Jak to vidí Jan Petránek - 8.10.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý poslech vám všem přeje Zuzana Burešová. Vítejte u naší pravidelné půlhodiny, do které si zveme hosty se zajímavými názory a zajímavým pohledem na svět kolem nás. Dnes do studia usedl komentátor a publicista Jan Petránek, vítejte u nás v rádiu.
Jan PETRÁNEK, komentátor, publicista
--------------------
Dobrý den a hezký pátek.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Byla zpráva v posledních dnech nebo týdnech, která vás nějakým způsobem znepokojila?
Jan PETRÁNEK, komentátor, publicista
--------------------
No, tak především to Maďarsko a aluminium. Já se přiznám, že svého času jsem záviděl Maďarům, že mají bauxit a že my máme jen ten uran, který nás, o který nás připravili Rusové, Sovětský svaz, a to, že nešlo nijak moc zpeněžit. A ti Maďaři tam mají aluminium, což byl tenkrát, za doby mého mládí a od té doby pořád, prvek nejdůležitější pro moderní průmysl. No a teďka, když se dívám na to, co se tam stalo, tak mě se svírá srdce. Slyšel jsem hned dneska asi v 5 ráno, co říkala paní Anna Nagyová o tom, což je mluvčí maďarské vlády, jak strašné to je a všichni Maďaři teďka se dívají, odkud přijde pomoc. Ale jak praví staré přísloví: Ruka, která vám nejvíc pomůže, je na konci vašeho ramene.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Je pravda, že tyto ekologické katastrofy se naprosto nedají předvídat. My se jaksi připravujeme na to, že můžeme být napadeni, že někde může vzniknout válečný konflikt a nějaký problém, a když se něco takového bezprostředně stane, tak jsme naprosto bezradní.
Jan PETRÁNEK, komentátor, publicista
--------------------
A přece se to dá předvídat, chce to jenom vyšší míru opatrnosti, a tu, myslím, nemají vlády v žádné zemi světa. Vždycky to někoho překvapí. Byl to Exxon Valdez někde u Aljašky, potom to byl Mexický záliv s hrozným následkem toho, co tam provedla Američanům ropa British Petroleum, předtím British Petroleum, já jsem to velice pozorně sledoval, na Dálném ruském východě si koupila ještě za Jelcina velikou licenci, měli tam vymezený prostor, a to, co se stalo s těmi vrty na Dálném východě, to zničilo tak velký prostor, jako jsou pomalu střední Čechy. Než jim Putinova vláda potom zatrhla a British Petroleum s velikou ostudou vypochodovali z Ruska a za indické peníze, za 3 miliardy dolarů si Indové koupili tuto oblast s výsadním právem dostávat ruskou naftu z Dálného východu, protože Indie je dneska vedle Číny nejvíce se rozvíjející země a nejvíc potřebuje i tu naftu.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Co říkáte té míře pomoci nebo té ochotě takovým zemím, které se octnou v takovéto ekologické katastrofě, pomoci?
Jan PETRÁNEK, komentátor, publicista
--------------------
Já bych tady malinko přeskočil k tomu, co se stalo u nás za posledních 10 let s povodněmi. Už tenkrát jsem v několika komentářích říkal: Musí být havarijní fond, aby si každý národ mohl pomoci sám. Zlobí mě, i když mám soucit třeba s Habeší, ale když se tady dělá sbírka pro etiopské školy, které se tam mají stavět a já se podívám, co se stalo v Chrastavě, v Raspenavě, no, tak se mi opět svírá srdce a říkám si, přece není možné dělat velkorysé: My vám všude ve světě pomůžeme, my budeme investovat tam a tam a přitom v Raspenavě někdo mrzne. Tady je vládní povinnost a konečně snad bude už po těch mnoha povodních a přírodních katastrofách vytvořen základní fond, mít střechu nad hlavou, to je lidské právo číslo 1 s hvězdičkou. A tohle to zatím tady v této zemi není a vyčítám to jak této vládě, tak Fischerově vládě, tak Topolánkově vládě, tak od Špidlovy vlády ještě zpátky. Všechny vlády této země musí nést zodpovědnost za to, aby nebyli v této zemi lidi bezdomovci, bez střechy nad hlavou!
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže byste klidně podepsal, opravdu jste pro to, platit tu povodňovou stokorunu?
Jan PETRÁNEK, komentátor, publicista
--------------------
Nejenom tu povodňovou stokorunu, ale především si myslím, že nebylo možné nechat v této zemi rozkrást mnohé. To je to, čemu já říkám nepředvídatelnost v ekonomické oblasti. A víte, dneska, když se vezme jakákoliv velká zpráva v OSN, v naší vládě nebo takzvané bezpečnostní analýzy Atlantického paktu, všude máte nejpozději v 3. odstavci, že svět je nepředvídatelný a nebezpečný. No, nebezpečný je, to všichni víme, ale proč je nepředvídatelný? Tady na našich knihkupectvích dostanete krásnou knížku George Sorose, nebo Sorose, jak to chce někdo vyslovovat, buď pomaďarsku nebo poanglicku, jak už je, pardon, Soros dávno zanglicizovaný, tak ten říká, ta knížka se jmenuje Věk omylnosti: Každá správná hráčská skupina se stará, aby jí ten druhý neviděl do karet. To platí pro hospodářské, to platí pro vojenské struktury, ale především pro spekulanty. My jsme se dostali skutečně od bolševismu, který byl předvídatelný v tom smyslu, že nám ..., chytil nás za krk a škrtil a nechtěl nás pustit, do světa, který je nepředvídatelný kvůli tomu, že každý s vámi dělá všecko možné, aby zamlžil. Všimněte si Opencard v Praze. Kolik je tam neprůhlednosti. Ta neprůhlednost je schválně, abych si mohl víc nakrást. Protože když mi nikdo nevidí do karet, já dokážu ulejt tolik věcí. Ale to přece není možné. Vezměte si, proč jsou zákony stokrát novelizovaný a pořád jsou špatný. Kdo má zájem na tom, aby zákon nebyl průhledný? Ono se říká: Kdyby byly zákony průhledné, advokáti umřou hlady. Je to tak, že tedy vy byste měla přijmout zákon, podle kterého by všichni lidi věděli, že tento zákon je blízký spravedlnosti. To se v této zemi stále neděje, to vidíte, ten šílený skandál, který byl v Plzni. A já jsem pro to, aby tato společnost, my už jsme chvilku před volbami, udělala všechno pro to, abychom měli na jakémkoliv místě, především tedy tom volitelném, lidi, kteří půjdou tvrdě proti neprůhlednosti a tím pádem i proti nepředvídatelnosti. To je mimořádně významná věc.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká ve vysílání Českého rozhlasu 2 Praha náš dnešní host, komentátor a publicista Jan Petránek. Teď míříme tématicky do zahraničí. Američané se chtějí stáhnout z Afghánistánu, učinili tak už z Iráku. Co to vlastně pro ty obě země bude znamenat? Je to jakési přiznání těch světových hráčů porážky?
Jan PETRÁNEK, komentátor, publicista
--------------------
Tak především myslím, že se docela změnilo světové klima, často připomínám, že když odcházel z prezidentského křesla jako poslední nájemník v Bílém domě Bill Clinton, tak on přiměl Ameriku, že byla největší věřitel světa a americký státní rozpočet byl v plusu. Teďka tam máme Obamu, který zdědil po Bushovi největšího dlužníka světa a největší propad americké ekonomiky. Bylo to tím, že Američani mají ve své povaze snahu technologicky řešit problémy, které jsou dost psychologické, a to se nedá. Já jsem před půl stoletím, jako vlastně je to skoro 60 let, kdy jsem začal pracovat v Československém tenkrát rozhlase a 10 let jsem podrobně studoval Asii. Mohl za to můj táta, kterého jsem se ptal: "Táto, jak mám rozumět téhle planetě? Je tu příliš mnoho nepředvídatelného." A on říkal: "Musíš se pustit do studia těch nejubožejších, protože nikdo nechce být ubohý a chudý natrvalo. Kam se kutálí zeměkoule, uvidíš podle toho, jak se bude chovat Asie, Afrika, Latinská Amerika, ale je to na 100 let." Měl to pravdu. Já dneska, když se dívám na to, co se děje v Asii především, tak je to šokující věc, protože největší země s obrovskou zlatou a valutovou rezervou je Čína a teď se říká, že do 10 let ji může svým způsobem začít vytěsňovat Indie. Proč tyhle ty dvě země by nás měli zajímat, když jsme uprostřed Evropy? No, protože už je nevratný proces globalizace a nás ovlivňuje to, co se děje v Číně. To, že v Prostějově skončila textilka, to, že různým způsobem nám upadly nejrůznější tradiční průmyslová odvětví, že už se tady nevyráběly motocykly, jak dopadla Plzeň i Ostrava, coby ocelářské mocnosti? To všechno je tedy známka toho, že jsme pod světovým tlakem a už se tomu nikdy jinak nevyhneme. Proto je tedy důležité vidět ... Teďka zasedalo takzvané 8. fórum ASEMu. ASEM - to znamená, že to byla skupina 47 zemí z Asie, 27 z Evropy, nakonec se k tomu i na poslední 2 dny připojilo Rusko, které je na půl Asie a na půl Evropa a je to vlastně shromáždění, které projednávalo otázky ekonomiky a přitom, uvědomme si to, šlo o 60 % obyvatelstva na této zemi, který /nesrozumitelné/ taky 60 % hrubého domácího produktu a my jsme v tom ten malý kamínek a musíme se stále více snažit najít lépe své místo. A tam se projednávaly ekonomické věci, ale ty ekonomické věci měly hlubokou souvislost i s tím, jak vypadá vojenská situace. Vy jste se zmínila o Afghánistánu a Iráku. Tak v tom Iráku vidíte, že po měsíce je neuzavřená vláda a nejsou schopni se tam jakkoliv dohodnout. V Afghánistánu za posledních několik dní hořely desítky cisternových vozů s naftou a s benzinem a Taliban tam útočí. Přitom dneska v noci třeba, když jsem sledoval ty zprávy, bylo jasné, že Amerika dává tichý souhlas k tomu, aby prezident Afghánistánu Karzáí jednal s talibany a dokonce na televizním kanálu al-Džazíra, který vysílá z Dauhá, bylo 2 hodiny je to, 3 hodiny, koukám, je 8.43, tak to bylo před 3 hodinami, jsem tam viděl, jak tam vyloženě se dohadují o tom, že by mohl být mír. Ale je potřeba zase analyzovat tu situaci uvnitř. Jsou určité skupiny, které jsou považovány za talibance a oni jimi nejsou, pouze jsou to šéfové, bych řekl, kdyby to bylo v českých poměrech, tak řeknu, je to guvernér Plzeňskýho kraje, guvernér vysočinského kraje, tak promítněte si to do Afghánistánu, to jsou lidi, kteří jsou šéfové a šéfové rodných klanů a ti jsou ochotni se s Karzáím dohodnout. Vojenské řešení Afghánistán nemá, proto vyčítám i české vládě, že se do toho naprosto nesmyslným způsobem plete v okamžiku, kdy Obama ví, že musí vycouvat. Na druhé straně v našich novinách se neobjevují vůbec zprávy a ve veřejnosti evropské se pomíjí to, co je důležité. Jednou Karzáí seděl s indickým prezidentem, teďka je tam paní Patilová v Indii jako prezidentka, s jejím předchůdcem, který říkal: Kdybyste v Afghánistánu měli železnici, protože Afghánistán, který je velký jako Německo a Polsko dohromady, ba ještě větší, tak tam nebyla nikdy železnice a všichni vládcové a dílčí vládcové jednotlivých kusů Afghánistánu říkali: Sem my železnici nechceme, dvakrát třeba z Kéty anebo z Íránu se tam něco plánovalo a vždycky to nechali rozmontovat. A když už se to stavělo, tak musely mít koleje jiný rozchod, než jsou v Íránu nebo v Indii anebo v Pákistánu, aby tam nebylo možné dovést vojáky. Kdo si vzpomene, že při válce Jihu proti Severu v Americe to byla vlastně 1860, tehdy 60. léta 19. století, to byla první válka, do níž vojáci jeli vlakem. Tak teďka se ale stalo, že z uzbeckého města Termezu, to je na jihu Uzbeku, do Mazar-e-Šarifu už 120 kilometrů je protaženo železnice a začíná se něco stavět. Čína dokonce financuje veliký vybudovaný nový terminál na jihu Pákistánu, který je skoro tam, kde Pákistán se na břehu Indického oceánu stýká s Íránem. Čili je to takový ten měkký podbřišek Afghánistánu samotného a už se plánuje, že by přes Afghánistán a přes hory až do Číny afghánským prostorem vedly naftovody a plynovody, které Čína potřebuje. Ale to chce něco vyřešit. A proto takový ten tlak na to, jakým způsobem dát zpátky do rukou talibancům moc. Taliban a Al Kajda jsou 2 skupiny, ta jedna skupina talibanců, ta už si říká o to, ale je to v těch tajných rozhovorech, odkud probleskují, dejme tomu v indickém tisku nejvíc, zprávy: Když cizáci odejdou z Afghánistánu, potom bude možné, aby v této zemi byl, sice středověký klid, ale jiný tam není myslitelný. A pak je možný, aby svět byl bezpečnější.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Když už jste mluvil v této souvislosti s Afghánistánem o té naší vojenské misi, tak dobře určitě víte o tom, co se dělo ohledně nákupu těch pandurů. Co vůbec říkáte těm vojenským zakázkám, tomu výběrovému řízení na ministerstvu obrany?
Jan PETRÁNEK, komentátor, publicista
--------------------
No, je to šílenství, protože jestli něco potřebujeme, tak jsou to jednotky, které umějí postavit mosty, když nám vezme povodeň možnost styku s určitými oblastmi a pandury to nejsou. Umíte si představit, že bysme válčili tankovou bitvu uprostřed Evropy? Čili my nepotřebujeme pandury, tak jako nepotřebujeme gripeny. Tyhlety miliardy plynou do cizích kapes, zatímco my bychom potřebovali něco mezi armádou a policií pro novou situaci, která je teďka uvnitř Evropy. A totéž dneska vidíte, máte támhle před sebou, jestli dobře vidím, i Lidové noviny, ...
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, mám.
Jan PETRÁNEK, komentátor, publicista
--------------------
Vidíte ten hlavní článek v nadtitulku?
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ten titulek zní: Němci nás mohou vojensky ohrozit, myslí si to dokonce 37 % Čechů.
Jan PETRÁNEK, komentátor, publicista
--------------------
No, já jsem, když jsem ráno četl české noviny samozřejmě, tak jsem tam příliš dobrou analýzu k tomu, nebo skoro vůbec žádnou analýzu nenašel. Ale myslím si, že tady, když se mluví o společné evropské vojenské a bezpečnostní politice, tak řeknu velice drze, žádná ještě není. My jsme v rámci Atlantického paktu, Evropa sama žádné vojenské osobité struktury nemá a o ničem jiném se v zákulisí nemluví jako víc jako tom, jakou Evropa bude nést odpovědnost. Samozřejmě nejen politickou, ale hlavně finanční, abychom nějakou strukturu měli. A taky, kdo se podívá třeba na poslední stránky ministerstva zahraničních věcí Ruska, tak tam Sergej Lavrov říká, to je to poslední interview, který tam je: "Já jsem jednal s Hillary Clintonovou a nikdo si toho vůbec nevšiml. Což je dobře, protože se ukazuje, jak my se umíme navzájem dobře pochopit v různých věcech." A měl na mysli, vezměte si to, že teďka posledních 50 nejmodernějších raketových motorů Rusko posílá do Spojených států. Zároveň Rusko bude vracet 166 miliónů dolarů Íránu, neboť poslechlo, Moskva poslechla, Rusko poslechlo, rezoluci OSN o tom, že na Írán platí embargo, Rusko mělo dodat, je to smlouva, která je z roku 2007, myslím ze srpna, ale je to 2007 léto, 5 zvláštních komplexů protiraketových S-300. To jsou rakety, který doletí 150 kilometrů daleko a nejvýš 27 kilometrů, což by chránilo Írán v každém ohledu při válce. Jenže Rusko teďka ty peníze vrátí, i když přijde o kšeft, který by celkem dával 800 miliónů dolarů, už z toho titulu, že Íránu se stále méně dá věřit. Z Blízkého východu Břetislav Tureček, můj dobrý přítel a zároveň je to i zpravodaj Československého, Českého rozhlasu v této oblasti, zatím tiše obchází a jak ho znám, tak všecko o tom ví a ještě si zřejmě něco ověřuje, že Írán spolu se Sýrií připravují převrat v Libanonu, odkud by hrozila válka vůči Izraeli. Ale to by bylo na další hodinu vyprávění, jaká je tam konkrétně situace. Celkem bych to uzavřel tím, že dneska největší, bych řekl pozitivum, které mohu říct, že v tichosti, bez velké pozornosti světa, probíhají další redukce nukleárních arsenálů Ruska, Ameriky, částečně i Číny a všechno se to přesouvá do oblasti konvenčních zbraní, tedy oblastí samopalů, raketometů a tak dále. Ale to, co se dá z toho vyvodit, je: Svět není bezpečný, už kvůli tomu, že velmoci ještě nepochopily, že vojensky se nedají řešit situace, na které je potřeba politický tlak, ekonomický tlak. A to se týká jak Íránu, tak se to týká Afghánistánu, tak bezútěšné situace v Pákistánu a koneckonců i Iráku.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Naše povídání se pomalu chýlí ke konci. Ještě bychom možná měli zmínit ruského premiéra Vladimira Putina, který oslavil 58. narozeniny, abychom to trošku zlehčili. Dostal nádherný dárek od studentek Fakulty žurnalistiky v Moskvě, takový lehce erotický kalendář. Ale dostal i jakousi gratulaci od běloruského prezidenta Lukašenka. Dnes jsem se dočetla, že právě Lukašenko vyzývá obyvatele Běloruska, aby podpořili opozici. Co to je od něj za krok? To je také možná takový zvláštní dárek.
Jan PETRÁNEK, komentátor, publicista
--------------------
Umíte si představit, že někdo, kdo je mistr těžké váhy v ringu, přijde někam do mateřské školky a řekne: Pusťte se do mě? Tak je to s běloruskou opozicí. Já mám velmi rád, osobně dokonce znám Milinkeviče, který by měl kandidovat proti běloruskému Lukašenkovi. Koneckonců je to taky Alexandr, stejně jako Lukašenko je Alexandr, ale Milinkevič samozřejmě nemá šanci, že by 9. prosince, kdy budou další prezidentské volby v Bělorusku, Lukašenko by tam měl být počtvrtý. No, ale vzhledem k tomu, co si všecko dovolil za veliké výpady vůči Rusku, no, tak Medveděv mu vrátil v osobitém videoblogu, kdo má internet, tak si to může pustit, velmi solidně to řekl, musím Medveděva v tomto smyslu pochválit. Samozřejmě, že Rusko zjistilo, že do Běloruska přijel na návštěvu i Berezovskij z Londýna. To naše média taky vůbec nezaznamenala. Tak to se dá říct, že bělorusko-ruský vztah bude dále vztah vydírání, protože Bělorusko je beznadějně v červených číslech, co do rozpočtu a ekonomické situace a domnívají se, že bude Rusko za každou cenu dotovat všechny hospodářské neúspěchy Běloruska. Proč? Protože v Bělorusku byla vždycky dost velká část velice delikátní vojenské výroby, byly tam 2 základní raketové základny, které jsou teďka v takovém podmraženém stavu. No, tak uvidíme, jak to bude dál. Ale Lukašenko budoucnost nemá, i když jako se jednou vyjádřil, minulý týden, tak by vzal i na milost a do exilu Lužkova, který prohrál politický boj s Medveděvem.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka je, jestli se v Kremlu chystají tedy čistky v rámci demokratizace procesu v ruské politice, anebo naopak je to opět boj o moc? Ale tohle téma už musíme probrat zase příště. Hostem pořadu Jak to vidí Českého rozhlasu 2 Praha byl dnes komentátor a publicista Jan Petránek. Děkuji za váš čas a budu se těšit někdy příště. Na shledanou. Hezký den.
Jan PETRÁNEK, komentátor, publicista
--------------------
Já se budu také těšit. A vzhledem k tomu, že dneska je Věrušek, tak myslím, že bych měl pozdravit i vaši maminku a popřát paní Věře všechno nejlepší a všem Věrám a hezký víkend vůbec.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To jste potěšil určitě všechny Věry, nejenom tu moji mámu. Děkuji.