Jak to vidí Jan Petránek - 5. prosince

Redaktorem Čs. rozhlasu byl Jan Petránek už v letech 1951 - 1968, specializovaný na mezinárodní vztahy, kosmonautiku a strategii. Zahraniční korespondent v Indii, Pákistánu, SSSR, Vietnamu a Číně. Pro účast na vysílání Čs. rozhlasu proti sovětské okupaci v srpnu 1968 byl zbaven jakékoliv možnosti pracovat jako novinář. Pracoval plných 18 let jako topič v továrně MITAS v Praze až do listopadu 1989.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech vám přeje Vladimír Kroc. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes komentátor Jan Petránek. Dobrý den.

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
Dobré jitro.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na pár hodin se v Česku zastavila ministryně zahraničních věcí Spojených států Hillary Clintonová, která je na takové rozlučkové cestě po Evropě. Tomu tedy říkám státní zájem, když přijede lobbovat za Westinghouse. Do jaké míry může podle vás ovlivnit výběr firmy pro dostavbu Temelína?

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
Samozřejmě, že ona si myslí, že to může ovlivnit velice. Já se obávám, že tady bude ve hře především veliký souboj expertů, kteří nebudou koukat na to, jestli je Rusko důležitější, nebo zda se má vrátit dokonce Areva z Francie, nebo zda by to měl být Westinghouse.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A měly by se zohledňovat ty politické zájmy, co myslíte?

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
Já myslím, že v dnešní době už je skutečně nejdůležitější, abychom dostali to nejlepší z hlediska technického. A tady jsou, jak paní Dana Drábová, které si velice vážím, to je člověk nesmírně nestranný a obezřetný a hájí především zájmy české společnosti, tak ta to nechává otevřené a já se držím jejího názoru, protože jí velice věřím. Tady bude důležité, aby se zjistilo, že za tu dobu, než se to postaví, si musíme uvědomit, kolik se dostane dopředu celá ta technika nukleárních vazeb. Tady to vypadá, že skutečně během 10, 20 let nukleární energetika se dostane technologicky a kontrolovatelně na úplně novou úroveň. Tohle to všechno chápu jako laik a vidím, co všechno se ve světě děje. Například, když si vidíte, co se děje v Ženevě z CERNU, když vidíte, co se kousek od Marseille, v Kadaraši buduje, každý rok je na 10 Nobelových cen z hlediska vývoje moderních technologií a především energetiky.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ty moderní technologie se vyvíjejí také ve vojenství. Někdy po roce 2023 už by měly létat superJASY, tedy nové Gripeny. Vláda má teď rozhodnout právě o dalším pronájmu těch současných Gripenů. Tady ten lobbing ze strany Švédska, potažmo Británie, mi připadá, že není tak zřetelný. Co si o tom myslíte?

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
No, především, že asi ve vládě nemáme náležité odborníky. Já si velice vážím člověka, který se jmenuje Antonín Rašek a který po 89. roce byl náměstkem ministra obrany. To by byl nejkvalifikovanější podle mě člověk, který by mohl ovlivnit i takové té úvahy, co se má dělat v našem vojenství. Protože NATO samo nemá ještě koncepci modernizace a vývoje. O totéž se snaží Rusko. Velice překvapujícím způsobem jde kupředu Čína a tady bychom potřebovali koncepci toho, jak má vypadat moderní vývoj. Do toho už Gripeny, i když už jsou tak vyzkoušené, nemají co mluvit. Vezměte si, a tady to doporučím, jestli chce někdo číst dobrodružství, poslední týdeník Economist britský, který má vždycky čtvrtletní souhrn nejnovějších věcí a tam se prozrazují fantastické věci. Například, jak vznikla celá škála bezpilotních letadel od toho, že začaly snímkovat jako malé stroje, které za 20 hodin už spadnuly, dneska oni mohou být mnoho dní ve vesmíru nebo na našem nebi a odtud z toho nebe, z výšky třeba až 4 kilometrů přesně zasahovat cíle. Inženýr Carem, který za tím stojí, například prozrazuje, že když to potřebovaly Spojené státy pro válku v Afghánistánu i v Iráku, tak se obrátily na firmu Boeing. A ministr obrany Spojených států se od firmy Boeing dozvěděl tuto informaci, tu si můžete právě v tomhlemc tom, co předevčírem vyšlo, přečíst. Boeing chtěl 100 milionů dolarů za to, že do 5 let dodá takový ten bezpilotní letoun schopný rozvědky i boje. Na to mu soukromá firmička v jejímž čele byl inženýr Carem řekl, já vám to udělám ne za 100 milionů, ale za 5 milionů a ne za 5 let, ale za 3 měsíce a taky to udělal. Tak začala a dokonce lidi si určitě pamatují, že počítače vznikly kdesi v garáži, tak on tohle to taky provedl v garáži. Dneska už jde o desetitisíce bezpilotníků, které ovládnou prostor, jde o úplně super moderní radary a v tom případě, když my budeme desítky miliard vyhazovat za pronájem Gripenů, no tak si připadám, že asi ve vládě máme lidi zcela nekompetentní, ať se na mě nezlobí, ale ať na tohle dokáží odpovědět.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na několikahodinovou návštěvu Prahy přiletí izraelský premiér Benjamin Netanjahu, setká se s Petrem Nečasem. Tomu chce poděkovat za postoj Česka při posledním hlasování v OSN Palestině. Jenom připomenu, že Česko bylo mezi 9 zeměmi, které se postavily proti uznání Palestiny nečlenskou pozorovatelskou zemí OSN. Většina OSN tedy byla pro, to víme, jak se díváte na postoj Česka?

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
No, tak především musím říct, že OSN má dneska asi 200 členů, zhruba asi o 2 míň nebo tak a tito lidé jsou především na straně muslimské většiny proti Izraeli. To, že Schwarzenberg tady, pak kníže řekl, že my budeme spolu se Spojenými státy hlasovat, to mi ani tak moc nevadí, jako bych spíš nabídl jednu zajímavou úvahu. Víte, já mám sympatie s národem, který byl tak strašlivě masakrován Hitlerem, jakým způsobem byly skoro židovské komunity ve světě pronásledovány a Hitler jich zlikvidoval víc než 6 milionů. Co by asi bylo nejlepší pro Izrael? Tím já se řídím. A víte, že i když chápu to gesto, že jsme řekli ne Palestině, aby dostala ten statut nečlenské jenom pozorovatelské země, já bych spíš hlasoval asi proti. A víte proč? Protože, kdyby Palestina byla uznána jako stát, tak Izrael by měl volné ruce říct: Ještě jednou vystřelte skupinu raket, a těch raket tam mají dneska, podle odhadů, liší se to, od 12 tisíc až po 50 tisíc raket, které dodal Írán, tak teďka nemůže Izrael vojensky zaútočit a říct, jak Švejk říkal: Zabili jste nám strejčka, tady máte pár facek, tak tady bych asi řekl - proti státu, který není uznán, Izrael nemůže udělat vojensky pořádek. Zatímco kdyby byla Palestina suverénním státem, já bych mu jako Izrael mohl vyhlásit válku a říct, tak ještě jedno, když vy říkáte, že jste pro mír a zároveň nemůžete kontrolovat ty síly, ty džihádisty, kteří si z vašeho území z Gazy, volně střílejí, no, tak to potom my uděláme ten pořádek vojensky. Čili regulérní, dejte válce šance, bych řekl. Je to ostré, ale v okamžiku, kdy vidíte, že to je 64 let, co existuje Izrael a těch 64 let tam není klid, tak se to asi diplomaticky těžko dá řešit. Je potřeba to řešit válkou, což páni, kteří jsou v čele velmocí předvedli i v Libyi, předvedli to i v Iráku, předvedli to i na Středním východě, Pákistán, Afghánistán a teďka je to na spadnutí v Sýrii.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, tak ta situace v Sýrii je opravdu vyhrocená, protože podle posledních zpráv se ty boje dál vyostřují, letecké společnosti ruší spoje, přímo do Damašku, OSN, Evropská unie stahují kvůli bezpečnosti své lidi, počet zaměstnanců na ambasádě snižuje i Česká republika. Co to vlastně všechno znamená, že ten konflikt se dostává do další nové fáze?

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
No, tak především myslím, že je to neřešitelné diplomaticky, i když o to mnozí usilují. Je to tedy běh války na dlouhou trať. Tak to musím prostě definovat a že poslední zpráva o tom, že Damašek je v obklíčení a že je to podle dvou zpráv až 40 tisíc povstalců útočí na Damašek, na sídlo prezidenta na vojenské struktury, přesto má syrská vláda v rukou letiště damašské a odtamtud je to pár desítek hodin, odletěl jeden specielní letoun, o tom se říkalo, že na jeho palubě prchá sám syrský prezident. Mluví se o tom, že jeho manželka už je dávno v Moskvě a ten letoun letěl přes Kypr, přes Řecko, přes Ukrajinu, přes Bulharsko, Moldávii, Ukrajinu do Moskvy. Čili neletěl tím přímým letem, protože už jednou se stalo, že turecká vláda přinutila letoun na trase Moskva - Damašek nebo Damašek - Moskva, k přistání na tureckém území a hledali tam zbraně. Rusové tvrdili, že je tam jenom elektronika, na které se žádné embargo mezinárodní, tedy OSN, nevztahuje. Tak to byla takováhle záležitost. Teďka ovšem ta nejstrašnější zpráva byla, že povstalci v Sýrii vystřelili raketu, která zasáhla školu a zabila tam 30 žáků. To je hrozné. A protože to je dost blízko vládní budovy, tak těžko někdo uvěří, že za to může diktátor, kterého všichni nenávidí v Sýrii.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Severoatlantická aliance souhlasí s rozmístěním raket Patriot na tureckém území právě u hranic se Sýrií. Takže o tom rozhodli přímo šéfové diplomacií zemí NATO. Požádala o tom spojence Ankara. Co si myslíte o tomhle tom kroku? Nevyhrocuje to dál to napětí?

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
Ano, samozřejmě, to je něco. Zatímco můžete říct, že jsou to tedy tři baterie, já ty patrioty charakterizuji jako pravnučky kaťuší, taky to tak vypadá, přijede veliký tahač, velký náklaďák, lidově řečeno, vztyčí takovou velikou bednu, která má 4 rohy, v každém rohu jsou 4 sedm metrů dlouhé rakety, každá ta raketa je schopná kontrolovat do vzdálenosti 170 kilometrů a do výšky mnoha kilometrů cokoliv, co, jako vojenský letoun létá. Neexistuje letadlo, které by vystoupalo tak vysoko, aby ho Patriot nesundal, tak tohle to je samozřejmě zbraň, která může velice, bych řekl, tak tu mocensky silově působit, ale z hlediska vojenského řešení to je jenom gesto. Je to obrovská zbraň, ale není to zbraň, která by rozhodovala válku.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na návštěvě Turecka byl předevčírem ruský prezident Vladimir Putin, mimochodem byla to po dvou měsících první zahraniční návštěva, ono se spekulovalo jeho zdravotním stavu. Nezdá se ale, že by tedy Moskva s Ankarou našly společnou řeč.

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
No, tak to nejzajímavější je, když pročtete desítky ruských publikací, že Putinovi se prý podařilo prosadit jednu věc, když bude mluvit o vojenské situaci, je to jedna kapitola, tam se na sebe můžeme mračit, když bude mluvit o ekonomických záležitostech, tam se na sebe usmíváme. Putin mohl konstatovat, že obrat mezi Ankarou a Moskvou obchodní je 35 miliard a že to během několika let dotáhnou na 100 miliard, Rusko ze 72 % zásobuje plynem a naftou Turecko a z dalších 20 % kovovými výrobky, všemi možnými trubkami a od železa po ušlechtilou ocel všecko. Na něco jinýho už moc nezbývá. Překvapivé je, že Turecko dodává do Ruska velice složitá strojírenská zařízení, tedy to, co ruský průmysl ke své modernizaci velice potřebuje. Tady tedy po té obchodní stránce to běží jak po másle. Ale pokud jde o vojenskou záležitost, konkrétně v Sýrii, tam to kříslo a dokonce to skončilo tím, že tedy ministra zahraničí Lavrov si zlomil ruku. Ne, že by se popral s tureckým ministrem zahraničí. Prý uklouzl v hotelu po koberci. Tak mu to zafačovali, takže mohl okamžitě doletět do Bruselu a ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takové státnické zranění.

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
... ano a před 2 hodinami jsem ho viděl v opětném záběru jak už v Bruselu mluvil na schůzi ministrů zahraničních věcí, když se to sešlo ve formátu Rusko - Atlantický pakt a tam se dokonce dohodla spolupráce na příští rok. Ale ještě k tomu, k té syrské události, tam Rusko prostě řeklo, že nesouhlasí se silovým řešením a protestovalo snad i proti těm Patriotům. Čili tohle byla tedy ta syrská záležitost.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tisíce lidí v Káhiře demonstrovaly proti návrhu nové ústavy, který prosazují islamisté za podpory prezidenta Muhammada Mursího. Několikatisícový protestní pochod k prezidentskému paláci tedy vyústil ve střety mezi demonstranty a policisty. Prezident po nich prý, podle agentury Reuters, palác opustil. Nehrozí tady další Sýrie?

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
Já myslím, že Sýrie asi ne, protože tady Muslimské bratrstvo, které získalo v nově zvoleném parlamentě takříkajíc absolutní moc, nepočítalo s tím, že přece jenom za tu dobu, kdy byl Mubarak u moc, se dost Egypt svým způsobem sekularizoval. Všichni se hlásí k Alahu, všichni velebí Mohameda, ale už to nemyslí s tím náboženstvím tak vážně, jako to myslí s otázkami sociálními. A tak nyní byl jak třeba francouzský prezident Hollande, tak Cameron v Anglii, tak samozřejmě i Obama v Americe, ale taky i Medveděv s Putinem v Moskvě překvapeni tou sílou občanského odporu proti zesilované islamizaci Egypta. Je to jedna z nejlepších zpráv, které se svět mohl v roce 2012 dozvědět a ukáže se, co se tedy odehraje, dneska je 5., tak za 10 dní 15. má být referendum o nové ústavě a tady si Egypťani u celého světa mohou zasloužit obdiv za to, že stojí ne za náboženským fanatismem, ale za tím, aby člověk se cítil svobodněji a aby se řešily především sociální otázky. V tomto, co říkám, je trošku nadnesenosti. Může to velice zpátky sklouznout a Mursí se může dočkat toho, že bude novým diktátorem. Ale uvědomte si, že má děti, syny a ty žijí ve Spojených státech, mají americké občanství a úplně jinak se tváří z dálky na to, co se děje a dalo by se říct, že ty Mursího synové ne příliš fandí tomu, co provedl jejich vlastní tatínek v té nejlidnatější zemi, která tady je. Tam je víc lidí než třeba v Íránu. Írán má jen svých 75, ale Egypt to už je stovka, 100 milionů lidí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pane Petránku, jak je na tom vůbec podle vás světová diplomacie? Vypadá to, že státníci jsou samý summit, létají po světě, scházejí se vždycky na pár hodin, ale ty výsledky se dají označit spíš za mizerné.

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
To máte pravdu. Teďka například, když jsem odcházel do studia, tak jsem ještě stačil zaznamenat, jakým způsobem se rozvíjí diplomacie, která je přímo na Středním východě. Čili v Ašchabádu v Turkménii se vám schází hlavy států postsovětského sféry, čili SNS, Společenství nezávislých států, ale bude tam chybět třeba z Kyrgizie prezident Atambájev, protože přímo v Biškeku se schází ŠOS, čili Šanghajská organizace spolupráce zase na nejvyšší úrovni, Čína, Rusko, Brazílie, Indie a pozorovatelé z Pákistánu a dokonce i z Íránu. Čili tady vidíte, že si jenom usledovat, co se děje na té nejvyšší úrovni je velice obtížné a sotva se ještě dostaneme k tomu, abysme se podívali na to, co nejvíc vzrušuje a co bude taky v Biškeku projednáváno, to, že Severní Korea připravuje, že do 10 dnů by měla se pokusit znovu po tom dubnovém neúspěchu, vystřelit družici a v Pchjongjangu nebo já postaru říká Fenjan, ve Fanjanu je Íránská delegace vojenských odborníků, která se stará o to, aby Korea, nejlepší spojenec Íránu měla úspěch při tom, že dokáže demonstrovat světu, že má balistickou raketu schopnou obletět Zeměkouli.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pojďme se vrátit k zahraničním událostem, které se ale týkají České republiky. Já tady ocituji mail, bohužel nemohu najít podpis. "Chtěl bych se zeptat pana Petránka na jeho názor na kauzu dvou českých vývojářů zadržovaných v Řecku. Z různých stran se v médiích objevují značně protichůdné informace, takže je dost složité se ve vzniklé situaci nějak zorientovat. Můžeme vůbec podniknout něco, co by vedlo k jejich propuštění nebo minimálně vydání do České republiky?"

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
Já nevím, upřímně řečeno nevím, myslím si, že ti pánové provedli hloupost, protože domnívat se, že jsou to špioni, je asi opravdu ještě větší hloupost. Nemá cenu, všechno se dá dneska zjistit sdružit, dá se to osnímkovat do takových detailů, že rozeznáte číslo na autě, a když někdo stojí před budovou a fotografuje ji, tak tohle, že by dělali špioni, to je naprosto nesmyslné. Ale jak těm lidem pomoci, když se o to snaží jako prezident Klaus, tak se o to snaží náš velvyslanec, myslím si, že tady se projevuje i ta veliká byrokracie, která si chce zasloužit své ostruhy bdělosti a ostražitosti a je mi těch pánů líto a solidarizuji se s nimi.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
"Zdravím vašeho dnešního hosta pana Petránka. V Parlamentních listech 16. října se vyjádřil v reakci na výsledky podzimních voleb: Totalitní komunismus nehrozí, lidé hledají východisko ze dvou totalit socialismem a ovládáním všeho neviditelnou rukou trhu. Rád bych se zeptal," píše Karel Trejgl, "zda si skutečně myslí, že žijeme v kapitalismu volného trhu, kde cena je dána volně poměrem poptávky a nabídky, neprožíváme období, které bychom mohli nazvat kapitalismem řízeného trhu? Co jiného jsou ony dotace, daňová zvýhodnění a podobně?"

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
Víte, je to 100 let, co vyšla v češtině, 100 let, 110 let, je to, mám tu knížku z roku 1903, kdy Carnegie píše o panství obchodu a spekulaci proklíná jako největší nešvar. To, co se teďka stalo se světem, je spekulace bankovního systému, která zkrachovala. A je to velice nebezpečné pro celou světovou ekonomiku a bez nadsázky řeknu i pro civilizaci. Já jsem tedy pro to, aby byl člověk maximálně svobodný, ale ty nejdůležitější zákony na této planetě, jsou zákony ekonomické neboli zákony vztahů mezi lidmi a mezi člověkem a různými společnostmi, to je potřeba mít pod kontrolou. Zklamala idea socialismu s lidskou tváří, zklamala idea kapitalismu s lidskou tváří. Čili my musíme hledat civilizaci s lidskou tváří a ta musí dva faktory. Nepopiratelno svobodu člověka, ale velice kontrolovaný vývoj ekonomiky. Žijeme v době, kdy zisk je to nejdůležitější a je potřeba, aby se našli teoretici společenského moderního vývoje, kterých, kteří budou mít tu neslýchanou odvahu sesadit princip zisku a podřídit to zájmům společnosti od člověka až po státní útvary.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Bude-li nám přáno, setkáme se příště v roce 2013. Co pravděpodobně podle vás přinese ve světě?

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
Já už jsem si zkonspektoval to, co očekává a řeknu vám, je to rok plný očekávání, nedejte na ty, kteří věří na konec světa 22. prosince, nedejte na to, že to bude podle čínského kalendáře rok hada, to by vlastně měl být ten nejsympatičtější z hlediska orientální mytologie tvor. A dá se říci, že by taky, že bychom se měli dočkat i konečně různých dohod. Snad by měly skončit války jako je v Sýrii, snad by měla skončit i celá ta bláznivá situace, která je v Pákistánu a v Afghánistánu, ale když říkám snad by, tak prozrazuji, že jsem skeptik a že ten příští rok se nebude příliš lišit od toho současného.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak to byl v pořadu Jak to vidí komentátor Jan Petránek. Já vám moc děkuju a přeju samozřejmě pevné zdraví a doufám, že se tady budeme moci potkat i v roce 2013.

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
Já se taky těším. Já spíš dám na to, co říká Václav Souček z rozhlasu v Hradci Králové, že přeje pevné zbytky zdraví. Tak je to asi přesnější. Všem přeju hezký advent, Vánoce, nový rok a doufám, že se tady ještě uslyšíme.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zítra bude hostem pořadu Jak to vidí spisovatel Ivan Kraus. Vladimír Kroc děkuje za pozornost a přeje dobrý poslech dalších pořadů. Mějte se dobře, na shledanou