Jak to vidí Ivan Hoffman - 30.11.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vladimír Kroc přeje dobrý poslech. Ve Zlíně teď u mikrofonu spolupracovník Českého rozhlasu a komentátor Deníku Ivan Hoffman. Dobrý den.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Já přeji ze slunečného a jarního Zlína také hezký den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jarního.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, naprosté teplo.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, tak ono přijde, jak jsem slyšel v Dobrém jitru, ale nevadí. Pojďme teď k těm aktualitám, respektive k tomu, co jsme zaznamenali v minulém týdnu. Nová pandemická chřipka se má v té další vlně vrátit v únoru, to jsem se dočetl. Ty jsi mlád a zdráv, tudíž nepatříš do žádné rizikové skupiny. Kdyby ale jsi stál před rozhodnutí, zda se nechat očkovat proti takzvané prasečí chřipce, věděl by sis rady?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, já jsem se ptal své zubařky, která je vlastně doopravdy ohrožena, protože na ni všichni zblízka dýcháme a kdyby někdo měl chřipku, tak ona by se první měla bránit. A její odpověď byla, že se v žádném případě očkovat nenechá, že má z vakcíny větší strach než z mikrobů. A tady jsme u toho, lékaři jsou vlastně pro nás tak trochu vzorem a jejich nechuť riskovat očkování, jak se ukazuje, je poměrně rozšířená. Jsou prostě celé nemocnice, celé kraje, kde se spíše výjimečně někdo nechá naočkovat. To znamená, já na tvoji otázku odpovídám v žádném případě bych neriskoval očkování.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale když mluvíš o těch zdravotnících, kteří se nechtějí, nechci říkat ve většině, ale mnozí se nechtějí nechat očkovat, všiml sis toho, že málokdo z nich to přiznal otevřeně třeba na mikrofon nebo do médií?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Já mám pocit, že oni nechtějí vlastně kazit ministerstvu tu kampaň, a pak je druhá věc, že ve chvíli, kdy člověk prostě řekne, že je něco úplně zbytečného a potom dojde k několika případům, kdy se ukáže, že možná ta vakcína přece jenom mohla pomoct, tak v takovém případě oni jsou ti, kteří jako kdyby na sebe vzali tu vinu. To znamená, já se jim psychologicky vůbec nedivím. Oni to vesměs považují za, za nedomyšlenou věc, která prostě není příliš vyzkoušena, o té vakcíně se toho strašně málo ví, je čerstvá. Možná, že ani jiná nemůže být, že prostě musí pružně reagovat na to, jak právě vypadá ten virus, ale už dlouho se hovoří o takovém podezření, že možná jde spíše o velký byznys farmaceutických firem, takto spekulují média, to všichni vědí. To znamená, oni ti lékaři s tím z jedné strany nejsou asi spokojeni, nechtějí vyvolávat paniku, ale z druhé strany zase nechtějí nic podcenit. To je taková kvadratura kruhu, to se nedá vyřešit.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Navíc kolem toho vládne velký chaos, ale není to trochu i chyba, nevím jestli chyba, ale zkrátka, že to vzniklo díky médiím, to, že informujeme tak překotně, řekněme, že se vlastně těžko dá vytvořit vlastní názor. Těch informací protichůdných je tolik, že člověk vůbec neví, na kterou z nich se spolehnout.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Já tomu říkám mediální chřipka ne prasečí a říkám tomu tak už dlouho a z jednoho prostého důvodu, že ukázalo se ze začátku, když vlastně vznikla ta chřipka v Mexiku, že média naprosto selhala, protože všechny ty původní informace, které byly, se nakonec vlastně zpochybnily, vyvrátily, i dnes stále ještě platí, že na takovou tu úplně běžnou seriózní, teda sezónní, ne seriózní, sezónní chřipku umírá daleko víc lidí, ale vlastně my nikdy v médiích nenapíšeme čísla, kolik umírá na normální chřipku, že bysme třeba řekli - je to 5 tisíc ročně, a na tu prasečí strašně nebezpečnou už zemřeli 3. Jo, takovéto srovnání my nikdy nemáme. To znamená, výběrově sledujeme jednu kauzu, jako ten kůň s klapkama na očích si jdeme teda po té své cestě a nedíváme se napravo, nalevo, úplně nám chybí nějaké periferní vidění, nějaké srovnání s jinými riziky, které zde jsou a stále platí, že než prasečí chřipka, je daleko nebezpečnější přejít přes přechod.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak tedy mediální chřipka, to je terminus technikus Ivana Hoffmana.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Můžeš ho používat ano, je to můj ale, ale je tvůj.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Copyright budu uvádět v každém případě. Doufejme, že budeme moci zůstat u tohoto nadhledu, že nebudou mít pravdu ti zdravotníci, kteří tvrdí, že ten úder, ta druhá vlna má přijít v únoru, třeba to bude téma, budeme-li moci, ke kterému se potom vrátíme.
Tady je Český rozhlas 2 Praha, posloucháte pořad Jak to vidí. Dohodli jsme se, že budeme probírat témata uplynulého týdne vždycky takto v pondělí s Ivanem Hoffmanem. Jednou z událostí, kterou nemůžeme pominout, je ustavující sněm politické strany TOP 09. Zdá se mi to, nebo to opravdu byla taková veselá bezkonfliktní selanka téměř?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, ono by bylo i škoda to přejít právě z tohoto důvodu. To byla taková pohodička. Já mám pocit, že tady se dvěma politickým lídrem Karlu Schwarzenbergovi a Mirku Topolánkovi podařilo něco úplně dokonalého. Dlouhodobě prostě naši politici působí rozhádaným dojmem a najednou zde máme sněm anebo sjezd nebo ustavující sjezd strany, kde si všichni notují, kde jsou všichni v dobrém rozmaru, v dobré náladě. Ono je to dáno určitě tím, že Miroslav Kalousek je starý pragmatik a Karel Schwarzenberg je muž prostě s velkým nadhledem a dokonale chápou prostě tu situaci, ve které se nachází naše politická scéna. Ona naprosto trpí nedostatkem nějakého přirozeného chování, nedostatkem humoru, a tak prostě přichází parta lidí, která nebude podle mě vůbec otravovat lidi nějakými komplikovanými programy. Oni budou mít několik takových obecných předsevzetí, ale kromě toho budou šířit dobrou náladu a já si myslím, že jim to docela může vyjít.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
On ten program není ale nijak populistický, abychom to zase nezjednodušovali příliš, naopak prioritou je třeba snižování rozpočtových schodků, a tudíž i mimo jiné sociálních dávek, nebo dejme tomu, že je toto předsevzetí, jak ty říkáš, ale na to masy asi nestrhnou.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Ani se nebudou snažit na tohle strhnout masy, oni je budou chtít strhnout na takovou image odpovědnosti. Miroslav Kalousek řekl, že mu vlastně na naší politické scéně už dlouho chybí konzervativní strana. Je to možné brát jako takovou trošku invektivu ke straně KDU-ČSL, ze které odešel poté, co se tam zřejmě cítil nedoceněn, mohli bychom to takto brát, ale on tím vlastně říká, že tou konzervativní stranou není strana lidová. Já jsem si při té příležitosti vzpomněl, že teda Josef Lux, který teda zemřel před 10 lety, ale on byl ten, který tu stranu teda dával dohromady a ty základy vlastně kladl on, tak určitě si na to vzpomene, že ještě před 10 lety kdykoli jsme se, anebo 15 ptali na program KDU-ČSL, tak on hovořil, že jejich ekonomický program je sociálně tržní hospodářství. V té době novináři prostě chtěli mít v těhle těch věcech pořádek a tak on vždycky říkal, tak jak sociálně tržní? Tak sociální anebo tržní, tak co z toho? On stále tvrdošíjně opakoval sociálně tržní. My jsme měli z toho všichni prostě jako tenkrát takový trošku pocit, že to je takový kočkopes, že se neumí rozhodnout a že chce vlastně jít na obě dvě strany, ale já dnes stále víc mám pocit, že vlastně to bylo od něj ne chytré, ale i rozumné, protože politika nestojí na nějakých vyhraněných jednoznačných heslech, na tom se nedá postavit. Ona stojí na tom, že člověk reaguje na momentální situaci a na nějaké momentální potřeby té společnosti ve stavu, v jakém se nachází a stále musí mít otevřené možnosti pro použití lidského rozumu, nikoliv dogmat, ale rozumu, a musí nějak rozumě ty situace řešit. Teď jsem teda odbočil od té konzervativní strany, ale ani Schwarzenberg s Kalouskem nezaloží konzervativní stranu. Oni budou vytvářet takový konzervativní image, protože to je něco, co je doopravdy v tom portfoliu, v té nabídce chybí. Ale konzervativní nikdy nebudou, to by je nikdo nezvolil, to je samozřejmé.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tady mám Lidové noviny a na titulku píší nebo na té titulní straně hlavní titulek "TOP 09 ovládli bývalí lidovci" a podtitul "hlasování na ustavujícím sněmu připomínalo sjezdy KSČ, jedna funkce rovná se jeden kandidát, šéf zvolen 99 % hlasů. Může to té straně nějak uškodit na tom dosavadním renomé?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, já si myslím, že ne a i tenhle ten titulek, který zdánlivě vypadá takový jako přísný, tak ve skutečnosti neodráží takový ten mainstream, kdy média, většina médií vlastně tuto novou stranu docela vítají a také se prostě novinářům hodí. Ono ve skutečnosti ta TOP 09 jde ve stopách, dejme tomu, ODA, Unie svobody, ale i Strany zelených. To jsou všechno strany, kterým se dostalo podpory, neboť vlastně připadají v úvahu pro koalici anebo jako i koaliční partner ODS. Předem se nějakým způsobem vymezí vůči levici a protože média ve své většině zatím stále spíš inklinují k takovému tomu pravicovému uspořádání věcí veřejných, tak vlastně jsou citliví na ty příští možné koaliční partnery té jejich favorizované strany, se kterou ovšem jsou strašně nespokojeni, na kterou stále prostě hledají nějaké kritické výroky a nějaké chyby, nelíbí se jim notoricky jejich předseda, ať už je jakýkoliv, ale vlastně jsou velice vstřícní k těm potenciálním koaličním partnerům, to je jeden z důvodů, protože já si myslím, že tato strana bude mít velmi jako slušnou mediální podporu, no, a to je to, co jí pomůže k té třetí, já už to tak pomalu tipuju, k té třetí příčce v těch příštích volbách za ODS, ČSSD, respektive ČSSD a ODS a před komunisty.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A věříš tedy, že Karel Schwarzenberg půjde po volbách děkovat na Svatou horu? To slíbil, pokud TOP 09 překročí hranici 15 %.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
To já už nevím. Já teda pevně věřím, když mám být teda velmi upřímný, že historie Karlu Schwarzenbergovi tuto epizodu odpustí a že vlastně zůstane zachován nám v paměti jako muž, který, dejme tomu, stál za minulého režimu před lety v čele helsinského výboru a bojoval za lidská práva, anebo že bude vzpomínám jako ten, který založil nezávislé středisko, Středisko nezávislé československé literatury v Schönfeldu, kde pečoval díky jeho penězům vlastně o knížky, které zde nemohly vyjít, historik Milan Prečan. To jsou role, ve kterých já si ho teda nesmírně vážím a tuto roli, kterou momentálně teda přijal, beru prostě s takovým trochu lehkým smutkem, ale jak říkám, lidem nad 70 už je potřeba prostě přiznat i nějaké právo i na takovéhle legrace.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mám dojem, že se k tomuto tématu ještě vrátíme v úplně jiných souvislostech. Když mluvíme o tuzemské politice, Pavel Bém už nehodlá znovu kandidovat na pražského primátora, to jsme se dozvěděla včera. Napadá tě k tomu něco?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Já jsem zaregistroval na freestylové exhibici jeho tandemový backflip, to je prostě sedl si na motorku před takového úplného blázna, otočil se někde ve vzduchu v té hale.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hlavou dolů.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Hlavou dolů. A ještě prý měl otevřené oči. Že se sice bál, ale díval. A tohle to jsou věci, které se mi prostě na něm líbí. Hodně politiků se snaží své postavení využít, ale u Pavla Béma mám pocit, že on si toho svého postavení užívá. To je ten jeho výstup na Mount Everest. Spousta prostě lidí na něm nenechá nitku suchou, ale ať si to zkusí, prostě vždyť ot je úctyhodný výkon, aspoň teda doufám, že ho tam nevynesli ti Šerpové, že šel po svých, ale, ale při té jeho dnešní situaci bych k tomu dodal jenom to, že po té, co zvládnul ten tandemový backflip, tak bych mu ještě přál, aby vyřešil i problém s Opencard.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Www.rozhlas.cz/praha, tak to adresa, kde najdete přepis našeho rozhovoru s Ivanem Hoffmanem.
Posloucháte Český rozhlas 2 Prahu. S Ivanem Hoffmanem si povídáme v pořadu Jak to vidí. Česká republika má ve srovnání s řadou vyspělých zemí nízké zadlužení domácnosti, které ovšem rychle narůstá, a tomu se budeme věnovat v dnešním celodenním tématu a zejména v Kávě o čtvrté. Ivane, jaká je podle tebe únosná míra zadlužení?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Tak nejlepší je, když člověk nedluží, ale já jsem si naprosto vědom toho, že tohle to se strašně lehce řekne, ale mnoho lidí tím jenom rozesmutním a možná některé i naštvu. Ono totiž v té dnešní době odolat tlaku okolí a nepůjčovat si, to znamená, nenakupovat za peníze, které nemám, věci, které, jak se pak ukáže, nepotřebuju, vyžaduje obrovské sebevědomí. Vlastně to znamená jít proti proudu. Je to jako za minulého režimu říct nahlas, co si myslím. To prostě se neodpouští, na to ti ostatní neslyší. Dneska prostě, když člověk hovoří s lidmi v jakémkoliv kolektivu, tak je pod velkým tlakem těch ostatních, kteří žijí určitým způsobem a on, kdyby šel jinak, tak vlastně se s nima neskamarádí, je nějakej jinej, je nějakej cizí a nemají ho rádi. K tomu zadlužování například teď konkrétně Vánoce jsou ten úplně nejhorší možný důvod, Vánoce jsou doopravdy o něčem naprosto jiném, ale lidé musí prostě, když přijdou do práce a dostanou otázku, co koupili, tak to musí všechno vyjmenovat a když na to nemají, tak si na to půjčují proto, aby se společensky neznemožnili. To mně na tom přijde vlastně strašně smutné a jak říkám, jsou lidé, kteří mají to sebevědomí, vědomí si sebe sama, že jsou schopni jít proti tomu úplně absurdnímu trendu, ale nikdy jich nebude většina a řekl bych, že jich vždycky bude menšina.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mimochodem teď odbočuji, vůbec zaznamenal jsi, že by lidé zaznamenali, že začal advent?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, tak oni to zaznamenají vždycky díky aspoň teda u nás v Česku, díky televizi, která prostě ukáže jim, jak se kde vyrobila gigantická svíčka a najde se nějaká taková adventní rarita a řekne se, odkdy se zapalují věnce na adventním, tak takhle se o tom dozvědí ti, kteří zrovna nejsou křesťané. Křesťané to samozřejmě vědí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A teď ještě zpátky k tomu zadlužování. Skoro 2 třetiny domácností vycházejí se svými příjmy s potížemi. Tak to jistě není dobrá startovní pozice do roku Janotových úsporných balíčků. Ivane Hoffmane, jak to vidíš?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, není, ale já k tomu přidám jenom takový příběh, byl jsem si nedávno koupit tuším v Datartu stativ, stativ, teď jsem asi neměl říct firmu, protože tím děláme nepřímou reklamu, ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Beru to zpět. Vyjmenuj ještě další 2 nějaký řetězce.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Ano, ale možná, že to bylo v Makru nebo v jiném super.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
/Nesrozumitelné/ mě napadá, dobře.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Ano, ano.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak teď snad už je to v pořádku.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
A při té příležitosti jsem viděl prostě 2 mladé lidi, kteří nesli do prodejny s televizorama televizor, to si říkám, to je jako dřevo do lesa, a pak mi to až došlo, že oni vlastně vyměňují velikánský televizor s obrovskou obrazovkou, já mám daleko menší, protože mi furt funguje a dokud nám funguje televizor, tak si přece nebudeme kupovat nový, že, ale oni teda nesli ten s tou velkou obrazovkou a kupovali si ještě větší, úplně obrovskou a já jsem se tak na ně díval, protože byli ve frontě přede mnou a byli to 2 lidé, kteří byli takoví podráždění, unavení, smutní, oni vlastně z toho vůbec neměli žádnou radost. Já jsem si říkal, to je katastrofa. Kdysi, když člověk si pořizoval takovouhle věc, tak se na ni dlouho těšil, dlouho si na ni šetřil a pak se na ni i třeba dlouho díval, což teda v tom televizoru je riziko, protože člověk nikdy neví, co tam bude, ale dobře, ale tito evidentně neměli žádnou radost. To je vlastně na tom nejhorší. Lidé si na dluh kupují věci, které vlastně nepotřebují, protože velmi podobné už předtím doma měli, a navíc ještě z toho ani nemají radost, tak to už tomu vůbec nerozumím, já jsem nějaká už divná generace stará.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Většina švýcarských kantonů v referendu přijala návrh na zákaz stavby minaretů v zemi. Švýcarská vláda to hodnotí jako překvapení, stejně tak i Ivan Hoffman?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, ano, ono je to překvapení proto, že všechny průzkumy, které se předtím dělaly, naznačovaly, že sice hodně lidí je proti těm minaretům, nicméně podle průzkumů to vypadalo, že Švýcaři mají větší strach z extremistů, než z islamistů, no, a v tom smyslu to referendum je překvapivé.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak ony ty reakce jsou různé. Já jsem se dočetl třeba na iDNES, že je to vlastně tak, že je to vzkaz muslimům, že tolerance musí v této zemi vydržet i nadále, ale že oni tolerantní nemíní donekonečně tolerovat ty netolerantní, tedy islamisty. I takto se to dá nahlížet? Jak to vidíš ty?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, možná je lepší dnes absolvovat ten střet o symboly, než později střet o to, co ty symboly vyjadřují. Jedna věc je respekt k jinému náboženství a jiná věc je otázka, zda se po nás jednou nebude chtít, abychom to náboženství, které je dnes srozuměni, že ho máme respektovat, nemuseli přijmout za své, to už je zas něco jiného. A vlastně tímto zákazem minaretů anebo šátků ve školách, to jsou všechno teda symboly, se islamistům v Evropě říká, že jsou u křesťanů, kteří jsou zde doma na návštěvě a že se mají podle toho chovat, takhle já to trochu vnímán, že možná, možná je to ..., někteří se bojí, že vlastně tím, že se zakážou některé věci tak, že se ta muslimská komunita bude radikalizovat. Jestliže se má někdy radikalizovat, tak zase z druhé strany je možná lepší, když se bude radikalizovat teď a když si to prostě ty 2 společenství nebo náboženství mezi sebou vyříkají nyní, než kdyby prostě k tomu řešení mělo dojít v situaci, kdy těch muslimů přibude v Evropě tolik, že se dostanou už do nějaké většiny, a pak ten střet může být daleko tvrdší, možná krvavý a s fatálními výsledky. Tak z toho hlediska, když se na to dívám, tak začínám mít pocit, že asi to Švýcarsko je takovým barometrem té evropské trpělivosti a že ti islamisté si musí uvědomit, že doopravdy jsou na návštěvě, že teď k tomu dostali takový první signál, asi to je nakonec v pořádku.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ve Švýcarsku jsou ale stovky mešit, pouze 4 z nich mají minaret, ale mě tak napadlo, jestli to není vlastně úplně jednoduché, že zkrátka se Švýcaři poučili po tom nevkusném parku záhad Ericha Dänikena, který v Interlackenu stavěl pyramidy a řekli si, že se minarety do alpské země prostě nehodí. Není to jenom otázka estetického vnímání, která nemá s tou náboženskou svobodou nic společného?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, to zas na to ale budeš mít licenci ty, ale já to od tebe kupuju, protože to se mi docela líbí. Ono, já si pamatuji, že Švýcarsko je země, kde jsou neustále o všem referenda. Tam se prostě referendum dělá i o to, jestli se má zbořit nějaká skála, která prostě něco připomíná a objede prostě dálnice velkým obloukem nějaké skalisko jenom proto, že místním něco připomíná. Jo, to prostě by se u nás nestalo, řeklo by se, že to je prostě šutr, který prostě překáží infrastruktuře, a ta je přece v dnešní době úplně nejdůležitější ze všeho, ale ve Švýcarsku ne. A klidně si umím představit, že část těch lidí, kteří hlasovali doopravdy, neřešili náboženský problém, ani sociologické dilema, ale že se jim to jednoduše nelíbí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Nutno říci, že v Bernu i v Curychu už byly demonstrace proti tomuto zákazu, Strana zelených to chce reklamovat u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, čili o tom problému ještě uslyšíme. Ale představme si, že bychom o něčem podobném rozhodovali u nás, Ivane?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, já bych také hlasoval proti nim. Hlasoval bych pro toleranci k muslimům a hlasoval bych proti stavbě minaretů určitě.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A než se rozloučíme, Ivane, sledoval jsi udílení zlatých slavíků v té tradiční anketě?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, no, sledoval jsem to a musím říct, že jsem rád, že jsem to nepropásl, protože to byl neuvěřitelný zážitek. Celá ta etuda, kdy Karel Gott poté, co se stal po pětatřicáté zlatým slavíkem, řekl, že už mu je přes sedmdesát a že teda končí a že teda odstupuje prostě z té soutěže, neboť už vlastně všeho dosáhl, už se to nehodí a teď prostě nechal celý ten sál těch celebrit, prostě kteří nepochopili, co bude dál, aby prostě mu ve stoje dlouhé, dlouhou dobu teda aplaudovali a loučili se s ním a pak, když ten potlesk ustal, tak řekl: "Možná byl ten výrok poněkud ukvapený." A tehdy prostě všichni vyprskli smíchy. On vlastně, mnohé lidí v tom sále, těch celebrit, těch důležitých, co tak prostě si o sobě hodně myslí, tak on je vlastně hrozně ztrapnil. A v té chvíli já jsem si najednou uvědomil, že tohohle chlapa, který mi byl v životě nejprve úplně lhostejný a pak jsem ho bral za takového, který kolaboruje prostě s normalizačním režimem, to jsem se na něj zlobil, pak jsem se na něj zase díval na takového baviče, který ještě navíc se podobá trošku na toho Franka Sinatru, on měl blízko k mafii, tenhle ten zase prostě kamarádil s lidma, co pašovali digitální hodinky a já jsem si ho nikdy prostě nijak moc nevážil, ani ten jeho zpěv, a teď jsem si najednou uvědomil, že já ho mám vlastně hrozně rád, jo, a taky jsem si do auta vzal poprvé v životě jeho cédéčko. Nejprve jsem se bál, že se zavaří motor, ale funguje dál a poslouchám si takové nějaké jeho staré písničky a říkám konec dobrý, všechno dobré. Já mám pocit, že zatímco někteří fotbalisté končí v 35, pak už po nich nikdo neštěkne, tak u některých lidí naopak musí dospět do určitého věku a tehdy najednou se objeví z nějaké úplně nové nečekané stránky. Mě ten Karel Gott připadá jako nesmírně vtipný člověk, který prostě na stáří našel nadhled prostě nad věci a ta jeho etuda, proto už ho budu mít rád až do smrti.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak to je hezké přiznání Ivana Hoffmana. Já jenom na závěr našeho rozhovoru připomenu, že přepis povídání najdete na internetu, vyčkejte do zítřka. Adresa je www.rozhlas.cz/praha, jinak úvahy Ivana Hoffmana můžete najít v jeho domácím Deníku, je to denik.cz, je to tak a za týden tedy, doufejme, na shledanou. Jinak reprízu rozhovoru ještě můžete slyšet po třiadvacáté hodině. Ivane, přeji ...

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Já se také těším a doufám, že nám ten týden přinese také opět celou řadu takovýchto veselých námětů.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ať vám tam to sluníčko vydrží co nejdéle. Hezký den.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Díky.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na shledanou.