Jak to vidí Táňa Fischerová - 8. listopadu

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. Začíná pořad Jak to vidí. U poslechu vás vítá Zita Senková. Naším dnešním hostem je herečka Táňa Fischerová. Vítejte.
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
Hezké ráno.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministerstvo školství odebralo plzeňské Právnické fakultě akreditaci doktorského studijního programu. Ministerstvo zároveň pozastavilo fakultě oprávnění konat státní rigorózní zkoušky a udělovat titul JUDr. Tyto kroky doporučila ministerstvu už letos v červnu akreditační komise. Takže práva bez práva? Právo bez práva?
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
No, právě to je asi téma, nad kterým je dobré se zamýšlet, protože mě vůbec zaujalo to, jak se poslední dobou čím dál častěji objevuje věta, když se někde něco takovéhleho objeví a řekne se: No, spousta těch věcí nejsou zrovna etické, není to úplně v pořádku, no ale je to legální, je to zákonné. A najednou člověk vidí, jak se vlastně ten smysl toho práva, proč tady to právo je, rozchází s tou realitou. A my už jsme si na to tak zvykli, že říkáme: No, to je pravda vlastně, no to je pravda. Ale je to zákonné, tak co se s tím dá dělat. Ale já si myslím, že s tím bychom teda v základě měli něco dělat, protože přesně to je to nebezpečí, že vlastně to právo už padá, že už se úplně rozešlo se spravedlností, s nějakou rovností, s něčím, co vlastně bylo podstatou toho, aby v té společnosti fungovalo, aby společnost byla vyvážená, aby měla pocit, že v ní je nějaká spravedlnost. Takže asi myslím, že úkolem do příští doby, je opravdu se vracet zase zpátky k tomu, aby právo sedělo na nějaký základě a měli lidi pocit, že právo je právo, které potřebují, které opravdu může rozhodnout a které stojí na té spravedlnosti.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právo nezbavuje zodpovědnosti, že se nezbavuje?
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
No, to v žádném, naopak, naopak, protože, pokud padne odpovědnost za všechno, za to, co říkáme, co děláme, co konáme, tak co nám zbývá?
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je pro vás, paní Fischerová, zcela neetické? Nebo, co považujete za etické selhání?
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
No, já zrovna, těch příkladů by byla spousta, ale napadá mě zrovna jeden, že nedávno proběhlo také médii, že lékárny nemají dost léků, a to dokonce i třeba pro onkologické pacienty, a to proto, že ty distribuční firmy ty léky vyvážejí za hranice, protože je to pro ně výhodnější a mají na tom samozřejmě větší zisk, protože u nás je ten problém, že my máme nízké příjmy, ale výdaje stejné jako Evropa. Takže my to nezaplatíme a pro ně je to výhodné, ale, že se ukazuje, že to ohrožuje naše pacienty, takže, a že to nicméně je ale legální, protože to není protizákonné. Takže někteří pacienti zemřou, nic se neděje, není to protizákonné a vyhrává zisk. Tak to je třeba takový příklad, kdy už člověka mrazí a říká si, to přece není možné, že ten svět funguje takhle.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co myslíte, nakolik je v nás jaksi nastavena ta citlivost vůči etice nebo etičnosti?
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
Já myslím, že to má v sobě každý, nějak to v sobě prostě máme. A ten pocit určité frustrace asi vzrůstá právě s tím, že máme pocit, že tohle už nikoho nezajímá, že to právě se neobjevuje v zákonech, že jsme trochu mimo a potom si člověk začne říkat jako druhotný důsledek toho je, no ono je to vlastně haraburdí, to je pravda, asi nemám pravdu, když to všichni říkají a když je to vlastně tak masivní v té společnosti, tak asi je to trošku přežitek minulých dob a dnešní doba je taková, že opravdu musí mít úspěch a jako bychom sami pouštěli, ne všichni samozřejmě, ale určitá část společnosti, možná, že část mladých už je tak jaksi zvyklá na tu soutěž, na to, že to ani jinak nezná, že to nikdy jinak nezažili, že by to člověk pak mohl pustit, a to by byl začátek asi nějakého pádu vůbec, protože, když budeme rezignovat na tyto hodnoty, tak co nám zbyde.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte etika na úkor prosperity, nebo úspěchů, kariéry?
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
No, ta prosperita je vůbec taky dobré slovo. Protože člověk musí přemýšlet, koho prosperita, v čem prosperita. Ta prosperita, to je teď pojem, který se velmi často opakuje, prostě prosperita, všecko potřebujeme, abychom prosperovali, ale mně se docela líbí ten Bhútán, který se rozhodl, že bude měřit národní štěstí a ne prosperitu. To znamená kvalitu toho života, jestli jsou tam lidi šťastní. A člověk může být šťastný, ačkoliv nemá moc, to bohatství nezaručuje štěstí.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak měří v Bhútánu štěstí?
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
Já nevím, jakou na to mají metodiku, ale už to mnohokrát proběhlo, myslím, že nejsem sama, kdo si toho všiml a komu se to hodně líbí ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo spíše, promiňte, co považují za štěstí?
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
... já si myslím, že spokojeného člověka, člověka, který nežije ve stresu, člověka, který má okolo sebe nějaké lidské vazby, člověka, který ještě stále má nějakou tu, vnímání té transcendence a propojuje to, tak to asi je. Když člověk žije v harmonii se sebou, se svými blízkými, se světem, s přírodou, tak je asi šťastný.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, když hovoříme o té prosperitě, tak je tady i aktuální průzkum. Česko je vyspělejší než Itálie a žebříčku prosperity vévodí Norsko. To ukázal vlastně nový index prosperity. Česko se umístilo právě mezi 110 zeměmi na 26. místě a řadí se tak do skupiny nejvyspělejších států světa. Je to studie jedné londýnské organizace, porovnávala desítky různých ukazatelů, zkoumala například stav ekonomiky, způsob vládnutí, svobodu, zdraví obyvatel a podle vás, jak teda měřit prosperitu, jaké by to měly být ukazatele? Vy už jste svým způsobem odpověděla, že je to šťastný život, vyrovnaný, harmonický ...
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
Ano, harmonický. Člověk, který, a taky žije pro společenství, nežije jenom pro sebe, protože samozřejmě, když měříte prosperitu, tak někdo prosperuje a jiný ne. A já si myslím, že musí prosperovat to společenství, které se i stará o své slabé a že potom to samozřejmě vypadá jinak. Ale ta prosperita se dnes většinou vztahuje na individuální růst nebo prospěch, a to je taky podle mě chyba, protože to potom nevypovídá o tom celku.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem podle té studie si 65 % Čechů myslí, že v naší společnosti prosadí nejnadanější a 61 % se cítí ve své zemi bezpečně. Horší je to ale s názory na okolí. Jen 25 % Čechů podle oné studie důvěřuje jeden druhému. No a nejlépe na pátém místě se naše země umístila v ukazateli, který hodnotí mírumilovnost a nenásilnost státu v rámci světového pořádku.
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
Tak to mě docela těší. To není úplně špatný.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vrátila bych se ještě k tématu etika a právo. A taky bych ještě nabídla jednu citaci pana Cepla, který napsal:"Právo není jen to, co je napsáno v knihách. Právo je také to, co mají lidé ve svém vědomí."
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
Ano. Hluboký souhlas, tak to byl taky moudrý pán. Ano, přesně tak. My jsme právě uvízli jenom v té změti těch jednotlivých větiček a slov, když se potom vede bitva právní o výklad jednoho slova, ale to, že to je něco, co mají lidé ve vědomí, a to, že je to něco, co musí tohle teprve uvést na papír a do praxe, tak to, na to se zapomíná.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se mimochodem díváte, paní Fischerová, na etickou výchovu ve školách?
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
Já nevím. Já si nejsem úplně, asi by se na to nemělo rezignovat. Ale já myslím, že tohle je věc, kterou člověk vnímá v rodině. V jednání svých nejbližších, v jednání společnosti. Že nestačí potom jeden učitel, přičemž ten učitel zas může být různý, někdo může být opravdu ten, kdo je schopen to sdělit, druhý to může jenom přečíst. Zase záleží na kvalitě toho člověka, který to říká. Ale že je to málo, že pokud je to jenom vydělená součástka něčeho, co se v té společnosti vůbec nepraktikuje, nebo co pro ni nemá žádný význam, tak to asi nemůže nikoho dovést na nějakou správnější cestu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Táňa Fischerová. A s herečkou Táňou Fischerovou pokračujeme v našem rozhovoru a od etiky se přesuneme k elitě. Mnozí v současné době, v té společenské politické debatě postrádají hlas elity. Vy také?
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
No, zase se musíme dohodnout, koho za elitu budeme považovat. Co je to ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A koho?
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
... dneska se to slovo užívá příliš často a na každého. A myslím si, že tím pádem už taky ztrácí svůj význam, že naopak se zvedá odpor k elitám a každej říká, no jo, to je zase tahle elita a jako všechno v té naší době se to všechno zapatlá, znejasní a my už vlastně nevíme ani, co chceme, ani co hledáme. Pro mě elity byly vždycky spojeny s nějakým duchovním a kulturním vědomím, zráním, s kvalitami v této oblasti. Protože, že je někdo úspěšný někde, to neznamená, že je elita. Ta elita asi v sobě pro mě obsahuje více složek. Odbornou, ale taky tu lidskou, duchovní, nějakou humanitní. A pro mě osobně je to vždycky byli lidi, kteří spíše stáli stranou toho společenského kvasu, lépe řečeno nevyhledávali ho a pokud byli viděni, tak spíše proto, že společnost je náhle vytáhla, že pocítila potřebu je uvidět, vážit si jich a většinou pak zůstávají v historii. Když umřou, tak se o nich mluví a konečně se to ví, že to vlastně byly ty elity, které byly úplně podstatné pro ten vývoj toho, tý země, toho národa a teprve potom z nich čerpáme. Což je ale důležitý. Protože já si myslím, že člověk tohle právě má vědět a vy jste mě vlastně nahrála na to, že můžu zmínit knížku, která v tomto ohledu mě hodně zase potěšila, posílila, ba i ovlivňuje. Protože čas od času sáhnu do knihovny na nějakou polozapomenutou knížku, kterou jsem kdysi koupila, přečetla a zapomněla a takhle jsem sáhla a našla jsem Bedřicha Fučíka Čtrnáctero zastavení. Bedřich Fučík byl literát, literární kritik a taková velká osobnost, taky byl zavřenej za minulého režimu a byl to velmi kultivovaný, zřejmě mimořádně kvalitní člověk, který napsal knížku o svých přátelích, básnících, spisovatelích. To Čtrnáctero zastavení a začíná to Šaldou a je tam Březina a Deml a Čep a Zahradníček a Halas a Nezval. Spousta lidí vlastně, kteří jsou v těch základech té naší kultury a teprve na tom jsem si znovu uvědomila, jak tihle lidi byli, jak žili to, co říkali, jak až na výjimky, třeba Nezval samozřejmě byl známej tím, že přijal nějaké funkce, ale zase na druhou stranu prý pomáhal hodně lidem, ale to je teď stranou toho, o čem chci mluvit, ale třeba takový Březina, který prožil život v ústraní, který prostě byl zaměřenej, byl chudý, zaměřenej na tu tvorbu, ale to byla ta elita ducha. A taky i Masaryk se s ním chtěl setkat ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Etická elita, takže teď se nám spojily ty dvě slůvka, o kterých hovoříme.
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
Ano, je to v tom, ale pro mě je to i velký příklad v tom, že ti lidi šli opravdu za tím vnitřním smyslem, ať je to stojí, co stojí, že oni opravdu volili tu poctivou cestu, že byli věrni svému talentu v tom, že ho neprodávali, že většinou se neměli moc dobře. Florián je tam taky nakladatel, slavný ze Staré Říše a člověk se sklání a ví, že to má v sobě, protože pro mě vlastně oni jsou tím obrovským příkladem i do té dnešní doby, která často hledá povrch a já bych jenom citovala z Březiny, jsem našla například kousek, který mě úplně ohromil, že všecko se to, že jo, týkalo doby začátku, já nevím, kolem 20., 30. let minulého století a on tehdy všechny ohromil tím, že říkal, on teda byl křesťan, mluvil o podílu křesťanství v životě a začal líčit budoucnost, v níž se lidstvo z valné části zbaví poslušnosti a kolektivní odpovědnosti vyplývající z náboženské víry. Život se rozpadne na skupiny, které nebudou mít vzájemně žádné společné pouto, do jde ke svárům všech se všemi, všechny duchovní myšlenkové vazby budou zpřetrhány ve prospěch moci a peněz, náhradní spoje povedou jen k diktaturám a tyraniím novodobých Nabuchodonozorů a tak dále. Jako, je to neuvěřitelný, protože ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nadčasovost těchto ...
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
... nadčasovost i ta diktatura peněz, rozpadnutí té společnosti na skupinky, to všechno se vlastně naplňuje a tady je vidět, že tihle lidi, kteří žili v ústraní, dobře cítili, co se děje a ještě bych teda ocitovala, když už jsem u toho, jestli vám to nevadí ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Naopak.
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
... já budu velmi stručná. Ale stejně tak jsem zamilovaná do Karla Jasperse, taky už jsem tady citovala, že jo, jeho Otázku viny, ale díky tomu jsem si samozřejmě kdykoliv na Karla Jasperse narazím, tak hned si jdu koupit tu knihu, kterou potřebuju mít doma, protože vím, že přijde chvíle, kdy se do toho potřebuju podívat, což se stalo teď nedávno. Tu knížku si teď čtu, ještě ji zdaleka nemám celou, ale co stránka to je, jsem ohromená, co všechno ten Karl Jaspers to napsal roce taky 1931, co všechno viděl. Teď já dneska, jenom, že se věnuju umění, tak přečtu malou část o umění, ale tam je vlastně všecko, co nás dneska trápí, už tehdy jasně formulováno. Takže jenom kousíček:"Co dnes všude bije do očí, se většinou zdá jako úpadek podstaty umění. Nakolik se v technickém masovém řádu stává umění funkcí pobývání, přibližuje se jako předmět zábavy, dokonce sportu. Jako zábava sice povznáší z tlaku pracovního pobývání, ale nesmí požadovat bytí sebou jednotlivce. Místo objektivity, šifry nadsmyslového, má jen objektivitu věčné hry. Místo osvobození vědomí v pohledu na bytí transcendence, je umění něčím takovým, jako zřeknutím se možností bytí sebou. Jemuž jedině teprve se ukáže transcendence." To znamená, že to umění zase má tu funkci, která jde ještě nad náš život a jedině tak může vlastně člověku dávat nějakou sílu a držet ho a to všechno on napsal v roce 1931. Takže je dobré se vracet a tam se dá čerpat.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My jsme mimochodem právě při našem posledním setkání tady v Jak to vidí, hovořily i o škrtech v kultuře, které jsou jak u nás, ale také v zahraničí, v okolních zemích, v Německu, v Nizozemí, v Británii. Nacházíte, možná i u těch současných, soudobých autorů něco podobného, jak jste teď citovala z těch dvou knížek, nebo pozorujete i tam nějakou tu nadčasovost, co třeba si přečtou lidé za nějakých 50, 100 let?
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
Tak to by asi tady řekli spíše jiní, kteří se věnují soustavně literatuře. Já čtu současnou literaturu méně, se přiznám, čas od času se do něčeho podívám a pak většinou to odložím právě proto, že tam postrádám to nadčasové. Ale tím neříkám, že jednak se s tím nemusím setkat, že to neexistuje, jistě jsou i dnes lidé, kteří taky tvoří někde v ústraní. Ale je pravda, že ta doba víc lidi semílá, že prostě víc je tlačí k tomu, aby v tom světě nepadli a aby se přizpůsobovali tomu, co se po nich chce. Takže, že bych měla svého současného autora, to nemám.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale máte jiné autory, které jste nám tady představila, nebo spíše připomněla. Děkuji za to. Zastavme se ještě na chvíli u odlivu mozků. Tedy kvalifikovaných pracovních sil. To totiž dělá velké starosti v mnoha zemích, třeba v sousedním Německu, ve Francii, ale také v Bulharsku, dokonce i mladí Řekové za té současné velmi vypjaté situace opouštějí vlast a hledají štěstí a perspektivu v zahraničí. Jak vnímáte vůbec tento fenomén?
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
No, já myslím, že opět souvisí s tím, že ekonomika je nadřazená všemu ostatnímu. Protože k tomu dochází prostě proto, že bohatší země mají víc peněz na to, aby ty lidi zaplatili a potom se většinou ty patenty taky tam patentují. To znamená, že to, co ty mozky, v uvozovkách, co tito odborníci, tito vědci vyzkoumají, se potom samozřejmě užívá tam, je to patentováno a my to platíme. To je pořád ten, myslím, ekonomický model nadřazený dnes. Protože jinak by to bylo samozřejmě jedno, kde člověk žije, kde člověk zkoumá něco, pokud to slouží všem a je to jedno, kde se to vyzkoumá, ale bohužel ta dnešní doba je takto nastavená, takže potom dochází k tomu, že ty země odkud ti lidé odcházejí, chudnou a vlastně mají ke všemu dál a dál a ty bohaté si vlastně koupí každého. To si taky koupíte fotbalistu, to vlastně platí ve sportu, to platí všude.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je i jakýsi protinázor, řekněme, že ten odliv mozků by mohl být, nebo i je v jistém směru, nebo z jistého úhlu pohledu prospěšný. Například jeden známý profesor politické ekonomie Jean-Pierre Lehmann, ten řekl, cituji:"Únik mozků vytváří ohromný tlak na země, které ztrácejí nejlepší ze svých lidí, a to je nutí učinit kroky ke zlepšení systému vlády, institucí, míry hospodářské a společenské svobody." Tak třeba by to bylo i malé plus.
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
Je to hezké, to se mi líbí, ale já nevím, jak ty malé země se mohou ubránit, že je to nutí k něčemu, to je právě ten problém, jak to udělat. To opravdu nevím. Třeba to ten pan profesor ví.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká v dnešním Jak to vidí herečka Táňa Fischerová. Dnešním hostem Jak to vidí je herečka Táňa Fischerová. My se dostáváme k dalšímu tématu, a to je stres. Čeští manažeři například trpí podle jedné studie specifickým druhem stresů, uvedli ve studii, že je stresuje, že na práci nemohou přestat myslet ani ve volném čase a co víc, že si práci berou i domů. To označil v průzkumu každý třetí manažer společně s velkým pracovním vytížením za největší zdroj stresu.
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
No, ano, ten workoholismus je jednak, to je jedna stránka té věci, že už vlastně je to nemoc, že už člověk nemůže přestat pracovat. A ta druhá možná, že kdyby přestali, že by vypadli z toho systému. Takže to je asi, to jsou ty dva presy, které jdou proti sobě, no tak to není přece zdravý svět, to opravdu ne. A hlavně, já jsem někde taky četla, že ta práce nakonec už ani nemá smysl, že oni pořád vyplňujou nějaký kolonky a že ne všichni dělají něco smysluplnýho, takže vlastně jsou to zase veverky v kleci. Tady vidíte, že ať dole nebo nahoře, člověk není šťastnej. Asi do Bhútánu, honem do Bhútánu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
I dneska budeme ptát v odpoledním Čaji pro dva, jak vyzrát na stres. Máte vy na to nějaký recept, co pro vás, paní Fischerová, znamená relax, nebo u čeho si nejlépe odpočinete? Tipuji, když jste tady četla ty knížky, že by to mohlo být něco podobného?
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
No, právě, protože tam najednou dostanu sílu k tomu, vzdorovat právě tomuhle stresu a té době. Ale já si zase uvědomuju, že ne každý má ty podmínky, že ne každý vůbec má to volno, aby si sedl ke knize, protože, když někdo musí pracovat od rána do večera a potom ještě se postarat o domácnost, tak těžko mu říkat, sedni si potom a čti si. Ale asi je dobré si vždycky tohle to místo v sobě udělat a oprostit se od toho, co na nás doléhá, protože i tak je toho dost a bez toho vnitřního usebrání, bez toho, bez té nějaké očisty vnitřní, člověk stejně nemůže vzdorovat tomu, co na něj dopadá. A potom je silnější a má třeba jasnější hlavu a lépe se dokáže orientovat.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak nějaký recept poradíte konkrétní třeba? Prozradíte na sebe, jak vy opravdu relaxujete nebo odpočíváte?
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
No, já se snažím obrátit do sebe a myslet na to, že nad náma je nějaký duchovní svět a že odtud můžeme čerpat sílu, když se ztišíme a nasloucháme mu. Že ten náš pozemský svět není to jediné.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak já se budu těšit na další setkání. Možná ještě máme minutku. Co máte rozečteno, nebo na čem pracujete?
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
No, já pracuju na mnoha věcech najednou, v noci jsem se zrovna vrátila z jedné besedy z Lanškrouna, takže jsme v noci jeli zpátky a teď jsem taková trošku ještě mě malinko dneska bolí hlava, ale možná je to počasím. Ale jinak já toho dělám hodně, ale vždycky se ještě třeba jsem se dívala na ten krásný podzim, na ty zbarvené stromy a to mi vždycky taky dodává sílu, protože to je taková krása ta příroda a to, co jsme nestvořili my. A tak to mi vždycky pomáhá, protože to je hodně zklidňující.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vás už pokud se nepletu, za chvíli čeká příprava, pokud už tomu tak není, adventních koncertů, jako každý rok, že?
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
Ano, ano, tak na tom už pracujeme, už se to blíží, takže už se zvedá ten adrenalin, protože to trošku je to živý vysílání vždycky, ale současně se na to hodně těšíme. No vždyť koncem listopadu je první adventní neděle.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesně tak. Tak já se budu těšit na to další setkání. Možná to bude zrovna v době adventní, nebo zcela určitě asi.
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
Ano.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Herečka Táňa Fischerová byla hostem dnešního Jak to vidí.
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
Hezký den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mějte se moc hezky. Zítra se Jak to vidí přihlásí v obvyklém čase, tedy v půl deváté. Moderovat bude Vladimír Kroc a naším hostem bude profesor Vladimír Beneš, neurochirurg. Milí posluchači v 9 jsou tady zprávy a poté si můžete naladit i nadále Dvojku Českého rozhlasu a pořad Jak to vidí. Za pozornost děkuje a hezký den přeje Zita Senková. Na slyšenou.
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
Na slyšenou.