Jak vysazovat česnek

Kam a jak?
Česnek je odolný proti mrazu, nesnáší však čerstvé hnojení. Nejvhodnějšími předplodinami jsou košťáloviny nebo okurky, naopak česnek nevysazujeme do půdy, kde jsme předtím pěstovali brambory, rajčata a veškerou cibulovou zeleninu. Česnek má zvýšené nároky na draslík, který ovlivňuje jeho skladovatelnost, a na dusík, který má vliv na tvorbu výnosu. Požadavky na fosfor jsou nižší. Doporučené dávky čistých živin při střední půdní zásobě jsou 1000 g draslíku, 1000 g dusíku a 300 g fosforu na 100 m2 plochy. Celkovou dávku draselných a fosforečných hnojiv do půdy zapravíme asi 4 týdny před výsadbou. Dusíkatá hnojiva je vhodnější aplikovat děleně, tedy dvě třetiny při výsadbě a jednu třetinu během vegetace. Vzhledem k tomu, že česnek potřebuje síru pro tvorbu silic, hnojíme jej také síranem amonným nebo síranem draselným.

Ovocné stromy
Zejména ty starší jsou často pokryty mechy a lišejníky, které narušují kůru, a tak umožňují, aby do pletiv stromů vnikly výtrusy různých hub a bakterie. Kůra stromů pak zahnívá a brzy poté mohou usychat celé větve. Na druhou stranu jsou však lišejníky indikátory zdravého ovzduší. Nejlepším prostředkem proti mechům a lišejníkům je postřik 5–8% roztokem zelené skalice. Stromy postřikujeme na podzim nebo záhy na jaře před rašením pupenů. Napadené větve po postřiku dobře očistíme od mechu a lišejníků. A důležitá je i hygiena celého sadu, proto každý rok všechny kmeny a hlavní větve očistíme od odumřelé kůry a pečlivě je natřeme vápenným mlékem. Vápnem bílíme brzy na jaře, abychom tak zároveň stromy chránili před slunečním úžehem.

Pokud jste si vše nestihli podrobně poznamenat, text najdete v říjnovém čísle časopisu Receptář.