v Megoňce |foto:Wikimedia Commons CC-BY-3.0, Michal Jakubský

Bosenské kamenné polštáře vznikly pod vodou a jsou výsledkem výlevu čedičového magmatu. „Známe i případy, kdy lávový proud vznikne na pevnině, ale nateče do jezera nebo do moře, tenká vrstva páry pak způsobuje, že původně homogenní těleso lávy se začne rozpadat do polštářů,“ popisuje prof. Přichystal.

Dalším příkladem jsou téměř dokonalé kamenné koule nedaleko íránského Teheránu, které vznikly v důsledku ochlazování homogenního vulkanického materiálu. Kulovité materiály známe i ze sedimentů, nejznámější se nachází na Novém Zélandu. Jde o koule o velikosti zhruba 2,7 až 3 metry. Jejich původ je jiný než u předchozích případů. Jedná se o tzv. konkrece v sedimentech, kdy určitá část horniny cementuje. „V tomto případě cementace proběhla kalcitem, hornina se tak stala odolnější vůči okolnímu jílovci,“ dodává prof. Přichystal.

Novozélandské koule vznikly v třetihorách, moře postupně rozrušovalo okolí, cementované části horniny zůstávaly pevné, zatímco okolní jíl se uvolňoval. Výsledkem jsou z moře vystupující nápadné kulovité útvary.

Zjednodušeně řečeno je to podobné, jako kdyby dítě umístilo do bábovičky na písku třešňovou pecku. Písek by časem vyschl, bábovičku rozfoukal vítr, jen tvrdá pecka by zůstala.

Hry na slovenském písečku

Kamenné kulovité tvary zdaleka nejsou záležitostí pouze nám vzdálených krajů. Některé z nich si můžeme snadno prohlédnout. Stačí zajet k našim slovenským sousedům. Konkrétně do obce Megoňka, která se nachází v jablunkovském průsmyku, jen kousíček od českých hranic.

V opuštěném lomu ze stěny vystupují poloviny nádherných skoro dvoumetrových koulí. Místo je oblíbeným turistickým cílem a je atrakcí i pro celé širé okolí. Další podobné naleziště se nachází jen asi 25 km k jihozápadu, v obci Klokočov, kde si dokonce jednu kouli vystavili u rozcestí jako lákadlo pro návštěvníky. Turistická značka je pak odvede přímo ke skalám, z nichž vyčnívají obrovské koule.

Přesný způsob vzniku slovenských koulí je stále ne úplně známý. Hornina je v tomto případě stejná jako její okolí. Nápovědou by mohlo být, že v blízkosti těchto lokalit došlo kdysi dávno k nasunutí západních Karpat na český masiv. Je tedy možné, že kulovitou odlučnost mohlo způsobit právě nasunutí nového příkrovu na podloží staršího příkrovu. Na detailnější vysvětlení se zatím čeká, proto není divu, že paralelně s vědeckými snahami o rozluštění se rojí i nejrůznější teorie o mimozemském původu, zvláštních energiích a tak podobně.