Jak to vidí Ivo Barteček - 11.12.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vladimír Kroc vám přeje dobrý poslech. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes profesor Ivo Barteček, děkan Filozofické fakulty Palackého, Univerzity Palackého v Olomouci. Dobrý den.

Ivo BARTEČEK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Přeji dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pojďme rovnou k aktuálním událostem. Barack Obama jako čtvrtý americký prezident přijel do Oslo převzít Nobelovu cenu míru, no, a hned jsou kolem toho diskuse. Jak to vidíte vy?

Ivo BARTEČEK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Barack Obama, Nobelova cena míru, jak v publicistice, tak v diskusích s kolegy padá sousloví mimo jiné spravedlivá válka. Když se objeví téma války, když dovolíte, okamžitě zpozorním, a když je to spravedlivá válka, kladu si otázku, co je onou spravedlivou válkou. Možná poučen historií jsem ochoten přijmout a tady asi principiálně ochranu, obranu státního území, národních zájmů. Už vždy budu ostražitý, když se hovoří o pomoci souvěrcům, protože máme zkušenosti dějinné a připomenu třicetiletý konflikt z historie. Spravedlivá válka, toto téma bylo diskutováno na španělském dvoře v šestnáctém století. Jednalo se v tu chvíli o dobývání Latinské Ameriky a samotný španělský dvůr vlastně dospěl k závěru, že neexistuje spravedlivá, spravedlivá válka, ovšem to je poučení z historie, kterému pravděpodobně jednadvacáté století, ani dvacáté nenaslouchaly a nenaslouchá. Takže neznám pojem onen, když dovolíte, ve vztahu k Nobelově ceně míru. A teď jste zmínil nebo zmínili jsme pana Obamu, jakkoliv je nám všem sympatický, že je tato válka spravedlivou. Možná bych použil jiného úsloví, používá se rovněž v publicistice, jako válku preventivní a preventivní válka, to je, prosím, velmi, velmi vážná věc. Principiálně inter /nesrozumitelné/, válčíme-li, je to vždy na úkor něčeho a v tuto chvíli zvažme, zda ten efekt je takový.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ostatně i Washington Post Obamu překřtil na válečného prezidenta. To souvisí s těmi v úvodu zmíněnými diskusemi právě na toto téma. Nemáte dojem, že takové kroky trošku devalvují význam té Nobelovy ceny míru?

Ivo BARTEČEK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Nepřísluší dávat návody, na to jsou týmy odborníků a poradců, ale je tam vždy varianta zvážit, přijmu-li, nepřijmu-li. Připomenu Jásira Arafata, ale to je jiná doba, jiný čas, dramatičtější a doložitelnější záporný, záporný efekt. Zdá se, že Nobelova cena míru by neměla být využívána ve prospěch, byť bohulibých a obecných, ale přece jen politických zájmů.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mimochodem jenom taková zajímavost, že celosvětová ekonomická krize se nevyhnula ani Nadaci Alfreda Nobela. Hodnota jejího kapitálu poklesla z uplynulý rok o 19 %, to je jenom tedy taková vsuvka. Ono se hodně mluví v souvislosti s tímto oceněním amerického prezidenta zejména o dodržování lidských práv. To je možná také velmi relativně pojem, protože lidská práva se možná chápou jinak ve Spojených státech nebo v uvozovkách v té západní civilizaci a dejme tomu jiný pohled na ně může být třeba v Latinské Americe, kterou tak dobře znáte.

Ivo BARTEČEK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Možná bych tu svou odpověď zjednodušil tím, že to vymezování bych vymezil jako dodržováním mezinárodních garancí, mezinárodních úmluv, a to má taky svou bohatou minulost, takže, pokud se pan prezident Obama angažoval a angažuje a je tam zřejmý výsledek uzavření základny Guantánamo, to je vlastně ten efekt, který on slíbil. Je očekáván a dostavil se. Ten efekt posílení válečných kontingentů asi nebyl očekáván.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Připomínám, že náš rozhovor si můžete poslechnout znovu v repríze dnes večer po třiadvacáté hodině, následující pracovní den ho najdete také v přepisu na internetu, adresa je jednoduchá www.rozhlas.cz/praha.
Hostem Českého rozhlasu 2 je dnes v pořadu Jak to vidí profesor Ivo Barteček, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Ministr financí Eduard Janota se dnes ráno má setkat s prezidentem, kvůli poslaneckým šarádám v rozpočtu uvažuje i o demisi, o tom bude v pondělí mluvit se současným premiérem. Jak se vy, pane profesore, díváte na státní rozpočet pro rok 2010, jste rád, že byl takto přijat?

Ivo BARTEČEK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Veřejnoprávní instituce, k nimž patří vysoké školy a univerzity, toto samozřejmě sledují, protože se jedná o jejich a obecně naše prostředky. Bezesporu je překvapivý výsledek pro rok 2010 pan Janota, pan ministr financí hovoří o tom, že rok 2010 je ztracen a klade otázku, zda za těchto podmínek, vlastně když převážilo ono zadlužování, má smysl zvažovat rok 2011, ale to rovněž ponechme jiným. Vyjádřím se k vaší otázce. Státní rozpočet dopadl na vysoké školství. Ve vysokém školství prostředků, prosím, se nedostávalo v minulosti, v současnosti, ale zřejmě se nebude dostávat i v budoucnosti. Nechci říct, že to je tou charakteristikou, ale čteme-li zápisy někde z osmnáctého století a Marie Terezie, která dala mimořádnou šanci právě vzdělávání, i tam se ukazovalo, že prostředků je nedostatek. Totéž platí pro první Československou republiku a tam jsme měli velmi vysokou evropskou a světovou laťku a docenti se vyjadřovali, že prostředky, které získávají nebo profesoři, kteří mají, jsou nedostačující. Totéž platí pro druhou polovinu dvacátého století a pro současnost otázkou asi je, jak jsou tyto prostředky využívány, ale bezesporu platí, že rok 2010 a dál, kdy my máme čerpat prostředky mimo jiné z evropských zdrojů, to jsou léta 10 až 13, vyžadují za vysoké školy mimo jiné spoluúčast. Ta spoluúčast není možná dramatická na první pohled, hovoří se u těch vybraných projektů o 15 %, ale 15% účast už je tak vysoká při tom limitovaném a klesajícím rozpočtu vysokých škol, že se může stát, že ne všechny z vysokých škol budou moci, a to je hrozné slovo, dosáhnout na evropské prostředky na těch zbývajících do 100 %, protože nemají na tu spoluúčast těch 15 % nebo nemusejí mít, a to je varující, to je varující, protože ona šance do roku 13 a poté v dobrém se už nebude opakovat.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak investice do vzdělání je skutečně investice nebo měla by být. Není na místě teď znovu otevřít debatu o školném na vysokých školách?

Ivo BARTEČEK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Nevím, jestli na tomto místě, ale z hlediska budoucnosti nelze toto dále odkládat nebo obcházet, jakkoliv to zní nepříjemně pro nás a především pro budoucí studenty a i jejich rodiče, protože někdo toto ponese, Česká republika se, prosím, pro futuro školnému nevyhne, ale nemělo by to znamenat, že o to, co bude získáno na školném ve prospěch univerzit, vysokých škol, rozvoje, vysokoškolského prostředí, o to bude ubráno na straně státního rozpočtu ve prospěch právě vysokých škol, ne, takto cesta ..., měl by to být doplněk, měl by to být jistý impuls a současně platím-li, skládám-li prostředky, jsem, měl bych být o to více zainteresován na výkonu a to je teď vlastně do vlastních řad onoho pedagogického sboru, na kvalitním výkonu, na hodnověrném výkonu, což je téma, nebo bylo téma velmi, velmi diskutované. A samozřejmě jako bude další budoucnost, takže tam je i ta spoluúčast platících na kontrole. Hovoříme o evaluaci.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mě tak napadlo, když vás poslouchám, že se zeptám na váš osobní dojem z toho, co se teď dělo a děje kolem Právnické fakulty v Plzni a nejenom kolem ní. Dotklo se vás to třeba nějak osobně myslím v tom smyslu, že jakoby se maličko devalvovalo vzdělání, protože všechno se relativizuje tím pádem, jestli mi rozumíte?

Ivo BARTEČEK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Dotklo se to všech univerzit, vysokých škol České republiky, protože to je kauza, která zanechává vlastně zápornou informaci, která nebude odbouraná během několika týdnů, měsíců, prosím, ona jistou dobu zrála, stalo se a bude stejnou dobu, ne-li delší vlastně odcházet. Teď je na všech vysokých školách a samozřejmě přednostně na kolezích plzeňských, aby toto bylo, a řeší se to. Ptal jste se, zda se mě to došlo, dotklo nějakým způsobem osobně, alespoň obecně sdělím, že jsem měl příležitost vlastně tuto kauzu kontaktovat nejblíže ke zdroji s tím, že je to lekce pro budoucno a nesmí se opakovat. Tam není, že by se neměla, prosím, nesmí se opakovat.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ještě se krátce vrátím i rozpočtu, o kterém jsme začali mluvit v tomto vstupu. Ta podoba, která byla schválena Poslaneckou sněmovnou, nás vzdaluje od přístupu k euru, protože je velmi pravděpodobné, alespoň tak o tom mluví ministr financí, že nesplníme takzvaná maastrichtská kritéria. Zase jenom váš osobní komentář, pohled, dejme tomu, i soukromý názor, vadí nám to moc, že oddalujeme přístup k euru?

Ivo BARTEČEK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Konkrétní příklad, univerzity, vysoké školy mají taky v popisu práce takzvanou doplňkovou činnost, ta doplňková činnost jim dovoluje vlastně komunikovat a teď i ve sféře zemí, kde je euro přítomno, a víme, že na Slovensku, prosím, je euro přítomno, už to znesnadňuje vlastně naši komunikaci s nejbližším historickým jazykovým partnerem Slovenskou republikou, takže brání nám to, brání nám to v běžné komunikaci, brání to v komunikaci vědecké, ve vzdělávání a je to jednoznačně záporné. My se vzdalujeme možnému ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Český rozhlas 2 Praha, pořad Jak to vidí dnes s profesorem Ivo Bartečkem z katedry historie Univerzity Palackého v Olomouci, jednak děkanem Filozofické fakulty. A pozorný posluchač samozřejmě slyšel, že v sobě nezapřete historika, často se k té historii vracíte. Pojďme k tomu, co je vám velmi blízké, a to je Latinská Amerika. My jsme si pracovně tu kapitolu nazvali Neznámá Latinská Amerika, protože tato oblast světa nezaslouženě u nás zůstává i v médiích možná poněkud opomíjena. Teď její přiblížení napomohla cesta prezidenta na tento kontinent. Jak jste to sledoval?

Ivo BARTEČEK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Takže cestu našich politických elit do Latinské Ameriky sledovali určitě nejen fundované a zainteresováni pro jižní a střední nebo latinskoamerický svět, ale taky čtenáři možná méně, ale přece jen poučení. Ze všech těch reflexí a přednostně přes publicistiku a denní tisk jsem opět nabyl nebo potvrdil si dlouhodobě udržovaný dojem, že Latinská Americe je ve středoevropském prostoru, v českém prostoru stále neznámou, neznámou. Příjemné je, že když tam vstoupíte, a dokládají to teď různé ty deníky, zpracování textové, že osloví, že zaujme, především překvapí jednak kulturním odkazem, jednak současností, která je srovnatelná s Evropou, ale stane se tak, prosím, až v oné Latinské Americe. V tu chvíli už je pozdě, protože vstřebáváte v rychlém tempu všechny dojmy, takže proto ona neznámá Latinská Amerika. Takže do budoucna se domnívám, že na to vše je zapotřebí se ještě mnohem lépe a lépe připravit, ale co pokládám za nejdůležitější, Latinská Amerika je nám velmi možná i bližší než Severní Amerika co do kulturního odkazu. Je to přeci jen španělské impérium, které bylo provázáno se zeměmi koruny české zájmově. První Československá republika byla zainteresovaná rovněž v Latinské Americe. Kdo asi ve světovém kontextu je nejvíce si toho vědom, je zřejmě Vatikán. Ví, že tam je ona síla, že tam je postavení křesťanství, že tam je z těch 100 % kolem 95, možná 98 % přikloněno ke katolictví a vezmeme-li k tomu Latinskou Ameriku na straně druhé Filipíny, je to opět ono španělské impérium 16., 17. století, nad kterým nezapadalo slunce a onen Vatikán v dobrém si je vědom kvalit, potence a spřízněnosti s evropským domem. Toho by si měly být vědomy rovněž naše středoevropské politické elity, Španělsko samozřejmě, to je mateřská země, Portugalsko je malé, ale Brazílie má 190 milionů a ví, že bez Brazílie budoucnost amerického kontinentu je vlastně nereálná, to je ona Amerika třetího tisíciletí, takže jednoznačně se přimlouvám za více informací o Latinské Americe, ale především těch hlubších, těch kulturně založených a v dlouhodobém časovém horizontu. Nedá se to dohnat nikdy za 14 dnů, 3 týdny, byť naše cesty do Latinské Ameriky nemohou být asi delší.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ruku na srdce, pane profesore, když to otočíme, může být nějakým způsobem ta malá střední Evropa nebo konkrétně naše země vůbec zajímavá pro ty latinskoamerické země?

Ivo BARTEČEK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Posluchači vědí, že již vícekrát jsem o tom hovořil. Je, je nesmírně zajímavá. Možná banální skutečnost, jsme malou zemí, takže neohrožujeme, takže my nejsme nějakou hrozbou imperiální v minulosti, ani v současnosti. Zboží, které přicházelo z českých zemí, ze zemí koruny české, z Československa, z České republiky přichází stále, byť v omezeném počtu do Latinské Ameriky, je poznamenáno onou vrcholnou kvalitou. To je zboží, které, když se objeví, je o ně zájem. Jde o to, abychom dokázali konkurovat tomu méně kvalitnímu, možná tomu levnějšímu, ale tu kvalitu tam máme a máme tam stále dobré jméno, které jsme při všech těch potížích, prosím, nedokázali ztratit. Takže, jste-li v argentinské Mendoze, která je proslavená samozřejmě vinařstvím a právě svými víny a vidíte kolem sebe sklo, které je z České republiky a má na to monopol, ale posloucháte-li, s jakými obtížemi se do Mendozy a je tam přítomnost už, prosím, po 2 generace, možná déle, s jakými obtížemi importéři brazilští, pardon argentinští, exportéři čeští to tam dostávají a současně, co se udělo či děje se sklářským průmyslem v České republiky, je na pováženou, abychom tyto z nejkvalitnějších komodit dokázali uchránit a neztratili. Velmi snadno nás nahradí někdo jiný.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ono se může zdát, že třeba Jižní Amerika je nám hodně vzdálená geograficky, ale ve skutečnosti to není zas tak daleko, i tím spíš, že kvůli časovým posunům dochází třeba k tomu, že ten časový posun skutečný, teď mám na mysli změna letního času a tak dále, může být třeba s Brazílií jenom 3 hodiny, jak jsem se dozvěděl, takže to je mentálně blízko.

Ivo BARTEČEK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Není to daleko, prosím, není.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
My si dnes povídáme s Ivo Bartečkem, který má právě k tomuto teritoriu blízku, a tak se tam hned za chviličku vrátíme zase v jiné souvislosti.
Tady je Český rozhlas 2 Praha vám nabízí pořad Jak to vidí dnes s Ivo Bartečkem, děkanem Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Mluvíme tedy o Latinské Americe a mě napadlo, jestli najdeme nějaké souvislosti s právě probíhajícím ekologickým summitem v Kodani, protože hodně se mluví o rozvojových zemích, o tom, jestli vůbec ty rozvinuté země jsou schopny se domluvit na nějaké ochraně klimatu. Jak tuto věc vidí právě v Latinské Americe?

Ivo BARTEČEK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Takže zmínil jste rozvojové země, to je sousloví, které bylo velmi často používáno v letech sedmdesátých, osmdesátých, ale ve smyslu kladném, to znamená popisu zemí Latinské Ameriky, Asie a Afriky, které byly někde jinde, než je Evropa, než byly Spojené státy, než jsou Spojené státy americké nebo Japonsko či Čína. Ta situace teď už je, prosím, za těch 30, 40 let do jisté míry odlišná. Asi bych pro tyto země a zvlášť v Latinské Americe nepoužíval ono rozvojové, protože nahlédneme-li na současnou podobu Argentiny, současnou podobu Brazílie, Chile, pak jsou-li ony nějak pojímány jako rozvojové, kladu jen akademickou otázku, kde je v tu chvíli Česká republika, ale to musí doložit, doložit jiní, takže i to pohled na rozvojové, prosím, může mít své kontury. Bavíme se o Kodani, o proměnách klimatu. Jednak jsem to mohl já zažít a konfrontovat v diskusi přímo v terénu Latinské Ameriky. Vědí posluchači, že můj zájem je směřován k jezeru, mimo jiné k jezeru Titicaca, a tam se musíte v těch vysokohorských prostorách pohybovat s průvodci, respektive je to mnohem výhodnější, protože dosáhnete dříve cíle a, prosím, tyto cesty jsou vždy vedeny na jistotu. A nasloucháte-li těmto průvodcům a jste-li někde kolem, nad jezerem Titicaca a kolem ledovců a oni vám vyprávějí, že když se svými rodiči, což je zase 30, 40 let zde chodili, vlastně ledovec dosahoval o sta metry níže, výše nebylo zapotřebí jít, protože se tam ani nedalo, pro mě to znamená, že tam v té chvíli není zapotřebí činit jistý topografický výzkum, protože ty kulturní relikty tam nejsou přítomny, takže i v tom dennodenním styku, jste-li v Latinské Americe, je doložena ona proměna klimatu, na jezeře Titicaca právě mimořádně. Možná jeden postřeh a ten se týká teď, prosím, Evropy, minulý týden bylo setkání, byl to Československý ústav zahraniční Praha s kolegy z Ruska z univerzit a mimo jiné ve volné diskusi padla otázka, jaké počasí, a píše se, prosím, prosinec 2009, máte v Moskvě? A kolegové řekli: "No, plus 10 stupňů, možná jako u vás v Praze." Připomenul jsem si, že když Napoleon směřoval počátkem devatenáctého století tímto směrem do Ruska, prosím, to bylo minus a minus hluboko pod nulou. Nechci připomínat druhý světový válečný konflikt, ale je zřejmé, že v tom čase nejméně 200 let, ale možná v čase 50 let došlo k oněm proměnám a Moskva plus 10 stupňů prosinec 2010, to je, prosím, velmi výmluvné.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jako historik jste se jistě nevyhnul úvahám, jak by asi se historie odvíjela, kdyby tehdy možná za Napoleona bylo těch plus 10 stupňů?

Ivo BARTEČEK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
No, mohu parafrázovat výrok onoho moskevského ruského profesora, před Napoleon bychom zjevně Moskvu neubránili, kdyby tam bylo oněch plus 10 stupňů.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je evidentní, že je to tedy skutečně globální problém. Kdybychom se vrátili zase do zemí Latinské Ameriky, do jaké míry je právě na ochranu klimatu pamatováno tam?

Ivo BARTEČEK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Ponejvíc je to diskutováno ve vztahu k Amazonii, k amazonskému pralesu, k oněm plícím a teď ne jen Jižní Ameriky nebo amerického kontinentu, ale k plícím podstatné části plameny Země. Co se týče vysokohorských prostředí, která, ne že jsou mně bližší, ale měl jsem tam příležitost vícekrát pobývat a bádat, tam, kde je to v odkazu onoho inckého impéria nebo těch předkolumbovských kultur, kde jsou Aimarové, kde jsou Ketchlové, ta ochrana příroda, prosím, je nedílnou součástí jejich každodenního života. Tam nedošlo k nějakým zlomům mezi 16., 17. soletím, s výjimkou kulturního zlomu, s výjimkou civilizačního, rozumí se přijetí křesťanství a přijetí vlastně rituálů španělského impéria a pak nově zrozených států, ale ten vztah k té zemi, k té půdě, prosím, vidíte, jak je obhospodařována, jak je vlastně ctěna příroda jako partner, kterému my se, prosím, jako lidé podřídíme. V tom krajním případě budeme souznít, ale ne, že tuto přírodu budeme měnit. To je ovšem andský prostor, Peru, Bolívie a Ekvádor, to je jedno z těch cenných poznání Latinské Ameriky k soužití s přírodou, která je odkazem nám a my ji předáváme prosím budoucím a jsme ji povinni zachovat v tom nejlepším stavu, což se těmto domorodým kulturám při všech těch jiných obtížích daří. Takže, vstoupíte-li do prostoru, který je takto kultivován, nádherně v něm čtete a ceníte si toho, co bylo odkázáno a co navzdory evropské přítomnosti dokázali uchovat.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Byla by to možná hezká tečka za naším rozhovorem, ale mě tak napadá, že rád využiju vaší přítomnosti, my dnes máme hlavní téma dne platební karty, povídáme si o nich už od rána, budeme se jim věnovat také v Kávě o čtvrté. A mě tak napadlo, vy se často dostanete do hodně odlehlých míst planety, dá se použít taková platební karta i třeba někde, kde by na první pohled člověk něco takového nečekal, nepředpokládal?

Ivo BARTEČEK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Dá se použít. Ti, kteří mě znají, vědí, že jsem v tomto smyslu konzervativní, že dlouho trvalo, než jsem přijal mobilní telefon. Karta, možná ještě déle, jsem-li někde v zahraničí, tak se vyhýbám v hotelích, byť chtějí recepční, aby byla karta předložena, aby si mohli stáhnout zálohu. Toto odmítám, protože ..., ne, že bych se obával, ale prostě tak nečiním. Mám řadu akademických kolegů, kteří nemají karty, nemají mobilní telefony.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ze zásady.

Ivo BARTEČEK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Jsou úspěšnými a renomovanými a především cennými akademiky třeba na postech jako matematických věd, což je pro mě s podivem, že tohle to právě odmítají, takže jsem konzervativní, ale použil jsem samozřejmě, použil a někdy až v údivu v místech, kde dáváte kartu do rukou vlastně v prostoru, kde se domníváte, že to nebude fungovat a nemůže fungovat, máme zkušenosti i z Prahy, když dovolíte, a pak zjistíte, že to funguje, že to je kupodivu jednoduché a vrátíte se domů a je to v naprostém pořádku. Takže na jedné straně onen můj konzervativní přístup, ale na straně druhém musím říci, že to funguje.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže může být ta karta dobrým pomocníkem, ale člověk si ji musí ohlídat.

Ivo BARTEČEK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Je dobrým, ale, prosím, nesmíte ji nikdy ztratit, i tyto záporné zkušenosti máme všichni.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak já jsem rád, že jste si udělal čas pro dnešní pořad Jak to vidí. Děkuji vám a pokud se neuvidíme, což asi ne, tak vám popřeji krásný zbytek Adventu, nádherné Vánoce a úspěšný vstup do Nového roku.

Ivo BARTEČEK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Tak všem posluchačům dobrý rok 2010.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mějte se hezky. To byl profesor Ivo Barteček, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, jinak historik, ale to jste mohli slyšet sami. Připomínám, že reprízu našeho pořadu uslyšíte dnes večer po třiadvacáté hodině a můžete si najít také na adrese www.rozhlas.cz/praha přepis našeho rozhovoru.