Jak to vidí Ondřej Neff - 26.5.

Jak to vidí PhDr. Ondřej Neff...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vladimír Kroc přeje dobrý poslech. Hostem pořadu Jak to vidí je spisovatel Ondřej Neff. Přeji dobrý den.
Ondřej NEFF, spisovatel
--------------------
Dobrý den.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mohli bychom začít dvěma spory s rozdílným koncem. Tím prvním je spor o svatovítskou katedrálu, který se táhl snad 18 let. Chrám teď bude společně spravovat stát a církev. Označil byste to za šalamounské řešení?
Ondřej NEFF, spisovatel
--------------------
No, já jsem ten spor, mimochodem všiml jste si, že u nás všechny spory trvají 18 let? Já nevím, jestli je chtějí dotáhnout vždycky do plnoletosti, nebo jestli je to nějaká taková právní klauzule, že všechno musí trvat 18 let, nevím. No, krátce a dobře, ten spor mně připadal takový kuriózní, poněvadž mně vždycky přišlo, tak dobře, mně patří, tady před barákem mám motorku, tak tu můžu prodat, nebo ji dát do sběru, nebo vám ji mohu věnovat, rozumíte, mohu s ní nakládat. Ale jako to vlastnictví takového objektu, jako je svatovítská katedrála, mi přišlo vždycky takové jako z podstaty věci samo podivné. A takže každopádně jako člověk smířlivý jsem radši, když se lidi dohodnou, než když se nedohodnou, že. Takže asi je to dobře.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je třeba tedy za vším vidět i osobní antipatie, nebo sympatie, že nejde o to stát versus církev, ale vždy na těch, záleží na těch osobnostech, které jednají?
Ondřej NEFF, spisovatel
--------------------
No, tak takhle ta věc bije do očí, že prostě to tak dlouho nešlo a najednou tam přišel pan Duka a najednou to šlo. Takže se spekuluje o tom, že má nějaké speciální vztahy s Václavem Klausem, ale to zase bije do očí, protože Václavu Klausovi ta katedrála nepatří a bylo by divné, kdyby to skutečně jaksi záleželo jenom na vůli, nebo nevůli dvou lidí, že. Ale každopádně to dopadlo dobře. Jiná věc je, že zase je nápadné, že to nebudí všeobecné nadšení. On celý ten spor mně velmi často připadal, že je takovou určitou záminkou zejména k buzení všelijakých národoveckých vášní, že oni nám chtějí brát katedrálu a my Češi jsme si ji vybudovali, jaksi český architekt Matyáš z Arrasu ji vystavěl svýma českýma ručičkama a oni nám ji chtějí sebrat. Takže tyhle ty aspekty mi přišly vždycky velmi komické.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když tak tady uvažujeme, může to smírné řešení podle vás naznačovat, že má církev větší naději domoci se restituce majetku?
Ondřej NEFF, spisovatel
--------------------
No, tak takhle ta otázka se hodně v té souvislosti diskutovala a jaksi obecná odpověď, nebo převažující odpověď je, že nikoliv, že ono dokonce jak se ukazuje, tak ta církev v této chvíli nemá zrovna moc chuti tu otázku otevírat, poněvadž v ekonomické situaci, v které nejsme my, ale v té je celá Evropa a, jak se zdá, celý svět, tak zrovna teď otevírat nápravu pochybné, tedy podotýkám nepochybné křivdy staré prostě 40, 45, nebo jak dlouho, let, protože to trvalo, to byl určitý proces, to zabavování majetku, tak to asi není ta správná chvíle. Takže tento aspekt, že prostě ta církev je zdrženlivá v té věci, mi připadá jaksi nejpozitivnější na celém tom případu.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mluvili jsme o dvou sporech. Ten první zdá se být už smírně vyřešen. No, a tím druhým je 16 let trvající spor státu, ta vaše úvaha o 18 letech možná něco naznačuje, s farmářkou Ludmilou Havránkovou o pozemcích ležících na trase dálnice D 11 z Prahy do Hradce Králové. No, a vypadá to, že se ještě několik let tedy povleče, protože paní Havránková se proti rozhodnutí vlády o vyvlastnění jejích pozemků, tak proti tomu se chce logicky bránit.
Ondřej NEFF, spisovatel
--------------------
Ano, ano, naprosto logicky. Víte, na celé té věci je takové legrační, že veřejnost zná jméno paní Havránkové, ale neznáme jména úředníků a úřednic, kteří to zavinili. To není, že si paní Havránková něco vyvzpomněla. To prostě tady nastal nějaký proces, který byl ze strany státu naprosto skandálním a hanebným způsobem prostě jaksi nevyřízen, abych tak řekl. A to, že stát není schopen se dohodnout o nějakém pozemku 16 let, jak jsem tady říkal těch 18 let, to my se dočkáme, to jako si buďte jist, že se toho plnoletí tohoto sporu dočkáme, tak to je prostě vysvědčení totální neschopnosti toho státu. A zdá se, že někoho tam ve vládě napadlo, že hněv lidu obrátí proti Havránkové a s velkým potěšením vidím, že tomu tak není a že ty ohlasy jsou velmi nevraživé, počínaje ohlasy ze samotného Hradce Králové, kterého se to strašně moc týká, protože ta dálnice končí tam někde v řepě kousek od Hradce. A ti lidé tam tím nejvíc trpí, takže by měli napřímit kosy a jít zejména na ty svoje úřady, které leží především tedy v Hradci Králové samém.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, rozhodnutí vlády kritizuje ale i právě královéhradecký primátor...
Ondřej NEFF, spisovatel
--------------------
No, právě no, to je to ono.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
...u jednání s farmářkou byl a potvrdil, že byla vůči státu vstřícná, takže nelze se divit, že ani její advokát postup úředníků nechápe. Ono to skoro vypadá jako záměr, vzít to zkratkou, je to nejjednodušší, vyvlastníme ji.
Ondřej NEFF, spisovatel
--------------------
Víte, tohle my nevíme, že, jaké jaksi úvahy za tím byly, jo. Já jsem se o to velice zajímal, mě velmi zajímá jaksi výstavba infrastruktury, neméně pak dálniční, a samo sebou jsem si všiml, že to tam vázne, tak jsem po tom pátral. A zpočátku jsem byl zmasírován mediálně a byl jsem proti paní Havránkové jaksi neblaze nasměrován. No, a pak jsem se nechal poučit, že to bylo úplně jinak, že prostě paní Havránková je paní, která chce farmařit, prapůvodně si chtěla vyměnit ty pozemky s někým jiným a ten člověk s tím souhlasil, ten nechtěl farmařit, ten je chtěl prodat státu, ty její pozemky. No, a úřady to nedovolily a takhle to všechno začalo, že jo. A ona potom když takhle narazila na nevůli, ona to nebyla spíš neschopnost, to byla spíš ta nevůle, že, tak sáhla k tomu kroku hodně diskutovanému, že ten část toho svého pozemku rozdělila těm ekologistům a tak dále a už to jelo. Ale prapůvodně to byla opravdu nevůle anonymního úředníka, to je právě to šílené. Víte, já volám po bronzových pomnících. Já bych chtěl znát jméno toho, kdo zavinil tu, či onu skopičinu. A tohle to je skutečně věc, která i stojí životy. To stojí životy, prostě průtahy dálnice na Hradec, že jo, to je silnice smrti, ta hradecká. Další průtahy, to teda známe ta jména, že jo, přes protažení té dálnice D 8, propojení s Ústí nad Labem, že jo, tak tam aspoň známe ta jména, ale tady ne. Tady prostě je to anonymní.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Nedávno jsme ale slyšeli právě optimistické výroky v tom smyslu, že dohoda je na spadnutí, že brzy to bude vyřešeno, ještě právě do voleb. No, a možná stojí za to odcitovat, co řekla ČTK paní Štrosová, sestra Ludmily Havránkové, cituji: "Dostala jsem jediný dopis, že prý se mám dostavit za dva dny na jednání do Prahy. Místo mě tam šel můj syn právník. Po něm mi pak vzkázali, že mi posudky ani posílat nebudou, že bych jim stejně nerozuměla a že to za mě bude vyřizovat sestra," konec citace. Tak já nevím, jestli se tomu dá říci jinak než arogance, pokud je to tak, jak to líčila ta paní.
Ondřej NEFF, spisovatel
--------------------
To je přesně ono, to je takové to jednání. No, tak to víte, tak těžko můžeme usuzovat z nějakého výroku pana právníka citovaného ČTK, jo. My můžeme usuzovat pouze z výsledku a ten výsledek je nula po 16 letech a pokládám to za skandál.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
My si dnes povídáme se spisovatelem Ondřejem Neffem. Povodně, které se na Moravu vrátily po 13 letech, způsobily škodu odhadovanou na asi pět miliard korun. Nakolik jsme se zase podle vašeho názoru dokázali z těch předchozích záplav poučit?
Ondřej NEFF, spisovatel
--------------------
No, tak když se dívám třeba na Prahu, já bydlím tedy za Prahou, tak tam například ve Zbraslavi se dělají velká protipovodňová opatření a v Praze taky, když, jak je to dlouho, dva roky, když hrozila zase povodeň, tak bylo vidět, že ta opatření jsou velmi efektivní. Samozřejmě není možné celé pobřeží Prahy, Vltavy, nebo prostě těch řek, českých řek opevnit, to nelze. Ale jestli máte na mysli osud takových obcí, jako jsou Troubky, že, to je skutečně srdcervoucí. Já si v té souvislosti vzpomínám, jak Václav Havel, který ještě byl prezidentem a přelétal vrtulníkem ta postižená území a všiml si, že vlastně zatopená jsou území, která jsou plná nové zástavby, kdežto ta tradiční zasažena není, no, což je logické, protože ti lidé měli tu svou jaksi historickou zkušenost. Já myslím, že dneska těch lidí je víc, a kde ty lidi mají ty pozemky, ty stavební pozemky brát, že. A v této souvislosti byl zajímavý postřeh našeho aktuálního pana prezidenta Václava Klause, který podotkl, že asi nemá smysl znovu a znovu dávat státní peníze na obnovu znovu ničených prostě objektů v těch zátopových oblastech. A že by se mělo spíš těm lidem pomoci se přestěhovat někam jinam, jo. Otázka je, jestli to je reálné, ale myslím si, že je to jedna z těch cest, které by měly jaksi být nastoupeny, poněvadž je evidentní, že opravdu se s tím počasím něco stalo, prostě to globální ochlazování je zřetelné, že prostě pořád prší a je hnusné, mokré počasí...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže jste se nepřeřekl, globální ochlazování.
Ondřej NEFF, spisovatel
--------------------
ne, nepřeřekl.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, vy už jste zralý muž, čili něco už pamatujete. Kam vaše paměť sahá, nebyly takovéto výstřelky? Nevrací se to třeba po nějakém cyklu?
Ondřej NEFF, spisovatel
--------------------
Ne, já si nepamatuju, že by byly takovéto povodně. To začalo nějak před těmi, že jo, kdy to bylo, v nějakém tom 96. roce byly ty šílené povodně...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
97, 2002...
Ondřej NEFF, spisovatel
--------------------
Ano, ano, 97 byly na Moravě, že, no, a potom byly šílené v Praze, anebo prostě v Čechách, ale z mého dětství a mládí nic podobného opravdu si nevzpomínám, že by byla povodeň takováhle. Jako to je opravdu věc, která ale s tím je potřeba počítat a samozřejmě to vyžaduje velké investice.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
My o tom právě budeme dnes mluvit v Kávě o čtvrté, ale budeme mluvit zejména o pomoci obětem záplav. Koneckonců doufejme, že už bude přibývat, protože jak víme, tak ty rozmary počasí jsou opravdu letos nevyzpytatelné. Ale k té pomoci, která je podle vás nejúčinnější? Vy už jste to naznačil, ta dlouhodobá, hledat místa, kde se s největší pravděpodobností nic podobného nestane, ale ta současná, aktuální, asi rychlá pomoc je ta nejúčinnější.
Ondřej NEFF, spisovatel
--------------------
No, tak to víte, já vycházím ze zkušeností z těch záplav v roce 2002, kdy spousta lidí pomáhala potom zejména těm postiženým prostě dávat dohromady ten majetek. Asi jste to taky zažil a asi jste taky tehdy pomáhal, tak si vzpomínáte, jak deprimující je vejít do toho domu, kde prostě každá lžička, každé párátko je omotané bahnem, smrdí to tam, plesniví to tam. Prostě to je zničený jako nejenom dům, ale v podstatě život. A teďka když vidíte ty lidi, jejich oči a teďka v nich čtete tu psychiku, no, to prostě je šílené. No, takže to je opravdu strašná věc. A je dobře, že jsou dneska už organizace, jako je třeba Červený kříž a tak dále, které jsou na to připravené a které jaksi už profesionálně bez emoce, ale oni vědí, jakým způsobem, co se má koupit, kam se to má dopravit, jak se to má distribuovat. Takže v tomto smyslu ta zkušenost je určitě, vede k pozitivním výsledkům. Ale sám fakt, že prostě se to vrátilo, to je prostě příšerné a je nutné, jakmile ta povodeň opadne, tak se prostě musí počítat s tím, že se to vrátí, a musí se dělat další opatření, zejména teda ta preventivní.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Američan Craig Venter oznámil, že vytvořil první umělou buňku. Vás jako autora literatury sci fi, neštve vás to, že už to začíná být realita podle všeho?
Ondřej NEFF, spisovatel
--------------------
No, tak to víte, to jsou experimenty, které se táhly 15 dozadu, takže to se ví už dlouho, že tento vývoj byl nastoupen a že se pracuje na syntéze genu. A poprvé se podařilo tedy překročit určitou hranici jaksi délky té informace. Takže samozřejmě nesmíme brát vážně prostě ty bombastické zprávy, že vznikl umělý život a tak dále, ono to samozřejmě tak není, ale je nastoupená právě cesta k vytváření úplně nových produktů. Víte, když jsem si to dával v hlavě dohromady, tak my už jsme dneska zvyklí na pojem umělá hmota, nebo dneska už se tomu tak neříká, říká plastické materiály a tak dále, ale v podstatě jsme naprosto jaksi smířeni s tím, že existují hmoty, které v přírodě neexistují. Tohle je něco obdobného. Prostě budou se vytvářet de facto organismy, které budou produkovat látky, například léky, jo, které třeba existují v přírodě, ale jenom v nějaké nepatrné míře. A je nesmírně obtížné a nákladné je získávat a teď je bude možno získávat synteticky, to je úžasná věc. Samozřejmě bude to trvat ještě strašně dlouho, odhaduje se to 10, 20 let, tyhle ty odhady jsou vždycky velmi ošemetné, ale jak říkají Číňané, i ta nejdelší cesta začíná prvním krokem. A tohle to není první krok, to už je xtý krok a významný krok. Takže tady je důležité taky, aby lidi se nenechali vyjančit nějakými zvěstmi, že buňka uteče z laboratoře a rozmnoží se a vznikne z toho mor a všichni umřeme, což jako jsme se taky bezmála dočetli v novinách, tenhle ten nesmysl. Takže tak tomu skutečně není, k tomu to nesměřuje, kvůli tomu se to nedělá. A dělá se to právě z toho důvodu, aby se mohly postupně a v budoucnu vyvinout teda technologie zejména na léčiva, na látky prostě, které třeba v potravinářství a dalších odvětvích, které neznáme, nebo známe v míře velmi malé.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy jste se vrátil ze Spojených států. Tuším, že jste tam byl právě v době, kdy Američané tento úspěch oznámili. Zaznamenala to tam média? Je to téma, nebo když to můžete porovnat, jak se o tom mluvilo a psalo u nás a ve státech?
Ondřej NEFF, spisovatel
--------------------
No, víte, když teda jste obrátil list na stránku mediální, tak naše média si vůbec nezadají s americkými, co se týče bulvárnosti a jalovosti. Takže jestli si myslíte, že něco důležité je na první straně, tak i tam jsou nesmysly a skandály a prostě... Jako samozřejmě to zaznamenaly, tak když ty noviny jsou tlusté, mají 200 stránek, tak někde na straně 181 to tam určitě někde bylo, ale že by z toho bylo téma. V Americe bylo téma, když jsem tam byli, samozřejmě ta bomba, která byla objevena na Time Square. To bylo téma jako velmi významné a i naše autíčko bylo podrobeno zkoumání, jestli nevezeme další takovou bombu. Takže to bylo téma, nikoliv umělá buňka.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když jste mluvil o jalovosti v médiích. Je to tak, že skutečně jako čtenáři, posluchači a diváci po té jalovosti voláme, anebo nás editoři jako čtenáře, posluchače a diváky podceňsují?
Ondřej NEFF, spisovatel
--------------------
No, to je ta otázka, co je dřív, jestli slepice, nebo vejce. Víte, to je ta otázka. Já si teda myslím, že prostě to lidi chtějí, rozumíte, prostě jinak by to nedávalo smysl, jo. Prostě nelze si představit, že v těch redakcích sedí lidi a ty si řeknou, mají poradu a řeknou - tak a nebudeme lidem vyprávět jenom blbosti. No, tak to skutečně není, jo. Prostě kdyby nebyl tlak těch lidí, který dychtí prostě po těch hloupostech. Víte, ono vemte si Internet, ten je stresující, protože když vydáváte noviny tištěné, tak nevíte, co tam kdo čte, ale na tom Internetu to víte naprosto precizně. A ten obraz toho čtenářského zájmu, který vyplývá z těch statistik z těch internetových serverů, je prostě šílený. Já vím, o čem mluvím, protože noviny internetové vydávám od roku 96, jo. Třeba zdrcující je, když máte v titulku sprosté slovo, tak prostě najednou ten článek má desetinásobnou čtenost. To je prostě šílené. To jsou, co je to za lidi? A přitom na Internetu většinou nesedí žádní takoví ti typičtí konzumenti nějakých hloupostí. To přece jenom už vyžaduje určitou úroveň, jo, prostě bejt na Internetu. A stejně i u těchto lidí jaksi statisticky prostě ta určitá jako zvědavost na vulgaritu a trivialitu existuje. To je prostě smutný fakt.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dnes si povídáme s Ondřejem Neffem. A když jsme se dostali až k tomu bulváru, tak také mohu nabídnout jednu zprávu. Fanoušci Michaela Jacksona věří, že se převtělil do čtyřletého Číňana Pao Sia. Jaká je to pro vás zpráva?
Ondřej NEFF, spisovatel
--------------------
No, to je úžasná zpráva. Samozřejmě je to hloupost přesně toho typu, jak jsme se o tom tady bavili. Já jsem si včera toho Pao Sia jako na Internetu vygeneroval. No, tak je to chudák chlapeček velký jak prostě, no, takovejhle mrňous je to.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Metr, řekněme, že má, možná míň.
Ondřej NEFF, spisovatel
--------------------
Metr, metr a nosí klobouček a tak jako neuměle napodobuje pohyby Michaela Jacksona, včetně toho trapného gesta, kde se držel Michael Jakcson za rozkrok. A když to dělá teda to čtyřletý dítě, tak prostě nad tím kroutíte hlavou. Tak prostě cvičí, nezodpovědní rodiče cvičí opičku, aby vydělali peníze. Takhle bychom to mohli natvrdo charakterizovat...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, ale jakmile se začne, že vám skáču do řeči, jakmile se začne mluvit o převtělení, tak to funguje, protože ty titulky se objevovaly na Internetu opakovaně.
Ondřej NEFF, spisovatel
--------------------
Jistě, ano, ano, a teďka víte, vznikne fáma, jo, a může vzniknout církev, že, nějaká taková. Vemte si takzvané zmizení, nebo, že jo, prostě Elvise Presleyho. Vždyť to je také téma. Upřímně řečeno, já jsem se na tom též zúčastnil, protože jsem o tom napsal román, že, Rok mého života. Takže prostě tyhle ty fámy mohou najednou získat prostě takový nějaký ten legendární obsah, takže já bych se nedivil, kdyby tenhle ten chlapeček, který tam křepčí na pódiu, najednou byl předmětem nějakého zbožňování.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zbožňování. Ostatně vy se ale tím tématem reinkarnace teď zabýváte autorsky.
Ondřej NEFF, spisovatel
--------------------
No, to ano, to je pravda. Já chystám román, který se bude odehrávat v Tibetu, takže s mou paní se chystáme na výzkumnou výpravu do Tibetu, už jsme tam teda byli, ale teď se tam vrátíme. A tam prostě budu pátrat, kde umístím své reinkarnační, neboli znovu převtělovací prostě zápletky. Ale víte, ono abych věci uvedl na přesnější míru. Já jsem autor doufejme, že zábavných knížek a netvrdím, že to je pravda, tudíž se nepovažuju za podvodníka. Kdežto jsou lidé, kteří tvrdí, že to je pravda, a těží z toho, a to je ten přístup, který pokládám ze velmi pochybný.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To byl spisovatel Ondřej Neff v pořadu Jak to vidí. Děkujeme za příjemný start nového dne. Mějte se hezky, na shledanou.
Ondřej NEFF, spisovatel
--------------------
Na shledanou, děkuju za pozvání.