Jak to vidí Jan Petránek - 16. listopadu

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes novinář Jan Petránek. Dobrý den.
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
Dobré jitro.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Začneme aktualitou. Díky časovému posunu už myslím jedná prezident Spojených států v Austrálii na návštěvě, kde se zastavil cestou na Bali. Čím může být tahle ta návštěva zajímavá? Kromě toho, že ho pojistili proti krokodýlům.
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
No, to je hezké, protože vždycky si vzpomenu na to, jak jednou zmizel ministerský předseda Austrálie a po několika letech, myslím, že dokonce po 13 se v břiše jednoho žraloka, nebyl to krokodýl, našla bronzová sponka, kterou měl tento ministerský předseda, neblahý člověk, v žaludku. No, tak to se samozřejmě stává. Tam je to velice nebezpečné. Ale nyní, myslím, ano máte pravdu, teďka je půl sedmé večer a jedna minuta v Austrálii v Canbeře, kde jedná s Julií Gillardovou, velice půvabnou a padesátiletou ministerskou předsedkyní a domlouvají se na celé řadě věcí. Myslím si, že především jde o to, jakým způsobem se má zajišťovat bezpečnost. Tady Obama chce a je to avizováno ve všech médiích, především v amerických, ale také to kvitují i třeba dnešní deník Australian, ten o tom píše, jako o hotové věci, jakou roli by měla Austrálie převzít po roce 2014 v Afghánistánu. A Gillardová se mi velice zalíbila tím, že řekla, že především půjde o to, aby se ta společnost nějakým způsobem civilizovala. Že půjde tedy o určitou pomoc, která bude v oblasti hospodářské a obchodní. To je o to víc důležité, že samotný Afghánistán už s Indií uzavřel veliké smlouvy. O tom jsme mluvili, myslím, asi před měsícem. A také, co je hrozně důležité v této souvislosti, že Obama pak letí na Bali, kde se setkávají nejvýznamnější politické figury celé jihovýchodní Asie a kde tedy největší překvapení může být, jak mnohonásobně se navrství, navýší obchodní styky Pákistánu s Indií. To by byl průlom. To by byl průlomový moment v tom, jak udělat nové politicko-ekonomické počasí v celé jihovýchodní Asii. Ale vy jste se ptal na prezidenta Obamu. Ten bude mít zítra v parlamentu australském veliký zásadní projev a přesto, že je to pátý americký prezident, tak je to první prezident, který potom poletí do Darwinu, to je, když si člověk představí Austrálii jako takovej ten velikej balvánek, tak úplně nahoře, kdyby, taky už se prodávají i přívěsky v podobě Austrálie a tam, kde je Darwin, tam je přesně to, co si můžou dámy jako stříbrný šperk přilepit. Darwin to je nesmírně významná vojenská základna. Tam se teprve v 38 roce začaly stavět rozjezdové dráhy, ranveje pro letadla a taky Darwin je v paměti mnoho amerických vojáků, jako první místo záchranné, když Japonci napadli Spojené státy, tak samozřejmě po Pearl Harboru přišel největší průšvih, když padnulo něco jako všechny ty menší základničky, který byly nad Bornem, který byly východní holandská Indie se tomu řekla a Filipíny. Všechny vojáci, kteří byli američtí z Filipín potom staženi, ti děkovali Darwinu, že tam mohli zakotvit. A taky Darwin byl jeden, a bude to první americký prezident, který vlastně v Darwinu se vůbec zastaví, aby položil i věnec, nebo kytici u slavného seržanta /nesrozumitelné/.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když jsme u těch věnců. Zítra si připomínáme 17. listopad. Možná mi to jenom tak připadá, ale už neslýchám ten příměr sametová revoluce. Může to souviset s hlubokým rozčarováním lidí z toho, co po roce 1989 navzdory těm velkým očekáváním nastalo?
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
Já myslím, že ano. Dneska nemůžete potkat na ulici někoho, kdo by vám neřekl, prosím vás, řekněte v tom rádiu, co se to stalo a já si vzpomínám, že když mně bylo 22 let, tak svět byl pro mě otevřen, protože jsem byl mladý. Ale dnešní 22ti letí už se dívají a říkají, kam ta Česká republika dospěla. Jedna věc je, že tedy před 22 lety, když byl samet, nikdo neznal mobily, nikdo neznal Internet. Dneska my jsme především ta mladá generace, zahlcena moderním vývojem, ale politicky, politicky a ekonomicky tato země udělala obrovskou spoustu chyb, kdy nemine den, aby tu nebyla nějaká strašná aféra Kocourkovštinou nyní konče. A to je něco, co lidi nesmírně mrzí a říkají si, takhle to jsme si nějak nezasloužili. Jestli je tu něco stejnýho, jako před 22 lety, tak je, že nám hrozí asi mráz. Pamatuji se, když se cinkalo klíči, tak dneska ty klíče budou asi trošku víc přimrzlé.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak je otázka, jestli se bude cinkat i zítra, možná z trošku jiných důvodů, než před těmi 22 lety. Ale když o tom mluvíme, vy jste vzpomenul lidi, pro které je to celý věk, to znamená celý jejich život, které těch 22 let, které uběhly od 17. listopadu. Jak se jim dá vysvětlit, k čemu tehdy došlo, jak se dá o tom 17. listopadu podle vás mluvit?
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
Já mám při ruce knížku Christophera Dawsona, to byl vrstevník mého otce, narodil se na konci 19. století a zemřel, už to bude takových těch 40 let. A Christopher Dawson byl člověk, který byl znamenitý spisovatel, napsal celou řadu knížek, ve které mu šlo vždycky o morálku o určitý druh, bych řekl civilního křesťanství, což byl termín, který mě taky velice jako atheistu zaujal a milý Dawson napsal, jedna z jeho knížek je Bohové revoluce. A on říká, že vždycky, když jsou lidi naprosto s něčím nespokojeni, tak vědí, co nechtějí a to svrhnou. Ale naprosto málokdo myslí na dva kroky kupředu, co musí tu svrženou garnituru nahradit. A s jakou koncepcí. A Christropher Dawson tam má jednu strašnou větu, která mě bolí u srdce, kde říká: Vždycky jsou vepředu rétoři, ti budou mít spoustu krásných hesel, řečí, dokonce i vizí a koncepcí a vzadu za nima budou cynici, kteří budou ekonomicky plundrovat, co se dá, do vlastní kapsy. Myslím si, že tohle když řekne člověk, který se narodil 1899 a který taky do roku 1970, do své smrti tolik převratů ve světě zažil, takže v tomhle tom má historický postřeh, který bolí nejenom mě.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak on je opět svět v pohybu a platí to asi o těch revolucích přesně tak, jak jste to popsal, stále. Začalo to jasmínovou revolucí v Tunisku, následoval Egypt, kde se opět demonstruje proti reálnému nebezpečí, že by ráda u moci zůstala armáda. Jak to vidíte s tamními volbami, které se blíží?
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
No, volby se blíží skutečně velice brzy. Ale armáda v Egyptě je velice mocensky zastoupená. Ona totiž má něco, na co nemyslel Kaddáfí a proto Kaddáfí padnul. Egyptská armáda ví, jak zacházet skoro dneska už s 90 milionovým národem egyptským, jak je ta delta Nilu, takové to velké véčko, které je od Káhiry na sever ke Středozemnímu moři, tak tam je polovina obyvatelstva, tam je 40-42, možná 43 milionů obyvatel, tam jsou továrny, textilky, tam je nesmírná rozmanitá infrastruktura průmyslu a páni majoři, poručíci, ti ve všech těch dozorčích radách mají své lidi. Oni jsou ekonomicky nesvržitelní a proto jsou i vojensky silní. Proto, ať jsou ty demonstrace jakékoliv, tak armáda jim umí čelit, nechá jim, povolí se jim uzda. Já když jsem dneska v noci se díval na to, co se děje ve Spojených státech, jak všichni ti, kteří okupovali Wall Street, ale týká se to 15 dalších amerických měst, tak tito lidé už dneska skutečně demonstrují, vědí přesně proti čemu demonstrují, ale koncepce tady není. Zatímco v Egyptě samotném tady vidíte, že nechávají volně demonstrovat a dokonce na mnoha místech, to je ve 3, 4 důležitých městech té nilské delty, tam vojáci dokonce dávali horký čaj a nějaký ty pirožky, nebo co to bylo, nerozeznal jsem v televizi, co tam vlastně rozdávají. To je velice chytrý přístup, jak někam směrovat hněv. Stejně tak jako armáda velice obratně, egyptská armáda, nechala vyřádit mnohé muslimské demonstranty tak, aby deklarovali a předváděli svou nenávist vůči Izraeli, to je prostě pojistný ventil. Takže já jsem přesvědčen, že egyptská armáda si poradí se sčítáním hlasů. Podle toho, jak, víte, jak to říkal Stalin, že volby nevyhrává ten, kdo hlasuje, ale ten, kdo ty volby sčítá. Až /nesrozumitelné/ satirik ten vždycky říká: Národ nehlasuje, národ jenom, nebo národ nevolí, národ jenom hlasuje.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Volby čekají také Maroko. V tomto království se demonstrovalo spíš jen tak uměřeně, tam moc se neodstala ona revoluce na severu Afriky, ale prý se teď k moci derou islamisté, podobně jako v Tunisku. Co by to znamenalo pro Evropu?
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
Tak tohle to nejvíc hlídá francouzská rozvědka, samozřejmě, jde o oblast, kde jsou Francouzi doma a kde většina těch inteligentních, té inteligentní sféry je frankofonní. No tak tam se zdá, a mně se to zdá také, čili kloním se, ne, že bych citoval jiné, i můj názor je, že tam bude ten postup tak pozvolný, jako dosud je a bude zase moderován ekonomickým vztahem k Evropě. Nezapomeňte, že euro, které se dneska třese v základech, to není jenom měna pro 330 milionů lidí v evropské části eurozóny, ale že je ještě 150 milionů Afričanů taky platí eurem a že další země jsou přivázány k systému eura tím, že, říká se tomu připegováni, že prostě, jakmile se mění místní hodnota měny, tak ta se mění jen podle toho, jak se na burze jeví euro, vůči dalším světovým měnám. Tam úplně jasně bude zřejmé, že sever francouzský a německý vliv se podělí o investice, které jsou jim slíbeny. A ty investice jsou slibovány, dneska máme 15., od začátku tohoto roku, a to v takové míře, že mě to překvapilo. Čili tam bych nečekal, že budou nějaké velké vzpoury, velká nespokojenost. Je to samozřejmě zaměřeno na to, aby klesla nezaměstnanost, aby se aspoň vrátily poměry do té míry, jaké tu byly třeba v lednu tohoto roku.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je zvláštní, že o Libyi už zdaleka tolik neslyšíme, jakoby po smrti tyrana přestala média zajímat. Přitom tam i teď dochází k ozbrojeným střetům a ty má mírnit zatím ještě formálně neexistující nová libyjská armáda. Takže ta situace tam není zdaleka přehledná.
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
No, Belhadži je dneska hlavní muž v Libyi, protože to je člověk, který má v rukou celou vojenskou strukturu, ale především na severu země. Na jih se zatím tyto jednotky, které by Belhadž měl v rukou, je to bývalý člověk z Al-Kaidy, takže myslím si, že mnozí generálové v atlantickém paktu, v NATO si budou asi brzy drbat hlavu a budou říkat, komu jsme to pomohli v Libyi k moci. To je, myslím, zřejmé a já jsem na to upozorňoval snad pětkrát v letošním roku, vždycky po měsíci. Teďka, co se děje na jihu? Na jihu jsou mnohé kmeny, které vždycky vděčily Kaddáfímu za obrovskou míru nezávislosti. Oni si mohly dělat ve svém prostoru, co chtěly. Tak veršifanové jsou ten, tím hlavním kmenem, který teď v tyto chvíle, v tyto dny svádí velice tvrdé boje s těmi, které by rád měl Belhadži jako vítěze i nad jižní částí Libye. Já nejsem optimista. Tady se stala jedna strašná věc, že atlantický pakt si myslel, že útoky ze shora, i když se tomu říkalo bezletová zóna, bylo to bezohledné bombardování toho severu, tak když tohle to bylo možné, tak samozřejmě se vykradly desítky armádních skladů, mnohé stačil Izrael uhlídat a dokonce na hranici, kde už končí Libye a začíná sever Jižního Súdánu. Tam tudy se to pašeráckým způsobem mnohé rakety země-vzduch, obrovská spousta, to jsou tisíce, tisíce věcí z munice, tak to se dostalo až na Sinai a toho se dneska Izrael obrovsky bojí. A jestli se dneska mluví hlavně o tom, že i chemické zbraně se z Libye dostaly k, na práh Gazy a že by dokonce i Palestinci mohli vůči Izraeli použít chemické zbraně, no tak je to nedomyšlená strategie, která začíná tím, jak se vedla libyjská válka.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Také v Sýrii to stále vře. Máme málo ověřených informací, protože se tam nezávislí novináři nedostanou. Ale o mnohém vypovídá třeba to, že Liga arabských států pozastavila Damašku členství.
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
No, to je něco, co samozřejmě Bašára Asada nesmírně rozhořčuje, ale zajímavé zprávy jsou ze dvou zdrojů. A musím na to upozornit lidi, kteří se třeba orientují na to, že mají družici, nebo snímají televizní programy z družic. Tady v Čechách se objevila nová televizní stanice, a to je izraelská, je takzvaná jednička, která velice podrobně to mapuje. Tato stanice zřejmě konkuruje Aldžazíře arabské, ale na obou se objevují totožné záběry toho, co se děje v Sýrii. A ta syrská válka je neúprosná, 3 tisíce, či 4 tisíce mrtvých, to už je mezi civilisty hodně. Zajímavé je, že Čína začíná také všechny tyhle obrázky ve svém televizním programu přejímat a ukazuje se, že jde o syrskou občanskou válku, kdy ti, kteří jsou demonstranti proti vládnímu režimu, tak ti už dostali zřejmě i přes Jordánsko i přes Turecko zbraně. Tam je to otevřená kapitola, která může být o to nebezpečnější, že to hlídá i Írán, protože Sýrie byla vždycky íránský spojenec a na severu Sýrie se měl budovat a dostavit i plutoniový reaktor pro atomovou bombu, což je tedy za severokorejskou techniku, za poradenství pákistánského nukleárního vědce doktora Kchána a za íránské peníze další, bych řekl rozžíhaný možný velký požár.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ono se právě začalo znovu mluvit o možném útoku na Írán právě kvůli údajnému vojenskému jadernému programu, před kterým minulý týden varovala Mezinárodní agentura pro atomovou energii. Jakou roli by v tom mohl mít Izrael?
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
No, Izrael především říká, že, a to je ta poslední zpráva dnešní noci, že do konce tohoto roku, nebo do jara příštího roku bude mít Írán 5 atomových zbraní. Těch 5 atomových zbraní, že ohrozí samotnou existenci Izraele, asi se to dá tvrdit s odvoláním na výrok generála Džazarího, Džazaírí je zástupce vrchního velitele íránských ozbrojených sil, který řekl: Na smetení Izraele do moře stačí 4 rakety a ty mám v levém rukávu. No, tak na to zřejmě Izrael nebude čekat. Tady se dá očekávat naopak preventivní úder. Anglické noviny, ty jsou toho dneska plné, i Francouzi, ty tomu věnují trošku méně pozornosti, ale dá se říci, že pesimisti tvrdí, že k této válce může dojít před Vánoci a optimisti říkají, že to bude po novém roce. Já si myslím, že nemusí být ani jedna z těch variant pravdivá, protože, když se někdo chlubí tím, nebo vyhrožuje, nebo kontravyhrožuje, já nebudu čekat a udeřím první, tak to znamená, že to chce aspoň vyšroubovat diplomatické úsilí, aby se někde dohodli na určitých kompromisech. Zdá se, že dokonce už ve Švýcarsku a v Norsku existují styčné body s íránské i ze západní strany, potažmo i třeba z Izraele a tam, že se teďka o tom jedná. V Bernu jsou poslední zprávy o tom, že se tady sešli. Jakmile se jedná, tak se nestřílí. Tak to je důležité.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Potom je ale ještě jedna cesta. V sobotu na základně poblíž Teheránu, tedy na vojenské základně, při zatím úplně nevysvětleném výbuchu zemřelo 17 vojáků včetně velitele íránského raketového programu Hasana Mukadama. A mohlo jít podle vás o akci Mossadu?
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
No, tak já to nevylučuju, protože tohle to je, druhá věc je, že jeden z důležitých, jedna z důležitých osob, syn bývalého šéfa revolučních gard byl za záhadných okolností nalezen v dubajském hotelu mrtev a ukázalo se, že se asi udusil polštářem. Ale udusit polštářem někoho, kdo má v sobě příliš mnoho narkotika, není asi tak těžké. Tam se mluví o tom, že to buďto udělali agenti Mossadu a nebo, že to je smrt člověka, který byl nebezpečný samotnému íránskému vojenskému velení, protože se často pokoušel o zprostředkování dohody s Izraelem. Já bych tady věřil té druhé verzi. Že to byli Ajatolohové, že to byli lidi, který chtěli umlčet jednu cestu komunikace s Izraelem a vsadili na jinou. A ta jiná, to by byla ta norská cesta, která vede přímo k Obamovi.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ještě jedno téma, než se rozloučíme. V Rusku se blíží parlamentní volby. Putinova strana Jednotné Rusko čelí kritice za údajně lechtivý předvolební klip a také žalobě za to, že zobrazuje dva mladé voliče, kteří takzvaně za plentou, jak se u nás říká, vcházejí společně, což ani volební zákon v Rusku nedovoluje. Může to podle vás nějak ovlivnit voličské preference, které mimochodem u této strany klesají už pod 50 %?
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
Já pozorně sleduji to, co se děje a myslím si, že nemine den, aby celá plejáda ruských politiků v televizi nevysvětlovala svůj program, jde o Spravedlivaja Rosia, což je de facto taková sociálně demokratická opozice vůči tomu tandemu Putin-Medveděv. Včera Putin i Medveděv, každý na jiném konci Ruska vysvětlovali, co se musí udělat, aby na tom byly lépe děti, aby byla bytová výstavba, aby bylo zdravotnictví v pořádku a především, a tady bodovat, myslím, obrovským způsobem Putin, když v Bělgorodu ukázal, že nejstrašnější nemoc Ruska je "bezdarožie" neexistence cest a slíbil, jestli se nemýlím, 137 miliard rublů na to, aby byly cesty na vesnici konečně už zpevněny, nebylo to, to nekonečné bláto a že se postará, aby přestal platit zákon, který velice složitým způsobem nedovoluje třeba krátké odbočky vyasfaltovat nebo vybetonovat, všecko se muselo schvalovat. A taky třeba i v samotném Vladivostoku, který už za rok má převzít štafetu od toho, co Obama předsedal na Havaji, tak příští rok ve Vladivostoku se má zase všechno sejít. Tam viděl jsem prvně nesmírně rozohněného Medveděva, který křičel, doslova křičel: Víte, co je Vladivostok? To je v podstatě pašalik ministerstva obrany, mně tady všechny domácí ministři a všichni domácí lidé říkají, my tu nemůžeme nic postavit, nic dojednat, protože všecko naráží na to, že to má pod palcem ministerstvo obrany. Já žádám do několika dní, abych měl hlášení na stole, že takto to nebude. Vladivostok bude civilní. Čili tyhle ty problémy se tam promítají a samozřejmě volby mohu vám dokonce prorokovat, jak dopadnou, ale to myslím, víte vy taky. Vyhraje Putin s Medveděvem.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To byl komentátor Jan Petránek. Děkuju vám. Ať se daří. Na shledanou.
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
Hezký den a hezký zítřejší svátek, vemte to s optimismem.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zítra bude hostem Zity Senkové Petr Uhl. Vladimír Kroc děkuje za pozornost a přeje dobrý poslech následujících pořadů. Na shledanou.