Jak to vidí Ivo Barteček - 17.3.

Prof. Ivo Barteček
Prof. Ivo Barteček
Středečním hostem pořadu Jak to vidí (po 8:30 hodině) byl bývalý děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, dnes profesor katedry historie Ivo BARTEČEK. V článku opět nabízíme needitovaný a neautorizovaný přepis pořadu. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované a neautorizované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad ZDE na také najdete ve zvukové podobě.)

Jak to vidí Ivo BARTEČEK. ...

moderátor
--------------------
Ano, v pořadu Jak to vidí vítám profesora Ivo Bartečka, historika, který působí na Katedře historie Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, zároveň člena Československého ústavu zahraničního v Praze, dobrý den.

Ivo BARTEČEK, historik, Katedra historie Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, člen Československého ústavu zahraničního v Praze
--------------------
Přeji dobrý den.

moderátor
--------------------
Pane profesore, téma dne Českého rozhlasu 2 Praha pro dnešní den se jen zdánlivě a na první pohled či poslech vám vzdaluje, člověku, který se věnuje z většiny své práce latinské Americe, ale zdání v případě vás, profesora Iva Bartečka klame a proto pojďme na koně, jímž dnes věnujeme značný prostor na Praze. Pane profesore, vy vlastníte onoho čtyřnohého přítele člověka, tedy koně?

Ivo BARTEČEK, historik, Katedra historie Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, člen Československého ústavu zahraničního v Praze
--------------------
Hovoříme-li o přítelech člověka, patří tam kůň, pes, možná i ona biblická ovečka, ale ta je spíše pokorná, nevlastním, nevlastnil jsem, nevylučuji v budoucnu, nevlastním v tuto chvíli.

moderátor
--------------------
Říká se, že nejlepší pohled na svět je z koňského sedla, hřbetu, taky že nejvíc bolí někdy, vyzkoušel jste?

Ivo BARTEČEK, historik, Katedra historie Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, člen Československého ústavu zahraničního v Praze
--------------------
Koňské sedlo ano, to bylo na gymnáziu, ale pokud jsem skutečně seděl a nahlížel na svět, tak shodou okolností na onen nový svět, ale ne z koňského sedla, vůbec bez sedla a z muly, protože mula je tím dopravním prostředkem, který se výborně hodí do výšek nad 3, 4 tisíce, 5 tisícům metrům, prosím, kůň je příliš drahý, příliš náročný, příliš luxusní v těchto prostorách a důvěryhodnější je mula.

moderátor
--------------------
Tak nám, prosím, popište, jak ono zvířete, ten nebo ta mula vypadá.

Ivo BARTEČEK, historik, Katedra historie Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, člen Československého ústavu zahraničního v Praze
--------------------
Tady spíše, jak vypadají, je důležité, co mula dokáže, zvládne. Ta mula patří k tomu výrobnímu prostředku každého z Keču nebo Ajmaru, takže máte průvodce, máte mulu a ve chvíli, kdy už mula nemůže, mula je odeslána domů, ta se vždy dokáže vrátit během několika hodin nebo vícero hodin a průvodce poté pomáhá, průvodce je nosičem a s tím se dělíte, takže i mula, prosím, nejde do těch nejextremnějších míst, když překračujete sedla, musíte se dostat přes, v tuto chvíli asi bych řekl nějaké splazy ledovců, mula nesmí uklouznout. Pokud by uklouzla, zlomila si nohu.

moderátor
--------------------
V takovém případě profesor Ivo Barteček seskočí z muly a vede ji.

Ivo BARTEČEK, historik, Katedra historie Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, člen Československého ústavu zahraničního v Praze
--------------------
Už dříve seskočil, vezme náklad, podělí se se svým kolegou a jde dál. Mula si tu nohu zlomit nesmí, prosím, nemůže se poranit, to je konec poté i pro onu rodinu, jako u nás s koněm. Zranili se, bohužel.

moderátor
--------------------
Pojďme tedy ke koním. Úloha koně v moderních dějinách, kým vším byl v průběhu staletí kůň pro člověka. On do značné míry kočírován člověkem, veden, tvořil dějiny, když půjdu hodně daleko, nelze zapomenout na Trojského koně, na kterého si všichni vzpomínáme z hodin dějepisu, trojská mytologie, zničení města Troji, ale my spolu takhle daleko asi nepůjdeme.

Ivo BARTEČEK, historik, Katedra historie Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, člen Československého ústavu zahraničního v Praze
--------------------
Nepůjdeme, ale dovolte některé příklady, téma je totiž skvělé, píšeme-li naše dějiny.

moderátor
--------------------
Děkujeme.

Ivo BARTEČEK, historik, Katedra historie Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, člen Československého ústavu zahraničního v Praze
--------------------
Hovoříme o dějinách obecně, dějiny lidstva jsou jistým způsobem i dějiny koní, možná, že na ně zapomínáme, ale stejně tak ve starověku, v raném novověku, až po nějaké 18., 19. století koně získávali prostory, dobývali prostory, Evropa kdysi byla taky kolonizovaná, když bych byl v Uherské nížině dnešní, Hunové postrach Evropy, ale víte, že jsem doma v Latinské Americe. To mně připomíná.

moderátor
--------------------
Za chvíli se tam vypravíme.

Ivo BARTEČEK, historik, Katedra historie Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, člen Československého ústavu zahraničního v Praze
--------------------
Včerejší setkání s mými studenty, kdy jsme se zaobírali milým tématem, milým badatelsky, to jsou objevné cesty, ale hlavně dobývání, conquista aztéckého impéria, prosím, bez koně by to nebylo možno, Cortés měl k dispozici řádově do dvou desítek koňů a v tom byla taky, v tom byl taky uložen ten případný úspěch. Koně v novém světě do té doby, prosím, neznali, dlouho trvalo, než odlišili, co je jezdec a co je kůň a tato dvojice pomohla vlastně dobýt tento nový svět a pokořit ty vysoké kultury, jsou to i zaznamenány velmi, velmi zajímavé příhody, kdyby byl čas, rád se k nim vyjádřím.

moderátor
--------------------
Čas máme.

Ivo BARTEČEK, historik, Katedra historie Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, člen Československého ústavu zahraničního v Praze
--------------------
Máme čas. Tak jednoho ze zchromlých koňů úplně na prvopočátku expedice Cortés a píše se rok 1519, zanechal v prostředí, které známe dnes jako Yucatán, tam zněla a zní z části mayština, takže to jsou ti potomci Májů a zanechal to tam v letech 1519, 1520. Samozřejmě, že domorodé obyvatelstvo se chovalo ke koni jako k božstvu, předkládali mu to nejlepší, co měli, obětiny, ovoce, kytky, kůň pošel, nikdy se pro něj Cortésovi muži nevrátili, ale aby předešli případnému hněvu, povýšili tohoto koně v božstvo. Shodou okolností tato oblast byla nově dotčena až koncem 17. Století, takřka po dvou stech letech, Františkáni, kteří tam došli, zírali, že vidí vytesaného koně ve skále, v kameni, kterému takřka 200 let, celkem 180 let, jsou přinášeny obětiny jen proto, aby se onen Cortés, kdyby se vrátil nebo jeho muži, nezlobili. Takže povýšeno v božstvo, Františkáni na místě nechali zničit, čímž pobouřili domácí, to bylo nějakých 5, 6 generací a málem je to stálo život. Ovšem tento případ máme písemně zaznamenán, takže bez koně do nového světa asi ne.

moderátor
--------------------
Já vím, že jste historik, ale co může pro člověka znamenat kůň dnes. Společníka, sportovce, sluhu.

Ivo BARTEČEK, historik, Katedra historie Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, člen Československého ústavu zahraničního v Praze
--------------------
Takže kůň dnes, já bych začal v těch nejhornějších patrech určitě, sledujeme nejen Velkou pardubickou, úspěchy na Velké pardubické a všech stájí, které se zúčastňují nejen ve Velké pardubické. Upozorňuji na to, že možná kůň může být taky výborným uložením finančních prostředků, patří k jistému luxusu, k jistému, jisté sebeprezentaci, to jsem zaznamenal, řekněme, já alespoň četbou tisku. Asi bych zdůraznil, že kůň jako přítel a blízký člověku může mít i pozitivní stránku v tom, že existuje něco jako hipoterapie.

moderátor
--------------------
Ano, kůň umí léčit.

Ivo BARTEČEK, historik, Katedra historie Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, člen Československého ústavu zahraničního v Praze
--------------------
Kůň vedle člověka nejen, že jej přepraví, ale taky mu může pomoci překonat i jisté handicapy, takže tam já bych viděl to těžiště možná spíš, než být vlastníkem stáje, popřípadě vlastnit svého koně.

moderátor
--------------------
Ano, jak říká profesor Ivo Barteček, kůň je dnes pomocníkem, sportovcem, společníkem, čas od času ho můžeme spatřit spolu s policisty, často sportovce, ruku v ruce s ním minimálně na Velké pardubické, kůň se víc než kdy jindy stává módou a i léčí v rámci oné hipoterapie a o tom více v Kávě o čtvrté vysílané dnes z Výstaviště v Lysé nad Labem, vysíláme mezi 16. a 17. hodinou, v Lysé nad Labem totiž probíhá výstava Jaro s koňmi. Naladěn máte Český rozhlas 2 Praha, posloucháte pořad Jak to vidí, dnes profesor Ivo Barteček a pojďme k dalším událostem posledních dní, Chile, rovněž předmět zájmu profesora Iva Bartečka, před pár dny vyhlásilo tři dny národního smutku za oběti zemětřesení, které postihlo jihoamerický stát před pár dny. Stovky lidí se sešly v katedrále Santiaga k modlitbě za mrtvé, kterých úřady identifikovaly zatím stovky. Země se navíc chystala na inauguraci nového prezidenta Sebastiána Piňery, který zůstal tímto, mohli bychom říci, ve stínu. Pane profesore, ona oblast je obecně známá jako seismicky aktivní, tedy nic překvapivého takové zemětřesení?

Ivo BARTEČEK, historik, Katedra historie Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, člen Československého ústavu zahraničního v Praze
--------------------
Takže budeme-li hovořit o seismicky aktivních oblastech, asi povolanější by byli bezesporu seismologové a geologové, takže já jako poučený amatér a možná trochu znalý tamního prostředí, jihoamerický subkontinent a teď bych jmenoval přednostně země dnes, jako je Ekvádor, severní část Peru, ale teď víme, že i Chile, jsou seismicky aktivními oblastmi, osobně jsem měl příležitost vstoupit během svých cest do těch partií onoho zmíněného Ekvádoru, kde skutečně na poutačích je uvedeno, pozor, poutníče, pozor, cestovateli, vstupuješ do seismicky aktivní oblasti. Nezapomeň, že v případě jakéhokoliv pohybu chráníš sám sebe. Rovněž jsem měl příležitost a teď onu zápornou, bezprostředně po otřesu v Ekvádoru projíždět některými územími, znamená to, že hledáte novou cestu, trasu znáte, kam se máte dostat, ale měníte cestu, měníte záměr, v Latinské Americe to znamená posun ne o dny, ale o týdny, než se dostanete tam, kam jste se měl. Možná k onomu Chile, takže tam máme ještě co do činění, či měli jsme s tsunami, je zjevné, že zemské desky jsou v pohybu a pohybují se, to není, prosím, nic, co by bylo mimořádné, protože to patří k tomu geologickému životu, geologickému dění. My jsme toho asi teď vícekrát častými svědky. Jen připomenu, že asi to bylo v neděli ve 12 hodin, se taky otřásly Japonské ostrovy, následně jsme to měli i v našich zprávách, takže to, co se odehrává na západní polokouli, tak je přítomno na polokouli východní. A někde se to rozléhá tam, kde je Tichý oceán. Ty pobřežní oblasti s tím musejí nutně počítat, to je právě Chile, víme, jak se táhne nám vlastně směrem západ do Tichého oceánu, je to nepředvídatelné, prosím, to tsunami a tyhle ty otřesy nepředvídatelné, předvídatelnost, u ní se kdysi případně uplatnili i naši seismologové, jen připomenu, v 70. letech to byla Československá republika, která nad Quitem, což je hlavní město Ekvádoru, se tyčí Pichincha, což je vulkanického původu a je to vulkán, hrozila hrozba, že vulkán vybuchne a ohrozí hlavní město. Byli to čeští seismologové, kteří doložili, že není zapotřebí, ale po důkladném prověření, vyhlašovat stav největší nouze, ušetřili Ekvádor samozřejmě miliony, možná miliardy, byla za to tehdy Česká republika taky oceněna prostřednictvím seismologů. Takže máme svůj podíl i v jiných aktivitách.

moderátor
--------------------
Tolik ocenění našich seismologů ve světě profesorem Ivem Bartečkem. Z Chile teď pojďme čile do Mexika, souhlasíte-li.

Ivo BARTEČEK, historik, Katedra historie Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, člen Československého ústavu zahraničního v Praze
--------------------
Můžeme.

moderátor
--------------------
Pane profesore, prezident Spojených států amerických Barack Obama i ministryně zahraničí Hillary Clintonová vyjádřili rozhořčení nad sobotními vraždami pracovníků amerického konzulátu v Mexiku. Ačkoliv Spojené státy potvrdily podporu mexickému prezidentovi Calderónovi v jeho boji proti drogovým kartelům, které byly z vraždy obviněny, nevylučují požadavek na změnu jeho taktiky. Je vůbec taková změna prospěšná, je vůbec možné chtít po Mexiku, aby tam skončila vleklá drogová problematika, pane profesore?

Ivo BARTEČEK, historik, Katedra historie Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, člen Československého ústavu zahraničního v Praze
--------------------
Vstupujeme na bojiště, vstupujeme na bojiště opět s bohatou tragickou historií a bojiště, prosím, které bude bezesporu ještě chvíli trvat. Jsme na trhu a musí tam být výrobce a musí tam být odběratel. Zjevně tohle to, byť s tím nesouhlasíme, funguje a někdo vyrábí, někdo odebírá. Vyrábí se spíše směrem do Mexika a odebírá se směrem do Spojených států amerických, obě dvě strany činí vše pro to, aby toto bylo minimalizováno, ale zdá se, že tyto skupiny, které za tím stojí, mají takovou sílu, že dovolí a dokonce si troufnou na to, a to je ona tragika, aby v demokratickém státě, což Mexiko, prosím, je, byli zavražděni obyvatelé jiného demokratického státu jen proto, že bojují s tímto a něčím jiným, prosím, než narkomafii a zločinem. Kdybych šel směrem k hranici Mexiko - Spojené státy americké, možná v této souvislosti je mnohokrát citováno, citovaná Ciudad Juaréz, město, které je proslaveno i mimo jiné těmito zápornými, záporným rozměrem, ale chtěl bych říct, prosím, když někdo cestuje do Mexika, když někdo cestuje do.

moderátor
--------------------
Má se bát, nemá.

Ivo BARTEČEK, historik, Katedra historie Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, člen Československého ústavu zahraničního v Praze
--------------------
Latinské Ameriky, jde o to nebýt v nepravou chvíli na nepravém místě, měl jsem příležitost mnohonásobně, to nebezpečí, prosím, na nás čeká všude, čeká na nás i v Praze, když dovolíte, o tom zase hovoří cizinci, kteří navštěvují Prahu, byť ne v této souvislosti, takže cestujeme-li do Mexika, bezesporu nejsme my těmi ohroženými, jen ve chvíli, když bychom se dotkli, popřípadě spolupracovali, samozřejmě toto nebezpečí existuje, válka je vleklá a bude existovat. Nebude eliminována.

moderátor
--------------------
Dovolím si poznámku, my teď máme aktuálně v Mexiku kolegu Vladimíra Kroce, on se pochopitelně v jednom ze svých dopoledních příspěvků v Hostu do domu zabýval bezpečností v oblasti. Hovořil také s naším tamním velvyslancem a slyšeli jsme, že dopady na běžné návštěvníky této země pochopitelně v těch nekritických jižněji položených oblastech jsou minimální, to vlastně i koresponduje s tím, co jste před chvílí říkal. Zjednodušeně řečeno, jestli tomu dobře rozumím, kdo v tom byznysu nejede, nemá se čeho bát.

Ivo BARTEČEK, historik, Katedra historie Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, člen Československého ústavu zahraničního v Praze
--------------------
Neměl by být v tu nepravou chvíli na nepravém místě, takže minimalizovat.

moderátor
--------------------
8 hodin 45 minut posloucháte pořad Jak to vidí, dnes profesora Iva Bartečka. V pořadu Jak to vidí Ivo Barteček, pojďme k domácím zprávám, jistě i jim, pane profesore, věnujete pozornost. Bude to i tentokrát hodně divoké, zápalná lahev vletěla do pokoje romské dívky, dočetli jsme se v novinách a slyšeli jsme v médiích. Jak napsala například Mladá fronta DNES, mohla to být tragédie s daleko horšími následky než žhářský útok ve Vítkově, na rozdíl od útoku na rodinu malé Natálky se však naštěstí zápalná lahev nerozbila. Dopadla na stůl a pak se odrazila na koberec před dřevěnými schody, dívka se probudila, ucítila kouř, stačila ho uhasit. Tolik tedy zpráva z Ostravy, smutná zpráva. Zatím tedy nevíme, zda v té věci hrála roli rasová nesnášenlivost. Jak tento problém vidí Ivo Bareteček.

Ivo BARTEČEK, historik, Katedra historie Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, člen Československého ústavu zahraničního v Praze
--------------------
Jednoznačně konstatuji, že to je ta špatná, krajně záporná zpráva o stavu české společnosti, to je názor můj osobní, možná bude reflektovat i názory jiné. Opět podíváme-li se do minulých let 2008, 2009, 2010, píšeme, prosím, jedenáctý rok a v každém z těchto roků se tato obdobná zpráva jako dnešní, byť ještě s mnohem tragičtějšími důsledky, mám na mysli konkrétně Vítkov, objevila. Pro mě jednoznačná odpověď. Česká společnost se nachází ve stavu, kterou bych popsal, že ony antiromské nálady v tuto chvíli, abych to spojoval s těmi antiromskými náladami, jsou přítomné, já mohu konstatovat, že na základě prostředí, ve kterém se pohybuji, není to záležitost, která by byla propojena toliko s těmi dolními patry nebo suterény politického dění, ale že tyto názory se objevují rovněž mezi částí intelektuálů, jednoduše řečeno, prosím, nejsou závislé na dosaženém stupni vzdělání a procházejí celou společností. Je to možná odrazem současného dění, ale pro mě je to ještě hlubším sdělením, že česká společnost je malá početně. Český stát je, prosím, malý početně a děsí mě to, že je malý v jistém rozměru i sociálně, protože vyspělost vzdělanostní existuje, ovšem to je taky záležitostí sociální vyspělosti a prosím, tam výrazně, výrazně pokulháváme. Totéž možno sdělit ve vztahu k zahraničním pracovníkům a vyjádřil jsem se tak vícerokrát. V České republice xenofobie, prosím, jé v této společnosti ukotvena a pokládám to rovněž za zápornou, zápornou informaci a do třetice, kdybych to měl gradovat, tak že netolerance typu, v uvozovkách, rázu pana Duška, to je rovněž něco, co svědčí v tom konečném součtu, že česká společnost je v tomto sociální společnosti, v uvozovkách, malou, prostě budu-li to srovnávat s jinými evropskými modely, poté máme co dohánět. Nebudu hovořit o jazykové netoleranci případně.

moderátor
--------------------
Pane profesore, aby ten pohled nebyl tak trochu jednopólový, zkusme říci, lze-li to k problému soužití Romů nebo obecně menšin s námi, kde děláme chybu my a kde naopak Romové. Lze se takto ptát?

Ivo BARTEČEK, historik, Katedra historie Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, člen Československého ústavu zahraničního v Praze
--------------------
Já bych začal u těch menšin, samozřejmě to téma badatelsky velmi vděčné, lze na tom získat a získávají se na tom úspěšné granty, protože dám-li do grantového zadání, že se to bude věnovat minoritním skupinám, pozitivní diskriminaci, menšinám, tak asi politicky s velkou nadějí mohu očekávat, že takový grant dostanu. Já bych upozornil v tuto chvíli na zkušenost případně, ale má stejné problémy, prosím, Rakouská republika. Tam existuje věhlasný institut pro výzkum národních menšin, Rakousko jakkoliv se nám může zdát jednotlivé, prosím, zdaleka není jednolitým celkem. A úroveň diskuse na toto téma zdá se mi v Rakousku, že je bohatší, fundovanější, to schází u nás, ale Rakousko má tytéž, ba co víc, vezmeme-li polohu Rakouska, Balkánu, blíž rovněž v minulosti k bojišti, těchto problémů daleko víc. Očekával bych více aktivity ze strany teď našich volených, zodpovědných osobností na všech postech, že k tomu jasně vyjádří své mínění a podpoří aktivity, které povedou, nechci říct k osvětě, ta tady byla, je a asi nepřináší pozitivní výsledky nebo očekávané. Chce to rovněž rázné kroky na tyto, bohužel, tragické a ovšem rázné akty. Otevírá se tady prostor do budoucna, zatím nereagujeme. Zatím nereagujeme.

moderátor
--------------------
Říká profesor Ivo Barteček v pořadu Jak to vidí Českého rozhlasu 2 Praha. A zbývá nám v dnešním pořadu Jak to vidí profesor Ivo Barteček z Katedry historie Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ještě jedno téma, za kterým jdeme do novin, konkrétně do dnešních Lidových novin. Vás, pane profesore, zaujalo to, že stále více Čechů podceňuje nemoci a místo pár dní odpočinku chodí dál do práce. Na titulní straně o tom informují právě Lidové noviny. Lékaři se domnívají, že nový trest nezpůsobila jen ztráta prvních tří placených dní nemocenské. Důvodem jsou většinou obavy o udržení zaměstnání v době krize. Podle průzkumu se tak chová celkem 55 procent nemocných zaměstnanců. Rizik, kterým vystavují sebe i kolegy, je přitom hned několik, infekční chorobou mohou nakazit ostatní, jak víme, sám sobě může člověk přecházením nachlazení způsobit potíže na několik týdnů a viróza se může vyvinout i v zápal plic. Tolik čtení z Lidových novin. Můžete posloužit příkladem i z akademické půdy, kdy jste něco podobného na svých kolezích zaznamenal?

Ivo BARTEČEK, historik, Katedra historie Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, člen Československého ústavu zahraničního v Praze
--------------------
Statistiky bezesporu uvádějí ověřená a prověřená čísla, byť ke statistikám, prosím, musíme být vždy a vždy skeptičtí. Možná, že si nevybíráme nemocenskou, hovořil jste o akademickém prostředí, dokonce znám kolegy, kteří si nevybírají dovolenou, protože mají neustále tolik nápadů a tak málo času. Pomůžu si paralelou z Japonska, víme, že Japonci si nevybírají dlouhodobě pro ně řádnou dovolenou, aby se v práci nepřišlo na to, že jsou na dobu určitou postradatelní. Ale to je, řekněme, onen krajní případ a u nás ještě není tak zaveden. Ale může se stát. Co se týče nemocenské, když dovolíte, uvedu osobní příklad, protože to snad nejlépe poslouží, ale chci, aby to tak bylo i dál. Zjistil jsem a to byla, prosím, ona choroba, nachlazení, mé nejmilejší okolí pravilo, že mám rýmičku, ano, ale já jsem zjistil, prosím, že jsem nebyl patnáct let u lékaře. Kladu si otázku, zda je to dobrá či záporná zpráva, protože to patnáctileté období hovoří, že je to skvělé, ale za těch 15 let se mohlo udát tolik věcí, o nichž já, prosím, nevím, takže můj osobní závěr, vyhledat lékaře, nechat si učinit něco jako generální revizi, věk to, prosím, dovolí, protože toto může být velmi podezřelé. Asi taková osobní zkušenost.

moderátor
--------------------
A kdybyste měl jít k lékaři, věříte západní medicíně, nebo alternativním druhům léčby.

Ivo BARTEČEK, historik, Katedra historie Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, člen Československého ústavu zahraničního v Praze
--------------------
To není otázka víry, možná ani otázka důvěry, ale já bych vsadil.

moderátor
--------------------
Nevím, jestli jste o tom vůbec přemýšlel vzhledem k tomu, že jste 15 let nebyl u lékaře.

Ivo BARTEČEK, historik, Katedra historie Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, člen Československého ústavu zahraničního v Praze
--------------------
Ano, vsadil a vždy jsem takhle činil, na kvalitní středoevropskou a evropskou vzdělanost a kvalitní českou medicínu, takže půjdu k našim lékařům, pak do nemocnic, které jsou zjevně nejblíž mému místu zaměstnání a svěřím se rád do péče svých kolegů.

moderátor
--------------------
Nechci, aby to teď vypadalo, že vás posílám k lékaři, to rozhodně ne, přeji vám naopak pevné zdraví i nadále. Máme poslední minutku, minutu a půl, tak nám povězte, co vás čeká v dalších dnech, co čeká profesora Iva Bartečka.

Ivo BARTEČEK, historik, Katedra historie Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, člen Československého ústavu zahraničního v Praze
--------------------
Co nás čeká v dalších dnech. Obecně na všech školách vysokých, univerzitách běží řádný akademický rok, takže všichni jsme teď někde v teprve třetině příslušného letního semestru a to, co všechny školy čeká, víme, byly podány přihlášky k přijímacím řízením, to byl konec února, takže v tuto chvíli školy očekávají, kdo že přijde a rovnou pravím, kvalita klesá, kvalita klesá, takže z té klesající kvality každá z těch škol si chce vybrat ty nejlepší, nejlepší uchazeče, tak mezi vysokými školami a volné nabídce, prosím, tady taky je bojiště a rádi se ho zúčastníme.

moderátor
--------------------
Kvalita klesá jste řekl, co kvantita, jste spokojen s počtem přihlášených, už jste si zjišťoval to číslo?

Ivo BARTEČEK, historik, Katedra historie Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, člen Československého ústavu zahraničního v Praze
--------------------
To mají všechny univerzity to číslo, prosím, a fakulty mají zjištěny, obecný trend je klesající kvantita, to víme, jo, netýká se asi tak dramaticky fakult, které mají adjektivum filosofická, humanitních studií, sociálních studií, tam pořád existuje ten převis poptávky nad nabídkou, to přijde, prosím, to asi budou léta, tak 12, 13, 14, ale vidíme-li úbytek na jiných fakultách, znamená to, že to je jen předzvěstí pro nás, buď změníme přístup, nabídneme atraktivnější studium, v žádném případě bychom neměli právě klesat v kvalitě. Toho se obávám.

moderátor
--------------------
Tak vám přejeme kvalitní studenty, pane profesore a úspěšné na vaší Filosofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Dnešní Jak to vidí končí, hostem byl profesor Ivo Barteček, historik, který působí na zmíněné katedře, zároveň je členem Československého ústavu zahraničního v Praze. Mějte se pěkně, na slyšenou.

Ivo BARTEČEK, historik, Katedra historie Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, člen Československého ústavu zahraničního v Praze
--------------------
Děkuji, děkuji.

moderátor
--------------------
Tento pořad si můžete poslechnout také v repríze dnes po 23. hodině na vlnách Českého rozhlasu 2 Praha a jeho přepis najdete do pár hodin také na internetových stránkách www.rozhlas.cz/jaktovidi. Přeji vám hezký den.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.