Jak to vidí Ivan Kraus - 17.6.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vladimír Kroc vám přeje dobrý poslech. Hostem pořadu Jak to vidí ... je dnes spisovatel Ivan Kraus. Dobrý den.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Věci veřejné spouštějí dnes na internetu referenda o jednotlivých bodech, které předjednali jejich představitelé budoucí koalici. Jak se díváte na takový experiment, řekněme?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, trošku je to ... já asi tomu rozumím tak, že vím, co by rádi chtěli, jo. Hned mne napadne to, že tradiční Švýcarsko, kde samozřejmě je to ovšem vedeno všecko jinak, tam je to celostátní záležitost - referenda neboli "volksabstimmung" jsou součástí horizontální politiky toho systému. Tady to zkouší tato strana, aby jaksi ukázala, že je ve styku se svými příznivci a voliči a že jim předloží, jakoby řekli - koukněte se, co jsme vyjednali, jo, je to to, co jsme vám slíbili a tak dále. To je asi ta snaha, to za tím je. Co z toho bude, nevím, neumím posoudit.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak podle vás funguje třeba ta horizontální demokracie zrovna ve Švýcarsku?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
To mi ani neříkejte, já po ní často stůňu. Já neříkám, že Švýcarsko je země bez problému. Žádná země světa není. Ale ta funguje dobře, protože oni mají tu, ten svůj parlament, ale posléze po volbách samozřejmě, se samozřejmostí, mám tam přátele, když jde o cokoli v takzvané "Gemeinde" nebo v oblasti, kde žijou, v komunální úrovni neustále hlasují, to můžete udělat i na počítači - chceme špitál, nechceme, je to drahý, chceme tady dálnici, nechceme. No a podřizují se většinovým hlasům. Nade vše pak je ten takzvaný "Bundesrat". Oni nemají ta ministerstva jako my v Evropě, ve Francii, v jiných zemích. Mají tam 7 mužů, z nichž jeden je trošku, jsou si všichni rovni, jeden je však rovnější, to je šéf a po ... rotují, střídají se po určitým období, těch 7 v tom vedoucím místě a ti to jako, to je řídící centrála - 7 mužů, no. Ale to hlasování, to je něco úžasnýho. To se skutečně ..., vy tam přijedete, máte tam známý a vy vidíte, že ve vesničce pod horama se taky zúčastnějí toho, co se týká, co se týká kantonů, že jo, neb to je ten širší termín, kraje, okresů a tak dále, míst.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na druhou stranu, pokud se nepletu, tak teprve někdy v roce 68 získaly ženy ve Švýcarsku hlasovací právo.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano, oni jako ..., ono jim to trošku trvalo a trvalo jim to vlastně docela dlouho. Nevím, byl to pomalý vývoj, ovšem ze strany druhý ta zem má 700 let, 7-0-0 jako James Bond, ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Demokracie.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
... demokratický tradice, což je teda jaksi už, to už se asi dostane do myšlení lidí, že jo. Myslím si teda.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No a kdybychom se vrátili k té úvodní otázce, může to podle vás fungovat? Uvidíme. U Věcí veřejných to referendum?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Myslíte tady?

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, uvidíme, o jaké, jakých věcí dosáhnou Věci veřejné. To budeme ..., nechme je, nechme je hájeny nějakou chvíli, jak bývá dobrým slušným zvykem, než začnou. Zatím se dohadují s těmi partnery, a pak uvidíme, no.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Bylo něco, co vás ve výsledcích voleb obzvlášť překvapilo?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Možná překvapilo ..., já jsem měl tajnou touhu, to se skromně přiznávám veřejně, aby se rozbil ten monopol těch dvou stran, který ve finálních fázích už v mých očích strávil tři čtvrtinu času na vzájemným osočování. To se mi zdálo neproduktivní a špatný. To, že se to rozbilo, jsem považoval za pozitivní, ale nejsem člověk iluzí, teď si počkám, protože samozřejmě například vidí, že TOP stojí na postavě kníže pána Schwarzenberga, nic proti tomu, ba naopak, ale de facto je tam také pan Kalousek, což mně připomíná pohádky o knížetech, kteří mívali někdy proradné radní. On má také svou historii, z které ovšem vždycky jaksi vymizel. Není to člověk neschopný, ale ta historie, a potkávám lidi, kteří jsou trošku v deziluzi, že on je tam ten schovaný motorek, jo. Asi tak.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dnes se píše v novinách, kolik kterou stranu stála ta volební kampaň. Jsou to nepředstavitelné sumy. Ale nebylo to tak, že možná ti, kteří ty kampaně vedli, ty voliče poněkud podcenili ve smyslu, že nás brali tak, že uvažujeme bipolárně v těch jedničkách a nulách, černá/bílá, dobro/zlo, hodný/špatný?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Já si myslím, že máte pravdu, že to tak bylo, že si mysleli, že jsme Sparta/Slavia, jo, kdybychom to - Krušina/Mícha, no, česká tradice, že jo, vždycky to A/B. Ale ono už to tak nebylo! Ale pak došlo k jiným překvapením, že jo, zelení se nevzpamatovali z té své krize, kterou měli a křesťané tedy, přestože mají takovou sílu na Moravě, tak také jaksi neprošli, čili odpadli, no a pak došlo k tomu, což si myslím, že je fajn, že v obou stranách vidíme, že už mizí určití lidé. Není třeba jmenovat, jak v té sociální demokracii, tam v tom ODS, odcházejí "včerejší hrdinové" v uvozovkách, no.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, jak jste řekl, je brzy ještě hodnotit, co to přinese.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
To je ještě moc, moc brzo.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dnes se spisovatelem Ivanem Krausem. Slovanská epopej Alfonse Muchy se sice v televizní anketě nedostala mezi 7 divů Česka, ale přesto myslím, že je obdivuhodná, za to ty spory kolem jejího umístění se zdají být možná až nedůstojné. Co jiného by si zasloužilo vlastní pavilon v Praze, což byla podmínka autora, když své dílo věnoval vlasti, než právě epopej?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, jistě. Já s tím naprosto souhlasím a já z toho mám trošku mruk, protože jsem permanentně v podezření, že věci nejdou správným směrem. Nemluvím o těch 80 letech, ale vezměme to stručně. Trvalo to panu Alfonsi Muchovi skoro 20 let, 18, než to vytvořil, financoval to, s tím se tady operuje v médiích, americký podnikatel, prosím, čili Američan, nikoli, nikoli my Češi. To dílo vzniklo a Alfons Mucha si přál jenom jedno, aby to dostalo nějaký důstojný stánek, kde by to bylo umístěno, v Praze, která je majitelkou. Nestalo se! A v současný době se to bude stěhovat do Prahy, slyšíme, že to tady bude 6, 8 měsíců vystaveno, pak se to bude restaurovat, a pak mám chuť říct, a pak bude pár teček, že, pánové? Protože, zatímco Vysoká škola umělecko-průmyslová už uspořádala soutěž takovou teoretickou za peníze nějakých Central Group, tak tam jsem viděl asi 8 návrhů, některé velice pěkné, týká se to Vítkova, týká se to Letný, Letenský pláně, Stalinova někdejšího pomníku, toho prostoru, tak zastupitelé hlásí, že to potom v dohledné době se veřejnost dozví, jak to bude. To se mi zdá nepěkná věta, to mne neuspokojuje, protože jsem se v dohledné době dozvěděl, jak je to s Karlovým mostem, kde místo kameníků pracovali zedníci a nedovedu si představit, že by bylo kolem Karlova mostu ... zasedali magistráti, odborníci, památkáři, restaurátoři a tak dále. Jistě ne! No, ale navíc, John, John Mucha, který žije v Anglii a vede nadaci, říká, že oni mají akvarely, grafiky, dokumenty, fotografie a že by bylo možno zde muzeum vystavět a že bychom měli my v Praze cosi, jako mají Holanďani Goghovo, van Goghovo muzeum v Amsterodamu a navíc tak pravil v únoru v rozhovoru, má finance. To jest, mecenáše, který by tak, aby nás, mluvím teď o daňových poplatnících, potažmo Prahu, to příliš nestálo. No, já mám tyhlety obavy, protože Karlův most není jediná věc, už jsem tu zažil vítězství v soutěži Kaplického a nepatřím k těm fanouškům, kteří milovali nejvíc jeho projekt, mně se tam líbil jiný, nicméně, když vypíšu soutěž, když vypíšu olympiádu a běžíme, tak to není možný pak říct "tobě tu medaili nemůžeme dát, člověče, my jsme se nějak bodli", jo? My tu máme jakousi ..., ještě bych připomněl, nedávno jsme byli na /nesrozumitelné/. Tam starosta, město se starají, získávají peníze na vybudování muzea Jean Cocteaua, to je pro Francouze velká postava. Paříž, Pablo Picasso, Španěl samozřejmě, věnoval věci Pradu v Madridu, ale Francie, Paříž vybudovala Picassovo muzeum tomuto přistěhovalci . No a my máme Alfonse Muchu, který byl jaksi mnoho let tedy emigrantem, ale, víte, když před Francouzi, ani se o tom nemusíte zmiňovat, oni se mne ..., oni se nás ptají: "Hele, kde je k vidění v Praze Muša?" Oni říkají "Muša", že jo, oni to "ch", jako Mucha - Muša, jo. Čili jde o dost velkou věc a bylo by, já si myslím, načase.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Říkáte, že se Francouzi ptají, do jaké míry je "Muša", Mucha znám v zahraničí?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, to jistě je, protože Sára Bernandová ty jeho plakáty, tyto věci ... já třeba vím čistě náhodně, že Ivan Lendl uložil část svých výdělků a kapitálu z tenisu, nasbíral, má velkou sbírku plakátů. Nepochybně by se v takovém muzeu, to si taky ten John Mucha myslí, občas mohla udělat i výstava, dohodnout se třeba s takovým Ivanem Lendlem. No, prostě, podívejte se, kdyby nebylo paní Mládkový a její tvrdohlavosti a snahy, a trvalo to velmi složitě, a lidi kolem ní, tak bysme neměli Sovovy mlýny! A já si myslím, že každá taková věc je obohacení a že nemáme tolik toho, čím se můžeme ve světě chlubit. My nejsme Paříž, kde byli impresionisti a prost Chagallové, jo, čili měli bysme na to dávat pozor, jak se to bude vyvíjet.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ty velkoformátové obrazy, jenom to připomenu, za války, a myslím si, že je to dostatečně známo, byly uschovány, tím mírně poškozeny, nebo do jisté míry poškozeny, a potom se našlo místo, kam je tedy umístit dočasně, u nás to bývá dlouho ta dočasnost a byly tedy převezeny do Moravského Krumlova, kde byli za pomoci i místních občanů restaurovány. Proč tam nemohou zůstat?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Aha! To jsem ani nevěděl, za pomoci i místních občanů?

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Četl jsem to.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
To je ..., no, to by bylo pěkný. Proč tam ...?

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Proč tam nemohou zůstat v Moravském Krumlově?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Já neznám ten pravej důvod. Dohadovali jsme se o tom doma, jestli je to v tom, že třeba majitel toho zámku toho, teda toho místa ... ano, zámku, že třeba už ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zámku.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
... dal jaksi výpověď, nebo že tam byla neshoda. Já taky nevím, zda to město Praha, teoreticky předpokládám, někdo to musí platit, že jo, ten pronájem, akorát mne trošku zarazilo, že zámek zvenčí jistě nese stopy času, a toho si jistě všimli i pražští zastupitelé, tedy konšelé, ale tvrdit, že to tam není v dobrém prostředí ty obrazy, tomu bych moc nevěřil, protože jsem viděl reportáž s profesorem restaurátorství, který říkal: "To je bezchybný! Teplo, chladno, sucho, vlhko ...," že jo, to jsou parametry, nemůžeme to rozebírat.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jasný.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Čili, jaksi už dokonce stojí v novinách, že se to převeze do Prahy, bude to vystaveno, prosím, že, já nevím, to nepojede do Japonska, to by hrozilo riziko, pak se to zrestauruje a už ten jeden konšel říkal: "No, bude nový ředitel Národní galerie a já předpokládám, že s ním bude hladký dialog, že by to bylo tam." To je ale nesplnění, volám hlasitě, přání Alfonse Muchy! A nebude mít ... a oni operují s tím, že to vlastně, ta následná nadace do toho nemá co mluvit, vlastně ani ten Mucha ne, ten dostal 15 tisíc za obraz, vyjednal to právník, nazdar, na shledanou, měj se hezky! To je, to by bylo hanbatý, na to nemám jiný slovo!

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ten donátor společně s autorem v roce 1928 epopej, pokud mám zase správné informace, předal Praze a veškerému československému obyvatelstvu. Myslím, že je docela klika, že se ještě nepřihlásili Slováci.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
To je dobrej nápad. Měli bysme to popíchnout, aby to bylo ..., aby ta snaha byla víc zajištěna. Jako, co si budeme namlouvat. My bychom tím všichni získali ve světě! Jako my nemůžeme žít jenom z toho, že budeme vyvážet Škodovky. Je načase trošku dohnat to, co se nám přihodilo. Víme, že jsme to měli 40 let, tedy, kdy zámky byly zasypaný spíš jaksi archivy bezpečnosti, zdevastováno bylo taky dost, ale už máme 20 let od toho "sametu", no.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Nevím, pane Krausi, jak sledujete fotbal, já se přiznám, že z toho fotbalového mistrovství světa v Jižní Africe mne nejvíce zaujala zpráva o tom, jak holandské blondýnky vyvedli ze stadionu, protože na sobě měly oranžové šaty. Prý to byla nedovolená reklama na jakýsi pivovar. Žádné logo, nic, jenom barva. A za to jim hrozili půl rokem vězení! Jak to na vás působí taková informace?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, to je jako rána do hlavy, protože když se dozvíte, že neměly žádný nápis, jo a neměly žádnou firmu, nic, měly prostě oranžový oblečení, no, tak to je, to začnete myslet na to, v absolutním případě by se někdo nechal vyvést někoho ze hřbitova, že přišel v šedým saku nebo nepromokavým kabátě, že není v černým. Ale ten případ je absurdním poněvadž to je privátní záležitost a tohle je mezinárodní nějaká ta světová fotbalová federace, že jo?

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ano.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No. Čili, čili z jakýho důvodu, nebo jakých ... jaké obavy je vedli k tomu, že tyto blondýnky narušujou byznys, že jo? Protože oni mají nepochybně určitý smlouvy na odvysílání celosvětový takhle, nebo to. Myslíte si to jinak?

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já mám pocit, že jsou to i národní barvy, ne, v Holandsku?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano, protože oni Orange, to byl rod panovníků a dokonce to najdete i na Bahamách. Ano, to ..., nevím to teda přesně, ale vím, že pánové z Orange ... nebo nevím, nevím přesně, je to i národní barva. Ovšem, kdyby se to bralo podle tý oranžový, no, jo, tak to za chvíli, když eliminujete další barvy, tak tam nepůjde nikdo, že jo. Například od nás, kdyby tam jely ty fanynky od sociálních demokratů, nebo kdyby vyeliminovali modrou, abysme byli vyvážení, tedy od ODS, tak by je taky vyvedli, ale oficiálně to nevysvětlili. Nebo vysvětlili? Měli?

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Nevím, jak, jak to skončilo celé.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Nevíte detaily.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale vůbec to, že vás vyvedou jenom proto, že jste oblečen do nějaké barvy, je to, je to zvláštní.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, no, no.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Předpokládám, že si zaplatily vstupenky. V každém případě možná, že kdyby se byly rozptýlily, nebyly ve skupiny, že by to ...

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Jo, že by si toho nevšimli.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
... nebylo trestné.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
To mne na tom napadá to, že to začíná, že to je takovej "textilní rasismus". To je, to je velice zajímavý - všichni, kdo mají kovrkotový oblek nebo pletený svetr, jsou vyloučeni z hokejového zápasu! To je, to se dostáváme do takový sféry - on nám svět v něčem hapruje, že jo. On vždycky haproval, ale jde, já myslím, že jde o ty meze, ne, o ty hranice. A tohle mně přijde velmi absurdní, velmi hloupý, protože se neprovinily ničím a správně by se jich měl někdo zastat, nějakej právník v oranžovým tričku a pohnat k soudu tu FIFU, nebo kdo to způsobil.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak slovně se jich zastal Ivan Kraus v Českém rozhlase. Nevím, jestli se to až do Jižní Afriky donese.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Vy máte oranžový tričko, já to prozradím.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, je spíš červené.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Červené, dobře.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale je to reklama na Austrálii, když už jsme u toho, protože je to tam napsáno. Tak, pojďme k dalšímu tématu, to je to naše téma celodenní. Je to loajalita a motivace. Nevím, jestli jste byl někdy zaměstnán?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Byl jsem nepříliš dlouho ze svých mnohých let, rok v jednom divadle, dva, tři roky v druhým a zhruba asi pět, šest měsíců v podniku zahraničního obchodu Keramika, což mne tak výsostně nebavilo sedět v kanceláři a nabízet Bulharům a Rumunům naše toalety, porcelán a takový věci a servisy, že jsem se těšil ve své pomatenosti na vojenskou službu, která pak trvala 2,5 roku a ... a to bylo moje ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co jste provedl? Dva a půl roku?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, protože byla kubánská krize. Já, když jdu na vojnu, tak je krize. To bylo ... důvod.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já jsem se ptal proto, že samozřejmě tu loajalitu a motivaci budeme probírat v souvislosti se zaměstnáním, se zaměstnavateli a zaměstnanci a psychologové prý přišli na to, že hlavní motivaci, motivací k vyššímu pracovnímu výkonu nemusí být nutně finanční ohodnocení. Věřil byste tomu?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Věřil! To je dobrý zjištění. Nevím teda, do jakých procent se jaksi dostali, ale tomu bych věřil, že to nejsou tedy jenom peníze, který vedou k tý motivaci. To zcela určitě, protože, když se podívám, no, nebudu chodit daleko, podívejme se na takovýho sedláka, podívejme se i zpátky, jak těžce pracovali ti lidi. Co je motivovalo? To, že vypěstují brambory, nebo že vypěstujou obilí? Motivovalo je vztah k tý půdě, vztah k tý práci a možná, že je hrozně důležitý, jak vás, možná nejdůležitější dokonce, baví to, co děláte. Protože najdete taky lidi ve společnosti kdekoli, kteří nejsou tak výsostně honorováni a vidíte na nich, že dělají strašně rádi svoji práci. A vy přijdete, to je můj klasickej případ, na poštu a tam se na vás usmívá ve Frankfurtu nebo v Ženevě někdo: "A co pro vás můžu udělat?" A vy vidíte, že to myslí upřímně. A vy odcházíte, došel jste tam podmračen, poněvadž jste nesl složenky a odcházíte a říkáte si: a ten den není tak špatnej. A to není žádnej bohatec nebo ..., to je tak ta střední vrstva těch lidí, kteří jsou pod, pod penzí, jak se říkávalo v minulých dobách, že jo, pracujou pro státní, státní orgán.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ukazuje se, že přibývá lidí, kteří se nehodlají uštvat k smrti, tedy pracovně, a je pro ně důležité mít vybalancovaný ten život osobní nebo rodinný a pracovní. Tak to je asi taky dobrá zpráva, která vyplývá z toho průzkumu.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
To jsou samý dobrý zprávy. Rád bych se tam zařadil do tý statistiky, protože někdy mám dojem, že dělám ..., ne, že by mne nebavilo, co dělám, ale až příliš, sotva to stíhám a říkám si: a co to ..., říkám doma, jak je tohle možný? Já bych měl bejt už na zahradě, tam taky pracujeme, to mně ale dělá dobře fyzicky a já už vlastně, vždyť já už jsem ve věku, já jsem vlastně penzista! Žena říká: nic takovýho, pojď, vem kolečko nebo jo ... jedeme támhle. Ta mne jako vždycky uvede do kalendářních situací, kde je zaznamenáno, co máme udělat a no, tak to je všecko. Je to ..., víte, všecko asi v této oblasti, to jsou dobrá zjištění ..., opravdu závisí na tom, co komu dělá potěšení, protože, když doktor stojí 6, 7, 8 hodin nad operačním stolem, a jsou takový případy, tak to není žádná legrace, ani fyzicky ani psychicky, ale on, kdyby ho nebavila medicína, tak by ji nestudoval, je to velice náročný a nepustil by se do toho díla.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když mluvíme o té motivaci, tak naopak zase cituji ten průzkum: "Nejvíce demotivující bývá pro zaměstnance nedodržení dohod ze strany zaměstnavatele a příliš autoritativní řízení." Tak to asi znělo.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Asi si umím představit, že když šéf odsekává, nedívá se do očí: "Přineste kafe, kde je, kde je ten dokument, kolikrát vám budu říkat, že průklepy jsou tři ...". Když slyšíte toto stále, no, tak ta dotyčná sekretářka zcela oprávněně má chuť mu jít po krku. To nemůže, poněvadž by byla zavřená, že jo, tak jí nezbývá, než bude muset hledat jinou práci, jiný zaměstnání. A naopak, když ten šéf bude normální nebo jsou práce, tam lidi říkají, který vám dovolej ... zrovna jsme mluvili s patologem, přicházet až v půl devátý, protože vědí, že on je tam třeba do jedenácti v noci. To je rozumnej šéf, že jo! Jeho zajímá, jestli ta práce bude hotova.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já jsem myslel, že řeknete, že ta práce neuteče, takže ...

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Jo, jo, ... to by byla druhá možnost.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak, co třeba je pro vás tím stimulem? Ono možná se často zapomíná na úplně jednoduchou věc, a to je pochvala. Většinou nic nestojí.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
To je výborný, no.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A myslím si, že to je ten nejdůležitější stimul v práci.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Pro mne třeba kolem těch, toho škrábání, psaní, já se vám přiznám, že někdy nemám chuť někam jet a říkám si: ježíš, zas teď je krásně, ale já nemám tu odvahu to neudělat, protože když jde třeba o čtenáře ... a je to jedno, kdyby jich tam bylo 10, tak já jim opravdu za mnohé vděčím. Ani si to vysvětlit neumím. A tak si člověk ani nedovolí říct "ne", sebere se a jde to udělat tu besedu, nebo číst jim a tohle. To je jejich pochvala, to je jejich pochvala a já neznám nic pěknějšího v psaní, než když lidi choděj a teď jim říkají cosi, nebudu citovat, v tom našli, teď vy žasnete, že to tam našli, vy o tom nevíte, že to v tý knížce je a tak si říkáte: Páni! A to se stane mně, člověku, kterej si v mládí řekl, tím se nikdy nesmíš živit, protože to bys zase musel dělat jinou práci, musíš to brát jako koníčka. Pak jsi strávil 20 let v zahraničí a oni ani neříkají: tohleto jste napsal divně o tý paní nebo to, protože je vidět, že jste tu nebyl, my máme šátky jinak! Oni vám dají najevo jakousi přízeň. To je pochvala, a to vás láme i ve chvílích, když jste tak trošku jaksi unaven!

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Která ta část procesu tvorby toho psaní vám dělá největší radost? Nebo, kdy je to radostné?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
"Tvorba" já vynechávám. To slovo je mně příliš vysoký. No, je to radostný, když je to hotový.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jo?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Když si namlouvám, že je to hotový. Protože ono opustit to, to není nikdy stoprocentní, pořád byste mohl ještě zkoumat, a pak se taky můžete propadnout, jsou takoví autoři, do stavu, kdy jako píšou nakladatelovi: "Ještě bych to potřeboval, ještě bych to ...," a pa už platějí i tisk, protože už překonali ty, ty lhůty a nemůžou se rozloučit. Ale asi, asi, když je to hotový, asi, když .. je to takový primitivní, ale já to říct musím, jako když ta zahrádka je už ostříhaná a vy se po ní projdete, dáte si cigáro a říkáte si, no, je to tu hezký, přiletějí ptáci. Čili ten proces toho sekání, ten proces toho házení do koše, my mažeme, že jo, máme všichni počítače, to je taková dlouhá, dlouhá nevyrovnaná doba, někdy to trvá hodně dlouho, nedělá to ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Nepřicházejí chvíle, kdy najednou se rozepíšete a nestačíte ťukat, jak ty myšlenky se rozběhnou a ty věci pasujou?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, no, ano, ano a všecko je nádherný. Přesně, jak to říkáte! A pak máte pauzičku tři, čtyři dny, přijdete a říkáte, kterej vůl to napsal, kterej blb tohleto? Co to tady je! No, to takhle nejde! V jaký euforii to ten, jsem to ... Není to tak brutální, jak to líčím, já to trošku stylizuju, ale najednou vy se od toho musíte odpoutat a teď to vidíte, že to hapruje a tohle by se mělo. A to je takový ... víte, já si představuju mistry, kterým nesahám ani po kotníky, kteří dělají ty housle, jako "stradivárky". Dneska už se nedělají, ale stejný nástroj. No, to je, to jsem jednou viděl, to je proces pomaloučkej, to není nic industriálního. On do toho musí dát ... zní to pateticky, dejme si to, duši. Pak ty housle, pak to berou ty "Oistrachové", ti "Menuhíni", že jo, pak ono to je, to je zázrak, no, asi tak.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A opačně u těch textů to není? Že třeba, když si od textu odpočinete, pak se po půl roce k němu vrátíte, tak si říkáte: A nebylo to špatný?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Jo, to jsem převzal z francouzštiny, protože, jak oni říkají "nesrozumitelné", říkám ženě, to není špatný. Ve Francii je to takový rozšířený. Když to vidím po dlouhý době, a je to vždycky po velmi dlouhý době, že mám někde číst, tak si říkám, a tohle jsem, to jsem nebyl, to jsem byl ve formě snad, to není úplně blbý a podívejme, a koukejme se! A pak mám komplex a říkám, jo, ale už bych pomalu měl jít víc na tu zahradu. Kdoví, jestli na to ještě stačím. Třeba už se takhle netrefím. S tím někdy nikdy pořádek v těchhle věcech, víte?

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hostem pořadu Jak to vidí ... byl dnes spisovatel Ivan Kraus. Vypadá to na pauzu o prázdninách, užijte si je, no a po nich se těším, že se zase setkáme.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Já se budu těšit na vás a taky na posluchače, kterým říkám tímto na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mějte se hezky, na shledanou.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Na shledanou.