Jak to vidí Jiřina Šiklová - 7. června

V letech tzv. normalizace zprostředkovávala, spolu s dalšími, spojení s exilem a zasílala tam rukopisy našich autorů a zpětně vydané knížky. Za tuto činnost byla v letech l981 - 1982 uvězněna. Od začátku let 90. opětně působila na FFUK, kde založila katedru sociální práce a paralelně knihovnu Gender studies o.p.s. Nevstoupila do politiky ale komentuje současné politické události a angažuje se v nevládních, občanských iniciativách, v Kontu Bariéry, Vize 97, ČSDS, Amnesty International apod. Je členkou několika redakcí odborných časopisů v zahraničí

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny.
(Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnes je naším hostem socioložka Jiřina Šiklová, dobrý den.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Šiklová, vy jste čerstvou laureátkou Ceny 1. června. Udělila ji Rada města Plzně vám za prosazování principů demokracie a odvážnou podporu a distribuci samizdatové literatury v dobách nesvobody. Gratuluji vám.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Děkuju pěkně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Druhým laureátem im memoriam se stal Ivan Martin Jirous, který strávil několik let v komunistických vězeních. Co pro vás toto ocenění znamená?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, tak za prvé je to milé takové ocenění dostat, protože je to výraz uznání, dostala jsem takový krásný zvoneček, který, na který se dá zvonit a ručně tepaný, pak obraz, tak to bylo obojí milé a hezké setkání. Ale víte, já jsem ráda, že se toto datum připomíná, protože spousta lidí neví, co to vlastně bylo, a domnívá se, že jako za toho socialismu bylo všechno báječné. Ale já si vzpomínám, a nejenom vzpomínám, já jsem si to taky našla, že tehdy bylo vlastně provedena, byla provedena měnová reforma.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď mluvíme o roce 1953.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
1953, ano, jo. A to byly první vzpoury dělníků proti tedy komunistickému režimu. Proto se to také jmenuje první zvonění. A toho 1. června, když to bylo vyhlášeno, tak dělníci ze Škodovky, 20, možná že i více tisíc jich vyšlo na ulici právě v té Plzni, dokonce pronikli na radnici, vyhodili bustu Klementa Gottwalda, vyhodili bustu Stalina. Nutno říct, že potom druhý den zase přijeli další a ti zase odstranili bustu T. G. Masaryka, když to zase ovládli de facto komunisti. Ale to už jsou jenom takové ty dobové znaky, že se to vybíjí v těch bustách a sochách. Ale podstatné je, že lidé si zapomínají na to, že tu byl totální bankrot toho státu. Tam byly anulované všechno, tedy přestaly platit peníze a pak se teda vyměňovalo to asi 1:50, vázané vklady ještě hůř, a pak tedy dokonce 1:10 tisícům a podobné věci a prakticky to byly totálně zlikvidované úspory lidí, ale i jejich situace. A ještě, to už taky málo lidí ví, já to taky nevěděla, bylo tam asi 14 politických procesů. A desítky rodin z Plzně byly vystěhovány, tedy i rodiny, do takových těch oblastí, jako je Tachovsko a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom z toho teda vyplynulo také, že tu cenu vlastně uděluje město Plzeň jako právě připomínku toho protestu Plzeňanů proti měnové reformě v roce 1953. Když se vrátím k vaší osobě, tak měsíčně takzvaným kanálem Kat díky vám proudilo přes 200 kilogramů nelegálních tiskovin, sborníků rukopisů, důležité dokumenty. Myslíte si, paní Šiklová, že dnes jsou lidi by byli ochotni podobně riskovat jako tehdy?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Určitě. Ta malá skupina by to udělala. A nezapomeňte, že pořád vychází spousta dobrých knížek, kultura tu je, nepodceňujme se. Nechodí na ni mnoho lidí, ale tehdy také nechodilo mnoho lidí. A já si myslím, že zničit kulturu se dost dobře nedá. Já teďka tady zase, že, vzpomínám. Minulý týden byl trošku hodně náročný. Bylo vzpomenutí 100 let od narození profesora Gordona Harolda Skillinga. Nádherná konference. Nutno říct, že na ni dalo peníze teda ne naše ministerstvo školství nebo kultury, ale tedy zahraniční, Karel Schwarzenberg a Meda Mládková, kde se to také konalo a podobně. Ale to jen tak jako, taky knihovna a podobně. Ale tady se sešli vědci ze světa a začali tady jednat právě o tom historikovi Gordonovi Haroldovi Skillingovi, který nejenom zde jeden čas žil, ještě před válkou, ale psal o nás. Dostávat tehdá do zahraničí naše knížky o nás, třeba přerušená revoluce nebo tedy Charta 77, Vzpoury ve východní Evropě, to byl obrovský přínos. No, a na tohoto muže se ve světě vzpomíná. To já se přiznám, že prostě zde mnoho lidí nevědělo už, kdo to je, přestože je to člověk asi takový, jako byl Denis, že jo, a tak dále. Tak mně to bylo milé, že se tam lidi sešli, že ta konference tak výborně tedy dopadla díky především Vilémovi Prečanovi a tomu Československému dokumentační středisku a že to mělo takový ohlas více zase v cizině než zde. To bych tu vytkla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě začal průzkum Lidových novin, časopisu Přítomnost o národní identitě, zda je naše vlast skutečně naše, co znamená být Čechem. Celá řada dalších zajímavých aktuálních otázek. Jak vy pohlížíte na ty aktuální hodnoty lidí, paní Šiklová, na spoluzodpovědnost právě za utváření těch hodnot?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, víte, hodnoty jsou zde zkoumány a Libor Prudký a jeho tým to tedy dělal. Ty hodnoty se asi tak zrovna nemění, ty proklamované. Je to rodina, děti a podobné hodnoty, které jsou stabilní. Ale ve skutečnosti ta realita je podstatně jiná. Je to hodně orientované na vliv médií, opakování názorů, tedy toho, co se píše v novinách nebo co se teda, že tady jsme v rozhlase, říká v rozhlase nebo ještě více v televizi. Tak to je, ale víte, já nejsem zase tak skeptická. Já hodně jezdím po českých krajích. Někdo mě pozve, dneska pojedu do Hradce Králové, teďka jsem byla prostě támhle v Sokolově a v Lokti a tak. To jsou prostě malá města, ta města žijí velice dobrým kulturním životem, a to mě těší a současně překvapuje. A potřebujete těm lidem říci: "Ale podívejte se, vy tady máte to a to, tady existuje na Lokti třeba krásné muzeum vazby knihy. No, to máte pravdu, to máme." A teprve když je za to člověk jako pochválí nebo se tomu obdivuje, tak oni si uvědomí ty hodnoty. A to jsou také hodnoty, ne?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Liší se ty hodnoty, když si takhle povídáte s lidmi, už jste se zmínila o Sokolovsku, byla jste na Broumovsku a v celé řadě dalších regionů, řekněme, od těch pražských nebo jak to vnímáte tu situaci, na co se vás lidé ptají nejčastěji?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Já bych řekla, že na těch malých městech je více to, co bychom mohli nazvat ty lokální vlastenci, to slovo vlastenec není hezké. Ale třeba já jsem tam byla, zrovna v tom Sokolově jsem byla na základní škole a gymnáziu. Představte si, že by si tady někdo úplně jen tak pozval někoho z Prahy a tam s nimi 2 - 3 hodiny seděl, diskutoval, všichni po pracovní době, naprosto dobrovolně, žádné školení, ano, a zájem tedy velký. Totéž třeba v tom Broumově, na tom Šonově, tam jsou každý týden setkání a nějaké koncerty, dokonce v kostelích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mají lidé, promiňte, k sobě mají lidé možná blíž než v nějakých velkých městech?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Já nevím, ale je to hlavně to, co dělají, je více vidět, je to více vidět, protože najednou ti lidé zaprvé se znají, a tady čekají, řekla bych, v těch velkých městech, nejenom v té Praze, i v tom Brně a v těch jiných velkých městech, že přijde někdo, kdo jim to zorganizuje, kdo to udělá. Ale v těchto menších městech najednou vidíte, že ti lidé si to zorganizují sami. Nedávno jsem byla třeba, jmenovalo se to Modlitba za krajinu. No, doslova v polích nebo na kopci, tam, co je Žalov u Suchdola, tam tedy jakási mše, ano, tři kněží, ale jako tedy ne ekumenické, nemělo to charakter mše. A tam tedy v tom Suchdole modlitba za krajinu a současně touha, aby jim tam nepostavili nějakou dálnici nebo ranvej další a podobně. Čili to je taky přeci výraz nádherného vztahu k tomu prostoru, ve kterém žiji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vidíte, shodou okolností váš kolega Jak to vidí Max Kašparů v úterý hovořil o ekologii duše, ekologii ducha, srdce, jak je důležité vnímat nejenom tu krajinu z hlediska čistoty ovzduší, ale také toho, co je v nás.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ano, a to bych já řekla, že víte, v tom je, ano, že tohlec to opravdu se odehrává na těch místech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jiřinu Šiklovou, která je hostem dnešního vydání Jak to vidí, hodně překvapuje, že lidé v poslední době věří v podstatě čemukoli nebo možná bychom mohli také dodat naopak ničemu.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ano, souhlasím. Přesně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč je tomu tak, paní Šiklová?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Já bych řekla, že je mnoho informací a ty informace jsou tříštěny a lidé se v tom nevyznají. Jsou jim podávány dokonce i některé zkreslené informace čistě proto, že si myslí ti lidé, že to bude vtipné, a jsou to nesmysly, jo. Já jsem se třeba setkala s tím, že někdo támhle obrázek prezidenta Klause, vedle toho Béma a pod tím teda toho obrázek, že to si daroval Klaus Bémovi na rozloučenou a za tím je Brožíkův obraz Hus před koncilem na radnici. A lidé opravdu jsou rozhořčeni, jak toto mohl Klaus darovat Bémovi. Kdyby tam někdy byli na té radnici nebo si uvědomili, kolik metrů to má a že to je jenom vyfotografované a podobné věci, které na jedné straně těch katastrofických zpráv je hodně, na druhé straně oni si je ještě znásobují a nepochopí někdy vtipy, které tedy jsou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč nerozlišujeme, co je a co není možné? Je to možná trochu i pohodlné?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Určitě. Je to naše pohodlnost a že to teda pošleme třeba na tom internetu dál. Kdyby k tomu ti lidé napsali, je to vtipné, zasmál jsem se, zasměj se také, tak bych to chápala, že oni to reflektují. Totéž, jak si posílají teda ty některé katastrofické zprávy, co se kde stalo, třeba zrovna o Romech, cikánech, že. To nemyslím jenom tu Břeclav, ale že se to teda takto rozmázlo, ale v těch malých jiných městech, kde se to lokální zveličí. Já chápu, že je to někdy problematické soužití, uznávám. Ale třeba všimněte si, jak málo bylo napsáno, že patříme mezi zemi, jedinou zemi, kde se každoročně konají, dělá to Slovo 21 tady prostě na Vinohradech ve Francouzské, a tak tedy Khamoro. Je to mezinárodní festival romské hudby. Kromě toho, že projdou se po Václavském náměstí jako skupina, tak skoro se o tom nepíše.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to snad jeden z největších festivalů svého druhu.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Vůbec největší romské hudby světové, bylo to velice krásné. K tomu samozřejmě řada takových jako konferencí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě jedna z nich, promiňte, že vám do toho vstupuji, se konala právě konference, byl to mezinárodní seminář v Americkém centru o Nových podobách anticiganismu v moderní Evropě. To byl oficiální název. K čemu dospěli diskutéři?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, dospěli k jedné věci, že to je ten anticiganismus nebo antigypsismus, jak se tomu říká, je vlastně naznačný, jako je třeba antisemitismus, ano, jo, tak antiislamismus a podobně. Už si uvědomují, že ta averze, a to není jenom u nás, proti Romům, ale je to v jiných zemích taky, přerůstá a že ti lidé potom se už chovají jako ti ostrakizovaní, jako ti, kteří jsou neustále atakovaní, a samozřejmě že jsou agresivní. Já se nezastávám a neříkám, že tedy Romové zde žijící jsou vždycky optimální. Ale my taky nejsme optimální. Tak to je dobré si uvědomit. A o tom ta konference byla. A když potom vidíte, že třeba vám někdo napíše vtip nebo svoláváme všechny romské intelektuály do první telefonní budky na Václavské, tak si říkám, my jsme ale teda hloupí, když nevíme, že tito lidé mají svoji inteligenci. Tam bylo asi 20 lidí a byli to vynikající referáty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, ten letošní ročník romského festivalu Khamoro se málem neuskutečnil právě kvůli financím, protože ministerstvo kultury výrazně snížilo dotaci, kterou festivalu každoročně poskytuje. Vy už jste se o tom taky zmínila. Řada odborníků varuje a upozorňuje na to, že přibývá slovních i fyzických výpadů vůči Romům v mnoha zemích Evropy a že oleje do ohně přilévají často i média. Na to si ostatně v Česku nedávno stěžovali zástupci Romů v Radě vlády pro záležitosti romské menšiny. Jakou další cestu vy vidíte?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, tak za prvé ta naše vláda, že na to nedala ani korunu nebo skoro ani korunu, že tam dokonce ani nebyla na tom zahájení a na závěr tedy byla zástupkyně za tu radu pro ty národnosti, to, co dříve dělával třeba Kocáb a tak dále, tak to je, myslím, trochu ostuda. Ne ostuda těch Romů, ostuda té vlády, že si neuvědomili, že třeba premiér Nečas nedal na to ani korunu. Ale ono se to snad sežene ještě ze světa. Ale je to ostuda pro nás. No, a jinak si jako myslím ty postupy v tom anticiganismu, oni v podstatě říkají, je to tlak a protitlak. A samozřejmě třeba to, že jsou ti Romové sestěhováváni do těch různých lokalit, teďka třeba zrovna do baráků, které jsou po sovětské armádě ještě dokonce někde tam u Mimoně u Náhlova a tak dále, tak to zase nedělají ti Romové sami. Nemyslíte? To jim prostě někdo z těch gadžů prodá anebo tedy jim to pronajme a ten gadža, oni nám říkají gadžové, jako my jim říkáme cikáni, tak ten gadža, což je teda bílej, má plno titulů, velice rád potom jim to pronajme tak vysoko, že tedy potom sociální dávky, které tedy by oni mohli dostat do ruky, on dostane jako majitel toho bytu, který jim pronajme. Tedy to ta podpora toho sociálního bydlení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Praze mělo premiéru, českou premiéru představení Open for Everything, Otevřeno pro cokoli, pro všechno. Je to takový taneční experiment o životě Romů ve střední Evropě argentinské choreografky Constanza Macras. Ta u nás v Česku, v Maďarsku a na Slovensku vybrala 17 Romů a spolu s mezinárodní taneční skupinou vytvořili právě představení. Podle této dámy je nejhorší ve vztahu k Romům, asi bychom to mohli dát jaksi s přesahem na další menšiny, zobecňování.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Určitě, bezesporu. A navíc je to dneska v době krize je to velice snadný terč vysvětlení. Je tu kvůli tomu, ano. Protože oni žijí z našich dávek a z naší podstaty. Ale dávají jim to gadžové. Navíc těch Romů je tady asi 1,5 % obyvatelstva. Ale jsou vidět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního vydání Jak to vidí je socioložka Jiřina Šiklová. My se tady bavíme o aktuálních věcech ve společnosti, také o pozitivních příkladech. Já bych se ještě zastavila přímo u vaší profese. Vaši kolegové, Miloslav Petrusek a Jan Balon nedávno ve velmi zajímavé knize se pokusili formulovat to, v jaké době žijeme. Podle autorů prožíváme svět, který cituji, "lidé před námi neznali, používáme nepředstavitelné množství věcí, o nichž neměli tušení, a děláme věci, jejichž smysl by jim zůstal nesrozumitelný." Jak vy byste analyzovala tu dnešní společnost, paní Šiklová?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, tak za prvé Milana Petruska mám moc ráda a touto formou ho, jestli to poslouchá náhodou, také zdravím. Vyšel mu teďka krásný článek v časopisu Vesmír o nudě, jako nuda, jako fenomén, kdy ztrácíme smysl života, a proto se snažíme ubavit se k smrti. Tak to je velice dobrý článek. Jinak já s ním souhlasím. Vždyť my jsme svým způsobem primitivnější, nežli byli ti naši předkové, kteří věřili, že hrom posílá prostě Perun nebo někdo jiný, že jo, a že voda teče proto, že tam šplouchá vodník. My jsme na tom podobně, jenomže to nazýváme vznešenými názvy. A možná že k tomu také s tím souvisí, víte, i způsob vzdělávání. Já jsem se třeba setkala teďka s velice zajímavým dopisem, otevřený je to dopis, paní magistry Stehlíkové z Plzně, která píše o tom, jak ty úkoly, které jsou, které tedy byly zadány zrovna k těm maturitám, jak to zplošťují. Píše o tom, jak to hodnocení, které dělá někdo jiný, těch maturitních otázek, těch slohů, ona je češtinářka, je v podstatě výrazem nedůvěry vůči těm kantorům, těm učitelům, že budou podvádět. Jak to snižuje prestiž toho učitele v očích teda těch žáků. Kolik lidí dostalo vloni školení a za drahé evropské peníze jenom proto, aby to se naučili hodnotit, a letos to dali někomu úplně jinačímu, jinému anonymně vybranému. Prostě bere to a formulujete to tímto způsobem jako tedy protest učitelů, kterým záleží na prestiži jejich stavu. My si takhle postupně zničíme i prestiž kantorů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme se dostali ke školství, ostatně vy také nadále přednášíte a jste neustále v kontaktu právě i s vysokoškoláky, tak z rozsáhlého průzkumu společnosti Člověk v tísni vyplynulo, že české středoškoláky čím dál více znepokojuje soužití většinové a menšinové společnosti, mizí nadšení z Evropské unie a celá polovina dotázaných si myslí, že za komunistů buď nebylo o nic hůř, nebo že bylo dokonce lépe než dnes. Jak vy vnímáte tuto zprávu, její závažnost, když si uvědomíme, že současní středoškoláci jsou v příštích nebo v přespříštích volbách také voliči.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, já to vnímám jako špatné, ale je to dáno tím, že je tam málo času na dějepis, že je tam málo času na tyto problémy, že je to všechno rozparcelované, teďka budete učit etiku, teďka budete učit to a to, teďka budete učit něco o hodnotách, místo aby to automaticky prolínalo. Studenti jsou opravdu v tomto směru nevědomí. Ale já se třeba setkala s velkým zájmem na těch školách, na těch gymnáziích, ale i tedy na těch středních školách, diskuse dělá v tomhle tom směru mnoho, třeba Karel Strachota a ten projekt o tom období, který je, a já nemám z toho špatný pocit. Já mám spíš, víte, špatný pocit z toho, že na co si aspoň stěžují ti kantoři, ti učitelé, že je jim všechno dáváno rozkouskované, rozmělněné, jako příkazy, jako kdyby oni neměli vlastní hlavu, a tím jim berou radost z práce. Nenadávají na to, že mají nízké platy. Říkají, to by nám, to nám sice vadí, ale na to to, prosím vás, neredukujte. My chceme mít tedy také to, tu prestiž, kterou jsme měli, a to nám shazuje vedení z těch různých tedy oblastí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže to nastavení toho celého systému je jaksi ne příliš prospěšné věci.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Určitě, není to prospěšné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, když se vracím zpět k tomu průzkumu, tak Daniel Kaiser v Lidových novinách se ptá, zda viníkem toho stavu, té neznalosti, nevědomosti dnešních středoškoláků není také jistá modní vlna toho zmaru, která pohltila i společenské, kulturní elity a také média.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
To máte pravdu, to je také problém. Když se říká, že v takovéto unuděné době, kdy jsme krmeni jeden den tím, druhý den oním, jediné, co může lidi probudit z letargie, je tedy nějaká apokalyptická hrůza, ano. Ale to už teda říká svého času /nesrozumitelné/, že by jako z té letargie by mohli lidi probudit. Ale dneska je to taky tak. Všimněte si, že musíte dávkovat informace až do té hrůzné podoby, aby je lidé tedy zaregistrovali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale já myslím, že těch pozitivních příkladů jsme minimálně v dnešním Jak to vidí našli docela hodně.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ano, ale v tomhle pořadu. Věřte, že kdybychom probírali jiné pořady, možná že těch pozitivních zpráv tolik nebude. Já jsem ráda, že mám možnost se dívat tedy po této republice a nejenom se na ni dívat z hlediska médií. Promiňte, že to říkám v tak významném médiu, jako je Český rozhlas Dvojka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, a já se budu těšit, paní Šiklová, na další návštěvu, na další povídání v pořadu Jak to vidí. Zítra po půl deváté Vladimír Kroc přivítá vojenského historika Eduarda Stehlíka. Hezký den vám všem přeje Zita Senková. Na slyšenou.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.