Jak to vidí Richard Hindls - 5. září

Prof. Richard Hindls
Za zmínku stojí např. to, že je také výborným klavíristou s početnou interpretační diskografií (LP, MG, CD), která pochází z jeho mladších let, a až do současné doby je rovněž aktivním sportovcem.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobrý poslech vám přeje Vladimír Kroc. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, profesor Richard Hindls. Dobrý den.

Richard HINDLS, rektor VŠE Praha
--------------------
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na středních školách dnes končí opravné maturitní testy a písemky. Hodnotitelé budou mít na pilno. Kvůli slohu šlo k opravným maturitám 12,5 tisíce z celkem 23 tisíc studentů. Kolem státních maturit bylo letos vůbec velké pozdvižení, myslíte, že mohou zůstat zachovány ve stejné podobě?

Richard HINDLS, rektor VŠE Praha
--------------------
Já myslím, že úplně ne. Už se kolem toho odehrálo skutečně hodně. My jsme třeba jako rektoři vysokých škol v těchto dnech dostali dopis od náměstka ministra školství pro vysoké školky, ve kterém se zdůrazňuje, abychom přihlédli k tomu, že někteří skládají tu maturitu až teď a platí pravidlo, že kdo jde na vysokou školu a nemá složenou maturitu, prostě nemůže k přijímacím zkouškám jít. My tu věc uplatňujeme velmi důsledně teda, takže také máme dost zájemců, takže pochopitelně je to překážka, pokud ta maturita není. Ale to se samozřejmě stává. Horší je to, co se vlastně odehrálo kolem obsahu té maturity. My bychom asi v budoucnu rádi využili toho, aby se zjednodušily přijímačky na vysokou školu. Bohužel numerus clausus, to znamená, omezený vstup na vysoké školy stále pro ty mladé lidi bohužel stále platí. Ale v té podobě, jak jsou maturity dnes, tak se žádná vysoká škola prakticky v nějakém masovějším měřítku nerozhodla pro to, aby se to zavedlo. Mně se to pořád zdá strašně komplikované ten systém. Zbytečně drahý ten systém. A teď vlastně ani nevím, co se stane, protože se zase ten systém tak, jak byl zaveden do teďka, změní trošku. Tak docela bych to uvítal, kdyby se to uklidnilo, ale pořád si myslím, že to na té úrovni jakéhosi klidu, není.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Začal nový školní rok. Jak je to vlastně s akademickým rokem? Kdy ten oficiálně začíná?

Richard HINDLS, rektor VŠE Praha
--------------------
Ten, ten je skutečně tak, jak je zvykem na vysokých školách od září do září. Takže v podstatě vlastně je to jiný rok než kalendářní rok. Vysoké školy začínají výuku tak, bych řekl, tak z poloviny už v září. Třeba naše univerzita už 24. září. Pokud mě paměť nemýlí, je to pondělí tohoto roku. Některé vysoké školy až na začátku října. Některé vysoké školy se právě snaží stlačit tu výuku do Vánoc a potom už se věnovat jenom zkouškám, státnicím, obhajobám a podobně. Některé školy přetahují lehce přes ty Vánoce. Tak je to, ale v podstatě je to plus mínus asi dva týdny. Ty školy začnou všechny. My teď máme takový režim, že máme Slavnostní zahájení akademického roku, se tomu říká. Letos je to vlastně na začátku října, nebo vždycky je to na začátku října. Letos to bylo, loni to bylo v Opavě, letos je to v Praze. Takže máme takový jakoby oficiální, oficiální zahájení, kde je předseda vlády a ministr školství a představitelé reprezentací vysokých škol a podobně.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak je to s návrhem vysokoškolského zákona, kvůli kterému se v zimě demonstrovalo, a vyhazovaly se kromě jiného melouny z oken?

Richard HINDLS, rektor VŠE Praha
--------------------
Teď se to vrátilo trošinku zpátky. Podle mě ta situace se velmi uklidnila. Ten, v podstatě tam byly dvě takové fáze. Jedna fáze byla, kdy představitelé reprezentaci vysokých škol, já jenom řeknu, že ty reprezentace jsou v podstatě dvě, je to Česká konference rektorů, která shodou okolností má zítra plenární zasedání v Českých Budějovicích za účasti pana ministra. A Rada vysokých škol, což je zase orgán, ve kterém naopak nejsou rektoři, kde jsou spíše zástupci studentů a vysocí akademičtí funkcionáři. A tyhle dvě reprezentace se snažily, a samozřejmě i všichni další, kteří do toho mají nějakým způsobem co mluvit, rozumí tomu, se snažily velmi intenzívně do té přípravě těch dvou návrhů věcných záměrů zákona vstoupit. Bohužel se to příliš nevedlo. Vedlo to potom k tomu napětí. To byla jedna, jedna stránka. Druhá část lidí, mezi které jsem patřil i já, tvrdila spíše: novelizujme současný zákon, to znamená zákon číslo 111 z roku 98. My chceme ty změny, to řízení vysokých škol opravdu není jednoduché, není snadné, není úplně ve všech ohledech správné. A rektoři, bych řekl, bez výhrad, stejně Rada vysokých škol, je pro ty reformy. Ale chtěli jsme je udělat spíše, anebo mezi ty stoupence jsem patřil i já na principu reformy toho stávajícího zákona. On už byl reformován poměrně výrazně dvakrát. Jinak se novelizoval několikrát, ale byly takové dvě větší reformy, poslední kolem roku 2006, kdy jsme museli přepisovat i statuty a předpisy školy a podobně. Nebyla to úplně špatná reforma. No a teď se pan ministr rozhodl k tomu, že vyhoví spíše té druhé skupině a skutečně chce jít cestou novely zákona číslo 111. Což já považuju za správný krok.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zdá se, že takzvané zápisné na vysokých školách, o kterém se hodně diskutovalo, bude. Už od příštího roku by to bylo?

Richard HINDLS, rektor VŠE Praha
--------------------
No už se tahle ta zpráva objevila ještě za původního pana ministra někdy v březnu, dubnu tohoto roku. Tam se dokonce hovořilo o tom, že by to bylo už od teďka. To už si neumím vůbec představit, protože k tomu musíte přijmout vnitřní předpisy, musíte k tomu vytvořit organizační podmínky a podobně. To bylo zcela evidentní, že to je nerealizovatelné. Ale teď se mi zdá, že ten termín prvního září, prvního října 2013 reálný je. Ale zase bude to znamenat změnu ve vysokoškolském zákoně. A v tom je právě ten jedna, jeden z těch principiálních, jedna z těch principiálních změn, která by měla vstoupit do novely vysokoškolského zákona z roku 98, že by se tam zavedl institut školného a zavedly by se samozřejmě k tomu příslušné předpisy na školách. To se mně jako reálné jeví.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy jste řekl školného, ale mluvíme o zápisném.

Richard HINDLS, rektor VŠE Praha
--------------------
Já to řekl schválně, protože mně zas velký rozdíl v tom nepřijde. Já pořád si myslím, že peníze jsou jenom jedny a jestli je nazveme zápisným. Samozřejmě to určení těch peněz může být na něco jiného, ale pořád jsou to výdaje domácností.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
V jaké výši by mělo být to školné/zápisné?

Richard HINDLS, rektor VŠE Praha
--------------------
Existoval už původně návrh Karlovy Univerzity. Teď se trošku nebudu trápit s pamětí. Myslím, že je to asi dva nebo tři roky zpátky, kdy Karlova Univerzita navrhovala zápisné ve výši pěti až šesti tisíc korun. Myslím, že ten, ta výše v současné době drží, takže by to bylo zhruba dva, tři tisíce korun za semestr, to znamená těch pět, šest tisíc korun za rok. Myslím, že je přesně ta částka nebyla ještě vyhozena ven.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak se díváte na petiční turné odborů na podporu školství a kultury, které odstartovalo taky se začátkem nového školního roku?

Richard HINDLS, rektor VŠE Praha
--------------------
Tak to je, to je, školství je poměrně velmi, velmi citlivá věc. Školství je dlouhodobě podfinancováno. To samozřejmě rád řekne každý, že nemá dost peněz. O tom asi. Ale když se podíváme na mezinárodní srovnání třebas, abych řekl, protože já zase neznám tak dobře informace, údaje o regionálním školství, tak třebas u vysokého školství - výdaje na vysoké školy, na veřejné vysoké školy, se pohybují někde na úrovni asi 0,55 procenta z HDP, 0,6. Což je poměrně výrazně méně, než je v ostatních, řekněme, vyspělých zemích. To znamená, že nejsou ty prostředky úplně dostatečné. Z druhé strany musím říct, že poměrně si vysoké školy vedou statečně v tomto prostředí, a že celkem, si troufám říct, že úroveň českých vysokých škol není špatná, jak se někdy tak paušálně tvrdí. Samozřejmě tlak je v regionálním školství, kde nedošlo k optimalizaci sítě, snižují se ovšem náklady, respektive výdaje státu na regionální školství. A to samozřejmě může vést potom k napětí. A zřejmě to k napětí vede. Je pravdou, a to mě vždycky trošku trápí, že se velmi často, prakticky mnoho vlád, a není to asi jenom u nás, ohání tím, že vzdělanost je prostě jejich prioritou. Ale příliš mnoho změn, příliš velký tlak na některé věci, které, viz například maturita, které potom neskončí dobře, si myslím, že tomu školství škodí. Protože školství má především. Zaprvé nemá suplovat rodinu, to si myslím, že se trošinku tak jako málo říká. Za druhé, rodina je základ výchovy toho človíčka většího či menšího. Čili nemá školství suplovat rodinu. Za druhé v žádném případě si myslím, že by školství nemělo být neustále měněno, že by to měl být systém poměrně stabilní. A ty změny by měly být velmi promyšlené, protože důsledky těch změn dopadají na celé generace. A nevím taky, jestli v současné době je úplně dobře nastaveno už od těch základních škol to, co je v osnovách, nebo často se už i tady o tom mikrofonu bavíme o potlačování matematiky, což já považuju za úplně špatně. Cítím takové trošku problémy s mateřským jazykem, což snad dokonce považuju ještě za hroší než tu matematiku. Protože neznat český jazyk, nebo mateřský jazyk, abych nehovořil, ono to asi není v jiných zemích příliš jiné, nemít úctu k mateřskému jazyku je něco, co si prostě vůbec neumím představit, tak se mi zdá, že těch změn je tam trošku moc. Osnovy nestejné, nestejné vyučování v různých školách. Je tam toho nějak moc.

/ Reklama /

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Průměrná mzda v Česku v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 546 korun na 24 626 korun, což představuje nárůst o 2,3 procenta. Reálně, tedy po odečtení inflace se ale snížila o více než jedno procento. Oznámil to Český statistický úřad. Co je důvodem?

Richard HINDLS, rektor VŠE Praha
--------------------
Těch, těch témat je tam v tuhle tu chvíli velmi mnoho. Zaprvé žijeme v prostředí, kdy se nám inflace trošku dala do pohybu. A já musím říct, že bohužel mám takový pocit, že to zdaleka ještě nekončí, teď jsme narazili na problém na trhu vepřového masa. To samozřejmě výrazně ovlivní asi naší spotřebu, nebo cenu této spotřeby. Objevují se problémy se suchem na severoamerickém kontinentu, na středozápadě. To znamená, zvýší to pravděpodobně ceny obilí. Mimochodem podobná situace spíše v Austrálii a v Asii byla v roce 2007, 2008 a také to vedlo k růstu cen obilí. A to samozřejmě potom návazně na všechny, působí na všechny výrobky, které s tím potravinářským řetězci, které s ním souvisí. Takže to nám ještě zkomplikuje život. Bojujeme teď s daní z přidané hodnoty a vůbec s daňovým systémem. Takže to také rozhodně nepovede ke snížení cen. Tohle to všechno vlastně tu nominální mzdu sráží dolů. Já bych možná ještě, hned se k té mzdě vrátím, možná bych na začátku řekl, že od roku 93, kdy jsme se rozdělili, tak průměrná mzda, berme velmi s rezervou slovo průměrná, všichni víme, jak ten průměr nemá úplně tu správnou vypovídací schopnost, ale pro tu zkratku mi to teď dovolte. Průměrná mzda za těch, kolik, dvacet let vzrostla přibližně něco málo přes 4 krát. Asi 4,1 krát. Zatímco inflace v těch samých letech, když započítám, dejme tomu i ten letošek, už přibližně 2,7 krát. To znamená, přece jenom ta reálná mzda je vyšší než růst inflace. Ale už jsme zažili jedno období, kdy reálná mzda poklesla. To ten případ, o kterém jste hovořil, letos není poprvé. Stalo se tak v roce 1998, kdy reálná mzda poklesla asi o stovku. Protože tenkrát byla inflace přibližně téměř, nebo zhruba 10 procentní a srazilo to ten. A měli jsme nějaké problémy, balíčky číslo jedna, balíčky číslo dvě. V tom období pád vlády, úřednická vláda premiéra Tošovského. Všichni si asi pamatujeme. Tak už tenkrát se to stalo. Obvykle se to nestává. Ten růst mezd v nominálních hodnotách je teď v posledních možná 10, 11 letech přibližně o tisícovku ročně. Z těch kraje 90. let to bylo o něco více, protože tam se tenkrát liberalizoval trh, liberalizovala se koruna. Tak samozřejmě tyhle věci šly trošinku rychleji. Také inflace v 90. letech byla výrazně větší a tlak na růst mezd, teď jsme měli možnost vidět několikrát v televizi takové ty vzpomínky na rozdělení republiky, debaty premiéra Klause a pozdějšího premiéra Zemana prostě. A tak dále, byl tam ten tlak na růst mezd poměrně vysoký, protože třebas inflace v roce 93 byla 20,8 procenta. Potom přišly ty desetiprocentní hodnoty. Teď se pohybujeme v řádu jednoho, dvou a bohužel teď asi tří nebo více procent v letošním roce. Takže ten vývoj byl takový samozřejmě jiný v 90. letech, ale tenkrát ta mzda, abych se k tomu vrátil, rostla o něco rychleji, myslím teď nominální mzda, o něco rychleji, než o tu tisícovku. To samozřejmě všechno velmi váže na spotřebu v domácnostech. A tím se otevírá kardinální problém, o kterém se teď hovoří, to znamená potlačení spotřeby domácností je pochopitelně velmi citlivým prvkem, protože spotřeba domácností, což je to, co sníme, oblékneme se, projezdíme v dopravních prostředcích, vydáme na vzdělání, na zdravotnictví, já nevím, na co všechno. Na bydlení samozřejmě. To je jedna páka ekonomiky. Z hlediska užitého hrubého domácího produktu, užití hrubého domácího produktu to představuje zhruba polovinu. Takže to je částka, která je velmi vysoká a platí takové pravidlo, máto i anglický název, ale nebudu s tím unavovat, že vlastně, když přichází hospodářská krize, jak jsme to viděli 2007, 2008, 2009, tak spotřeba v domácnostech ještě nepatrně jakoby udržuje nad hladinou tu ekonomiku. A teprve později, když už třeba i ta krize odezní, to jsme klasicky viděli, se ta spotřeba potom také trošku sníží. Teď bychom potřebovali zvýšit ekonomický růst a bohužel ta spotřeba, která je hybnou pákou byť na straně užití, nám trošku drhne a tím se stává to, co jste se ptal, že vlastně nám klesá i reálná mzda, že prostě se nám asi inflace vyšroubuje někam přes tři procenta v tomto roce a podobně.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
IHned.cz má dnes výmluvný titulek. Jaká krize? Největším středoevropským firmám vzrostly zisky o 30 procent. A píše, že v žebříčku 500 největších firem v regionu je 84 českých a kromě výnosů jim roste i zisk. Jak tomu rozumět?

Richard HINDLS, rektor VŠE Praha
--------------------
Ano, takhle to skutečně je. Podobné žebříčky existují i u nás. A my jsme teď napsali taky malý článek, který, myslím, v těchto dnes má vyjít v Euru a ještě v nějakém dalším časopise. A ten článek má název Mírný nebo zdrženlivý optimismus, teď se mi to nevybavuje úplně v hlavě. Skutečně v těch největších firmách se toto odehrává. Ale na druhé straně vždy je potřeba být velmi citlivý na hodnocení těch dalších ukazatelů, jako je růst přidaných hodnot v těch firmách, protože jenom ty tržby samotné ještě příliš nemusí vypovídat, jaká je zaměstnanost v těch firmách, jak se vyvíjí samozřejmě efektivita, produktivita práce v těch firmách. A tam už ty ukazatele tak úplně optimistické samozřejmě nejsou. Ty dvě největší naše firmy, což je Škodovka v Boleslavi a ČEZ, které dohromady dají v tržbách téměř půl bilionu korun, je to zhruba 250 a 220, nebo tak nějak přibližně, miliard. Čili dohromady téměř půl bilionu. Ty si skutečně asi vedou dobře, ale je to jenom těch 500, jak jste sám říkal, 500 největších. Ale ta ekonomika má prostě těch firem, u nás je v registru ekonomických subjektů něco kolem tří milionů IČ, IČO. Čili ta ekonomika je větší hřiště, než je jenom těch 500 největších.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Kdybychom se vrátili k tomu, o čem jste mluvil před chvílí, to je, k tomu zbrzdění spotřeby. Jak víme, vleklá bitva kvůli zvýšení DPH, se strhla v Poslanecké sněmovně. Včera si po dlouhém jednání nebyli poslanci sto ani odsouhlasit program schůze. Takže nevíme, jestli koalice přehlasuje záporný postoj Senátu. Mnozí odborníci ale varují před dalším růstem daně z přidané hodnoty. Jak na to hledíte vy?

Richard HINDLS, rektor VŠE Praha
--------------------
Já k nim patřím také a mám pocit, že toto je způsob, tak snad mohu použít teď trošku expresivnějšího výrazu, jak dokonale knokautovat ekonomiku. Už jsem tady říkal, že růst spotřeby je skutečně velmi důležitá věc. A spotřeby domácností, spotřeby vládních institucí, ono se to ještě dělí, ale dobře, ve státní sféře šetříme, to je asi v pořádku, budiž. I když asi bychom mohli šetřit spíše na některých jiných položkách, než ve skutečnosti šetříme a nemuselo by se to třeba zrovna tolik dotýkat školství. Ale budiž. Ovšem v té spotřebě domácností je to velmi vážný problém, a to další zvýšení, které by současně ještě s tím, co se teďko děje, jak už jsem říkal, na trhu potravin, co se děje s cenami pohonných hmot, to je další téma, tak v souvislosti s tím se mi to zdá teďko velmi riskantní tah a může to být tvrdý úder vedený přímo na bradu té ekonomiky. A to si myslím, že je špatně a už také dneska vlastně téměř ze všech stran, já teď nechci hodnotit ty politické konsekvence, ale z hlediska čistě ekonomických zákonů, ohýbat ty zákony prostě dost dobře nejde. Jakkoliv chápu, že cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly, ale ohýbat ty zákony prostě úplně nejde. A toto ve spotřebě nahradit, suplovat něčím spotřebu v domácnostech a její vliv na růst ekonomiky, to prostě nahradit nejde.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Drobná odbočka k terminologii, zkusme vysvětlit rozdíl mezi procentem a procentním bodem.

Richard HINDLS, rektor VŠE Praha
--------------------
To je obvykle velmi častá chyba. Tak já uvedu příklad. Teď se to hodí zrovna s tím DPH. Tak DPH, ta vyšší sazba je v současné době, nebo v tom návrhu 20 procent. A má se přejít na 21 procent. To je růst o takzvaný jeden procentní bod, čili o jednu měrovou jednotku. Bavíme se o procentech. Když já řeknu, že vy máte u sebe stovku, a já mám 110 korun, tak říkám, že mám o 10 korun víc. Pokud bych to chtěl ovšem vyjádřit v procentech, tak ten růst, čili o jeden procentní bod, by se měla zvýšit sazba DPH z 20 na 21 procent. Pokud ovšem říkám, že je to v procentním růstu, tak to jedno procento k těm 20 procentům představuje 5 procent růstu. A u té dolní sazby 14 a 10 je to 40 procentní růst. Čili ta horní sazba daně vzroste o pět procent. A to je právě ten důvod, o jeden procentní bod rovná se o 5 procent. A to je právě ten důvod, co by, nebo ten důvod. To je prostě ten jev, který by asi výrazně zvýšil naše výdaje. A možná by se nepodařilo ani tu daň vybrat. Ale to už je jiné téma.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Čili je nesprávné říkat, že by se teoreticky DPH zvedla o jedno procento?

Richard HINDLS, rektor VŠE Praha
--------------------
Ano, to je velmi nesprávné. Je to o pět procent nebo o jeden procentní bod.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je správné, že Karolína Peake z LIDEM podmiňuje souhlas s takzvaným stabilizačním balíčkem jejich podporou, nebo jejich podporu církevních restitucí? Vidíte tady nějakou souvislost?

Richard HINDLS, rektor VŠE Praha
--------------------
To už mně přijde, že se hraje moc zápasů na jednom hřišti. To, tak dobře, my teď máme nějaké problémy s restitucemi, máme problémy s podobou rozpočtu a s růstem ekonomiky. Máme problémy s nastavením nepřímých daní a možná i přímých daní. Ale já nemám rád, když se tyhle ty věci úplně spojují. Restituce je úplně jiná otázka a s úplně jinými dopady i do ekonomiky, do společnosti a mně se to úplně nezdá. Asi takhle v tom, nejsem politik a nevím, jak se přesně vyjednávají tyhle věci. Ale nezdá se mně to, že to spojení je příliš šťastné.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ještě se k tomu zeptám, jestli na to máte nějaký názor, proč má být ten případně vrácený církevní majetek při prvním prodeji osvobozen od daně? Rozumíte tomu?

Richard HINDLS, rektor VŠE Praha
--------------------
To jsou, to jsou asi výjimky, výjimky. Nejhorší asi, co se dá udělat, je nastavit pravidla a pak v nich hledat výjimky. Podobné, podobná opatření tu a tam existují, že se někdy nedaní třebas, když máte výnosy z akcií, tak pokud je neprodáte do 6 měsíců, tak je potom už nedaníte. No, takové zákony jsou, ale vzhledem k tomu, že tady se jedná o velké pohyby majetku a o poměrně v tuhle chvíli ještě dost nepřehlednou situaci s velmi rozdílnými politickými konotacemi, já bych se jakýchkoliv výjimek bál.

/ Reklama /

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dnes je naším hostem profesor Richard Hindls. Americké banky a poradenské firmy se prý chystají na návrat Řecka k drachmě? Je to tak naléhavé?

Richard HINDLS, rektor VŠE Praha
--------------------
Já si osobně myslím, že ne. Já jsem spíš zastáncem toho, že se Řecko v eurozóně udrží přes všechny potíže a výdaje, které to ještě bude stát evropské finanční instituce, jednotlivé země a pak koneckonců i Řecko samotné. Přesto si myslím, že se Řecko udrží za, znovu opakuji, velkých ran a velkého krvácení. Pochopitelně vyloučit jeho odchod z eurozóny nelze, to bych také asi nedokázal, nedokázal bych to říct jednoznačně, že tomu tak nebude. Ale spíš jsem tedy zastánce toho, že Řecko se v eurozóně udrží. Pokud by se samozřejmě neudrželo, tak by to znamenalo velké výdaje a velké ztráty spíš pro ty, kteří půjčovali, samozřejmě pro tu řeckou ekonomiku jako takovou, mě se zdá, že a víme, že se banky připravují, připravuje se americký kontinent, připravují se evropské banky.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
...., že mě zaujal článek na iDnesu, že prý společnost Bank of America Merrill Lynch umístila k hranicím Řecka vozy plné hotovosti. Já jsem si nepředstavoval, že to bude takto řešeno.

Richard HINDLS, rektor VŠE Praha
--------------------
No tak nevíme taky, jak ta informace je, tak nevím, nebyli jsme na těch hranicích. Ale tak samozřejmě dneska se hodně ty situace modelují. Víme dobře, že se třeba modeluje odolnost bank vůči, vůči ekonomickým potížím, zátěžové testy. Dneska ty modelové situace se skutečně daří poměrně realizovat. Na druhé straně přece jenom model je model, je to jenom jakési přiblížení skutečnosti a není nikde vyloučeno, že ta skutečnost je potom dost jiná, s tím už jsme se setkali mnohokrát. Tak těžko říct, na kolik se dá nasimulovat případný odchod z Řecka, co by to přesně stálo. To, že obezřetně řada institucí včetně těch nadnárodních institucí, se tou otázkou zabývá, je věc jiná. Ale už jsme slyšeli tolik katastrofických scénářů, jenom vzpomeňme třeba letos na květnové nebo dubnové první volby v Řecku, kde vlastně byl pat, a nedošlo k vytvoření vlády a zhruba v polovině června se ustavila vláda nová a ta vláda nová je jakoby spíš, Samarasova vláda je spíše proevropská. Tak se snaží nějaká opatření realizovat. Mně spíš nebezpečnější by přišla situace třeba ve Španělsku nebo v Itálii. Tam se mi zdá, že přece jenom rozměrem té ekonomiky, to jsou jedny z největších, Itálie, tuším, třetí největší ekonomikou. Jsou to veliké země s obrovským počtem obyvatel. Tam už by mi to přišlo horší. Ale u toho Řecka, si myslím, že se to té Evropě ještě může podařit zachránit.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ostatně podle stejného zdroje americké firmy prý chystají nouzové plány i pro odchod více zemí z eurozóny a dokonce pro úplný rozpad spolu užívajícího společnou měnu. Čili chápete to jako takovou předběžnou opatrnost?

Richard HINDLS, rektor VŠE Praha
--------------------
Já spíš myslím, že to je obezřetnost. Přece jenom, třebas problémy některých španělských bank a nezaměstnanost, která dosahuje téměř čtvrtiny populace a ve vysokoškolských nebo mladších věkových kategoriích, mladších, nikoliv vysokoškolských, téměř polovinu polovice, je obrovský problém. U nás je nezaměstnanost pod 10 procenty. Ale je to obezřetnost. Já v tom stále vidím více obezřetnosti a trošku medializované obezřetnosti, která je správná, samozřejmě než to, že by ta situace už byla až tak vážná. Samozřejmě za rok, za dva se to může stát, ale jak jsem říkal na začátku, já se kloním spíše k tomu, že Řecko v té eurozóně zůstane za všech potíží, které to přinese.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale čistě teoreticky, pokud by, nedej bože, k tomu došlo, že by skutečně se Řecko vracelo k drachmě, tak by prý k tomu došlo některý pátek, jenom se neví který.

Richard HINDLS, rektor VŠE Praha
--------------------
Aha, tak jednou, dvakrát do roka je 13tého v pátek, ale asi, asi ne.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak ono spíš jde o tu techniku, že by se zavřely bankovní trhy. Tak, to byla teď už jenom taková velká spekulace. A doufám, že budeme mít veselejší témata. Příště, až se setkáme v pořadu Jak to vidí. To byl rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, profesor Richard Hindls. Já vám moc děkuju a přeji hezký den a na shledanou.

Richard HINDLS, rektor VŠE Praha
--------------------
Přeji hezký den a děkuju za pozvání.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zítra bude hostem Zity Senkové přednosta kardiocentra IKEM-u, profesor Jan Pirk. Vladimír Kroc děkuje za pozornost a přeje dobrý poslech dalších pořadů. Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu jeNEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.