Jak to vidí Vladimír Beneš - 20. března
Úterním hostem Dvojky a pořadu Jak to vidí byl přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, a zároveň prezident Evropské asociace neurochirurgických společností, Vladimír Beneš. V článku najdete neautorizovaný a needitovaný přepis pořadu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnes je naším hostem profesor Vladimír Beneš, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze a prezident Evropské asociace neurochirurgických společností. Dobrý den.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Dobrý den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
První jarní měsíc na starém kontinentu už tradičně patří Evropskému týdnu mozku. Letos se v Česku konal už po čtrnácté. Vy jste se, pane profesore, také této akce zúčastnil, proběhla minulý týden. Jaký byl letošní zájem, nejenom laické veřejnosti?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Ten zájem je velký a ono je to o té laické veřejnosti hlavně. Tam ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Především.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
... když se to tak vezme, tak tři čtvrtiny až pět šestin posluchačů jsou gymnazisté a je to víceméně popularizace všech neurodisciplín od teoretických ústavů až po klinická pracoviště a různě se tam střídáme, řekl bych asi členit společnosti pro neurovědy, což je organizováno, jak ta společnost, tak ten Týden mozku hlavně manželi Sykovými. Pan profesor Syka známý neurovědec a paní profesorka Syková jakbysmet a víceméně pro nás, co tam přednášíme, je to takové, že se dostanou zase dohromady lidé z toho základního teoretického výzkumu a z kliniky, protože normálně tyhle ty dvě oblasti jsou prakticky zcela odtrženy. Jo, to chvilkama skoro vypadá, že mluvíme jinými jazyky a o něčem úplně jiném, protože oni studují teoreticky cosi na zvířatech mnoho pokusů a nesmírně cenná práce, ale pak je takový, taková mezera a pak teprve nastupujou ty klinická pracoviště, jako je neurologie, neurochirurgie a podobně. Takže i tohle to, že se dostaneme dohromady, je významný, ale hlavní význam celého toho je popularizace všech možných aspektů, které se týkají nervového systému a je to právě pro mladé lidi a svým způsobem asi takové to celé za tím je řez těch mladých gymnazistů, kteří tam chodí někdo se teďka rozhodne, tak fajn, půjdu studovat medicínu, nebo budu studovat přírodní vědy a budu se do budoucna věnovat neuroproblémům. Takže tam je to možná trošku i jako takový jako nábor mladých, slibných lidí. A je to zábava. Ti posluchači tím, že jsou amatéři, tak je to baví nesmírně. Baví to i ty přednášející, protože, aby to bylo zajímavé, tak to člověk musí trochu odlehčit, takže já tam z toho, když tam jdu vždycky udělám trošku kabaret, aby se i lidi pobavili a aby se i poučili. Takže je to nesmírně příjemná akce, která opravdu včetně tiskové konference popularizuje vlastně všechny neuroobory, nebo veškerou problematiku nervového systému.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná jste potkal někoho během vaší kariéry, kdo se pak přihlásil a říkal, ano, já jsem vystudoval medicínu, nebo studuji a seznámil jsem se s tím na Týdnu vědy. Zatím ne?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
To mě ještě nenapadlo. Zatím ne, protože k nám chodí medici až tak v tom 5., 6. ročníku se ptát na místa. A je jich mimochodem méně a méně. A zatím nikdo neříkal, že by to bylo zásluhou přednášek na Týdnu mozku.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na co vy jste se, pane profesore, letos zaměřil? Jakým tématům jste se věnoval?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Já mám na tohle to pro veřejnost obecnou takovou přednášku, je to takové leporelo o celém oboru, kde začínám, já nevím, třeba se 2 významnými Čechy, kteří měli určitou vliv, nebo určitý vztah k neurochirurgii, a to je Kundera v Nesnesitelné lehkosti bytí, on nejen tam má hlavního hrdinu neurochirurga, ale i tam je na stránce 5, 6 dokonale definuje obor s tím, že to není pokus, že to člověk musí udělat jednou, že se nemůže vrátit a opakovat to a druhý je Miloš Forman s Přeletem přes kukaččí hnízdo, protože to byla, alespoň Američani sami tvrdí, že v tom filmu to byla poslední psychochirurgická operace, kterou kdy provedli. Protože tím skončila psychochirurgie, když viděli Nicholsona po leukotomii. Takže tihle dva a pak to jde prostě po těch jednotlivých oddílech a zajímavosti k tomu, takže je to takový víceméně seznámení s oborem.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze říct možná i u jiných přednášejících, jaká témata se nejčastěji objevila letos?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Většinou si každý samozřejmě vybere to, co ho baví, to, co ho zajímá a to, co je jeho takový ten profesionální koníček, protože já taky samozřejmě nemám celou neurochirurgii, ale jenom z toho určité vybrané oblasti, které mě zajímají a kterým se věnuju víc do hloubky. Takže každý si tam povídá samozřejmě o tom, co ho baví a co ho nejvíc zajímá. A ono to má smysl i v tom, že tím to člověk předvede mnohem lépe. Vždycky líp zahovoříte o něčem, co vás zajímá a kde máte větší znalosti a co je váš opravdu takový hlubší zájem, nežli o něčem, co sice třeba patří do oboru, ale je to trošku odlehlejší oblast.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Například šišinka mozková, pane profesore?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Třeba šišinka mozková ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je vaše oblíbené anatomické ...
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
... moje oblíbené anatomické místo, tak tu tam samozřejmě vždycky promítnu 2, 3 operace tam, kde to vypadá jako pochopitelné pro amatéry.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, co ví o této žláze v mezimozku medicína dnes a co třeba nevěděla před, řekněme, 20 lety?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
No, to je právě takové zajímavé, že ono se o ní toho až tolik neví. My tak trošku známe anatomii, s čím je spojená, pak známe vlastní anatomii té šišinky a jejího okolí, protože to je vidět, to není problém, ale s funkcí to zatím ještě není až tak úplně jasné. Jednak je to žláza, která produkuje, nebo umožňuje produkci melatoninu, takže se líp se opálíte a jednak se na ní svádí takový ten cirkadiánní rytmus, to znamená rytmus spánku bdění, že v noci spíte, ve dne bdíte. Má to jedinou takovou určitou nevýhodu, že já už jsem jich několik odstranil těch šišinek pro různá onemocnění a zatím se ti pacienti dále hezky opalovali a klidně spali. Takže svým způsobem ... teďka právě přišla za mnou z teoretického ústavu z Krče mladá aspirantka, že by ráda dělala Ph.D. někde na pomezí teorie a kliniky, tak jsem se ní dohodl, že se bude věnovat šišince.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten zájem veřejnosti o Týden mozku, o kterém hovoříme, podle organizátorů každoročně stoupá. Plyne to i z toho rostoucího počtu o mozková onemocnění, chceme lépe porozumět těmto chorobám?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
No, porozumět jim určitě chceme lépe, protože čím lépe tomu budeme rozumět, tím lépe to budeme umět léčit, takže to je logické. Ten zájem stoupá, je fakt ten asi, že letos byla mnohem úspěšnější tisková konference, protože bylo mnohem víc zpráv v médiích o tom týdnu, tak to tam byl úspěch. Ale jinak ten počet těch posluchačů, pokud-li se nestřídají mezi jednotlivými přednáškami, tak je dán přednáškou na Akademii věd na Národní, a ta je relativně limitovaná. Takže když přijde, když jich přijde víc, tak přetečou do takové vedlejší místnosti a může to být vždycky tak kolem té 100, 120 na přednášku. Takže tam to moc nevalíruje.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže myslíte, že tato osvěta, jako byl Týden mozku ...
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Ale ne, tak on by určitě zájem byl, ale je kapacita určitá daná, kterou nelze bohužel překročit, protože ta akademie, i když je to ohromný dům, tak není nafukovací.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vede ale tato osvěta, myslela jsem k tomu, že více dbáme možná i na naše zdraví. I co se týče těch mozkových nemocí, umíme jim možná lépe nějak předcházet?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Já si myslím, že lidi přeci jenom tomu víc začínají rozumět a víc se o to začínají starat. Tam je nevýhoda proti třeba srdci a infarktům myokardu a těmto nemocem to, že mozek nebolí. Jo, mrtvice, tak nebolí, je to daleko strašnější onemocnění než infarkt myokardu, ale ten bolí, takže každý hned vyrazí do špitálu, kdežto ta mrtvice nebolí. A tím to lidi svým způsobem jako podcení a nechají to plavat a pak přijdou pozdě. Takže přece jenom si myslím, že teď už chodí dřív, že ta osvěta, že ta veřejnost už ví, co to je, když se řekne mrtvice, nebo když se řekne aneurisma, výduť, nebo něco takového, že ta, to obecné povědomí je větší a že už i lidé ví, že je čas, když se něco podobného stane, nějaká varovná příhoda, tak vyrazit za lékařem.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že, nebo, jak se změnil ten vztah pacientů k našemu zdraví, k vlastnímu zdraví v těch posledních letech? Kdybychom to možná limitovali.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
To je skupina, to je jedna skupina pacientů je ta, která má ohromný zájem sama o sebe, která se stará, která vám klade desítky otázek a které, když vysvětlíte nemoc a co mu navrhujete za léčbu, tak odejde domů, vrátí se za 14 dní na lístečku má napsaný další otázky a mezi tím si sestudoval na netu, tak to je ta jedna skupina, kterou mám rád a která si myslím, že přece jenom roste, ale pak je druhá část, možná, že to dnes bude někde půl na půl, a to jsou ti komunální takoví, tady mě máte, léčte si mě. Ti se nestarají, ti prostě přijdou a očekávají, že zdravotnictví se o ně postará, zaargumentují vám tím, že si to celý život platí, nikdy mu nedojde, že to, co za celý život zaplatil, když bude na intenzivce, tak si vybere za 2 tejdny a navíc ty jeho peníze, které do toho dal, nestačí. A ti se neptají, ti nemají, zájem, ti prostě projdou jako opravdu takový ten komunální majetek. Ale roste naštěstí ta zvídavá, ta lepší, to jsou právě mladí lidé vesměs.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle nového zákona bude moci lékař od 1. dubna vyřadit pacienta ze své kartotéky, pokud odmítne navrhovanou léčbu. Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka, k trestání nedisciplinovaných pacientů bude stačit málo. Například, aby pacient opakovaně nerespektoval doporučení, nebral předepsané léky, nepřestal kouřit, nebo nezavrhl přílišnou konzumaci alkoholu. Jak se vám, pane profesore Beneši, toto nové nařízení zamlouvá?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
V zásadě je to správně, že stejně tak, jako má pacient právo odmítnou lékaře, tak já jako lékař bych měl mít právo odmítnout pacienta. Ale samozřejmě, že to ho bych, že ho mohu odmítnout v té chvíli, kdy ho neohrozím na životě, to je bez debat, že jo, že, ale u toho ostatního ty důvody by bylo asi trošku potřeba lépe specifikovat, protože vyřadit někoho protože kouří, nebo pro podobné prohřešky, si myslím, že není realistické a není ani morálně správné. Ale něco jiného je, pokud nedodržuje režim, dejme tomu, v prášcích, které má brát, pokud třeba nejde na vyšetření kam je poslán, pokud si nezajde na rentgen a samozřejmě, že by tady měla určitou roli hrát i taková ta subjektivní složka. A to určitě znáte, že vznikne automaticky animozita mezi těmi lidmi a ve chvíli, kdy vznikne animozita mezi lékařem a tím pacientem, tak pak asi by měl mít ten lékař právo toho pacienta přeřadit někam jinam. Ne vyřadit, to si myslím, že není tak úplně správné, ale prostě přeřadit ho na jiné místo. Takže v zásadě je to zcela správné, ale ty specifikace si myslím, že by potřebovaly ještě dost práce.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle Ligy lidských práv hrozí ze strany lékařů i riziko zneužití. Jakou svobodu podle vás ...
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
To si nedovedu představit, jak.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... to, je to možné ...
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
To je přece hloupost ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... všechno je možné, možná.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Liga lidských práv obvykle najde nějaký problém, který není problémem a v rámci svého zviditelnění se to vždycky nějak jako tak začne omílat a objevovat a udělá se problém tam, kde není. Jo, takže zneužití třeba to, které je jedno z důvodů proti eutanazii u nás, a nejsem jejím příznivcem ani v nejmenším, tak si myslím, že jen ten poslední problém, který by v tomto, v této problematice nastal. A stejně tak zneužití toho, že dejme tomu praktik odmítne ošetřovat některého z pacientů a nechá ho přeřadit, nebo přeřadí ho k nějakému jinému lékaři, tak si nedovedu představit, co by za tím bylo za úvahu o zneužití, jakým stylem by to zneužíval. To jako ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná je to obava, aby pacient nezůstal jaksi bez péče, což ovšem ...
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
No, to samozřejmě v našem systému je nemožné.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, jakou svobodu rozhodování o svém těle by měl mít pacient, co myslíte?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Veškerou. Veškerou. Tam je opravdu odpověď jenom jednoslovná, protože člověk je individuum, které mám mezi jinými jednu z hlavních možností práv a výsad tu, že může rozhodovat sám o sobě. A ve chvíli, kdy ten člověk může rozhodovat sám o sobě, tak samozřejmě já mu mohu jenom poradit, ale to rozhodnutí je výhradně na něm. Nebudu se ho ptát, když bude mít epidurální hematom, který musím ihned odoperovat a ten člověk jinak zemře, tam moc diskusí není, i když samozřejmě musíme informovat příbuzné, ale ve všem ostatním, kde je čas, tak tam ten pacient má opravdu absolutně výsadní právo se rozhodnout.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Začalo jaro, teplo a sucho láká i sváteční řidiče a samozřejmě motorkáře. S tím jsou bohužel spojeny i nehody na silnicích. Myslíte, pane profesore, že se v posledních letech chováme jaksi obezřetněji, více dbáme na použití například přilby, bezpečnostních pásů?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Určitě, určitě, to není dojem, to jsou i čísla ÚZISu, to je Statistický zdravotnický úřad. Úrazů ubývá obecně, takže mně se vždycky otevírá kudla v kapse, když začne novinový článek - protože úrazů přibývá. Nepřibývá jich, ubývá jich. A dokonce velmi dramaticky. A to stačí se rozhlédnout kolem sebe. Když přijede na lyže, tak už na sjezdovce je málokdo bez helmy. Cyklistu bez helmy už člověk neuvidí. Auta jsou mnohem bezpečnější a provoz je mnohem regulovanější, takže nemluvě o pracovním prostředí, kde opravdu se extrémně dbá na bezpečnostní předpisy. Takže úrazů je opravdu méně, ale to neznamená, že by se vymýtily úplně, to ani nikdy nejde, takže tohle to je přesně období, kdy začnou chodit motorkáři, bude o něco víc samozřejmě automobilových havárií, pak přijdou třešně, takže budou padat trhači třešní a budou přicházet se zlomenými krčními páteřemi, přes léto přijdou skokani do mělké vody, protože to je taky věc, která nejde vymýtit a na podzim přijdou ti, co trhají ovoce, zase jablka, hrušky.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bohužel každé své roční období má svá úskalí.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Každé své roční období s sebou něco nese.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste, mimochodem, jako úplně mladičký lékař začínal na úrazech, pokud se nepletu?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Ne, ne, ne, to byl první měsíc před vojnou, než jsem šel na vojnu, tak tam nebylo místo na neurochirurgii, tak jsem nastal, nastoupil na traumatologické oddělení tehdy, ale to byla normální chirurgie, kde ty úrazy byly tak jakoby navíc a byla to docela zábava, ale to byl jenom měsíc.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Velmi krátce. Dnes mimochodem už existují také airbagy pro chodce. Teda ne, že by chodci měli na sobě airbagy, ale je to vnější airbag auta, který může pak vlastně při tom nárazu ochránit tělo.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Já jsem o tom slyšel, nedovedu si to dost představit. Možná ho to odmrští na nejbližší sloup, nebo něco podobného. Ale pokud něco uchrání chodce, tak zase dobře a zas to je jenom další střípek v tom, že opravdu těch úrazů ubývá, nebo mělo by ubývat. Takže airbag venku, no.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč ne?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Ne, proč ne, proč ne, já neříkám proč ne, ale si živě představit, jak přijdu k autu, opřu se o něj, budu ho chtít odemknout a v tý chvíli se mi nafoukne ten airbag a odmrští mě samotného jako majitele toho auta.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Aspoň zjistíte, že funguje.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Aspoň zjistím, že funguje, no.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak fotbalový svět sleduje drama. V sobotním pohárovém duelu anglické ligy zkolaboval středopolař Fabrice Muamba. Bojuje o život, ačkoliv podle posledních zpráv se mu už daří o něco lépe. Všichni ale oceňují ten bleskový zásah lékařů na hřišti, kteří jej přímo oživovali za pomoci defibrilátoru a v Anglii se totiž změnila pravidla a doktoři mu tak mohli pomoci. Zavzpomínal na to i Petr Čech, který se zranil v roce 2006. Tam ale šlo o frakturu lebky, ne o infarkt a říkal, že tam nebyla sanitka, tehdy Chelsea podala stížnost a kluby okamžitě odsouhlasily změny, že tam musí být sanitka s kompletní posádkou. Jak jsou ty vteřiny rozhodující?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
To je jako u čeho. Kupříkladu zrovna u Petra Čecha by se nic nestalo, kdyby si tam pomalu došel sám, že jo, protože to byla banální impresivní fraktura lebky, která svým způsobem nikdy nikomu nic neudělala, pokud ten mozek pod tím nebyl poraněn. Ale taky je to Anglie, která je svým způsobem ke své populaci asi nejtvrdší v Evropě a jejich zdravotnictví je taky trošičku odlišné od toho, co jsme zvyklí na kontinentu. Tam, je to opravdu trošku jiné, je to nesmírně tvrdý národ, nesmírně takový jako přísný i sám na sebe. Ale nedovedu si představit, že by sanitka na fotbalovém zápase typu Chelsea nebyla. To jako u nás neexistuje, ale neexistuje to ale už léta. Já když jsem byl na vojně na Dukle Praha, tak ta sanitka tam byla asi zcela automatická. My jako absolventi lékaři jsme tam na ty zápasy museli chodit a hlídali jsme to. Tam byl jeden epileptik na té Julisce, my ho už znali a když svítilo sluníčko, tak jsme věděli, fajn, zhruba v polovině druhýho poločasu přijdou, dojde k záchvatu, tak jsme si, když už začali hrát druhej poločas, pomalu k němu došli s nosítkama, on se nám tam svalil, my ho sebrali, odnesli a tohle ve sportu zvlášť tak masovém, jako je třeba fotbal nebo hokej, tak tam neexistuje, že by nebyla vybavenost třeba toho stadionu, nebo, že by tam nebyla zdravotnická služba, když se podívejte na kterýkoliv zápas a pobíhají tam, sedí někde v rohu hřiště i s nosítky, to je všude. Nejpřísnější to má asi NHL. Tam mají přesný regule, co musí být, tam mají přesné regule, kolik třeba komocí může ten hráč prožít a jak dlouho pak nesmí hrát. Tam je to nesmírně přísné. Takže i v tomhle tom je ohromný posun.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hráči Tottenhamu si chtějí nechat vyšetřit srdce. Možná překvapivá informace. Mělo by to být, předpokládám, samozřejmostí.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Já si myslím, že ono to i samozřejmé je, že neexistuje, aby někdo dostal takový ten glejt na první ligu, že může hrát, aniž by ho viděl lékař. To prostě od toho jsou kluboví lékaři, od toho má každý ten klub s nějakou nemocnicí určitou smlouvu a o ty hráče je postaráno, ale samozřejmě, že jsou srdeční vady, které mohou uniknout pozornosti, nebo nejsou diagnostikovatelné našimi současnými prostředky a pak během toho zápasu, kdy dojde opravdu k ohromnému fyzické zátěži, tak se ta vada projeví. To si myslím, že není nic, nad čím by bylo třeba úpět, nebo nad čím by bylo třeba zahazovat všechnu organizaci těch zápasů, protože to se stávalo, stávat bude a nikdo tomu nezabrání.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když hovoříme o tom, jak jsou rozhodující minuty, respektive vteřiny, tak nizozemský princ Johan Frisco, kterého koncem února zasypala v Rakousku lavina, byl asi 20 minut uvězněn pod sněhovou masou v hloubce asi 40 centimetrů a příliš dlouho bez přísunu kyslíku. Princ byl pak ošetřován, respektive oživován asi 50 minut, během nichž měl zástavu srdce, je v kómatu a možná se z něj už nikdy neprobere. Nelze asi říct, zda princ Frisco nebo podobní pacienti někdy znovu naberou vědomí.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Je to velmi individuální, ale obecně platí, že nervové buňky, a o tom to je, vydrží 5 minut bez kyslíku, a to je stejný mechanismus jako při topení. Takže pokud on byl 20 minut někde pod sněhem a neměl kyslík a pokud ho pak dalších 50 minut oživovali, tak si myslím, že šance, že se probere, je prakticky nulová. To se blíží jistotě.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Brně skončila výstava Obrazy mysli/ Mysl v obrazech. Smyslem projektu bylo představit lidskou mysl tak, jak ji zprostředkují různé druhy a typy uměleckých a vědeckých obrazů od středověku až do současnosti. Nakolik je, pane profesore, lidský mozek prozkoumán?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Číselně těžko říct, protože my neznáme jeho opravdovou kapacitu a jeho opravdové schopnosti. Takže říct, že třeba známe 10 %, nebo 60 % funkcí, tak to nelze, protože já nevím, kolik je těch 100 %. Dá se říct, že zhruba o 9/10 mozku úplně jistě nevíme, co dělá. Nám to umožňuje to, že můžeme operovat, protože my těmito koridory, kde víme, že není žádná funkce, kterou známe, se dostat vcelku kamkoliv v tom mozku. Takže těch, dejme tomu, 90 % o nichž netušíme, jaké funkce mají, tak to je to, ta dosud neprobádaná oblast a záleží také na tom, z jakého hlediska to budeme pojímat. Jestli to budeme pojímat z hlediska anatomie, tak to je prakticky známo, protože anatomie je dána a lze ji snadno poznat. Z hlediska, dejme tomu, histologických nálezů, to už je taková ta buněčná stavba, tak tam už také známe velmi hodně. Ale pak se dostáváme k tomu, svým způsobem nejdůležitějšímu, což je funkce. A tam už začínáme být trošku v nejistotě. Já jsem nedávno teď viděl mapu Internetu, vypadalo to jako galaxie, neuvěřitelné gigantické, tak to celé, co de facto představuje Internet, tak ten mozek a jeho kapacita je ještě mnohem větší, nežli tohle to. A to poznat pravděpodobně nelze a nikdy nepůjde, protože zásadní pomůcku na studium mozku je ten mozek sám. A svým způsobem zásobou této definice, nebo této možnosti se nikdy nemůžeme dostat na to, abychom mohli říct, ano, teďka už o tom mozku víme všecko. Takže někde nás to zarazí a já si myslím, že jsme relativně na začátku, že známe to hlavní, známe takové to velmi základní, ale o moc dál, co se týče třeba vědomí, co se týče paměti, co se týče inteligence, tak to jsou takové věci, takové oblasti, které jsme trošku tak jako poškrabali, ale o moc dál jsme se zatím asi nedostali.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve Spojených státech vyvíjejí umělý hypokampus, tato část mozku, pokud to říkám správně, uchovává krátkodobou paměť a často bývá zasažena Parkinsonovou nemocí. Myslíte, že bude možné nahradit jednou některé funkce mozku?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Asi ano, ale je to taková ta vize, která zatím se vymyká mému časovému nadhledu. Tam jako si nedovedu vůbec představit kdy by to mohlo být. Takže nějaká náhrada, ať už transplantace, nebo nějakými třeba neuroprotézami by asi byla možná teoreticky, ale zatím je to opravdu natolik hudba budoucnosti, že nelze vůbec uvažovat nad nějakým praktickým užitím. A ten hypokampus, který jste zmínila, to je takový, taková styčná plocha zrovna mezi námi a těmi základními výzkumníky, protože to je nesmírně oblíbená oblast, která má nádhernou anatomickou a uniformní stavbu, takže se dobře studuje. Má vliv na všechno ostatní, co v tom mozku je, docela vcelku významný. Je velmi snadno dostupná u experimentálních zvířat, takže ten hypokampus je takový velmi studovaný a samozřejmě, když se studuje víc, než to okolí, tak se z něj najednou stane ten padouch, nebo to blahodárné. Prostě najednou začne mít mnohem větší význam, než třeba má. On ten význam ohromný má, ale tím, že se víc studuje než ostatní oblasti, tak samozřejmě jeho význam i relativně nabývá.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy ale nejspíš budete v létě, o prázdninách studovat opět brouky. Vy jste známý ...
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
No, jéje.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... entomolog. Plánujete vy takhle právě na jaře, když začíná, tak spřádáte plány. Kam to bude letos?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
Letos do Mexika a pak se mi to jeví, že bych mohl týden strávit v Kazachstánu. A jestli to vyjde nebo nevyjde, protože já mám přednášet v Novosibirsku a pak v Astaně. A mezi tím je týden. Tak ten bych využil na to, se tam trošku projet. Jestli vyjde? Nevím.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Plánuje profesor Vladimír Beneš, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Děkuji za vaše postřehy ...
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
--------------------
A Vojenské Fakultní nemocnice v Praze, to je novinka.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... na příště, tak, teď je to úplně přesně. Zítra v 8:30 nabídneme postřehy herce Michala Pavlaty. Zita Senková přeje příjemný den. Na slyšenou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.