Jak to vidí Ivan Kraus - 17. října

První povídkové knihy Ivana Krause vyšly v exilovém nakladatelství Konfrontace v Curichu a povídky z nich ve Westermann's Monatshoefte", kde dostal cenu za nejlepší povídku roku 1976. Po návratu vycházejí v Praze. Zde také obnovil svou spolupráci s medii.
V poslednií době píše pravidelně i pro časopis Rozhlas, internetového vulgo.net, do Pozitivních novin a má svůj blog.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech vám přeje Vladimír Kroc. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes spisovatel Ivan Kraus. Dobrý den.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Už dlouho jsem vás neslyšel mluvit s takovým nadšením, jako když jste se s manželkou vrátili z bavorského Amerangu. Povězte, co vás tam tak potěšilo?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Co mě tam tak potěšilo? Stručně řečeno bylo to, že si lidi dali dohromady, aby se o něco pokusili. A to, o co se pokusili, byl varietní festival a prostě to ovšem znamenalo dlouhou přípravu, vypůjčit si stan cirkusový, zařídit stolové zařízení, pronajmout si scénu a tak dále a tak dále a potom sezvat artisty z Mongolska a z Německa a z Francie a tady, my jsme zastupovali Česko a dát dohromady pořad včetně orchestru, moderátora a toho všeho a pokusit se udělat zábavu a potěšení pro obyvatele místní a z okolí. Vesnice o 1500 duších, s okolím asi 3 tisíce a nakonec se to velmi dobře podařilo. To nasazení bylo prostě úžasný, bylo tam 150 dobrovolníků, kteří samozřejmě zdarma pracovali celé dny a po práci, veškeré večery a dávno před tím a když jsem zjišťoval jak to organizují ve svém životě, tak mi bylo řečeno, že tedy, že to dělají po práci a nebo si vzali neplacenou dovolenou. A těch 150 lidí no a 3 dny před koncem, bylo nám řečeno hned od počátku starostou a zástupcem řemeslníků, neboť to celé organizovala Jednota řemeslníků, malých obchodníčků a tak dále, že jim nejde o výdělek, ale že se pokusíme společně, aby se to pokrylo a nula od nuly pošla. Takže si vzali 30 tisíc euro, náklady byly, když mluvím v číslech na 300 tisíc euro a ono se podařilo a tak tito lidé přišli, pan starosta s tím šéfem té Jednoty a tři dny před koncem nám oznámili novinu, jíž tleskali všichni ti artisti, že nám zvyšují gáži proti smlouvě o 20 %. No to bylo, to říkám jenom proto, nikoliv z důvodů finančních a chtivých, ale že to potom mi mladí kolegové vyprávěli, jak to dnes v podobném showbyznyse chodí a je vůbec problém uplatnit se a za angažmá dostat nějaký slušný honorář.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A jak se vám, pane Krausi, vysvětlujete, že v showbyznysu teď je tedy krize taky a přitom show v Amerangu za 11 dní tuším vidělo asi 6,5 tisíce lidí?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano, já si myslím, ono to mělo podtitul varieté veltstadt, varieté, čili v překladu varieté velkých měst. To jest něco, co oni nemají. Protože je třeba si představit, že se nedostanou do Vídně nebo do Berlína, kde by měli možnost něco takového shlédnout a tady prostě viděli tu příležitost přijet a mít možnost to vidět s velkým nadšením. Ten program dokonce mi říkal režisér, by nikdy nedělal ve velkém městě tak dlouhý, byl by tak do dvou hodiny, tady byly tři hodiny a oni si to nesmírně užívali a potom ještě tam hrál orchestr a oni se prostě radovali a lehce si zatančili. No, víte, to není, to je můj zážitek, že v tý bavorský vesnici něco fungovalo a funguje bez velkejch slov, pečovali o nás způsobem jak o malé děti a když jsme jim říkali, to už nás neberte na výlet a do pizzerie nemusíme, musíme, musíme, abyste byli šťastný, abyste se u nás cítili dobře. Takže nakonec jste si říkal, hergot, toto ne, že by v Čechách nebyl entusiasmus, ne, že by v Čechách v originální úrovni se lidi o něco dobrýho nesnažili, ale přesto bysme potřebovali tyhle injekce. U nich je to zažitý. Tam prostě vidíte, že s tím nemají problém. Takhle nám to kaplo a máme všichni radost. To je celá poenta toho příběhu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Napadlo vás ptát se, proč zvolili právě varieté, proč nepozvali nějakou popovou hvězdu nebo co já vím folklórní soubor?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, oni tam měli tedy rockový vynikající soubor, teda orchestr, pardon, v počtu 5 členů a 5 techniků, kteří mimochodem říkali dobrý vecer, protože jezdí třikrát do roka do Děčína na soustředění a když jsem se ptal proč, říkali, tam jsme krásně izolovaní a nacvičujeme novej program. Takže kapelu měli. Proč? Protože to je vlastně druh lidové zábavy. Kdyby to bylo asi příliš náročné, kdyby to byl koncert klasické hudby, tak by tomu tak nebylo. Čili volba v podstatě podle mýho správná. Potěšit se.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jeden zajímavý postřeh od místního řemeslníka. My když něco děláme, tak pořádně a nebo vůbec. Tak tohle myslím k nám ještě bohužel nedorazilo.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Oni jsou, já to řeknu úplně na plno, podívejte se, já kouřím a já vás ujišťuju, že jsem kráčel tam mezi cukrárnou a penzionem a gasthousem a tak dále, já jsem si říkal, hlavně pozor, kam dáš toho vajgla? A počkal jsem si, až byl popelník. Tam to totiž nikde není. A nemá smysl toto zlehčovat. Někdo by řekl, jo Němci pořádek, nikoliv Bavoři jsou Bavoři. Oni jsou taky trochu Němci, ale je to nejvyspělejší země a nezapomínejme, že oni kdysi ve středověku bojovali po boku nás proti Prusům. Čili oni, víte, tam máte nápis a znak na hranicích často Freidstadt, Bayern, což znamená do dnes Svobodný stát Bavorsko. A takhle oni myslej. Oni jsou, oni uvažujou, a teď to řeknu, pozor na češtinu, ne sedlácky, selsky a selsky já vidím já jako zdravej selskej rozum, bez dlouhých analýz a filosofií. Co je dobré, je dobré a co není dobré, není dobré. Jo, na to není třeba mít velkou statistiku, ba ani, ať se neurazí sociology. Selsky. Zdravej selskej rozum.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy se na mě možná budete hněvat, že to teď prozradím, protože jste mi to řekl takzvaně of record, ale když jste tam přijeli s manželkou, tak vám kolegové zatleskali.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, to bylo, nám to nedošlo, přišli jsme na zkoušku první, byl tam režisér, byli tam kolegové z těch různých zemí a zemiček a některé dva, tři jsme znali a oni, on nás uvedl a říká, tak tu máme /nesrozumitelné/ a oni tleskali. Já jsem, žena dělala, že to jako neslyší a hladila židli nebo co a já jsem své rozpaky zakrýval jinak a pak jsme na to zapomněli, byly zkoušky a tak dále. Teprve, když jsme jeli domů, tak říkám ženě, prosím tě, to je vlastně poprvé, co nám někdo tleskal, že jsme přišli na zkoušku a povídám, čím to teda bude, jsme už tak starý? A pak jsem to zase devalvoval a říkám, no, ať jsme starý, když ti mladší takhle přijmou, hele to se nám nestalo a už patrně nestane až do příštího Alzheimera.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Díky komu nebo čemu vás vlastně přizvali do toho Amerangu?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, tak teď to nevím, jak to mám říct, abych byl slušnej. V té branži jako loutkoherci jsme samozřejmě byli kolem 30 let v Paříži, byli jsme všude po světě a nějakým způsobem si získali reputaci a organizátor a režisér toho nás velmi jaksi ctí, no a tak, abychom tomu, já bych to řekl takhle, byli tam vynikající ruští artisti, to jsou, to je dvojice, která udělá ze 4 minut 13, oni taky tančejí, tak řekněme za 3 minuty 13 převleků muž a žena, to je úžasný, to je tempo, před vašima očima hups, šups, vezme takovej pytel a převlíkají se, bylo to tam druhé ruské číslo, ten Kosťa, to jsou komediální artista, no prostě, abychom přidali nějakou barvu tomu, aby to nebylo, aby to bylo různé, aby to bylo varieté, neboli různorodé, že jo, překlad toho slova je různé.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hráváte ještě tady v Česku?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ne, ne, tady ne, tady nehrajeme, protože tady vlastně ani není, abych byl upřímný kde, protože my jsme jenom, můžeme bejt součástí programu 10, 11 minut, my nemůžeme dělat samostatně.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Raději bych si s vámi povídal o radostnějších tématech, ale jak se vyznat v tom, co se děje v Sýrii? Ono se zdá, že v tom nemají jasno ani velmoci, nevědí, jaký zaujmout postoj.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
To je pravda, jak to říkáte. Protože já jsem si povšiml toho, že, dobře, odeberme trošku z toho pohledu tím, že v Americe je před volbami, jo, prezidentskými volbami, pan Obama a pan Romney, ale i ten Romney, který je jaksi pravice, velmi tak jako opatrně mluví i tý Sýrii a z toho nevyčtete, co by vlastně chtěl a nabyl jsem z toho dojmu, že i ve Spojených státech prostě ta politická sféra má obavy z toho, co bude, když ten Asad nebude a jeho věrní, že jo a že zase se to vrací k tý starý teorii, no, je to mizerie, někde je diktátor a diktatura, podívejme na Egypt, podívejme na Libyi, ale jaký chaos vznikne pro řadu let potom s rizikem náboženského fanatismu, že jo?

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Turecko, samozřejmě jeho se to bezprostředně týká, ale zároveň je i členem NATO, tak tak lustruje ty, ta letadla, která občas přelétávají přes jeho území. Je to docela zajímavé, protože ono je takovým veřejným tajemstvím, že ty zbraně přicházejí ...

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Z Ruska ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
... a možná z obou stran.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano, z obou stran zcela určitě. Američani to dělají asi šikovněj, to je nepřesné slovo, ale nedá se použít jiný. Já, mě zaujalo, že to letadlo, které tam letělo a bylo zadrženo, takže tam bylo asi 37 pasažérů. Tak jsem si představil, jak prostě sedím v letadle a vzadu jsou nějaký krabice s nějakýma součástkama pro zbraně, pro tu armádu toho, nebo zbývající spolubojovníky toho Asada. No to bude ještě velký otazník a ještě je zajímavé to, že Jordánsko se chvěje poněkud a Američané s ním, protože tam mají taky myslím nějaké základny a je to taková jedna z těch posledních bašt tam v okolí, protože Irák ne, Írán ne a tak se nám to jaksi tam tedy nám, tedy nám, no ano lidský společnosti, se nám to hroutí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Evropská unie teď získala Nobelovu cenu míru. Vyvolalo to opravdu protichůdné ohlasy. Jak to vidí Ivan Kraus?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Já jsem to i v rodině řešil, tam se, i v naší rodině máme různý názory. Já jsem sdělil e-mailem v rodině těm ostatním jsem říkal, no někdo, sestra se na to ptala z Kolumbie, já jsem napsal, no já si myslím, že je to zviditelnění té idee, to je všecko, že jo. Ale samozřejmě ty různé ohlasy byly pan prezident a já nevím ještě někdo se, jo, Walesa, že jo, v Polsku, no, zase někdo říká, to jsou ješitové a proto oni to nesnesou. Ale já tomu upřímně, vám řeknu, nepřikládám velký důraz, protože, a to jsem do toho mailu napsal svým i sourozencům: Přátelé, uvědomme si, že už Jiřík z Poděbrad chtěl sjednotit Evropu, ovšem v té době neexistoval Nobel, dynamit a Nobelova cena. A uvědomme si, že došlo k hlasování kdysi za Tomáše Garrigue Masaryka, aby on, kdyby někdo měl být, byl prezidentem Evropy. A to už Nobelova cena byla, k tomu samozřejmě nedošlo. Čili ta idea není nová a vyvíjí se jak se vyvíjí a osobně ji považuji taky za správnou a trpím každým rokem, protože vidím a nestydím se to říct, její zbyrokratizování, a to tu je, byť tím, samozřejmě to neříkám příliš často nahlas, neboť jak je u nás zvykem, hned bych se asi stal Klausovcem. My jsme schopný okamžitě "glajšatovat", jsem pro Evropu, ale nejsem euroskeptik, ale jsem trochu skeptik, když ji pozoruju v detailech.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Taky jeden z argumentů bylo, že Evropské unii se podařilo spřátelit dva opravdu protichůdné, rozličné národy, Němce a Francii. Vy jste žil v obou zemích. Je to tak zlé s tou vzájemnou řevnivostí, nebo z čeho to vychází, že se třeba nemají rádi?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Já myslím, že buďme upřímní, že tedy, jak dobré vztahy už existovaly, a tomu je drahně let už za kancléře Schmidta, dávno, dávno již tomu, za Giscard d'Estaing, nezapomínejme na to, co bylo před námi, nebo před politiky, kteří poté, ale to bychom mohli taky mnohem víc, bych řekl, a není v tom válka, je třeba jakási podrážděnost, vždycky byla a bude mezi Angličany a Francouzi. Britové jezdí do Francie, ba se tam nastěhovali do Normandie, poněvadž to bylo taky jeden čas levnější a říkají, my milujeme víno, my milujeme víno, jen, kdyby ty Francouzi tady nežili, že jo, takže není to tak, tam jsou dobrý vztahy, dobré vztahy a ty už trvají nějakou a drahnou dobu. A vidíte, že vůbec nezáleží na tom, zda se prezident jmenuje Giscard d'Estaing nebo se jmenuje Chirac, nebo se kancléř jmenuje Kohl nebo paní Merkelová. Německo odvedlo skutečně skvělou práci v tom, jak se vyrovnalo s minulostí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak jsem pochopil, tak vy jste v čilém kontaktu se sourozenci. Říkáte, že diskutujete v rodině. Dokážete se po tom mailu i pohádat?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ale u mě to obvykle končí tak, že když mě to namíchne, tak si říkám, ale co já se budu dohadovat, ztráta času, tedy kvůli mailu, jestli já vysvětlím svět teďka svýmu bráchovi. Ono nejde o velký věci, máme někdy trošku různý pohled na věc a když třeba bratr, kterej je jistě skvělej pedagog, napíše, no ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A to je Michal ze Spojených států?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
... jo, tak a politolog, tak, tak vlastně jde o to, aby nebyly v Evropě už nikdy krvavé války. A na to právě bych mu musel říct, co jsem řekl teď vám, to přece už dávno za Giscarda a za těchto lidí, a prosím vás, de Gaulle, měl svou hlavu, Francie nebyla v NATU, ale měla smlouvu s NATEM, že v případě nebezpečí samozřejmě do toho přispějí a půjdou do toho taky, čili já si myslím, že to je trošku novinářská euforie, /nesrozumitelné/ kvete. Proč nebyla válka? No, protože atomové zbraně měli jak Sověti, tedy Varšavská dohoda, tak západ. Proto nebyla válka. Protože by byla zničující pro kteroukoliv z těch stran. Myslím si já teda, no. Čili já si nemyslím, že tento argument, mě spíš zajímá kolik lidí je bez práce ve Španělsku, 20letých, to je polovina, to je katastrofální, když vidím demonstrace, kolik v Portugalsku, jak to bude s Řeckem, jestli si opravdu Evropa může dovolit ty dva roky. To jsou závažný otázky, na které jsou lidé mají být povolaní, nevím, kde jsou ty ekonomové, kteří to umějí spočítat a najdete tam různý názory.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A už jste měli příležitost diskutovat se sourozenci, mám na mysli zejména ty za mořem, o výsledku současných voleb tady těch krajských v Česku? Třeba De Standart v Rakousku píše, že Češi ztratili historickou paměť.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano. Ne, my jsme o tomhle nediskutovali a já tam osobně vidím aspektů víc. A ten poslední, který mě napadl, není, nejsou problémy pravice, její rozhádanosti, korupce, afér, dva aspekty. Zajímavé je, že ztrácí ČSD proti komunistům ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
ČSSD.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
ČSSD, pardon, ČSD by byly dráhy, nejely bysme doleva. Ona totiž ta ČSSD, když už tedy kritizujeme ODS, taky nepřichází s velkým problémem. Buďme upřímní, že před nedlouhou dobou přišli s úžasným volebním trumfem 30 korun, to je hodnota jednoho piva na, za zdravotnické poplatky a tam se může možná stát, že jednoho dne pan Sobotka, nebo jiný vedoucí šéf, bude jaksi celá ta strana se trošku rozpustí v té komunistické kooperaci, což by pro mě teda nebylo nic novýho, historicky. Já jsem byl malej kluk narozenej 39, to už tu bylo, to je jeden aspekt. A druhej, a to je teda můj osobní pocit, tady chybí menší vyrovnávací středopravá strana. Když jsem teďka slyšel v rádiu, jak jste hovořil s pane Hermanem o odevzdání těch prázdných lístků, tak jsem si říkal, co udělá člověk, když má chuť na těstoviny, proč by chodil do české restaurace jinak dobré na hovězí, vepřové, roštěnku a tak dále, když si může zajít k Italům na špagety a tak. Čili já mám dojem, že ta volba menšího zla v uvozovkách některé lidi vyprovokovala k tomu, že nevěděli, tam nechci a tam nechci, tak tam nedám nic. A to samozřejmě není dobře, protože pak stoupají ti druzí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Více než 40 lidí se za poslední 2 roky upálilo v Číně na protest proti násilnému vystěhovávání z jejich domovů. Upozorňuje na to Amnesty International. To zní dost šíleně.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano, no, západní tisk, německý tisk, jsem si to pročítal a prohlížel, píše o tom, že jak tam existuje ten stavební boom, ten ukázkový boom, který tak je obdivován často, tak samozřejmě velice krutým způsobem postupují ty úřady a instituce a vystěhovávají bezohledně lidi a to i bez náhrady, prostě je vysypou z těch jejich obydlí a tak někteří ty nešťastníci, kteří si zřejmě nevěděli rady, prostě dospěli k takovýmu rozhodnutí. Je to nesmírně krutý, málo se o tom mluví, tak jako se málo hovoří o tom, že jsou v některých, v řadě firem pracují v Číně za hrozných podmínek, muži a ženy za nevím několik euro denně, neustále se hovoří jenom o tom růstu, /nesrozumitelné/ německy a já si myslím, a to je tak jako svět samozřejmě kooperuje, že jo, protože víte dobře, že když budete dělat textil a necháte si to vyrobit v Číně a pak to dovezete sem a dáte na nálepku Nike, tak ten, ta marže obchodní je vysoká. Je to nedobré. Je to nedobré a souvisí to i s tím jaksi dalajlámismem, chcete-li.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, velvyslanec ve Velké Británii Michael Žantovský se během olympiády, on říkal jako soukromá osoba, setkal s tibetským duchovním dalajlámou v Londýně, bylo to v jeho hotelovém apartmá tedy dalajlámově, pak za to byl prý vyplísněn prezidentem, že to poškozuje byznys. Jaký na to máte vy názor?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, přesně opačný, protože tedy pan Žantovský píše knihu jednak o Halovi a dalajlámovi, což byli zajímavé vztahy těch dvou modelově, tak měl asi důvod. Ale zadruhé, i když se dočtete, že David Cameron a vůdce opozice a další politici se suverénně s dalajlámou setkali ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Následník trůnu, Charles taky.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
... ano, dokonce Charles a že jaksi ten obchodní objem Velké Británie s Čínou nikterak nepoklesl, samozřejmě, že Číňani dali najevo, tohle nemáme rádi a tak dále, ale já bych řekl, kam si je až pustíte, tam dojdou. Tohle to, já jsem, když jsem žil venku, neměl rád to, že jsem říkal o lidských právech se často mluví až po moučníku. To znamená nejdřív byznys během hlavního chodu a polévky a zeleniny atd., a pak po moučníku kdybyste dovolili, když už všichni jsou tak trošku unavený a na sladko, neměli byste tolik zavírat, no dovolte a tak dále. To se opakuje. Ta Čína není první případ a mě na tom mrzí jenom to, reakce některých našich politiků, že byly doby, kdy jsme v týhle zemi byli zoufale vděčný za to, když se o nás někdo někde zmínil, jo, vzpomeňme si na ty doby. A neměřme, to je, zdá se mi to strašně, strašně úzkoprsý.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
My jsme o tom, když jste připomenul včerejší rozhovor s Danielem Hermanem, taky mluvili a v jiné souvislosti jsme mluvili o odvaze, o tom, že minulý papež Jan Pavel II. vyzval lidi, aby se nebáli. Není to, na to se teď ptám vás, stejně jako jsem se včera ptal hosta pořadu Jak to vidí, náš jeden z hlavních problémů, že nám chybí dostatek odvahy?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, moje žena vždycky říká, už to furt opakuje, já už takhle nastavuju prsty, protože jsem to slyšel stokrát, největší nepřítel člověka je strach. Já tvrdím, že třeba strach z choroby je u někoho z umírání, no asi u mnoha i ze smrti a tak dále, u jiných je lidskej, ale pak je druhej strach, dokud nám to běhá, chodí, dokud nám to trochu myslí, tak vlastně má ona pravdu v tom, protože strach vytváří, podíváme-li se na naší historii, podíváme-li se do na nacistický Německo, na totalitu v někdejším Sovětským svazu, co strach způsobí, kam vede až. I švejkovství bych obhajoval, i omluvit se, že mám zlomenou ruku, nebo že ležím, že nemůžu přijít něco podepsat, je myslím v tu chvíli dobrý čin a nepřistoupím na názor těch, který říkají to je buď a nebo, nejsou, v životě nejsou jenom barikády a levá, pravá strana, já na to nevěřím. Život je hrozně proměnlivej. A znáte ta slova, i ty musíme uznat, no, neudělal jsem to, obával jsem se, měl jsem už rodinu. Já se tomuhle nikdy neposmívám, protože vím a jsem o tom přesvědčenej, že každej máme takovou, takovej ruksáček a v něm si taky nosíme strach, existenční strach a je na tom něco špatnýho, že má někdo 2, 3 děti a chce jim dát najíst a nebo nechce zametat ulice? Můžeme se tomu posmívat intelektuálně? Nikoliv. Čili strach, to říkáte správně, strach je to, co nás nejvíc oslabuje a myslím si, že každej z nás tím musí umět, nebo snažit se, takhle snažil bych se, zápasit po svým.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ono, teď mě napadlo, že existuje přísloví, které asi nebude úplně nové: Nehas, co tě nepálí. A to je třebas zase se vracíme k tomu nejenom dalajlámismu, ale teď nevím, jestli to řeknu správně, Pussyriotismus, to už je úplně krkolomné slovo. Možná ještě toto téma. Jak to vidíte? Jednu z těch tří dívek pustili na svobodu, ty další dvě sedí ve vězení. Jak vidíte ten problém v Rusku?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Já ani nevím, jestli tu jednu pustili, to jsem se jaksi jsem po tom nepátral upřímně řečeno, protože byl vytvořen nějakej tlak ve světě, to vždycky trochu pomůže. Ono totiž je to, já jsem očekával, že třeba Putin Vladimir udělá moudrej tah, kdyby si mě vzal za poradce na odpoledne, tak bych mu řekl: Vladimire, Vladimire, hele, dej jim teďka milost a ono to bude zajímavější, než když furt nám budeš předkládat médiím fotografie jak lovíš tygra, jak jsi na jachtě, jak slézáš Mount Everest. Tohle to mačo ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak vede jeřáby, jak letěl v čele těch ...

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
... ano, jenže, pak se dočtete, že zejména 20 a 25letá děvčata by si ho hned brala. Čili působí stejně jenom na část voličů, jo. Já jsem si myslel, že to udělá, to neudělal, Medveděv trošku tam o tom hovořil, zmírňoval to, to bylo jako strategickodiplomatický. Je to, je to absurdní, je to absurdní. A ještě ve spojení s tím náboženstvím, o němž víme, že tak dlouho v někdejším Sovětským svazu bylo jaksi off, neboli potlačováno, takže je to, ničemu to neprospěje. Ale uvidíme. Je zvláštní, že tu jednu pustili, ať už z jakýchkoliv důvodů. Já to nevím, ale dvě jsou stále ve vězení a nic to nepřinese. Spíš to přinese, řekl bych záporný body.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To byl spisovatel Ivan Kraus v pořadu Jak to vidí. Děkuju. Na shledanou.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zítra bude hostem Zity Senkové spisovatel Pavel Kosatík. Vladimír Kroc přeje dobrý poslech dalších pořadů. Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.