Jak to vidí Ivo Barteček - 2.6.

2. červen 2010

Středečním hostem pořadu Jak to vidí (po 8:30 hodině) byl historik Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Ivo BARTEČEK. V článku opět nabízíme needitovaný a neautorizovaný přepis pořadu. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad ZDE na také najdete ve zvukové podobě.)

Jak to vidí Ivo BARTEČEK. ...

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý poslech dopoledního vysílání přeje Zuzana Burešová. Ve studiu vítám profesora Ivo Bartečka, historika z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Pěkný den přeji.
Prof. Ivo BARTEČEK, historik, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Přeji dobrý den.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Taky si, pane profesore, od pondělní každé ráno kupujete noviny a sledujete komentáře k volbám a k možné povolební koalici?
Prof. Ivo BARTEČEK, historik, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Sleduji, kupuji a spíše než výpovědi jednotlivých aktérů, a teď mám na mysli z naší politické scény, mě skutečně zajímají ony komentáře, úvahy, jak možno dál či jak nemožno dál. A teprve jako celek to má svůj význam. Ano, kupuji.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Čtete komentáře. Jaký je ten váš komentář k volbám, které už máme za sebou, a k těm možným povolebním koalicím?
Prof. Ivo BARTEČEK, historik, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Tak já nejsem povolán, prosím, abych komentoval jako osobnosti naše, našich médií, ale přece jen je to věc veřejná, a tak by to mělo být i do budoucna. A o volbách se diskutovalo a bude diskutovat. Je to zcela přirozené. Pro mě ona plus a pro mě případné zápory. Velké plus a už dříve jsme to možná registrovali všichni, zájem té mladší, a dokonce nejmladší generace v naší společnosti o dětí v republice a teď jeho prověření nakonec prostřednictvím volebních výsledků. Takže pokud jsem měl možnost sledovat dění na univerzitě mezi studenty, takže zájem mimořádný. A za mimořádný rovněž u, teď řeknu slovo prvovoličů, u těch nejmladších, to znamená 18letých, 19letých, kteří, jak jsem poslouchal, a teď většinou v dopravních prostředcích, nejenže půjdou k volbám, a zjevně šli, ale že jsou rovněž zainteresováni na výsledku a chtějí jej ovlivnit a že jsou tak rozhodnuti i do budoucna. Takže v tom bych viděl jakoby ten zásadní zlom oproti předchozím a ne těm volebním datům. Ale skutečně proti tomu předchozímu období. A jestli bude 15leté, 20leté, to posoudí někdo jiný. Takže zvýšený zájem a zájem možná prověřený i těmito volbami, byť po prvním dnu se zdálo, že ta volební účast bude větší, než nakonec dosažených něco kolem 62 nebo mírně přes 62%, ale první den mimořádné. Takže prvý zisk - zájem té nastupující a nejmladší generace o dětí v České republice a zájem jej ovlivnit. Ponechme na volbě našich nejmladších kolegů, které ze stran a hnutí hlasy dají, ale důležité je, že jsou zaangažováni a že chtějí u toho být. To je asi to nejpříjemnější.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejpříjemnější ... Jenom připomenu, že u mladých lidí, kteří právě šli poprvé k volbám, zvítězila TOP 09 s velkým náskokem před ODS a Věcmi veřejnými. Tyto strany bodovaly u mladých prvovoličů. My jsme mluvili o té příjemné stránce voleb, tedy o účasti mladých lidí, ale co vás, řekněme, nepříjemně překvapilo, nebo s čím tak úplně nejste spokojen?
Prof. Ivo BARTEČEK, historik, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
To záporné, prosím, není spjato pouze s výsledky posledního volebního klání, ale je to dlouhodobě doložitelný trend na české politické scéně. Co mně vadí nebo co postrádám u našich politických stran a u našich představitelů politických stran, je jisté reprezentativní, ale teď, abychom si všichni vzájemně dobře rozuměli, intelektuální zastoupení. Samozřejmě je zde zastoupení politické, politických ambicí, politických vizí a cílů, ale já mám ještě k tomu ten můj požadavek, že současně to musí být prezentováno a reprezentováno osobnostmi, které jsou pro ně oněmi nositeli intelektuálna, chcete-li v uvozovkách něčeho, čím jsou nabiti mimořádně a čímž získají rovněž mě jako volitele. Pak musím konstatovat, že tito intelektuály jsem postrádal a postrádám na straně sociální demokracie, na straně ODS a konstatuji v tuto chvíli, že mimo jiné jeden z těch úspěchů TOP 09 je, že tyto intelektuály já pro sebe jen shodou okolností nacházím v této straně. Tudíž já jeden z těch důvodů, proč takto uspěla a výborně, že oslovila i ty nejmladší, ale oslovila třeba i ty zkušenější a já to vidím přes tu rovinu onoho intelektuálna. Další zápor, když dovolíte, ať využiji, využiji času, co pokládám za velmi záporné, to je, že nám odchází ze scény dočasně KDU-ČSL. Prosím KDU-ČSL má zde své místo, bude zde své místo mít v budoucnu, nebude přítomna, řekněme, v těch nejbližších dnech, měsících, ale čekají nás další volby, potřebujeme. Tato strana sem patří. To, že zde není, je zápornou informací pro mě o české společnosti a o jejím momentálním stavu. A kdybych to zjednodušil a personifikoval, potřebujeme zde osobnosti typu Luxe. A pan Lux pro mě byl onou figurou na politické scéně, oním reprezentantem politické strany a byl pro mě oním intelektuálem. Takže za tyto osobnosti na politické scéně já bych, prosím, horoval. Takže to je vlastně to záporné, co já si odnáším z těchto současných, současných voleb. Je to komentováno v tisku, je to komentováno v denním tisku. Já bych možná upozornil na dnešní komentář, myslím, že to byl kolega Zahradníček, který se tam zmiňuje o tom, abychom z jednoho prázdna nevstoupili do prázdna druhého. Ale já věřím, že to oni intelektuálové dokáží zvládnout. Nakonec ty úspěšné strany budou hovořit o těch západoevropských stranách. Právě budují ten svůj dojem právě na provázanosti třeba i s univerzitním prostředím.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Z vašich slov je znát optimismus. Dnes se sejdou politické strany, které uvažují o tom, že by vytvořily tedy koalici TOP 09, ODS a strana Věci veřejné. Jste optimista i v tom, že skutečně tato koalice vznikne? Jaký bude další ten vývoj na naší politické scéně?
Prof. Ivo BARTEČEK, historik, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Opět ten další vývoj, prosím, ať posoudí jiní a po bitvě je každý generálem. Prosím, nechtěl bych být oním generálem. Ale když se vrátím k sobotě, k neděli, ke komentářům, vedle onoho vítězství je taky skutečně víc zapotřebí onen koaliční potenciál, ony partnery, ale někde nahoře, prosím, musí být ta vize, jo, koaliční partnery, onen potenciál. To zde je, ale všichni tři se musejí nějakým způsobem shodnout. Mám představu nebo alespoň čtu, že nejméně dva jsou schopni se shodnout. Hovořím o Věcech veřejných, hovořím o Věcech veřejných, které nejsou onou stranou politikou, jak jsme ji doposud dokázali vnímat. Takže je to mimo jiné i v rukou Věcí veřejných. Musejí samozřejmě zohlednit i ty budoucí podzimní volby, ale jsou-li Věcmi veřejnými, musí se vyslovit okamžitě, jednoznačně a já vycházím z toho, že budou s to se dohodnout ve prospěch této země.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě jednou poznámkou k volbám a budeme teď v té osobní rodině, protože víme, že vy velice podporujete krajanské hnutí ve světě. Od té doby, od těch voleb, zavolali vám vaši známí ze zahraničí a ptali se, jak to tady u vás vypadá, co si o tom myslíte? Jaká byla jejich reakce právě na výsledky voleb a na ta jednání, která už částečně máme za sebou?

Prof. Ivo BARTEČEK, historik, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Možná se budou posluchači domnívat, že jsme se dohodli, nedohodli. To číslo, kolik že krajanů volilo, je obecně známo a dostupné. Pokud mi někdo volal, tak skutečně je to pan Vladimír Sýkora. Ale poslal mail, prosím, pan Vladimír Sýkora z Venezuely. To je Česko-venezuelská asociace /nesrozumitelné/, který jednak referoval o tom, jak u nich probíhaly a probíhají volby. To se děje, prosím, na naše velvyslanectví v Caracasu. Od něj jsem shodou okolností dostal nejstručnější anotaci všech politických subjektů a hnutí v České republice, které se voleb zúčastňují. On sám už provedl jistou pro krajanů selekci a velmi, velmi účelnou. Krajané volby sledují a měli-li příležitost, pak se těchto voleb zúčastnili.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom pro upřesnění řeknu, že v zahraničí se strana TOP 09 stala naprostým vítězem. Druhá se umístila ODS a na třetím místě skončila Strana zelených.
Profesor Ivo Bartečka, historik z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, je naším hostem. Hostem tedy rubriky Jak to vidí. My se teď zastavíme u jedné zahraničněpolitické události, která zaměstnává komentátory, o které se hodně mluví. Izraelská armáda zasáhla proti konvoji lodí, na kterých propalestinští aktivisté vezli humanitární pomoc do pásma Gazy. Při útoku zahynulo 9 lidí. Na palubách lodí byli i 4 novináři z Česka. V čem je pro vás tato událost překvapující, v čem je výjimečná?
Prof. Ivo BARTEČEK, historik, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Já bych nehovořil o překvapující události. Když dovolíte, to vystoupení možná bude emotivní a až jsem rozhořčen. Důvod: Netajil jsem se a netajím se svými proizraelskými postoji, netajil jsem se vazbami, které pro tuto zemi mám. Ovšem to, co se událo, prosím, pokládám za neospravedlnitelné. Tento útok byl exemplární a prosím taky zasluhuje exemplární a v tomto případě odsouzení, jednoznačné odsouzení. S tím, že smrt kohokoli, prosím, je neospravedlnitelnou. Zde se jednalo o humanitární konvoj, na palubách bylo přítomno snad více než 6 stovek osobností a pravím, že i osobností, protože tam kromě oněch Turků a Řeků byli rovněž další z Evropanů. Byli tam Američané, byl tam jeden z literátů, myslím, švédských, je tam nositelka Nobelovy ceny, shodou okolností ceny míru. Prosím, to jsou osobnosti, které reprezentují veřejné mínění světové, ne evropské. Veřejné mínění světové. A tento postup Izraele, prosím, pokládám za nepřijatelný. Co bych zdůraznil. Zdůraznil bych, že se to událo v mezinárodních vodách a že se to událo na západ od hranice Izraele v prostoru, který nebyl zatím dotčen těmito aktivitami a to je ta má obava, že se otevírá možný jiný, jiný neuralgický bod. Pomohl bych si jistým srovnáním. Všichni jsme sledovali před několika dny a týdny dění na Korejském poloostrově. Rovněž tam je jeden z těch neuralgických bodů. Veřejnost obecně by měla, a je to v rukou diplomatů a vyjádření nót příslušných států a státníků toto odsoudit, ale především, pokud nebude vyšetřeno, nebude znám ten, nechci říct viník, ale nesmysl to a opakovat a měla by zde následovat samozřejmě omluva. Obávám se důsledků, které by z toho mohly být, a odsuzuji.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Odsuzujete tento incident a řekl jste, že by Izrael měl být exemplárně potrestán. Jak byste si to představoval?
Prof. Ivo BARTEČEK, historik, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Nebudu hovořit, jak bych si to představoval. Rovněž mě to ale ... Byl to, prosím, exemplární útok, exemplární porušení v mezinárodních vodách. Bylo to něco, co se neděje. A prosím, ty instituce, které jsou ..., Rada bezpečnosti o tom samozřejmě hovořila, by měly přistoupit skutečně, bylo-li exemplárně, tak poté musí být řečeno i exemplárně, prosím, takto ne.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč k tomu vlastně ale došlo? Proč Izrael takto napadl tyto humanitární konvoje, dvě plavidla, která vezla humanitární pomoc do pásma Gazy?
Prof. Ivo BARTEČEK, historik, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Tam, kde nestačí slova, nastupuje hrubá síla. Já budu preferovat vždy slova, jednání, dohodu a budu odmítat hrubou sílu. To byla jedna hrubá síla.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká profesor, náš dnešní host, profesor Ivo Bartečka, historik z Filozofické fakulty Univerzity Palackého.
Český pavilon na světové výstavě Expo 2010 v Šanghaji navštívilo už přes milion turistů. V samostatné expozici hlavního města Prahy se návštěvníci mohou třeba projít pod Karlovým mostem, obdivovat apoštoly na replice Staroměstského orloje, prohlédnout si protipovodňové bariéry. To je jenom ten zlomek. Pane profesore, jak se vlastně měří úspěch takové výstavy?
Prof. Ivo BARTEČEK, historik, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Světová výstava, pro jednoduchost Expo, je koncentrovaným svědectvím o kulturním. Tam je těžiště, ale současně hospodářském a společenském dění každé země, která je na světové výstavě účastna. Na to jsou zvláštní komise, které se k tomu světovému výstavnictví věnují. Kdybych šel do historie, tak já bych pokládal tu prvou světovou výstavu 1851 Londýn, to je ten slavný a pověstný Křišťálový palác, ale od té doby se to vyvíjelo a běží, platí a bude platit, že je tam prezentováno to nejlepší a každá země, prosím, chce ukázat vlastně to nejlepší ze sama sebe. Současná výstava je v Šanghaji, píše se rok 2010. Ta minulá, ta velká byla v Aichi rok 2005. Mezitím byla i ta menší v Zaragose ve Španělsku. Ta nám trochu unikla naší, naší pozornosti, dokonce i Česká republika, což je velká škoda, prosím, a nevím, proč tam zastoupena nebyla. Takže 2005 Aichi, Japonsko, 2010 Šanghaj. Znamená to, že taky na, v prostoru asijském u našich vzdálených východních kolegů běží jistý prezentační soupeř nebo souboj, jisté klání. Na jedné straně je to Japonsko, na straně druhé je to Čína. Znamená to nebo je to informace, že to jsou ekonomiky, zvláště ona čínská, která se nachází v té fázi vzestupu a dává to jasně najevo. Pokud bych si pomohl ještě jiným srovnáním, tak světová výstava Expo plus, řekněme, světový pohár ve fotbale a olympijské hry, to jsou takovými jasnými signály o tom, že která země se nachází v té fázi toho ekonomického růstu, boomu. A současně platí, že když tyto země velmi dobře uspořádají tyto podniky, tyto světové počiny, může to být pro ně další ekonomická vzpruha. Ale předně to může být z hlediska ekonomického úspěch. Ale je to úspěch bezesporu vždy z hlediska kulturního dopadu. O Aichi jsme byli v roce 2005, 6, 7 díky médiím informováni, kdo předtím věděl, kde je Aichi. O Šanghaji to samozřejmě víme lépe, protože dokonce v Šanghaji máme výraznou českou komunitu, někdy ještě od dvacátých a třicátých let. Ale Šanghaj tím jenom potvrzuje skutečnost, že ta ekonomika a dynamika je soustředěna v tomto prostoru. Zase krátký exkurs do minulosti. Československo a Česká republika. Upozornili jsme na sebe výborně ve třicátých letech, 33 výstava v Chicagu ve Spojených státech, a to z toho důvodu, že tam mimo jiné v té době byla ta nejpočetnější častá aktivní ekonomická krajanská komunita. V roce 1939 New York. To už bylo před druhou světovou válkou a byla to jistá nostalgie a rozloučení se. A pak slavné výstavy let padesátých, šedesátých, to znamená Brusel, Montreal a Osaka. Opět jsme v Japonsku, píše se rok 1970. Ono to trochu zaniklo v tom dění vnitropolitickém, československém 68, 69, 70, normalizace, ale Osaka byla rovněž velkým kulturním a společenským úspěchem. V těch makropohledech na dějiny se pak počítal ten úspěch společenský a kulturní. Ten ekonomický, to už zajímá jen badatele nad dějinami minulého dění, ale to kulturní se, prosím, nese dál. Takže v Aichi byla nastoupena, řekněme, nová podoba naší účasti, protože vzpomeneme si možná na Hannover. Hannover, to se psal rok ..., a teď mi pomůžete ... 2000?
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Nepomůžu vám, pane profesore. Teď vám opravdu nepomůžu, to bych musela lhát.
Prof. Ivo BARTEČEK, historik, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Tam jsme nebyli zrovna, zrovna úspěšní. Takže jsme úspěšní v tuto chvíli vně, co se týče teď naší účasti v Šanghaji. Jen s médii, popřípadě od kolegů, kteří výstavu navštívili, takže český pavilon samozřejmě navštívili, splnili ona kritéria s tím, že ovšem navštívili taky pavilony francouzské, pavilon Velké Británie a říkají takhle bychom si to případně představovali. Ale to musí posoudit, posoudit jiní. Pokud bych srovnával naši přítomnost, budu ji srovnávat se zeměmi, které jsou, řekněme, nám v mnohém podobné nebo podobný mohou být a jsou součástí evropského prostoru a pomohu si Portugalskem. Pak konstatuji, že Portugalsko v Aichi, Portugalsko třeba nyní za méně peněz více muziky, kdybych to takto zjednodušil, že s méně vynaloženými prostředky se dá získat ještě výraznější, výraznější plus pro vlastní zemi. Ale až nám skončí výstava v Šanghaji, bude zajisté hodnocena. Co nám schází a co by mělo být vůbec zaobírání se tématem po roce 1989 naši účasti na světových výstavách, protože opakuji tu první tezi, tam jsme nejlépe vidět a tato analýza je jistě dostupná zainteresovaným. Ale možná, že by měla projít i nějakou širší diskusí nebo alespoň širším povědomím o této diskusi ve prospěch České republiky.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tímto jste v podstatě odpověděl na názory některých kritiků, kteří tvrdí - v době ekonomické krize vyplácí se investovat do takovýchto projektů, jako jsou světové výstavy? Vrátí se nám to?
Prof. Ivo BARTEČEK, historik, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Takže tam bych měl jednoznačnou odpověď. Investujme, protože se nám to vyplatí v tom obecně kulturním dopadu. Ví se o nás z Bruselu, z Montrealu, z Osaky, z části Alien, z části z Aichi. Tam to teprve mohlo startovat. A kéž by se o nás vědělo přes a skrze Šanghaj. Takž na budoucích výstavách ano, možná o to důsledněji, ale s větší veřejnou diskusí.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě malá odbočka. Když jste mluvil o Šanghaji, tak jste řekl, že tam je početná naše komunita. Tam opravdu žijí tedy Češi, kteří ... Tam je nějaká tedy tradice?
Prof. Ivo BARTEČEK, historik, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Ta komunita v Šanghaji je zhruba od konce třicátých let, řekněme, kdybychom ji k nějakému datu sečetli. A ta komunita je provázána s druhou světovou válkou, s děním světového válečného konfliktu, kdy někteří z těch, kteří opouštějí Evropu, nesměřují nutně na americký kontinent, mohou směřovat i jinam a dostává se skupina či stá rovněž do Šanghaje. Takže ty kontakty, Česká republika, dříve Československo, konkrétně Šanghaj, mají se o co, prosím, opřít a bezesporu jsou tam i naši úspěšní podnikatelé.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže ta spolupráce a to krajanské sdružení aktivně pracuje, víte o nich?
Prof. Ivo BARTEČEK, historik, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Víme o nich občas a abych neurazil slovem občas, jsou o nich konány pravidelné, pravidelné přednášky, takže tato spolupráce, prosím, existuje, existovala a bude existovat.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
S profesorem Ivo Bartečkem z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se teď zastavíme, obrazně řečeno, v Mexickém zálivu, kde místní prožívají naprosto ekologickou katastrofu a nemyslím si, že místní, že to opravdu se, tato událost, dotýká všech obyvatel. Navštívil jste, pane profesore, někdy tuto oblast?
Prof. Ivo BARTEČEK, historik, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Takže navštěvuji Latinskou Ameriku a co se týče teď u karibského bazénu, Karibiku, nejblíže jsem byl v té části venezuelské, popřípadě v části blízké nizozemské nebo francouzské. Takže zcela konkrétně, kdybychom byli teď v Mexickém zálivu, tak ten je pro mě zemí poznanou přes cestopisy, literaturu. V Mexickém zálivu jsem nebyl.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom připomenu, že do moře uniká z poškozeného vrtu denně zhruba 3 miliony litrů ropy. Co to v důsledku může znamenat pro takovou oblast, která je turisticky velmi atraktivní, nejenom tedy z hlediska cestovního ruchu, ale samozřejmě i z hlediska vzácných ohrožených druhů?
Prof. Ivo BARTEČEK, historik, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Takže otázka nezní, co by to mohlo znamenat, ale ta otázka z ní jednoznačně, co to znamená a co je pro to zapotřebí učinit, abychom minimalizovali, co nás to bude stát. A hovořím nás, protože to je záležitost teď obecná. A co pro to učiníme, aby tato ekologická katastrofa, která se stále bohužel jenom rozvíjí a rozvíjí, byla v dohledném čase ..., ovšem čas je sice blahodárný, ale dohlédnout je velmi obtížné, byla likvidována. Já bych možná připomenul vystoupení pana profesora, kolegy Jánského z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který jen povzdechl a připomenul: kdyby toto se událo v polárních oblastech nebo v oblastech, které nejsou tam, kde je Mexický záliv, v tom subtropickém podnebí, ta katastrofa je mnohem poté ještě dalekosáhlejších důsledků, protože ropa se v chladu neodpařuje a zůstává v tom terénu, v tom prostředí mnohem déle se všemi zápory uchována. Ale zpátky do Mexického zálivu, abychom posluchače a určitě to sleduji, abychom upřesnili, tam, kde se nám z části může i stýkat dnešní Mexiko a Spojené státy americké, co se týče států, Spojených států amerických, tak je to stát, prostor Louisiana, který známe zase z jiných neblahých souvislostí. Pomohu si opět historií. Karibský bazén, Mexický záliv vlastně byl už vícekrát svědkem tragédií. A nakonec ve svých důsledcích i těch tragédií ekologických a civilizačních. Vlastně celé to objevení, prosím, nového světa začíná v Karibiku a v Karibiku začíná konec jedné z civilizací. Co je pro nás nejtragičtější, ovšem nikdy nemůžeme ospravedlnit tu tragiku, kterou jsme přivezli do nového světa, že se na tom, prosím, podíleli Evropané a poté Evropané oseli v Americe, takže budoucí Američané. Takže mnohé z toho neblahého, a zdá se to neblahé, jakoby teď bylo koncentrováno, je v rukou Evropanů a my Evropané jsme to tam přinášeli. Takže pokud bychom se teď vrátili k oné ekologické tragédii a k ropě, která v tuto chvíli zaplavuje Mexický záliv, alespoň jeho, jeho část, je to záležitost, prosím, naší společné zodpovědnosti. Samozřejmě že jsou zde nadnárodní společnosti, jsou zde Spojené státy americké, jsou zde nejbližší z latinskoamerických zemí, je zde samozřejmě i Evropa, takže tato náprava, byť je za ni někdo zodpovědný a opět by měl být zodpovědný a opět by měl být vtažen k zodpovědnosti, ale tato náprava, prosím, by měla být záležitostí všech. My jsme tento svět objevili, my jsme tento svět kolonizovali, my z tohoto světa i v té střední Evropě, prosím, byť ropu dovážíme přednostně odněkud jinud, ale ve svých důsledcích těžíme, takže bychom k tomu neměli zůstat chladní. A tak jak jsou podnikány aktivity ve prospěch jiných, i zde věřím a určitě se už tak děje, ta aktivita je i v České republice činěna. Je to náš společný zájem toto napravit.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Odborníci tvrdí, že pokud se to nepodaří ucpat, ten ventil, tedy ten poškozený ventil, tak ta ropa bude unikat ještě několik měsíců, což je zpráva opravdu, dá se říct, hrozná a možná bychom měli mluvit o té zodpovědnosti, proč lidé nejsou zodpovědní k přírodě, k životnímu prostředí, proč to veřejné mínění se nespojí, proč ten tlak není silnější, než v současnosti je.
Prof. Ivo BARTEČEK, historik, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Já jen doplním. Hovoříme o ekologické katastrofě, hovoříme o ekologické katastrofě a ta vyžaduj ne katastrofický přístup, ale ta vyžaduje jednoznačný přístup to tomu zamezit a dlouhodobě odstranit.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To už byla poslední slova našeho dnešního hosta v půlhodince Jak to vidí. Mluvili jsme s panem profesorem Ivo Bartečkem, historikem z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Děkuji za návštěvu ve studiu, přeji krásný den a příště zase někdy na slyšenou.
Prof. Ivo BARTEČEK, historik, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Děkuji, na shledanou.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Ivo Barteček
Spustit audio