Jak to vidí Josef Baxa - 18. června

Josef Baxa se v roce 1998 stal prvním náměstkem ministra spravedlnosti a byl jím až do roku 2002, pracoval postupně pro Otakara Motejla, Jaroslava Bureše i Pavla Rychetského. Účastnil se v letech 2000-2001 příprav a prosazení velké novely trestního řádu, založení Probační a mediační služby a v letech 2001-2002 tvorby nového institucionálního a procesního rámce správního soudnictví.
V lednu 2003 jej prezident republiky Václav Havel jmenoval předsedou Nejvyššího správního soudu, jímž je do současné doby. Jako soudce je na tomto soudu mimo jiné předsedou rozšířeného senátu a redakční rady Sbírky rozhodnutí.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnes je naším hostem doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Dobrý den.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My se vrátíme k případu, který mediálně docela zahýbal tady u nás v Česku. Pražský vrchní státní zástupce Vlastimil Rampula bude muset z úřadu znovu odejít. Nejvyšší správní soud vyhověl kasační stížnosti ministra spravedlnosti a předchozí rozsudek pražského městského soudu zrušil. Rozuzlení se táhlo rok a čtvrt. Jsou nyní jasné důvody, pane Baxo, pro odvolávání vedoucích státních zástupců?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak já doufám, že jsou jasnější, než byly kdy před tím. Byl to vlastně první případ, kde ministr spravedlnosti odvolal vedoucího státního zástupce, takže respektoval naši předešlou judikaturu, to znamená hledal zákonné důvody pro takový postup a ten postup nebo to rozhodnutí o odvolání bylo výsledkem určité procedury, ve které se prováděly důkazy, kde byl také slyšen Vlastimil Rampula a tak dále. Takže byl to takový první zvláštní případ a možná bude i určující pro případy další, pokud by někdy k tomu mělo dojít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže šlo bezesporu o precedenční případ.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Všichni to říkají, my si to také myslíme. Některé případy prostě jsou první, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste to nazval chůzí neprošlapanou krajinou.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Je to tak, protože je to ..., zákon o státním zastupitelství v tomto směru nebyl aplikován tímto způsobem a nebyl nikdy vlastně předmětem soudního přezkumu, aby soud vyložil určitá jeho ustanovení, respektive aby soud posoudil, jestli ministr spravedlnosti, který aplikoval a interpretoval ten příslušný paragraf o závažném pochybení povinností vedoucího státního zástupce, jestli postupoval správně. Řekli jsme, že ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás už z webu, respektive formuláře na webu dvojky. Kdo pana Rampulu nahradí a zda je jeho odchod definitivní.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak to není určitě otázka pro mě. Já chci ještě připomenout, že řízení pokračuje. My jsme zrušili rozsudek Městského soudu v Praze. Ten by teď měl pokračovat a rozhodnout, řídit se naším právním názorem a rozhodnout znovu o žalobě Vlastimila Rampuly. Takže kdo bude jeho nástupcem, to je otázka jistě pro nejvyššího státního zástupce, případně pro ministra spravedlnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké tedy budou, pane doktore Baxo, teď ty mantinely pro odvolávání zástupců? Říká se právě o tom vašem verdiktu, že justice získala jakési vodítko.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak my jsme se v tom rozsudku snažili trochu vymezit vůbec, co to je státní zastupitelství, jaká je jeho role. V ústavě se píše, že to je orgán veřejné žaloby, trestní řád popisuje postupuje státního zástupce v trestním řízení, tam, kde on vykonává dozor nad činností policie v přípravném řízení i tam, kde po podání obžaloby je tím žalobcem v řízení před soudem a k tomu pochopitelně musíme přidat ještě zákon o státním zastupitelství, který upravuje celou tu soustavu státního zastupitelství, postavení jednotlivých státních zástupců a vztahy mezi nimi. Takže tyto normy vlastně nám popisují ten terén, no a teď jde o to samozřejmě naplnit je nějakým obsahem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil ten rozsudek považuje za očišťující pro celou soustavu žalobců. Vy sám jste řekl v jednom rozhovoru, že státní zastupitelství fungují jako těžkopádné úřady. Co tedy by se mělo, jak by se mělo změnit? Co lze očekávat od vlastně těch vyšších pater a vůbec od státního zastupitelství?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Je fakt, že my jsme v tom našem rozhodnutí přidali i několik obecnějších myšlenek o tom, jaké by státní zastupitelství mělo být, a vlastně konfrontovali jsme to s tím, jaké je a z toho jsme i jaksi potom dovozovali porušování povinností vedoucího státního zástupce. Je fakt, že ani po těch asi 18 letech od vzniku státního zastupitelství není ještě ujasněna jeho koncepce. Už to není ta bývalá generální prokuratura s tím jediným šéfem v čele, ale asi na druhé straně to nemohou být ani nějaká autonomní knížectví v každém okrese a kraji. Veřejná žaloba se vždycky musí chovat jako nějaká soustava, jako systém, jako celek, ale na druhé straně neměla by to rozhodně skutečně být nějaká anonymní instituce, ale měli by to být jednotliví státní zástupci, kteří budou nadáni svojí procesní samostatností, kteří budou odborně vybaveni, a také, i to jsme v rozsudku připomněli, nebude jim chybět rozhodnost, statečnost a odvaha. Prostě státní zastupitelství tedy stíhá, bojuje se zločinem. Takže tam nemohou být nějací opravdu takoví ti anonymní ustrašení úředníci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, když to takhle vypadalo v elitním úřadě, jaká je situace na těch, řekněme, méně exponovaných zastupitelstvích? Jak by se nebo jinak, jak by se posuzovaly chyby u těch menších nebo u okresního státního zástupce? Mírněji?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Podívejte, já se nebudu tady vydávat za znalce všech státních zástupců. Ty věci nějak zvenku vypadají, uvnitř mohou být trochu jiné, ale to, co je možná znatelné navenek z těch posledních měsíců i let, je určitá apatie nebo taková otrávenost mezi státními zástupci, což je otázka nikoliv zákonné úpravy, ale je to otázka možná i určité atmosféry na těch pracovištích, otázka, jací jsou ti šéfové, jaký udají tón, je to otázka určitého profesního sebevědomí a to jsou věci, které jsou řešitelné, které jsou změnitelné, a není třeba k tomu zase tolik měnit zákony.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak obnovit tu důvěru, pane doktore, důvěru veřejnosti v instituci vrchního státního zástupce? Mimochodem zazněl i návrh, že by tento úřad mohl být v budoucnu zrušen.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Zase, je to otázka koncepční. Musí si, ať už vláda, nebo parlament, si musí uvědomit vlastně, jak má být organizována veřejná žaloba, tak, aby mohla plnit ty funkce, které popisuje trestní řád. Jestli k tomu potřebuje 4 články nebo 3 články, to jsou všechno otázky, na které se, myslím, dají nalézt docela jasné odpovědi. Jestli výsledkem těch odpovědí pak bude, že to budou právě vrchní státní zastupitelství, jsou dvě, že, nebo to bude nějak jinak, to je otázka pro ně. Ale to, co je dnes patrné, je opravdu taková velmi zbyrokratizovaná soustava, kde se prostě všichni pořád někam jako radí, dopisují si, předávají si ty spisy a ta odpovědnost jednotlivců tím pochopitelně je ovlivněna. Ty postupy jsou často formální, ať už směrem k policii nebo směrem před soud. Já dám takový malý příklad. Jestliže státní zástupce například na nějakém okresním soudu podá obžalobu a soud třeba vydá rozsudek, se kterým státní zástupce není spokojen, no, považoval bych za logické, když si státní zástupce podá odvolání, tentýž, on sám půjde před ten odvolací soud a tam bude tu obžalobu dál hájit a bude se snažit přesvědčit odvolací soud o tom, že má vyhovět tomu odvolání. Na místo toho situace je taková, že on ten spis zabalí, pošle ho na to nadřízené krajské státní zastupitelství, tam to někdo nějak zpracuje. Nedělejme si iluze, že to je stejně kompetentní, stejně do věci zasvěcený a stejně třeba angažovaný státní zástupce, jako je ten na tom okresním stupni. To není nic proti těm jednotlivcům, ale ten systém je takový prostě, že ta osobní kompetence tady se tím systémem prostě potlačuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže určité zjednodušení by té justiční soustavě, ...

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Prospěla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... včetně té soudní, prospěla.

redaktor
--------------------
Posloucháte Jak to vidí. Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Záznam tohoto pořadu si můžete poslechnout už za hodinu v audioarchivu na našich webových stránkách. Needitovaný přepis dnešní debaty najdete už zítra také na našich internetových stránkách na adrese 2.rozhlas.cz.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
S doktorem Josefem Baxou pokračujeme v rozhovoru v dnešním vydání Jak to vidí a z formuláře na webu dvojky a pořadu další dotaz pro vás od paní Elišky vybírám: Trefně bylo podotknuto ve včerejším pořadu Otázky Václava Moravce, že politici se domnívají, že jsou jakousi pátou mocností, které se zákony netýkají, jako kdyby platily jen pro běžné občany. Opravdu se běžnému občanu situace v České republice, ale často i v Evropské unii, jeví podobně. Platí ještě listina práv a svobod? Jak ji chápete vy? Domníváte se také, že je v ní obsaženo dost jasné sdělení o tom, co to jsou rovná práva občanů, že nikdo, ani politici, nemohou mít žádné výsady, které by nemohl mít i občan, kromě diplomatických pravidel?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, já jsem včera v televizi říkal něco v tom smyslu, že opravdu vláda práva znamená, že právo platí všude a pro všechny, a že politika nemůže být oblastí nějakého toho, takového toho pátého rozměru, páté dimenze, kde by vlastně tohle všechno neplatilo. Je zajímavé teď sledovat, jak vlastně někteří politici objevují tento svět, že i pro ně by vlastně měla platit právní pravidla jako pro každého jiného. Někdy vidíme, že dávají vlastně do protikladu právní odpovědnost na straně jedné a politickou odpovědnost na straně druhé. Takhle to asi být nemůže. Jde o to, že politici, často v pozici, třeba exekutivní roli, ministrů, náměstků a tak dále, činí různá rozhodnutí, ale ta rozhodnutí se musí dít v nějakém právním rámci. Tím není řečeno, že za všechno odpovídá například ministr, ale jde o to, že ta odpovědnost, určité zákonem stanovené postupy, ta se prostě nemůže vytratit, ta se nemůže vypařit. To znamená musí být, může být rozložená v nějakém procesu mezi více osob, ale nemůže prostě zmizet. Tím se nemůže ten svět politiky lišit od světa běžných lidí, kde ta odpovědnost se také vždycky musí nalézt.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinými slovy, není pravomoci bez zodpovědnosti.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Určitě. To musí být v rovnováze.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Eliška ještě pokračuje dalšími příklady, respektive otázkami: Jak je možné, že politik udělá státu, občanům škodu za stovky milionů či miliardy a není stíhán? Naproti tomu třeba každá pokladní v supermarketu, fakturantka musí své chyby zaplatit. Kde je spravedlnost?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak tady asi bych se možná trochu asi musel zastat těch politiků, protože ta politická rozhodnutí často nejsou vůbec jednoduchá. Jsou to rozhodnutí, která nemohou třeba předem odhadnout všechny důsledky. Takže vést takovou tu úplně jako linii přímou k té odpovědnosti, pak by to znamenalo, že by vlastně nikdy nikdo žádné rozhodnutí nepřijal. Jsou určité profese, kde to docela nejde. Například těžko bychom asi mohli říci, že každý lékař, který při operaci, kterému při operaci zemře pacient, nese odpovědnost za jeho smrt. To by žádný lékař nechtěl provést žádnou operaci. A takových profesí bychom našli víc, kde je určitá míra rizika, kde se zkrátka musí vydat nějaké rozhodnutí, aniž všechny ty důsledky jsou zřejmé před tím rozhodnutím. Ale na druhé straně, jestliže jsou někde zákonem definované postupy, co se má udělat, co se nemá, co se nesmí dělat, pak pochopitelně i v té sféře politického rozhodování tyto postupy musí být respektovány. To je vláda práva a to je skutečná rovnost občanů před zákonem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A nacházíme tyto postupy, je to jednoznačně definované v naší politice?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, jak jsem říkal, politici trošku objevují ten svět práva. Je zajímavé, že jsou to většinou zákonodárci, tedy ti, kteří nám dávají zákony, a oni jakoby dávají nám ostatním a někdy jsou překvapeni s tím, že ty zákony, které dali nám, dali i sobě, a že i oni podle nich musí postupovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kauza Davida Ratha a dalších, které hýbou českou politickou scénou, ukazují, že někteří lidé už ztratili soudnost. Co si o tom myslíte, táže se pisatel dalšího e-mailu.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, on ten svět politiky opravdu někdy může k té ztrátě soudnosti vést. Protože zdá se někdy, že ta rozhodnutí jsou taková opravdu bez té odpovědnosti, rozhoduje se o velkých věcech, o velkých částkách a ty důsledky toho rozhodování třeba nejsou ani v tom okamžiku vidět, projeví se až po čase, kdy ti, kteří ta rozhodnutí činili, už zase činí nějaká jiná rozhodnutí. No a právě to podřízení se právu, pravidlům by mělo vnést do procesu rozhodování prvek odpovědnosti, uvědomit si ty důsledky, zejména tam, kde rozhodujeme o druhých nebo o prostředcích druhých. Já si nemůžu nevzpomenout na takovou tu klasickou větu ze Švejka, kdy v něm vidím feldkuráta Katze v podání Miloše Kopeckého, v tom známém filmu, jak říká Švejkovi: To se nám to hoduje, když nám jiní půjčujou. A to je právě to uvědomění si, když mám svěřeno rozhodování, jsem ve vysoké funkci, mám svěřeno rozhodování, které se dotkne velkého množství lidí nebo celé společnosti, tak ten musí být samozřejmě kompetentní. A nejsem-li kompetentní, těžko můžu vůbec nějakou funkci přijmout a vykonávat ji. A jsem-li kompetentní, musím nést v sobě i ten prvek nebo to vědomí odpovědnosti za své rozhodnutí a tomu podřídit svoje postupy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Eliška se ptá: Mohu být ve vládě, když nejsem kompetentní?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No nemělo by to tak být.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, samozřejmě netýká se tato situace jenom politiků, podobná je i v oblasti byznysu. Co tomu říkáte jako expert na trestní právo, které i nadále učíte? Mám teď na mysli, že si mnozí lidé neuvědomují, že svými činy páchají trestnou činnost. Je to vůbec možné nevědět, co dělám?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Mluvili jsme tady jindy o tom, v jakém stavu je právo, právní řád a neuvědomit si všechny povinnosti zase nemusí být něco, nemusí být výraz toho, že by člověk byl nějak neodpovědný. Právní rámec je velmi proměnlivý, právní normy se často mění, takže vyznat se v tom, natož pak se tím řídit, nemusí být vždycky pro každého jednotlivce jednoduché.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo nahrává tomu možná i špatná vymahatelnost zákonů?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, my skutečně nemáme málo zákonů. My máme zákonů dost, přestože si vždycky, vznikne-li nějaký problém, hned někdo přiběhne s nějakým návrhem nějakého nového zákona. Problém naší společnosti není málo zákonů, ale problém je, že ty zákony nejsou prosazovány, nejsou vynucovány, že instituce, které k tomu mají sloužit, často nepracují tak efektivně a to mluvím o všech institucích, o úřadech, o soudech, nakonec i o policii, o těch státních zastupitelství. Z různých důvodů ty instituce nefungují tak, jak by fungovat měly, a pak vznikne taková představa, která není úplně nereálná, že vlastně to právo tady není. Ale ono je, jenom není uplatňováno důsledně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další dotaz pro vás. Jsme právní nebo právnický stát?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, tak to jsou takové ty známé vtipy, že právní stát je takový stát, kde se dobře daří právníkům. Ale nemělo by to tak být. Myslím si, že nejsme ani právní stát v tom pravém slova smyslu ještě a snad nejsme a nebudeme nikdy ani právnický stát.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

redaktor
--------------------
Každý všední den vám v pořadu Jak to vidí nabízíme zamyšlení a postřehy našich exkluzivních hostů. Jak to vidí - každý všední den v 8.30 na dvojce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes s doktorem Josefem Baxou, předsedou Nejvyššího správního soudu. Vazebně stíhaný David Rath si ve svém projevu před poslanci mimo jiné postěžoval na podmínky ve vazební věznici, dokonce volal po příjezdu expertů mezinárodních organizací, aby se podívali na ty naše podmínky. Zdá se, že jeho kauza spustila debatu o kvalitě a úrovni českého vězeňství. Jak na to pohlížíte? Jak vůbec hodnotíte stav našich věznic?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Nemám o tom tolik informací, ale ten stav, myslím si, že nebude v rozporu s těmi běžnými evropskými standardy. Kdyby tomu tak bylo, tak by to určitě bylo dávno zjištěno, musela by nějaká opatření být přijata poměrně rychle, protože tyhle věci jsou dosti sledovány i v mezinárodním měřítku. Nicméně to, co ten stav vždycky komplikuje, je počet vězňů, počet osob, které se nacházejí ve věznicích, ať už ve vazbě, nebo ve výkonu trestu, a ten se zdá, ten se ne, že zdá, ale ten je u nás extrémně vysoký a vůbec to neodpovídá stavu kriminality, která ... My ve stavu kriminality se nijak nelišíme od běžných evropských zemí, nicméně ve stavu odsouzených nebo v počtu odsouzených osob k počtu obyvatel jsme na jednom z předních míst. Někde je chyba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano a v čem nebo o čem to vypovídá? Kriminalita klesla údajně o sedminu za poslední dobu.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Jistě. Tak tohle, je to velmi odborná otázka. Tohle by měl samozřejmě stát prostřednictvím svých institucí trvale sledovat a analyzovat, dokonce existuje taková věda, které se říká penelogie, která zkoumá účinnost stání. Měly by být velmi podrobné analýzy o tom, jací lidé jsou ve výkonu trestu, za jaké trestné činy, k jakým trestům jsou odsuzováni, proč se ukládají právě tyhle tresty a ne jiné tresty, když trestní zákoník samozřejmě nabízí mnohem větší škálu jiných, alternativních trestů. Také by se mělo odpovídat na otázky, proč ti lidé, jsou-li ty podmínky, jak slyšíme, ve věznicích tak nesnesitelné, se do těch věznic vracejí, proč je tady nějaké vyšší procento třeba recidivy, než je kde jinde. Také se musíme bavit o tom vlastně, jaké jsou podmínky, když z toho vězení odsouzený po odpykání trestu se propustí, jak je postaráno o jeho včlenění se do života zpátky, z hlediska jeho rodinných, sociálních, pracovních a dalších vazeb, jestli tam zrovna v tom začátku není to největší riziko návratu zpátky. Tohleto všechno, tahle čísla, tyhle údaje by měli mít k dispozici jak legislativci, pokud by přemýšleli o tom, jestli je problém v zákonné úpravě, bylo by to dobré jistě, aby to měli k dispozici i státní zástupci, soudci, aby z toho vycházeli při svém rozhodování, jaké tresty ukládat, jakým skupinám pachatelů a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč trestní politika nevyužívá tu širší paletu právě těch různých trestů? Také jsme o tom jednou hovořili, třeba domácí vězení nebo další možnosti?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, tresty ukládají, jak známo, soudci a jestliže soudce uvažuje o tom v reakci, rozhodne-li o vině, jaký trest, jaký druh trestu, v jaké výměře, s jakým způsobem výkonu tomu pachateli trestného činu uložit, tak on má zákonná hlediska a musí být, musí si být jist tím, že právě ten ukládaný trest splní účel trestu, že to nebude ... Ten soudce se nemůže při svém rozhodování řídit kapacitou věznic, aby si řekl: No, tak tam už je plno, tak dáme jiný trest. To prostě nejde. To je věcí státu, aby zorganizoval tyhle věci. A jestliže tam jsou, jistě asi není populární stavět další a další věznice, takže někde je chyba, někde je chyba, ale tu chybu musíme asi nalézt za pomoci odborníků.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Před pár týdny přidala vláda vězeňské službě 700 milionů korun. Většinu z nich ale musí najít ministr spravedlnosti Pospíšil sám ve svém vlastním rezortu, ty finanční prostředky. Zatím mu chybí 150 milionů. Podle ministra ale nemá ta současná situace vliv na bezpečnost ve věznicích. Dalším diskutovaným tématem je tzv. nadstandard. Co vy si o tom myslíte, nadstandard ve věznicích? Třeba více teplé vody, možnost připlácet si na stravu, lepší stravu.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, já se neubráním trošku úsměvu, jak teď najednou všichni objevili studenou vodu ve věznicích. No, asi by měly být jiné podmínky ve věznicích, kde se vykonává vazba a ve věznicích, kde se vykonává trest odnětí svobody. Je-li někdo vzat do vazby, stále platí presumpce neviny, je na něj třeba hledět jako na člověka nevinného. To znamená ty poměry by tam neměly připomínat nějaký kriminál, ale mělo by to mít jenom to nezbytné omezení, kvůli kterému ten obviněný tam je. S tím souhlasím. Ty poměry by tam se měly jistě zlepšit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další dotaz pro vás. Co si myslíte o elektronizaci justičního systému? Má asi pan posluchač na mysli elektronické úřední desky.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, elektronizace nebo ... Elektronizace je něco, co nás obklopuje jako běžné lidi ze všech stran, elektronicky komunikujeme s různými úřady, institucemi, s bankou a tak dále a tak dále. Takže ani justice se asi nemůže tomuhle procesu vyhnout. To, co justice už tu cestu nějak nastoupila před časem, ale, bohužel, teď nechci, aby to znělo jako nějaká výtka nebo obžaloba kohokoliv, jenom konstatuji, že zatím ten stav spíš zkomplikoval chod justice, než že by mu pomohl, protože je tady, máme tady vlastně poměrně jednoduchý elektronický vstup do justice, do jisté míry i výstup z té justice, ale uvnitř těch soudů zůstal papírový svět a dokud se tohle nezmění, tak ty věci se budou spíš komplikovat, než by se zjednodušovaly. To je jistě otázka peněz a těch softwarů a tohodle všeho. Ale neměli bychom zapomínat pořád, že jde o soudní rozhodování a neměli bychom to prostě přirovnávat k nějaké pásové výrobě nějakých formulářových rozhodnutí jako někde na poště. Prostě pořád tam si musíme představit toho soudce s těmi váhami, s tím, jak poslouchá argumenty jedné strany, druhé strany, a pak vydá spravedlivé rozhodnutí. Všechny tyhlety zautomatizované postupy, bohužel, ten soudcovský prvek v tom rozhodování dosti potlačují. Takže pokud, tak jistě omezit to na ty agendy, kde snad ta jejich povaha to dovolí, ale nezapomínat na to, že jde o výkon spravedlnosti, a že to skutečně nemůže být nějaká pásová výroba formulářů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Každopádně naše elektronická adresa na webu dvojky bude k dispozici pro dotazy i zítra pro pořad Jak to vidí. Hostem toho dnešního byl doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Děkuji a budu se těšit na další návštěvu. Na slyšenou.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Rádo se stalo. Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra v půl deváté přivítáme profesora Václava Pačese. Zita Senková přeje příjemný den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.